Přejít k článku

Přejít na obsah

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

Jak pohlíží křesťanský sbor na nenasytnost?

Boží slovo odsuzuje opilství i nenasytnost jako chování, které je neslučitelné se službou Bohu. Křesťanský sbor se proto dívá na nenapravitelného nenasytu stejně jako na notorického alkoholika. Ani opilec, ani nenasyta nemají v křesťanském sboru místo.

Kniha Přísloví 23:20, 21 říká: „Neoctni se mezi silnými pijany vína, mezi těmi, kdo jsou nenasytnými jedlíky masa. Opilec a nenasyta totiž zchudnou a ospalost oblékne člověka v pouhé hadry.“ V 5. Mojžíšově 21:20 čteme o ‚zatvrzelém a vzpurném‘ člověku, který podle mojžíšského Zákona zasluhoval smrt. Z tohoto verše se dozvídáme, že onen vzpurný a nekajícný provinilec byl „nenasyta a pijan“. Je tedy jasné, že ten, kdo chtěl ve starověkém Izraeli sloužit Bohu, nesměl být nenasyta.

Čím se však nenasyta vyznačuje a co se o nenasytnosti dozvídáme z Křesťanských řeckých písem? Označení „nenasyta“ se používá na člověka, který, „opakovaně podléhá chamtivé žravosti a nemírnému pití“. Nenasytnost je tedy především určitou formou chamtivosti a Boží slovo o ‚chamtivcích‘ říká, že nezdědí Boží království. (1. Korinťanům 6:9, 10; Filipanům 3:18, 19; 1. Petra 4:3) Navíc, když apoštol Pavel varoval křesťany, aby nečinili „skutky těla“, uvedl mezi těmito skutky také „pitky, hýření a podobné věci“. (Galaťanům 5:19–21) Ruku v ruce s pitkami a hýřením jde často právě přejídání. Kromě toho je možné říci, že na nenasytnost se jistě vztahují i Pavlova slova „a podobné věci“. Křesťan, který je obecně známý svou nenasytností a který tvrdohlavě odmítá své chamtivé jednání změnit, by měl být ze sboru vyloučen, tak jako by byl vyloučen za ostatní „skutky těla“. (1. Korinťanům 5:11, 13) *

I když Boží slovo klade nenasytnost na roveň opilství, rozpoznat opilce je mnohem snazší, než rozpoznat nenasytu. Opilec se většinou prozradí určitými poměrně viditelnými projevy. Ale rozhodnout, kdy se někdo stává nenapravitelným nenasytou, je obtížnější, protože to z vnějších projevů nepoznáme. Když se tedy sboroví starší touto otázkou zabývají, musí být velmi opatrní a musí používat rozlišovací schopnost.

Například obezita sice může být známkou nenasytnosti, ale není tomu tak vždy. Nadváha může být také důsledkem nějaké nemoci nebo ji mohou způsobovat dědičné faktory. Měli bychom mít také na paměti, že obezita je tělesný stav, zatímco nenasytnost je postoj mysli. Obezita je definována jako „stav vyznačující se nadměrnou tělesnou tloušťkou“, ale nenasytnost je „chamtivé nebo přehnané požitkářství“. Jde tedy o postoj k jídlu, ne o tělesné proporce. Nenasyta může mít zcela normální váhu, nebo může být dokonce hubený. Názory na to, jaká je ideální váha nebo postava, se navíc mohou v různých částech světa značně lišit.

Jak se nenasytnost projevuje? Nenasytný člověk opakovaně prokazuje nedostatek sebeovládání, přecpává se natolik, že je mu špatně, nebo že dokonce onemocní. Nedokáže se kontrolovat, a to naznačuje, že mu ve skutečnosti nezáleží na tom, jakou hanbu dělá Jehovovi a jak špiní pověst jeho lidu. (1. Korinťanům 10:31) Ale člověka, který se čas od času přejí, bychom neměli automaticky považovat za ‚chamtivce‘. (Efezanům 5:5) V duchu toho, co je zapsáno v dopise Galaťanům 6:1, však možná takový křesťan potřebuje pomoc. Pavel zde uvádí: „Bratři, i když člověk udělá nějaký chybný krok, dříve než si to uvědomí, pokuste se vy, kdo jste duchovně způsobilí, usměrnit takového člověka v duchu mírnosti.“

Biblická rada, abychom projevovali střídmost v jídle, je zvláště důležitá dnes. Proč? Protože Ježíš mluvil zejména o dnešní době, když varoval: „Dávejte . . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka.“ (Lukáš 21:34, 35) Být umírněný v jídle je jedním z důležitých způsobů, jak se vyvarovat duchovně škodlivého stylu života.

Střídmost je křesťanskou ctností. (1. Timoteovi 3:2, 11) Všechny, kdo se opravdově snaží uplatňovat biblickou radu, abychom byli střídmí v jídle a pití, tedy Jehova jistě podpoří. (Hebrejcům 4:16)

[Poznámka pod čarou]

^ 5. odst. Viz „Otázky čtenářů“ ve Strážné věži č. 20 z roku 1986.