Důležité myšlenky z knihy Rut
Jehovovo slovo je živé
Důležité myšlenky z knihy Rut
JE TO krásný příběh o věrné oddanosti, kterou si projevovaly dvě ženy. Je to zpráva, jež vypráví o hluboké úctě k Jehovovi Bohu a o důvěře v jeho opatření. Je to příběh vyzdvihující Jehovův velký zájem o mesiášskou rodovou linii. Je to dojemné vyprávění o radostech i strastech jedné rodiny. To vše a ještě mnohem více je kniha Rut.
Kniha Rut zahrnuje období asi jedenácti let, a to „ve dnech, kdy soudci vykonávali právo“ v Izraeli. (Rut 1:1) K událostem, o nichž se zde pojednává, muselo dojít někdy na počátku doby soudců. Boaz, majitel půdy a zároveň jedna z postav v tomto dramatu ze skutečného života, byl totiž synem Raab, která žila ve dnech Jozua. (Jozue 2:1, 2; Rut 2:1; Matouš 1:5) Toto vyprávění sepsal pravděpodobně prorok Samuel roku 1090 př. n. l. Je to jediná kniha v Bibli pojmenovaná po Neizraelitce. Poselství, které obsahuje, „je živé a vykonává moc“. (Hebrejcům 4:12)
„KAM JDEŠ TY, PŮJDU JÁ“
Noemi a Rut přicházejí do Betléma a okamžitě se stávají středem pozornosti. Když ženy ve městě vidí starší z obou žen, ptají se: „Je to Noemi?“ Na to Noemi říká: „Nenazývejte mne Noemi. Nazývejte mne Mara, neboť Všemohoucí mi to učinil velmi hořké. Když jsem šla, byla jsem plná, a Jehova mě přiměl k návratu s prázdnýma rukama.“ (Rut 1:19–21)
Když hladomor v Izraeli přiměl Noeminu rodinu přestěhovat se z Betléma do moabské země, Noemi byla „plná“ v tom smyslu, že měla manžela a dva syny. Avšak nějakou dobu poté, co se usídlili v Moabu, její manžel Elimelek zemřel. Později se její synové oženili s Moabitkami Orpou a Rut. Uplynulo asi deset let a oba synové zemřeli bezdětní. Všechny tři ženy tak zůstaly samy. Když se Noemi rozhodne, že se vrátí do Judy, ovdovělé snachy jdou s ní. Po cestě na ně Noemi naléhá, aby se vrátily do Moabu a našly si manžela mezi svým lidem. Orpa se podvolí. Rut však zůstává s Noemi a říká jí: „Kam jdeš ty, půjdu já, a kde strávíš noc ty, tam strávím noc já. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.“ (Rut 1:16)
Obě vdovy, Noemi i Rut, přicházejí do Betléma na začátku žně ječmene. Rut využívá opatření stanoveného Božím zákonem a začíná paběrkovat na poli, které shodou okolností patří Elimelekovu příbuznému — postaršímu Židovi jménem Boaz. Rut si získá Boazovu přízeň a dále paběrkuje na jeho poli, „dokud . . . žeň ječmene a žeň pšenice“ neskončí. (Rut 2:23)
Odpovědi na biblické otázky:
1:8 — Proč Noemi řekla svým snachám, aby se vrátily „každá do domu své matky“, a ne do domu svého otce? To, zda v té době žil Orpin otec, nevíme. Rut však otce ještě měla. (Rut 2:11) Přesto mluvila Noemi o domě matky. Snad se domnívala, že zmínka o matce vyvolá v jejich snachách příjemné vzpomínky na matčinu náklonnost. To by jistě velmi utěšilo zejména dcery, které přemohl zármutek z odloučení od milované tchyně. Touto poznámkou možná chtěla Noemi také naznačit, že jak matka Orpy, tak matka Rut mají na rozdíl od ní opravdový domov.
1:13, 21 — Byl to Jehova, kdo zavinil, že Noemi zhořkl život, a byl to on, kdo způsobil její neštěstí? Ne. A Noemi ani Boha ze špatného jednání nevinila. Ale vzhledem k tomu všemu, co se jí stalo, si myslela, že Jehova je proti ní zaměřený. Pociťovala hořkost a rozčarování. Plod břicha byl tehdy navíc považován za požehnání od Boha, zatímco neplodnost za prokletí. Noemi neměla vnuky a oba její synové zemřeli, a tak se možná domnívala, že svou situaci může právem považovat za pokoření od Jehovy.
2:12 — Co bylo ‚dokonalou mzdou‘, kterou Rut dostala od Jehovy? Rut porodila syna a obdržela výsadu být v té nejvýznamnější rodové linii všech dob — v rodové linii Ježíše Krista. (Rut 4:13–17; Matouš 1:5, 16)
Poučení pro nás:
1:8; 2:20. Noemi si zachovala důvěru v Jehovovu milující laskavost i navzdory tragédiím, které prožila. Takovou důvěru bychom měli mít i my, a to zvláště v období těžkých zkoušek.
1:9. Domov by neměl sloužit jen k tomu, aby se tam členové rodiny šli najíst nebo vyspat. Mělo by to být pokojné místo odpočinku a útěchy.
1:14–16. Orpa „se navrátila k svému lidu a svým bohům“. Rut to neudělala. Opustila pohodlí i bezpečí, které měla v rodné zemi, a zůstala věrná Jehovovi. Pokud budeme rozvíjet věrně oddanou lásku k Bohu a projevovat obětavého ducha, pomůže nám to, abychom nepodlehli sobeckým touhám a ‚neodtahovali se ke zničení‘. (Hebrejcům 10:39)
2:2. Rut chtěla využít opatření v podobě paběrkování, jež bylo zavedeno ve prospěch cizinců a ztrápených. Byla pokorná v srdci. Je-li křesťan v nouzi, neměl by být pyšný, ale měl by přijmout laskavou pomoc svých spoluvěřících nebo využít jakéhokoli opatření vlády, na něž má nárok.
2:7. Rut měla sice na paběrkování právo, ale přesto požádala o dovolení, než paběrkovat začala. (3. Mojžíšova 19:9, 10) Byl to z její strany projev mírnosti. Jsme moudří, jestliže ‚hledáme mírnost‘, protože „mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje“. (Sefanjáš 2:3; Žalm 37:11)
2:11. Rut nebyla jen Noeminou příbuznou. Byla skutečnou přítelkyní. (Přísloví 17:17) Jejich přátelství bylo pevné, protože vycházelo z takových vlastností, jako je láska, věrná oddanost, empatie, laskavost a obětavost. Základem jejich přátelství však bylo především to, že měly obě duchovní smýšlení, tedy touhu sloužit Jehovovi a být mezi jeho ctiteli. I my máme skvělé příležitosti k tomu, abychom rozvíjeli upřímná přátelství s pravými ctiteli Jehovy.
2:15–17. Dokonce i poté, co Boaz zařídil věci tak, aby se Rut nemusela při paběrkování tolik namáhat, ona „dále paběrkovala na poli až do večera“. Rut pracovala usilovně. Také křesťan by měl mít pověst člověka, který pilně pracuje.
2:19–22. Noemi a Rut se ve večerních hodinách radovaly z příjemných rozhovorů. Ta starší se živě zajímala o činnost té mladší a obě se otevřeně vyjadřovaly o svých myšlenkách a pocitech. Nemělo by tomu být v křesťanských rodinách také tak?
2:22, 23. Na rozdíl od Jákobovy dcery Diny vyhledávala Rut společnost lidí, kteří uctívali Jehovu. To je pro nás vynikající příklad. (1. Mojžíšova 34:1, 2; 1. Korinťanům 15:33)
NOEMI SE STÁVÁ ‚PLNOU‘
Noemi už je příliš stará na to, aby mohla mít děti. Vysvětluje proto Rut, co má dělat, aby ji zastoupila v manželství s výkupcem neboli v takzvaném švagrovském manželství. Rut se jejími pokyny řídí a žádá Boaza, aby jednal jako výkupce. Ten je ochoten jí vyhovět. Noemi má však ještě jednoho bližšího příbuzného a ten by měl dostat příležitost jako první.
Boaz neztrácí čas a začíná záležitost řešit. Hned ráno shromáždí deset starších mužů Betléma a v jejich přítomnosti se příbuzného ptá, zda je ochoten provést vykoupení. Muž to odmítá udělat. Jako výkupce tedy jedná Boaz a žení se s Rut. Z manželství vzejde syn, který dostává jméno Obed. Je to děd krále Davida. Betlémské ženy nyní říkají Noemi: „Požehnaný buď Jehova . . . Stal se obnovitelem tvé duše a tím, kdo tě bude živit ve tvém stáří, protože jej porodila tvá snacha, která tě opravdu miluje a která je pro tebe lepší než sedm synů.“ (Rut 4:14, 15) Žena, která se vrátila do Betléma „s prázdnýma rukama“, je opět „plná“. (Rut 1:21)
Odpovědi na biblické otázky:
3:11 — Díky čemu měla Rut pověst ‚znamenité ženy‘? Lidé neobdivovali Rut kvůli ‚vnějšímu splétání vlasů‘ ani kvůli ‚navlékání zlatých ozdob nebo nošení svrchních oděvů‘. Bylo to spíše díky ‚utajenému člověku srdce‘ — její věrné oddanosti a lásce, její pokoře a mírnosti, její vytrvalosti a obětavosti. Tyto vlastnosti musí pěstovat každá bohabojná žena, která chce mít podobnou pověst jako Rut. (1. Petra 3:3, 4; Přísloví 31:28–31)
3:14 — Proč Rut a Boaz vstali před rozedněním? Nebylo to proto, že by se v noci dopustili nějaké nemravnosti a chtěli to utajit. Té noci Rut zjevně postupovala ve shodě s tím, jak obvykle postupovala žena, která se dožadovala svého práva na švagrovské manželství. Jednala v souladu s pokyny od Noemi. Navíc Boazova reakce jasně ukazuje, že ani on neviděl na jednání Rut nic špatného. (Rut 3:2–13) Důvodem, proč Boaz a Rut vstali brzy, bylo zřejmě to, že nechtěli zavdat příčinu k nepodloženým řečem.
3:15 — Co bylo významného na tom, že Boaz dal Rut šest měr ječmene? Tento čin možná znamenal, že právě jako po šesti pracovních dnech následoval den odpočinku, tak se blížil den odpočinku pro Rut. Boaz se zaměřil na to, aby měla „místo odpočinku“ v domě svého manžela. (Rut 1:9; 3:1) Další možností je, že šest měr ječmene byl ten největší náklad, jaký mohla Rut unést na hlavě.
3:16 — Proč se Noemi zeptala Rut: „Kdo jsi, má dcero?“ Copak svou snachu nepoznala? Dost možná to tak bylo, protože v době, kdy se Rut vrátila k Noemi, mohla být ještě tma. Nicméně touto otázkou se Noemi možná také snažila zjistit, zda již má Rut ve spojitosti s vykoupením novou totožnost.
4:6 — Jak mohl výkupce „zkazit“ své dědictví tím, že by provedl vykoupení? Předně, pokud by ten, kdo zchudl, prodal své územní dědictví, výkupce by musel za své peníze tuto zemi koupit. Cena by byla určena podle toho, kolik let scházelo do nejbližšího Jubilea. (3. Mojžíšova 25:25–27) Tím by se snížila hodnota jeho vlastního majetku. Navíc pokud by se Rut narodil syn, vykoupené pole by zdědil on, a ne někdo z výkupcových bližších příbuzných.
Poučení pro nás:
3:12; 4:1–6. Boaz se pečlivě držel Jehovova opatření ohledně švagrovského manželství. Držíme se i my svědomitě teokratických postupů? (1. Korinťanům 14:40)
3:18. Noemi důvěřovala Boazovi. Neměli bychom snad mít podobnou důvěru ve své věrné spolukřesťany? Rut byla ochotna uzavřít švagrovské manželství s někým, koho téměř neznala a jehož jméno ani není v Bibli zmíněno. (Rut 4:1) Proč měla takový postoj? Důvěřovala totiž Božímu opatření. Máme podobnou důvěru i my? Když například hledáme manželského partnera, dbáme při tom na radu, abychom vstupovali do manželství „pouze v Pánu“? (1. Korinťanům 7:39)
4:13–16. Přestože Rut byla Moabka a dříve uctívala boha Kemoše, obdržela nádhernou výsadu. Je z toho dobře patrná zásada, že „nezáleží na tom, kdo si přeje, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává“. (Římanům 9:16)
Bůh ‚vás vyvýší v patřičném čase‘
Kniha Rut zobrazuje Jehovu jako Boha milující laskavosti, který jedná ve prospěch svých věrných služebníků. (2. Paralipomenon 16:9) Když přemýšlíme o požehnání, které dostala Rut, vidíme, jak je užitečné bez jakýchkoli pochybností vkládat důvěru v Jehovu a skutečně být přesvědčeni, „že je a že se stává dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají“. (Hebrejcům 11:6)
Rut, Noemi a Boaz plně důvěřovali Jehovovu opatření a díky tomu se jim nakonec dobře dařilo. Podobně „Bůh nechává všechna svá díla spolupůsobit k dobru těch, kdo milují Boha, těch, kdo jsou povoláni podle jeho záměru“. (Římanům 8:28) Vezměme si proto k srdci radu apoštola Petra: „Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás vyvýšil v patřičném čase, zatímco na něj uvrhnete všechnu svou úzkost, protože o vás pečuje.“ (1. Petra 5:6, 7)
[Obrázek na straně 26]
Proč Rut neopustila Noemi?
[Obrázek na straně 27]
Díky čemu měla Rut pověst ‚znamenité ženy‘?
[Obrázek na straně 28]
Co bylo tou „dokonalou mzdou“, kterou Rut dostala od Jehovy?