‚Pátrejte, kdo si to zaslouží‘

V PRVNÍM století našeho letopočtu byl Damašek vzkvétajícím městem. Pro karavany, které přicházely z východu, představoval místo podobné oáze, protože byl obklopen sady. Krátce po smrti Ježíše Krista vznikl v Damašku křesťanský sbor. K jeho členům patřili Židé, kteří se v Jeruzalémě o Letnicích roku 33 n. l. stali Ježíšovými následovníky. (Skutky 2:5, 41) Do Damašku se možná přistěhovali také někteří učedníci z Judeje, když po ukamenování Štěpána vypukla vlna pronásledování. (Skutky 8:1)

Pravděpodobně během roku 34 n. l. dostal jistý křesťan z Damašku jménem Ananiáš velmi neobvyklý úkol. Pán mu řekl: „Vstaň, jdi do ulice, která se nazývá Přímá, a v Jidášově domě vyhledej muže jménem Saul, z Tarsu. Pohleď, modlí se totiž.“ (Skutky 9:11)

Přímá ulice byla asi 1,5 kilometru dlouhá a táhla se středem Damašku. Určitou představu o tom, jak vypadala v dávných dobách, si můžeme udělat z rytiny, která pochází z 19. století a je vyobrazena na této stránce. Vzhledem k charakteru ulice zřejmě musel Ananiáš dům Jidáše chvíli hledat. Ananiáš jej však našel a díky jeho návštěvě se pak Saul stal apoštolem Pavlem, horlivým hlasatelem dobré zprávy. (Skutky 9:12–19)

Ježíš předtím vyslal své učedníky a řekl jim, aby ‚pátrali, kdo si zaslouží‘ slyšet dobrou zprávu. (Matouš 10:11) Ananiáš zřejmě musel po Saulovi doslovně pátrat. Také svědkové Jehovovi, podobně jako Ananiáš, s radostí pátrají po těch, kdo si to zaslouží. Těší je, když lidé přijímají dobrou zprávu o Království. Najdou-li někoho takového, jejich úsilí se vyplatilo. (1. Korinťanům 15:58)

[Obrázek na straně 32]

Dnešní „ulice, která se nazývá Přímá“

[Podpisek obrázku na straně 32]

Z knihy La Tierra Santa, Díl II., 1830