Saulova kazatelská činnost vyvolává nepřátelství

PRO Židy v Damašku to bylo nepochopitelné. Jak jen se mohl Saul z horlivého zastánce pravověrnosti stát odpadlíkem? Dříve v Jeruzalémě bez přestání trápil ty, kdo vzývali Ježíšovo jméno. Nyní přišel pronásledovat učedníky i do Damašku. Ale teď on sám hlásá, že ten opovrhovaný lotr, který byl za rouhání přibit na kůl, je Mesiáš! Cožpak se Saul zbláznil? (Skutky 9:1, 2, 20–22)

Možná existovalo vysvětlení. Lidé, kteří se Saulem cestovali z Jeruzaléma v téže karavaně, zřejmě vyprávěli o tom, co se cestou přihodilo. Když se blížili k Damašku, vyšlehlo náhle kolem nich jasné světlo a všichni padli k zemi. Slyšeli také zvuk hlasu. Nikdo nebyl zraněn, až na Saula, který zůstal ležet na silnici. Když konečně vstal, museli ho do Damašku dovést jeho společníci, protože oslepl. (Skutky 9:3–8; 26:13, 14)

Z odpůrce se stává obhájce

Co se Saulovi na cestě do Damašku přihodilo? Vysílilo ho snad dlouhé putování nebo žár poledního slunce? Moderní skeptici, kteří chtějí za každou cenu najít přirozené vysvětlení i této události, předkládají teorie například o deliriu, o halucinacích, o jakési hluboké psychické krizi vyvolané výčitkami Saulova zmučeného svědomí, o nervovém zhroucení nebo o údajných Saulových dispozicích pro epilepsii.

Skutečnost byla taková, že v onom oslepujícím světle se Saulovi zjevil Ježíš Kristus a dokázal mu, že je Mesiáš. Na některých uměleckých ztvárněních této scény je Saul zobrazen, jak padá z koně. Nelze vyloučit, že se to stalo, nicméně Bible jednoduše říká, že ‚padl k zemi‘. (Skutky 22:6–11) Rozhodně byl ale Saulův doslovný pád nevýznamný ve srovnání s pokořujícím pádem z dřívějšího postavení na společenském žebříčku. Saul nyní musel uznat, že to, co káží Ježíšovi následovníci, je pravda. Měl jedinou možnost — přidat se k nim. Ze sveřepého nepřítele Ježíšova poselství se Saul stal jedním z jeho nejoddanějších obhájců. Potom, co byla jeho slepota vyléčena a nechal se pokřtít, „Saul . . . tím více získával sílu a uváděl ve zmatek Židy, kteří bydleli v Damašku, když logicky dokazoval, že to je Kristus“. (Skutky 9:22)

Vražedné spiknutí selhává

Kam se vydal Saul, později známý jako Pavel, po svém obrácení? V dopise Galaťanům o tom sám říká: „Odešel jsem do Arábie a vrátil jsem se opět do Damašku.“ (Galaťanům 1:17) Z použití slova „Arábie“ vyplývá, že Pavel mohl odcestovat do kterékoli části Arabského poloostrova. Podle názoru některých učenců odešel do Syrské pouště nebo do jiné části Nabatejského království, kde tehdy vládl Aretas IV. Je pravděpodobné, že Saul chtěl po svém křtu v klidu  rozjímat, a proto se vydal na nějaké odlehlé místo, stejně jako Ježíš odešel po svém křtu do pustiny. (Lukáš 4:1)

Když se Saul vrátil do Damašku, „Židé se společně uradili, že ho usmrtí“. (Skutky 9:23) Místodržitel, který v Damašku působil jako představitel krále Areta, nechal celé město hlídat, aby Saula dopadl. (2. Korinťanům 11:32) Ale zatímco nepřátelé úkladně plánovali Saulovu smrt, Ježíšovi učedníci mu připravili cestu k úniku.

Při útěku mu pomáhal mimo jiné Ananiáš a také učedníci, v jejichž společnosti apoštol pobýval bezprostředně po svém obrácení. * (Skutky 9:17–19) Mezi těmi, kdo Saulovi pomáhali, byli možná i křesťané, kteří se stali věřícími díky jeho kazatelské činnosti v Damašku. Ve Skutcích 9:25 totiž čteme: „Jeho učedníci ho . . . vzali, v noci ho vysadili otvorem ve zdi a spustili ho v koši.“ Výraz „jeho učedníci“ se může vztahovat na ty křesťany, které vyučoval Saul. V každém případě úspěch jeho služby asi ještě více roznítil zášť, kterou vůči němu mnozí lidé cítili.

Poučení pro nás

Prozkoumali jsme některé události, jež provázely Saulovo obrácení a křest. Jasně z nich poznáváme, že Saul se příliš neznepokojoval tím, jak jej posuzují druzí, a že se nevzdal ani tváří v tvář silnému odporu. Pavlovi záleželo především na tom, aby plnil své kazatelské pověření. (Skutky 22:14, 15)

Přesvědčili jste se teprve nedávno o tom, že kázat dobrou zprávu je nanejvýš důležité? Pak víte, že všichni praví křesťané musí být hlasateli Království. Neměli byste být překvapeni, pokud se ve službě občas setkáte s projevy nepřátelství. (Matouš 24:9; Lukáš 21:12; 1. Petra 2:20) Z toho, jak na odpor reagoval Saul, si můžete vzít příklad. Křesťané, kteří se nevzdávají a vytrvávají ve zkouškách, budou mít Boží schválení. Ježíš svým učedníkům řekl: „Budete předmětem nenávisti všech lidí kvůli mému jménu.“ Dal jim však toto ujištění: „Svou vytrvalostí získáte své duše.“ (Lukáš 21:17–19)

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 28]

Saul ‚padl k zemi‘, protože se mu objevil Ježíš

[Obrázek na straně 29]

Saul unikl vražednému spiknutí v Damašku