Přejít k článku

Přejít na obsah

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

Někteří lidé jsou toho názoru, že Pavel neztroskotal na Maltě, která leží jižně od Sicílie, ale na jiném ostrově. Kde ke ztroskotání došlo?

Tato otázka se týká jednoho názoru, který se objevil v poměrně nedávné době, totiž že Pavel neztroskotal na Maltě, ale na ostrově Kefallénia (neboli Kefalloniá) nedaleko Korfu v Jónském moři u západního pobřeží Řecka. Inspirovaná zpráva nám říká, že Pavel, doprovázen svými společníky, vyplul z Cesareje pod dohledem římského setníka Julia a dalších vojáků. Jak je ukázáno na mapě, plavili se do Sidonu a do Myry. Tady přesedli na velkou loď z Alexandrie, která přepravovala obilí, a pokračovali v cestě na západ a dopluli do Knidu. Nedokázali dodržet naplánovanou trasu Egejským mořem okolo jižního výběžku Řecka a dál do Říma. Silný vítr je zahnal na jih, kde jim břehy Kréty poskytly závětří. Zde se zastavili v místě zvaném Pěkné přístavy. Když se vydali „z Kréty na moře“, loď byla „prudce uchvácena“ ‚bouřlivým větrem zvaným Euroaquilo‘. Těžká loď s obilím byla ‚po moři zmítána sem a tam‘ až do čtrnácté noci. Nakonec loď s dvě stě sedmdesáti šesti lidmi ztroskotala na ostrově, který je v řeckém textu Svatého Písma uveden pod jménem Me·liʹte. (Skutky 27:1–28:1)

V minulých letech bylo ohledně totožnosti ostrova Me·liʹte vzneseno několik návrhů. Někteří se domnívali, že šlo o ostrov Melite Illyrica, nyní známý jako Mljet, který leží v Jaderském moři u Chorvatského pobřeží. To se však nezdá pravděpodobné, protože Mljet se nachází na severu, takže je obtížné uvést to do souladu s dalšími zastávkami Pavlovy cesty, jimiž byly Syrakusy na Sicílii a později západní pobřeží Itálie. (Skutky 28:11–13)

Většina překladatelů Bible došla k závěru, že jméno Me·liʹte se vztahuje na ostrov Melite Africanus, nyní známý jako Malta. Poslední zastávkou lodi dopravující Pavla byly Pěkné přístavy na Krétě. Bouřlivý vítr potom loď zahnal na západ ke Kaudě. Tento vítr hnal loď dál po mnoho dnů. Je tedy naprosto rozumné domnívat se, že loď hnaná vichřicí se dostala ještě dále na západ, tedy až na Maltu.

Pánové Conybeare a Howson vzali v úvahu převládající vítr a „směr a rychlost plavby“ a v knize The Life and Epistles of St. Paul (Život a epištoly sv. Pavla) uvedli: „Vzdálenost mezi Claudou [neboli Kaudou] a Maltou je o něco méně než 770 kilometrů. Shoda je tak nápadná, že to přímo bije do očí. Je velmi nepravděpodobné, že by pevnina, k níž se námořníci čtrnácté noci [přiblížili], byla nějaké jiné místo než Malta.

Existují i jiné názory, zdá se však, že ztroskotání na Maltě — jak je ukázáno na přiložené mapě — je v souladu se zprávou v Bibli.

[Mapa a obrázek na straně 31]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Jeruzalém

Cesarea

Sidon

Myra

Knidos

KRÉTA

KAUDA

MALTA

SICÍLIE

Syrakusy

Řím

MLJET

ŘECKO

KEFALLÉNIA