Nádhera Jehovova stvoření

„Ať i řeky tleskají rukama“

PODÍVEJTE se na mapu země. Na většině míst uvidíte tenké nitky, které se klikatí zemským povrchem. Tyto nitky křižují nížiny, pouště i louky. Razí si cestu údolími, kaňony a lesy. (Habakuk 3:9) Jsou to řeky, životně důležité tepny naší planety. Takové vodní toky svědčí o moudrosti a moci Jehovy, Stvořitele země. Když je pozorujeme, sdílíme pocity žalmisty, který zpíval: „Ať i řeky tleskají rukama; i hory ať všechny spolu radostně volají.“ (Žalm 98:8, 9) *

Řeky jsou úzce spojeny s historií lidstva. V Bibli se píše, že řeka, která vycházela z Edenu, se dále rozdělovala na čtyři větší toky. (1. Mojžíšova 2:10–14) Jedna z prvních civilizací vznikla v úrodných údolích řek Eufrat a Tigris na Blízkém východě. Velké civilizace mohly existovat také v povodí řek Chuang-che v Číně, Indus a Ganga v jižní Asii a Nil v Egyptě.

Není tedy divu, že před silou, mohutností a krásou řek měl člověk vždycky posvátnou bázeň. Egyptská řeka Nil je dlouhá asi 6 670 kilometrů. Za největší řeku je označována Amazonka v Jižní Americe. Některé řeky zaujmou svou velikostí, jiné zase svou krásou, jako například mnohem menší, ale prudká řeka Tone v Japonsku.

Čím to je, že řeka teče? Stručně řečeno, je to díky gravitaci. Právě gravitace působí, že se voda dostává z vyšších poloh do nižších. Výsledkem někdy jsou dunící vodopády. Bible takové projevy síly a majestátnosti popisuje těmito slovy: „Řeky pozvedly, Jehovo, řeky pozvedly svůj zvuk; řeky pozvedají své dunění.“ (Žalm 93:3)

„Kdo vysílá přívaly deště?“ ptal se Jehova zbožného muže Joba. (Job 38:25, Contemporary English Version) Ano, odkud všechna ta voda pochází? Klíčem k odpovědi je složitý systém zvaný koloběh vody. Voda na zemi neustále cirkuluje, což je způsobeno sluneční energií a gravitací. Potom, co se voda odpaří, dostane se do atmosféry. Nakonec se zchladí a kondenzuje a tak vytvoří mraky. Časem se pára vrátí na zem v podobě sněhu nebo deště. Velké zásoby vody jsou v oceánech, jezerech, řekách, ledovcích, v ledu polárních oblastí a pod zemí.

Bible o pozoruhodném koloběhu vody říká: „Všechny zimní bystřiny vycházejí k moři, a přece moře není plné. K místu, odkud zimní bystřiny vycházejí, tam se vracejí,  aby vycházely.“ (Kazatel 1:7) Takový koloběh mohl uvést do pohybu pouze Jehova, Bůh velké moudrosti a láskyplné péče. Co nám tento důmyslný systém říká o tom, jaký Bůh je? Jehova je nekonečně moudrým Bohem, který se láskyplně stará o své stvoření. (Žalm 104:13–15, 24, 25; Přísloví 3:19, 20)

Bez ohledu na to, jak jsou řeky velké a kolik jich je, obsahují velmi málo z celkového množství sladké vody na světě. Nicméně pro život jsou nezbytné. „Bez přístupu k vodě a bez určité kontroly nad ní by nebylo možné uspokojit ani ty nejjednodušší, ani ty nejsložitější lidské potřeby,“ říká se v knize Water (Voda). „To, jak se lidé k této skutečnosti postavili, tvoří velkou část historie civilizace.“

Po tisíce let řeky napomáhají hasit žízeň člověka a poskytují vodu na zavlažování zahrad. Úrodná půda v povodí mnoha řek je ideální pro pěstování plodin. Povšimněte si, jak je tato myšlenka vyjádřena v požehnání pro Jehovovy služebníky: „Jak pohledné jsou tvé stany, Jákobe, tvá bydliště, Izraeli! Jako říční údolí se roztáhly na kus cesty, jako zahrady u řeky. Jako rostliny aloe, jež zasadil Jehova, jako cedry u vod.“ (4. Mojžíšova 24:5, 6) Řeky jsou také velmi důležité pro život zvířat, jako jsou kachny a šakali, které zde vidíte. Čím více se tedy dozvídáme o řekách, tím více jsme podněcováni vzdávat díky Jehovovi.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 8]

Vodopády Iguaçu na hranicích mezi Argentinou a Brazílií se řadí mezi největší vodopády. Z jedné strany na druhou měří přes tři kilometry. Nacházejí se v panenském tropickém pralese. Tvoří je téměř 300 menších vodopádů. V období dešťů tudy proteče každou sekundu téměř 10 000 krychlových metrů vody.

[Obrázek na straně 9]

Řeka Tone v Japonsku