„Jak jen to děláte?“

TOUTO otázkou jeden starší muž v bistru překvapil Muriel, matku tří dětí. Ten den byla Muriel s dětmi u lékaře a zdrželi se tam déle, než plánovala. Neměli už čas vrátit se domů a dát si večeři, protože by nestihli křesťanské shromáždění. A tak vzala Muriel děti do blízkého bistra, aby se najedli.

Když dojídali, přistoupil k Muriel jakýsi muž a řekl: „Pozoruji vás od chvíle, kdy jste sem přišli. A všiml jsem si, že se vaše děti velmi liší od těch, které běžně vídávám. Měla byste vidět, jak děti obvykle zacházejí se stoly a židlemi. Na stůl si dávají nohy. Židle rozstrkají všude kolem. Ale vaše děti klidně sedí a chovají se slušně. Jak jen to děláte?“

Muriel odpověděla: „Já a můj manžel studujeme s dětmi pravidelně Bibli a snažíme se v životě uplatňovat to, co se z ní dozvídáme. Jsme svědkové Jehovovi.“ Na to muž řekl: „Jsem Žid a přežil jsem holocaust. Pamatuji se na to, jak byli svědkové Jehovovi pronásledováni v Německu. I tehdy bylo jasně vidět, že se odlišují od ostatních. To, jak se chovají vaše děti, na mě opravdu udělalo dojem. Musím to vaše náboženství prozkoumat.“

Bible je skvělá učebnice pro výchovu dětí. Přáním svědků Jehovových je pomáhat druhým, aby mohli mít z biblických rad užitek. Upřímně vás vybízíme, abyste využili následující nabídky.