Které náboženství byste si měli vybrat?

,RŮZNÁ náboženství jsou jen různé cesty vedoucí k témuž cíli. Cožpak není jen jeden Bůh?‘ Tak smýšlejí mnozí lidé. Říkají, že patřit k nějaké církvi je sice důležité, ale že v podstatě nezáleží na tom, které náboženství si člověk vybere.

Na první pohled se toto tvrzení může zdát rozumné. Je totiž pravda, že existuje jen jeden Všemohoucí Bůh. (Izajáš 44:6; Jan 17:3; 1. Korinťanům 8:5, 6) Mezi jednotlivými náboženskými skupinami, které tvrdí, že slouží pravému Bohu, jsou však nepřehlédnutelné rozdíly, a dokonce i rozpory. Tyto náboženské skupiny se velmi liší ve svých zvycích, názorech, naukách a požadavcích. Rozdíly mezi nimi jsou tak velké, že pro členy jednoho náboženství či náboženské skupiny je obtížné pochopit nebo přijmout učení nebo náboženské názory druhých.

Naproti tomu Ježíš řekl: „Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, musí uctívat duchem a pravdou.“ (Jan 4:24) Je vůbec možné, aby lidé, kteří uctívají Boha pravdou, měli tolik odlišných názorů na to, kdo Bůh je, jaké má záměry a jak si přeje být uctíván? Je snad logické se domnívat, že Všemohoucímu Bohu nezáleží na tom, jak jej uctíváme?

Praví křesťané v prvním století a dnes

Křesťané v prvním století někdy mívali na věci různé názory. Například o věřících v Korintu apoštol Pavel řekl: „Bylo mi ... o vás odhaleno, moji bratři, těmi z domácnosti Chloé, že mezi vámi existují rozkoly. Mám na mysli to, že každý z vás říká: ‚Patřím Pavlovi‘, ‚Ale já Apollovi‘, ‚Ale já Kéfovi‘, ‚Ale já Kristu.‘“ (1. Korinťanům 1:11, 12)

Považoval Pavel tyto rozdíly za bezvýznamné? Šel si snad každý jednotlivec zkrátka svou vlastní cestou k záchraně? To rozhodně ne. Pavel je napomenul: „Vybízím vás, bratři, prostřednictvím jména našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni mluvili souhlasně a nebylo mezi vámi rozdělení, ale abyste byli vhodně sjednoceni stejnou myslí a stejným myšlenkovým postupem.“ (1. Korinťanům 1:10)

Ovšem k tomu, aby lidé byli ve svých názorech jednotní, je nelze nutit. Takové jednoty je možno dosáhnout jedině tím, že lidé budou věci bedlivě zkoumat, dojdou ke stejným závěrům a ty pak přijmou. K dosažení takové jednoty, o jaké mluvil Pavel, je tedy nezbytně nutné osobní studium Božího slova  a upřímná touha uplatňovat to, co jsme se naučili. Je možné takovou jednotu najít? Jak jsme již viděli, Bůh už dlouho jedná se svými ctiteli jako se skupinou. Existuje taková skupina dnes?

Jaký užitek plyne z pravého společenství

Žalmista David se kdysi zeptal: „Jehovo, kdo bude hostem v tvém stanu? Kdo bude přebývat na tvé svaté hoře?“ To je jistě podnětná otázka. David na ni odpověděl takto: „Ten, kdo chodí bezúhonně a koná spravedlnost a mluví pravdu ve svém srdci.“ (Žalm 15:1, 2) To, které náboženství těmto Božím požadavkům odpovídá, můžeme zjistit na základě přesných poznatků z Bible. Když se potom budeme s takovou náboženskou skupinou stýkat, budeme v povzbuzující společnosti lidí, kteří uctívají Boha jednotně a „duchem a pravdou“.

Svědkové Jehovovi jsou dokladem toho, že i v dnešním nejednotném světě je možné dosáhnout shody v názorech a postupovat jednotně. Jsou mezi nimi někdejší členové mnoha různých náboženství a etnických skupin. Někteří svědkové dříve byli agnostiky nebo ateisty. Jiní se o náboženství v podstatě nezajímali. Ačkoli tito lidé pocházejí z tak rozmanitého náboženského a kulturního prostředí a zastávali nejrůznější filozofické názory, těší se nyní náboženské jednotě, jakou v dnešním světě nikde jinde nevidíme.

Základem této jednoty je Boží slovo, Bible. Svědkové Jehovovi si samozřejmě uvědomují, že nemohou druhé lidi k ničemu nutit. Jsou však rádi, že mají příležitost povzbuzovat druhé, aby zkoumali Bibli a na tomto pevném základě si pak vybrali, jak budou Boha uctívat. Ještě mnozí další lidé tak mohou mít užitek z toho, že budou Boha uctívat „duchem a pravdou“.

Dnes se mohou lidé snadno stát obětí škodlivých vlivů a svodů. Je tedy nezbytně nutné vybrat si to pravé společenství. Bible ukazuje, že ten, „kdo chodí s moudrými, zmoudří“ a že „špatná společenství kazí užitečné návyky“. (Přísloví 13:20; 1. Korinťanům 15:33) Stýkat se s pravými Božími ctiteli je ochranou. Bible nám proto připomíná: „Dbejme jedni o druhé, abychom se podněcovali k lásce a znamenitým skutkům, a neopouštějme své shromažďování, jak někteří mají ve zvyku, ale povzbuzujme jeden druhého, a to tím více, když vidíte, že se ten den blíží.“ (Hebrejcům 10:24, 25) Je opravdu požehnání, když si praví přátelé, duchovní bratři a sestry, láskyplně navzájem pomáhají plnit povinnosti, které mají před Bohem.

Ottmar potvrzuje, že tomu tak skutečně je. Byl vychován v Německu, v katolické rodině, ale do kostela přestal chodit. Vysvětluje proč: „Kdykoli jsem odcházel z kostela, pociťoval jsem stejnou prázdnotu, jako když jsem tam šel.“ Víru v Boha si však zachoval. Potom se dostal do styku se svědky Jehovovými a dospěl k přesvědčení, že tito lidé jsou pravými Božími služebníky. Uvědomil si, že by se s nimi měl scházet. Nyní říká: „To, že jsem činný v celosvětové organizaci, mi přináší vnitřní pokoj. Postupně dostávám pomoc, abych získal přesnější poznání Bible. Nesmírně si toho vážím.“

Pozvání pro ty, kdo hledají

Lidé, kteří stejně smýšlejí a kteří úzce spolupracují, mohou své úkoly splnit daleko lépe než jednotlivci, kteří pracují nezávisle. Uveďme si jeden příklad. Než Ježíš odešel do nebe, dal svým následovníkům tento příkaz: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“ (Matouš 28:19, 20) Jak by mohli tento úkol úspěšně vykonat, kdyby neměli žádné vedení nebo organizaci? Jak by mohl někdo tento biblický  příkaz plnit, kdyby se snažil sloužit Bohu nezávisle na druhých?

V uplynulém roce svědkové Jehovovi na celém světě rozšířili 91 933 280 knih a brožur, pojednávajících o biblických námětech, a kromě toho 697 603 247 časopisů. Stamilionům lidí ve 235 zemích tak umožnili, aby se dověděli poselství z Božího slova. Jasně je z toho vidět, že jednotná, dobře organizovaná skupina může dosáhnout daleko lepších výsledků, než jakých by dosáhli jednotlivci odkázaní sami na sebe.

Svědkové Jehovovi se nevěnují jen rozšiřování biblické literatury, ale také bezplatně vedou biblické kurzy, při nichž pomáhají lidem hlouběji porozumět tomu, co od nás Bůh vyžaduje. V minulém roce bylo pravidelně každý týden vedeno průměrně 5 726 509 takovýchto biblických studií, a to buď s jednotlivci, nebo s celými skupinami. Díky tomuto vyučování získaly miliony lidí pevný základ pro to, aby se mohli rozhodnout, jak budou Boha uctívat. Zveme vás, abyste Boží požadavky zaznamenané v Bibli poznali i vy. Potom si můžete vybrat. (Efezanům 4:13; Filipanům 1:9; 1. Timoteovi 6:20; 2. Petra 3:18)

Pokud se chcete líbit Bohu, náboženská příslušnost je pro vás životně důležitá. Ale nejde jen o to patřit zkrátka k nějaké náboženské skupině nebo denominaci. Je třeba, abyste si náboženství zvolili na základě přesných biblických znalostí, a ne na základě nepodložených dogmat nebo podle toho, co vám někdo řekl. (Přísloví 16:25) Zjistěte si požadavky, které má splňovat pravé náboženství. Porovnejte je se svými vlastními náboženskými názory. Potom si vyberte. (5. Mojžíšova 30:19)

[Obrázek na straně 7]

V dnešním nejednotném světě se svědkové Jehovovi těší z jednoty