Chcete žít věčně?

„UMÍRÁNÍ se nebojím,“ řekla jistá postarší žena v Japonsku. „Ale je mi líto, že se budu muset rozloučit tady s těmi květinami.“ Křesťanka, která tuto ženu navštívila při své službě, její poznámku chápala, protože ta žena měla překrásnou zahradu. Mnozí lidé, kteří tvrdí, že se smrti nebojí, mají velkou zálibu v podivuhodných stvořených věcech, a možná ve skutečnosti touží po tom, aby mohli žít věčně.

Žít věčně? Nad takovou představou mnoho lidí mávne rukou. Někteří dokonce řeknou, že o věčný život nemají zájem. Proč po něm netouží?

 Věčný život — nuda?

Někteří lidé si myslí, že věčný život by byl nudný. Jako příklad možná uvedou jednotvárný život mnoha důchodců, kteří téměř nemají co dělat a jen sedí u televize. Pokud něco takového napadne i vás, zamyslete se nad tím, co řekl astronom Robert Jastrow. Na otázku, zda by věčný život byl požehnáním, nebo kletbou, odpověděl: „Požehnáním by byl pro ty, kdo jsou zvídaví a mají touhu stále se něco nového učit. Představa, že by mohli získávat poznatky navždy, by pro ně byla velmi povzbuzující. Ale pro lidi, kteří mají uzavřenou mysl a domnívají se, že už všechno znají, by věčný život byl strašlivou kletbou. Neměli by čím vyplnit čas.“

To, zda by vám věčný život připadal nudný, závisí hodně na vašem postoji. Jestliže jste ‚zvídaví a máte touhu stále se něco nového učit‘, představte si, čeho byste mohli dosáhnout — například v umění, hudbě, architektuře, zahradničení nebo v jakémkoli jiném oboru, který by vás zajímal. Kdybyste mohli žít na zemi věčně, měli byste podivuhodnou vyhlídku na to, že budete rozvíjet své schopnosti v nejrůznějších oblastech.

Věčný život by přinášel opravdové uspokojení i díky možnosti navždy prokazovat lásku a také ji pociťovat. Jsme stvořeni se schopností projevovat lásku a blahodárně na nás působí, jestliže my sami cítíme, že jsme milováni. Skutečná vzájemná láska vyvolává pocit hlubokého štěstí, které během doby neslábne. Věčný život by poskytoval nekonečné množství příležitostí pěstovat lásku nejen k bližním, ale především k Bohu. „Jestliže . . . někdo miluje Boha,“ řekl apoštol Pavel, „takového on zná.“ (1. Korinťanům 8:3) To je přece nádherná vyhlídka — znát Svrchovaného Panovníka vesmíru a vědět, že tento Panovník zná také nás! A našeho láskyplného Stvořitele můžeme poznávat nekonečně. Jak by tedy mohl být věčný život nudný a neuspokojivý?

Má život cenu jen proto, že je krátký?

Někomu připadá život tak cenný jen proto, že je tak krátký. Možná jej přirovnávají ke zlatu, kterého je pouze omezené množství. Říkají, že kdyby se zlato dalo najít všude, jeho cena by se snížila. Ale zlato by přece bylo i nadále krásné. O životě jistě platí totéž.

Potěšení z věčného života bychom mohli přirovnat k tomu, že máme hojnost  čerstvého vzduchu. Námořníci, kteří by byli v porouchané ponorce, by vzduch považovali za mimořádně cenný. Co myslíte, jak by se cítili, kdyby byli zachráněni? Stěžovali by si nevděčně, že už zase mají vzduchu dostatek? To jistě ne.

I my, podobně jako tito námořníci, můžeme být zachráněni. Naše vyhlídka je však daleko krásnější — je to vyhlídka na věčný život. „Mzda, kterou platí hřích, je . . . smrt,“ napsal apoštol Pavel, „ale dar, který dává Bůh, je věčný život skrze Krista Ježíše, našeho Pána.“ (Římanům 6:23) Prostřednictvím Ježíšovy výkupní oběti Bůh odstraní lidskou nedokonalost a smrt a daruje poslušným lidem věčný život. Za takové láskyplné opatření bychom měli být opravdu vděční.

A co vaši milovaní?

Někoho možná napadne: ‚A co ti, které mám rád? Bez nich by pro mě věčný život na zemi neměl smysl.‘ Snad jste již poznali něco z Bible a dozvěděli jste se o možnosti žít věčně v pozemském ráji. (Lukáš 23:43; Jan 3:16; 17:3) Samozřejmě chcete, aby tam byla vaše nejbližší rodina, jiní příbuzní a také vaši milí přátelé. Chtěli byste, aby v Božím slíbeném novém světě spravedlnosti také oni prožívali radost, po jaké toužíte vy. (2. Petra 3:13)

Ale co když věčný život v pozemském ráji vaše přátele a příbuzné nezajímá? Nenechte se tím odradit. Dále získávejte přesné poznání z Písma a jednejte v souladu s ním. Apoštol Pavel napsal: „Jak můžeš vědět, křesťanská manželko, že nezachráníš svého manžela? Nebo jak můžeš vědět, křesťanský manželi, že nezachráníš svou manželku?“ (1. Korinťanům 7:16, Today’s English Version) Lidé se mohou změnit. Například jeden muž, který byl kdysi odpůrcem křesťanství, se změnil a později se stal starším v jednom křesťanském sboru. Říká: „Jsem opravdu vděčný za to, že členové mojí drahé rodiny se věrně drželi biblických zásad po celou dobu, kdy jsem byl odpůrcem.“

O váš život a o život vašich drahých se Bůh velmi zajímá. Ano, „Jehova . . . netouží, aby byl někdo zahuben, ale touží, aby všichni dosáhli pokání“. (2. Petra 3:9) Jehova Bůh si přeje, abyste vy i vaši milovaní žili navždy. Jeho láska je větší než láska nedokonalých lidí. (Izajáš 49:15) Proč tedy nepěstovat dobrý vztah k Bohu? Pak se vám možná podaří pomoci vašim drahým, aby dělali totéž. Ačkoli nyní naději na věčný život nemají, postoj těchto lidí se může změnit, když uvidí, že jednáte v souladu s přesným poznáním Bible.

A co bude s vašimi drahými příbuznými, kteří vám zemřeli? Milionům zemřelých poskytuje Bible nádhernou naději na vzkříšení — na to, že se probudí ze stavu smrti a budou žít v pozemském ráji. Ježíš Kristus slíbil: „Přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách . . . vyjdou.“ (Jan 5:28, 29) I ti, kdo zemřeli, aniž Boha znali, budou přivedeni zpět k životu. Bible totiž říká: „Bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.“ (Skutky 24:15) Představte si, jaká to bude potom radost takové vzkříšené vítat!

Věčný život — radostná vyhlídka

Jestliže můžete prožívat chvíle štěstí a spokojenosti již nyní, i přes těžkosti dnešního světa, pak vám věčný život v pozemském ráji bude jistě přinášet velké uspokojení. Jedna svědkyně Jehovova poukázala jisté ženě na to, jak krásné vyhlídky jsou spojeny s věčným životem. Ta žena však prohlásila: „Věčně žít nechci. Těch dnešních sedmdesát nebo osmdesát let mi úplně stačí.“ Při tomto rozhovoru byl přítomen  jeden křesťanský starší a ten se oné ženy zeptal: „Napadlo vás někdy, jak by to působilo na vaše děti, kdybyste zemřela?“ Z očí jí vytryskly slzy, když si představila, jaký zármutek by prožívaly, kdyby se to stalo. Tato žena připouští: „Tehdy jsem si poprvé uvědomila, jak jsem byla sobecká. Pochopila jsem, že naděje na věčný život není projevem sobectví, protože lidé budou žít pro druhé.“

Někteří lidé si myslí, že na jejich životě nebo smrti nikomu nezáleží. Ale našemu Životodárci na tom záleží. Říká: „Jakože jsem živý, . . . mám potěšení ne ze smrti ničemného, ale z toho, že se ničemný obrací zpět od své cesty a skutečně zůstává naživu.“ (Ezekiel 33:11) Jestliže má Bůh takový zájem na tom, aby i ničemný člověk žil, pak o ty, kdo jej milují, se jistě stará s velkou láskou.

David, král starověkého Izraele, se na Jehovovu láskyplnou péči plně spoléhal. Kdysi řekl: „Kdyby mě opravdu opustil můj vlastní otec a má vlastní matka, dokonce sám Jehova by se mě ujal.“ (Žalm 27:10) David si byl patrně jist tím, že ho rodiče milují. Ale věděl, že i kdyby jej snad rodiče — jeho nejbližší příbuzní — opustili, Bůh by jej neopustil. Jehova nás miluje a má o nás zájem, a právě proto nám nabízí věčný život a své trvalé přátelství. (Jakub 2:23) Cožpak bychom neměli tyto nádherné dary vděčně přijmout?

[Obrázek na straně 7]

Láska k Bohu a k bližním dodá věčnému životu cenu