Šplháme na Dno Saby

OSTROV Saba patřící Nizozemsku býval kdysi základnou pirátů, kteří ve vodách Karibského moře podnikali výpravy za kořistí. Tento ostrůvek leží 240 kilometrů východně od Portorika a je dnes domovem asi 1 600 lidí včetně pěti svědků Jehovových. Tito neohrožení služebníci však pátrají po něčem mnohem cennějším, než je pirátská kořist. Usilovně hledají lidi, kteří jsou „správně nakloněni k věčnému životu“. (Skutky 13:48)

Dobrá zpráva o Božím Království se na Sabu dostala poprvé 22. června 1952, když u jejích břehů zakotvil osmnáctimetrový škuner Sibia, který používali svědkové Jehovovi. (Matouš 24:14) Misionáři Gust Maki a Stanley Carter vyšplhali po pěšině známé jako Ladder neboli Žebřík. Ta je tvořena více než pěti sty kamennými stupni a vede vzhůru na Dno, tedy na místo zvané Bottom. Je to správní středisko Saby. * Tato úzká stezka byla po staletí jedinou možností, jak se dostat k obyvatelům ostrova.

Oficiální zpráva o křesťanském svědeckém díle na Sabě byla poprvé zveřejněna v Ročence svědků Jehovových 1966. Podle této zprávy byl tehdy na ostrově pouze jeden činný svědek. Později zde strávila několik let kázáním dobré zprávy jedna rodina z Kanady. Nedávno Sabu navštívili Russel a Kathy, starší manželé ze Spojených států, a věnovali se tu kazatelské činnosti. Poslechněme si jejich vyprávění.

Návštěva na Sabě

S manželkou přilétáme letadlem jako hosté Ronalda, který byl po většinu devadesátých let jediným místním svědkem. Náš hostitel  nás již očekává na letišti. Z našeho dárku — malé krabice se zeleninou — má velkou radost, protože na ostrově není žádný zemědělský podnik. Nasedáme do malého nákladního auta a pomalu jedeme klikatou cestou po úbočí vyhaslé sopky Mount Scenery k jejímu vrcholku.

Zastavujeme ve vesnici Hell’s Gate neboli Pekelná brána a Ronaldo se jde podívat, zda na veřejné informační tabuli stále ještě visí pozvání na nedělní veřejnou přednášku. K naší radosti tam pozvání je. Ronaldo naskakuje zpět do vozu a už opět stoupáme směrem k největší vesnici na ostrově, k Windwardside, což znamená Návětrná strana. Jak napovídá její jméno, tato malebná vesnička leží na návětrné straně ostrova, asi 400 metrů nad mořem. Když vjíždíme na příjezdovou cestu k Ronovu domku, všímáme si vpředu na verandě barevné cedule, na které je napsáno: Sál Království svědkové Jehovovi.

Během oběda se konečně dostáváme k otázce, která nás sem vlastně přivedla: „Jak ses na Sabě stal hlasatelem Království?“

„Když byla v roce 1993 dokončena výstavba odbočky svědků Jehovových na Portoriku,“ vypráví Ron, „chtěli jsme s manželkou i nadále sloužit v zahraničním působišti. Sabu jsme už předtím navštívili společně s jinou manželskou dvojicí průkopníků a dozvěděli jsme se, že je tady 1 400 obyvatel, ale žádný svědek. A tak jsme s výborem odbočky na Portoriku probrali možnost, že bychom se na Sabu mohli odstěhovat.

Všechno šlo dobře a nakonec jsme dostali schválení k tomu, abychom se přestěhovali. Má žena žel o dva roky později vážně onemocněla, a tak jsme se vrátili do Kalifornie. Po její smrti jsem se na Sabu vrátil. Jak vidíte, nerad odcházím od rozdělané práce.“

Kážeme na Sabě dům od domu

Ron bydlí ve sto let starém domě. Jeho obývací pokoj slouží zároveň jako sál Království. * Kuchyň je pod otevřeným nebem, a než dojíme snídani a vyrazíme do kazatelské služby, přežene se mrak a do kuchyně nám naprší. Po snídani už jsou na obloze jen rozptýlené mráčky a my se vydáváme do vesnice Bottom, abychom tam dopoledne strávili službou dům od domu. V každém domě oslovuje Ron majitele jménem. Rozhovory se točí kolem jedné události, která se nedávno na ostrově stala. Většina lidí Rona a jeho službu dobře zná a mnozí si ochotně berou biblickou literaturu.

Pokud vesničany dobře neznáte, může být poměrně náročné vést si záznamy o těch, kdo mají o poselství o Království zájem. Proč? Protože „zákon nařizuje, že všechny domy musí být natřeny stejnou barvou,“ vysvětluje Ron. A skutečně! Rozhlížím se kolem a všímám si, že všechny domy na Sabě mají bílou omítku a červenou střechu.

Po skončení našeho biblického rozhovoru ještě zveme majitele domu, aby v neděli přišel do sálu Království na veřejnou biblickou přednášku. Když je Ron na ostrově, má veřejnou přednášku každý týden. V současnosti se na Sabě vede 17 biblických studií. V roce 2004 se dvacet lidí zúčastnilo Slavnosti na památku Kristovy smrti. I když se může zdát, že to není mnoho, tento počet představuje jedno procento všech obyvatel Saby!

Svědkové Jehovovi opravdu nelitují žádné námahy, aby nabídli Boží poselství záchrany co největšímu počtu lidí. Ať už na malém ostrůvku jako je Saba, nebo na celém kontinentě, svědkové Jehovovi věrně plní pověření ‚činit učedníky z lidí všech národů‘. (Matouš 28:19)

K naší lítosti se návštěva chýlí ke konci. Nastupujeme do letadla a máváme na rozloučenou. Nikdy nezapomeneme na to, jak jsme navštívili Sabu, a na čas, který jsme strávili šplháním na Dno.

[Poznámky pod čarou]

[Mapy na straně 10]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

PORTORIKO

[Podpisek obrázku na straně 10]

Pozadí: www.sabatourism.com