Vzpomínáte si?
Vzpomínáte si?
Líbila se vám nedávná vydání Strážné věže? Vyzkoušejte si tedy, zda umíte odpovědět na následující otázky:
• Co nasvědčuje tomu, že Ježíš měl sourozence?
Bible to říká u Matouše 13:55, 56 a u Marka 6:3. Řecké slovo (adelfos), které je na těchto místech použito, označuje ‚nějaký příbuzenský nebo zákonný vztah a vztahuje se výhradně na vlastního nebo nevlastního bratra‘. (The Catholic Biblical Quarterly, leden 1992) (12/15, strana 3)
• Z čeho je patrné, že válka mění svou tvář, a jaké to má často příčiny?
V posledních letech sužují lidstvo především občanské války, tedy války mezi znepřátelenými skupinami občanů téže země. K příčinám patří nenávist mezi kmeny a etnickými skupinami, náboženské rozdíly, nespravedlnost a politický chaos. Dalším činitelem je chamtivost po moci a po penězích. (1/1, strany 3 a 4)
• Jak víme, že Ježíš nechtěl, aby křesťané mechanicky opakovali slova vzorové modlitby?
Ježíš tuto modlitbu uvedl jako příklad ve svém Kázání na hoře. Asi o osmnáct měsíců později základní myšlenky z tohoto poučení o modlitbě zopakoval. (Matouš 6:9–13; Lukáš 11:1–4) Stojí za pozornost, že tuto modlitbu neopakoval slovo za slovem. Vidíme z toho, že své učedníky neučil nějakou liturgickou modlitbu, která by měla být mechanicky opakována. (2/1, strana 8)
• Kde holubice našla po potopě olivový list, se kterým se vrátila do archy?
Dnes neznáme slanost ani teplotu vod potopy. Avšak olivovníky jsou známy tím, že vyraší dokonce i poté, co jsou poraženy. Je tedy možné, že některé potopu přežily a že na nich pak vyrostly listy. (2/15, strana 31)
• Jak za občanské války v Nigérii během blokády Biafry dostávali svědkové Jehovovi v této oblasti duchovní pokrm?
Jeden civilní státní úředník byl dosazen do služebního postavení v Evropě a jiný pracoval na nouzovém letišti v Biafře. Oba dva byli svědkové Jehovovi. Ujali se riskantního úkolu, totiž zprostředkovávat přísun duchovního pokrmu do Biafry, a tím pomáhali mnoha bratrům, dokud válka v roce 1970 neskončila. (3/1, strana 27)
• Čeho bylo dosaženo vestfálským mírem a jak se to týkalo náboženství?
Reformace rozdělila Svatou říši římskou do tří vyznání — katolického, luteránského a kalvínského. Počátkem 17. století byla vytvořena Protestantská unie a Katolická liga. V Čechách potom vypukl náboženský konflikt, který se rozrostl v mezinárodní boj o moc. Katoličtí a protestantští panovníci se snažili dosáhnout politické převahy a obchodního zisku. Nakonec se konaly mírové rozhovory v německé provincii Vestfálsko. Po téměř pěti letech byla v roce 1648 podepsána vestfálská smlouva, kterou byla ukončena třicetiletá válka a která dala podnět ke zrodu novodobé Evropy jakožto kontinentu svrchovaných států. (3/15, strany 20–23)
• Co znamená označení neboli jméno „divokého zvířete“ — tedy číslo 666?
O tomto označení se mluví ve Zjevení 13:16–18. Zvířetem je znázorněno lidské panství. Skutečnost, že zvíře nese „číslo člověka“, poukazuje na to, že na vládách je patrný stav padlého člověka. Číslo 6 plus 60 plus 600 ukazuje, že jsou v Božích očích naprosto nedostatečné. Ti, kdo mají toto označení, prokazují nábožnou úctu politickému státu nebo od něj očekávají záchranu. (4/1, strany 4–7)