Prospěch plynoucí z duchovních hodnot

„Kdo pouze miluje stříbro, nebude nasycen stříbrem, ani žádný, kdo miluje jmění, příjmem.“ (Kazatel 5:10)

PŘÍLIŠ mnoho práce může vést ke stresu, a stres zase může způsobit zdravotní problémy a někdy i smrt. V mnoha zemích se rozpadají rodiny. Příčinou takových tragédií je velmi často nadměrná touha po hmotných věcech. Člověk, který je pohlcen snahou o získání majetku, se možná ani neraduje z věcí, které má, ale chce stále víc bez ohledu na to, jak vysokou cenu za to zaplatí. Jedna příručka uvádí: „Snaha v ničem nezaostávat za sousedy je národní sport, a to i když je tím sousedem workoholik, kterému v relativně mladém věku hrozí infarkt.“

Touha mít více se může stát neukojitelnou a může člověka připravit o veškerou radost, kterou by jinak mohl zažívat. Na lidské slabosti v tomto směru často působí mocná síla, totiž reklama. Televizní programy nás bombardují nabídkami věcí, které pravděpodobně nepotřebujeme a které si možná ani nemůžeme dovolit. To všechno nám může velmi ublížit.

 Účinek bezstarostného požitkářství nemusí být na první pohled patrný, ale přesto může být ničivý, a to jak v ohledu tělesném, tak i v ohledu morálním. Moudrý král Šalomoun například prohlásil: „Klidné srdce je životem pro tělesný organismus.“ (Přísloví 14:30) Naproti tomu nadměrné vypětí, úzkost a tlak, které souvisejí s hromaděním hmotného bohatství, nás mohou připravit o zdraví i štěstí. Když náš život ovládnou hmotné cíle, trpí tím také naše vztahy s druhými lidmi. A jestliže se zhoršuje náš rodinný a společenský život, snižuje se tím celková kvalita našeho života.

Nadřazenost duchovních hodnot

„Přestaňte se utvářet podle tohoto systému věcí,“ nabádal své čtenáře před mnoha staletími apoštol Pavel. (Římanům 12:2) Svět má rád ty, kdo přijmou jeho hodnoty. (Jan 15:19) Snaží se působit na váš zrak, hmat, chuť, čich a sluch a chce vás přesvědčit, abyste přijali materialistický způsob života. Svět zdůrazňuje ‚touhu očí‘ a chce vás i další lidi přimět, abyste usilovali o hmotný zisk. (1. Jana 2:15–17)

Existují však vyšší hodnoty než peníze, postavení a hmotné bohatství. Před několika tisíciletími král Šalomoun nahromadil všechno, co mu po hmotné stránce mohl svět nabídnout. Postavil domy a založil zahrady a sady, měl služebnictvo, domácí zvířata, zpěváky a zpěvačky a také velké množství stříbra a zlata. Šalomoun nabyl mnohem větší majetek než kterýkoli z jeho předchůdců. Říci, že byl bohatý, je slabé slovo. Šalomoun měl v podstatě všechno, na co si vzpomněl. Když se však ohlížel za tím, čeho dosáhl, prohlásil: „Všechno byla marnost a honba za větrem.“ (Kazatel 2:1–11)

Šalomoun byl obdařen mimořádnou moudrostí, a proto věděl, že větší uspokojení získá ten, kdo usiluje o duchovní hodnoty. Napsal: „Všechno bylo vyslechnuto, a závěr věci je: Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ (Kazatel 12:13)

Poklad, který lze nalézt na stránkách Božího slova, Bible, je mnohem cennější než stříbro a zlato. (Přísloví 16:16) Čekají na vás duchovní pravdy podobné drahokamům. Budete se usilovně snažit je nalézt? (Přísloví 2:1–6) Náš Stvořitel, Původce pravých hodnot, vás k tomu vybízí a pomůže vám. Jak?

Jehova nám drahocenné pravdy poskytuje pomocí svého Slova, svého ducha a své organizace.  (Žalm 1:1–3; Izajáš 48:17, 18; Matouš 24:45–47; 1. Korinťanům 2:10) Prozkoumáte-li tyto nepředstavitelně cenné drahokamy, získáte příležitost vybrat si moudře ten nejlepší a nejuspokojivější způsob života. A výběr není obtížný, protože náš Stvořitel, Jehova, ví, co potřebujeme k tomu, abychom byli opravdu šťastní.

Bible zdůrazňuje ty nejvyšší hodnoty

Bible obsahuje moudré rady, které jsou praktičtější než cokoli jiného. Morálním měřítkům vyzdvihovaným v této knize se nic nevyrovná. Biblické rady jsou vždy prospěšné a jsou nadčasové. Bible nám například moudře radí, abychom tvrdě pracovali, byli poctiví, moudře zacházeli s penězi a nebyli líní. (Přísloví 6:6–8; 20:23; 31:16)

V souladu s těmito radami Ježíš řekl: „Přestaňte si střádat poklady na zemi, kde stravuje mol a rez a kde se zloději vloupávají a kradou. Raději si střádejte poklady v nebi, kde nestravuje ani mol, ani rez a kam se zloději nevloupávají a nekradou.“ (Matouš 6:19, 20)

Tato vybídka je dnes stejně praktická a aktuální, jako tomu bylo před dvěma tisíci lety. Nenechme se pohltit touhou po hmotném bohatství. Můžeme mít totiž užitek z hodnotnějšího způsobu života. Klíčem k opravdu šťastnému a spokojenému životu je střádání duchovních pokladů. Jak to můžeme dělat? Tím, že budeme číst Boží slovo, Bibli, a uplatňovat to, co se dozvídáme.

Duchovní hodnoty přinášejí užitek

Jestliže dáme duchovním hodnotám ve svém životě správné místo, máme z nich užitek po stránce tělesné, citové i duchovní. Zdravé morální zásady nám pomáhají uvědomovat si škodlivé účinky hmotařství a tak nás před nimi chrání, podobně jako nás ozonová vrstva, která se rozprostírá vysoko nad zemí, chrání před škodlivými slunečními paprsky. Křesťanský apoštol Pavel napsal: „Ti, kdo se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých tužeb, které vrhají lidi do zničení a zkázy. Láska k penězům je totiž kořenem škodlivých věcí všeho druhu a tím, že někteří o tuto lásku usilovali, byli od víry zavedeni na scestí a celí se probodali mnoha bolestmi.“ (1. Timoteovi 6:9, 10)

Láska k bohatství svádí lidi k tomu, aby usilovali o více majetku, vyšší postavení a větší moc. Často těchto cílů dosahují s použitím pochybných a nepoctivých prostředků. Hmotařství může člověka připravit o čas, sílu, schopnosti, a dokonce i o klidný noční spánek. (Kazatel 5:12) Touha mít více je také nepochybně překážkou duchovního pokroku. Ježíš Kristus, největší člověk, jaký kdy žil, jasně ukázal lepší cestu: „Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu.“ (Matouš 5:3) Věděl, že duchovní bohatství přináší trvalý užitek a je mnohem důležitější než pomíjivý hmotný zisk. (Lukáš 12:13–31)

 Stojí to za to?

„Moji rodiče se usilovně snažili přesvědčit mě o tom, že duchovní hodnoty jsou nepraktické,“ vzpomíná Greg. „Když jsem se však zaměřil na duchovní cíle, získal jsem úžasný pokoj mysli, protože netrpím stresem jako ti, kdo se ze všech sil snaží hromadit hmotné bohatství.“

Duchovní hodnoty také přispívají k lepším vztahům. Praví přátelé vás budou vyhledávat kvůli tomu, jakými jste lidmi, a ne kvůli tomu, co vlastníte. Bible doporučuje: „Kdo s moudrými lidmi se stýká, zmoudří.“ (Přísloví 13:20, Heger) Rovněž úspěšná rodina není založena na hmotném majetku, ale na moudrosti a lásce. (Efezanům 5:22–6:4)

Hodnoty nám nejsou vrozené. Musíme se je naučit od svých vrstevníků nebo z vyššího zdroje. Biblické vzdělávání proto může změnit náš celkový náhled na hmotné věci. „Dostal jsem pomoc, abych změnil svůj žebříček hodnot, a naučil jsem se být spokojený s nezbytnými věcmi,“ říká Don, který býval bankéřem.

Usilujte o trvalé duchovní bohatství

Ve světle duchovních hodnot je dlouhodobý užitek důležitější než krátkodobé uspokojení. Pavel napsal: „Co je totiž vidět [hmotné], je dočasné, ale co není vidět [duchovní], je věčné.“ (2. Korinťanům 4:18) Je sice pravda, že hmotné zájmy mohou člověka načas uspokojit, ale natrvalo chamtivost žádný užitek nepřináší. Duchovní hodnoty jsou však věčné. (Přísloví 11:4; 1. Korinťanům 6:9, 10)

 Hmotařství, které je v dnešní době tak rozšířené, Bible odsuzuje. Učí nás, jak udržet na uzdě sobecké tužby tím, že si uchováme prosté oko, které je zaměřené na důležitější věci, totiž na duchovní bohatství. (Filipanům 1:10) Bible ukazuje, že skutečnou podstatou chamtivosti je uctívání sebe sama. Když uplatňujeme to, co se dozvídáme z Božího slova, zažíváme větší štěstí. Začínáme se zaměřovat na dávání, ne na přijímání. To je opravdu silný podnět k tomu, abychom nahradili požitkářství duchovními hodnotami!

Je nutné uznat, že do určité míry mohou být peníze ochranou. (Kazatel 7:12) Bible však realisticky říká: „Tvé peníze mohou v mžiku zmizet, jako by jim narostla křídla a ony odletěly jako orel.“ (Přísloví 23:5, Today’s English Version) Lidé přinesli na oltář materialismu velké oběti — zdraví, rodinu, a dokonce i dobré svědomí. To mělo katastrofální následky. Naproti tomu duchovní smýšlení uspokojuje naše nejdůležitější potřeby — potřebu lásky, smyslu života a potřebu uctívat milujícího Boha Jehovu. Duchovní smýšlení nám také ukazuje cestu k věčnému životu v dokonalosti na rajské zemi, což je naděje, kterou pro nás připravil Bůh.

Lidská touha po blahobytu bude brzy uspokojena v Božím novém světě. (Žalm 145:16) V té době bude celá země „naplněna poznáním Jehovy“. (Izajáš 11:9) Duchovní hodnoty budou pro lidi prvořadé. Hmotařství a jeho škodlivé účinky budou úplně vymýceny. (2. Petra 3:13) Věci, které činí život nesrovnatelně hodnotnějším — totiž dokonalé zdraví, uspokojující práce, prospěšný odpočinek, vřelé rodinné vztahy a trvalé přátelství s Bohem — budou potom lidem navždy přinášet štěstí.

[Rámeček a obrázek na straně 6]

Zacházejte s penězi moudře!

Rozpoznejte, co opravdu potřebujete. Ježíš nás učil se modlit: „Dej nám náš chléb na den podle denní potřeby.“ (Lukáš 11:3) Rozlišujte, co skutečně potřebujete, a po čem pouze toužíte. Pamatujte, že pro váš život není rozhodující to, co vlastníte. (Lukáš 12:16–21)

Sestavte si rozpočet. Nenakupujte impulzivně. Bible říká: „Plány pilného jistě vedou k výhodě, ale každý, kdo je ukvapený, jde jistě vstříc nouzi.“ (Přísloví 21:5) Ježíš své posluchače vybízel, aby vždy, když chtějí na něco vynaložit více peněz, zvážili, zda jim to jejich situace umožňuje. (Lukáš 14:28–30)

Nedělejte si zbytečné dluhy. Je-li to možné, neberte si půjčku, ale místo toho si na příslušnou věc ušetřete. Jedno přísloví to říká takto: „Kdo si vypůjčuje, je sluhou toho, kdo poskytuje půjčku.“ (Přísloví 22:7) Projevujte sebeovládání a držte se v mezích stanoveného rozpočtu. Tak se vám podaří naplánovat a uskutečnit větší koupě.

Neplýtvejte. Snažte se o své věci dobře pečovat, aby vám déle vydržely, a tak se vyhněte zbytečnému plýtvání. I Ježíš nakládal šetrně s prostředky, které používal. (Jan 6:10–13)

Neztraťte ze zřetele, co je opravdu důležité. Moudrý člověk ‚vykupuje čas‘, aby mohl sledovat důležitější cíle. (Efezanům 5:15, 16)

[Rámeček a obrázek na straně 7]

Lepší zdroj poučení než vlastní zkušenosti

Z vlastních zkušeností — dobrých i špatných — se můžeme mnoho naučit. Opravdu jsou ale zkušenosti tím nejlepším zdrojem poučení? Ne, existuje lepší vodítko. Zmínil se o něm žalmista, když se modlil: „Tvé slovo je lampou mé noze a světlem mé vozové cestě.“ (Žalm 119:105)

Proč je mnohem lepší nechat se vyučovat Bohem, než se učit z vlastních zkušeností? Například proto, že učit se jen ze zkušeností — tedy metodou pokusu a omylu — může být nákladné a bolestivé. Navíc se tomu můžeme vyhnout. Starověkým Izraelitům Bůh řekl: „Kdybys jen opravdu věnoval pozornost mým přikázáním! Potom by byl tvůj pokoj právě jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny.“ (Izajáš 48:18)

Jedním z důvodů, proč Boží slovo převyšuje všechny ostatní zdroje poučení, je to, že obsahuje nejstarší a nejvěrohodnější souhrn lidských zkušeností. Asi budete souhlasit s tím, že učit se bezbolestně z úspěchů a nezdarů druhých je lepší než opakovat jejich chyby. (1. Korinťanům 10:6–11) A ještě důležitější je, že Bůh nám dává v Bibli vynikající zákony a zásady, na které se můžeme naprosto spolehnout. „Jehovův zákon je dokonalý . . . Jehovova připomínka je důvěryhodná, činí nezkušeného moudrým.“ (Žalm 19:7) Čerpat poučení z moudrosti našeho milujícího Stvořitele je jistě ta nejlepší možná cesta.

[Obrázky na straně 4]

Svět chce, abys přijal jeho hmotařský životní styl

[Obrázek na straně 5]

Poklad, který lze nalézt v Bibli, je mnohem cennější než stříbro a zlato