Přejít k článku

Přejít na obsah

„Zachovali věrnost ve zkouškách“

„Zachovali věrnost ve zkouškách“

„Zachovali věrnost ve zkouškách“

ZAČÁTKEM dubna roku 1951 provedla mocná sovětská vláda rozsáhlou razii na nevinnou skupinu křesťanů žijících na západě Sovětského svazu. Touto skupinou byli svědkové Jehovovi. Tisíce rodin — včetně malých dětí, těhotných žen a lidí v pokročilém věku — byly naloženy do nákladních vagonů a vyslány na strastiplnou dvacetidenní cestu na Sibiř. Zde měli ve vyhnanství, v drsných a primitivních podmínkách, strávit zbytek svého života.

V dubnu 2001, u příležitosti padesátého výročí této historické události, byla v Moskvě slavnostně uveřejněna videonahrávka, která dokumentuje desetiletí útrap svědků Jehovových v bývalém Sovětském svazu. V tomto dokumentárním filmu historikové a očití svědkové vyprávějí o tom, jak tato náboženská skupina přežila období extrémního útisku, a navzdory takovému zacházení dokonce vzkvétala.

Dokumentární film Zachovali věrnost ve zkouškách — svědkové Jehovovi v Sovětském svazu, který dodnes zhlédly miliony lidí v Rusku i jinde, sklidil velké uznání ze strany veřejnosti i historiků. Dva ruští odborníci, kteří žijí v oblasti, kam byla deportována většina rodin svědků, se vyjádřili takto:

„Tento film se mi velmi líbil. Členy vašeho náboženství jsem měl vždycky v oblibě, ale po zhlédnutí tohoto filmu moje vysoké mínění o vás ještě vzrostlo. Ten film má velmi profesionální úroveň! Zvlášť se mi líbil způsob, jak jste zachytili individualitu každé osoby. I když patřím k pravoslavné církvi a své náboženství nehodlám měnit, svědky mám velmi rád. Chtěl bych, aby kopie tohoto filmu zůstala na naší fakultě. S kolegy jsme se rozhodli, že ho budeme promítat studentům a že ho zahrneme do školních osnov.“ (Profesor Sergej Nikolajevič Rubcov, děkan Fakulty historie Státní pedagogické univerzity v Irkutsku)

„Jsem velmi rád, že tento film byl natočen. Když se vytváří film o represi, je vždy velmi obtížné rozvést příběh logickým způsobem. Vám se to ale podařilo. Rád si od vás vezmu i další filmy.“ (Profesor Sergej Iljič Kuzněcov, děkan Fakulty historie Irkutské státní univerzity)

Dokumentární film zhlédli s velkým oceněním také svědkové Jehovovi žijící na Sibiři. Na ukázku uvádíme některé jejich reakce:

„V době, kdy docházelo k událostem, které popisuje tento film, mnozí lidé v Rusku měli o činnosti svědků Jehovových zkreslené informace. Jestliže se ale na film podívají, mohou zjistit, že naše organizace není jen nějaká sekta, jak si dříve mysleli. Další, kteří se nedávno stali svědky, říkají: ‚Vůbec bychom si nedokázali představit, že žijeme a pracujeme po boku křesťanských bratrů, kteří toho tolik vytrpěli!‘ Jeden svědek se po zhlédnutí toho filmu rozhodl, že se stane celodobým průkopníkem.“ (Anna Vovčuková, poslána do vyhnanství na Sibiř)

„Když se ve filmu objevila scéna, jak tajná policie buší na dveře domu, kde bydleli svědkové, polilo mě horko. Bylo to, jako když na dveře bušili u nás. Dodnes slyším maminku, jak říká: ‚Možná někde hoří.‘ Film mi ale také připomíná, že mnozí svědkové toho vytrpěli víc než já. Všechny tyto informace nám dodávají sílu a nadšení, abychom pokračovali ve službě Jehovovi.“ (Stepan Vovčuk, poslán do vyhnanství na Sibiř)

„Jsem synem svědků, kteří byli posláni do vyhnanství. Myslel jsem si proto, že o té době už vím opravdu mnoho. Po zhlédnutí tohoto filmu jsem si ale uvědomil, že jsem nevěděl téměř nic. Při poslechu těch interview mi stékaly po tvářích slzy. Nyní už ty zážitky nevnímám jenom jako příběhy, ale jsou pro mě mnohem skutečnější. Film posílil můj vztah k Bohu a pomohl mi, abych byl připraven vytrvat ve všech těžkostech, které přijdou v budoucnosti.“ (Vladimir Kovaš, Irkutsk)

„Vidět tento film na mě zapůsobilo silněji, než kdybych o těch událostech pouze četla. Když jsem viděla a slyšela interview s bratry, měla jsem pocit, jako bych to všechno prožívala s nimi. Příklad bratra, který ve vězení kreslil pohlednice pro své dcerky, mě podněcuje, abych o biblické pravdě působivě učila své vlastní děti. Velice vám děkuji. Svědkům Jehovovým v Rusku tento film umožnil, aby se více než kdykoli předtím cítili být součástí Jehovovy celosvětové organizace.“ (Tatjana Kalinová, Irkutsk)

„Na tento film se určitě hodí rčení ‚jednou vidět je lepší než stokrát slyšet‘. Je tak živý, tak skutečný a je nám tak blízký! Po jeho zhlédnutí jsem měla o čem přemýšlet. Díky tomuto filmu jsem se do příběhů těch svědků, kteří byli posláni do vyhnanství, úplně vžila. Když nyní srovnávám svoji a jejich situaci, pomáhá mi to, abych se na naše dnešní problémy dívala jinak.“ (Lidia Bedová, Irkutsk)

Film Zachovali věrnost ve zkouškách byl dosud vyroben v 25 jazycích a získal si diváky na celém světě. * Úplná verze byla odvysílána televizními stanicemi v Sankt Petěrburgu, v Omsku i v jiných městech Ruska, a také v ukrajinských městech Vinnica, Kerč, Melitopol a ve Lvovské oblasti. Snímek byl rovněž oceněn mezinárodní filmovou kritikou.

Příběh, který tento dokumentární film vypráví, je tak působivý proto, že zachycuje příklady tisíců obyčejných lidí, kteří po dlouhá léta pronásledování prokazovali neobyčejnou odvahu a duchovní sílu. Svědkové Jehovovi v Sovětském svazu opravdu zachovali věrnost ve zkouškách. Pokud byste tento dokumentární film chtěli zhlédnout, svědkové Jehovovi vám ho rádi poskytnou. Obraťte se prosím na některého z nich v místě vašeho bydliště.

[Poznámka pod čarou]

^ 13. odst. Tato videonahrávka je k dispozici v angličtině, bulharštině, češtině, dánštině, finštině, francouzštině, holandštině, indonéštině, italštině, japonštině, kantonské čínštině, korejštině, litevštině, maďarštině, mandarínské čínštině, němčině, norštině, polštině, rumunštině, ruštině, řečtině, slovenštině, slovinštině, španělštině a švédštině.

[Podpisek obrázku na straně 8]

Stalin: foto U.S. Army

[Podpisek obrázku na straně 9]

Stalin: foto U.S. Army