Otázky čtenářů

Můžeme z toho, že David a jeho muži jedli chleby předložení, vyvozovat, že za obtížných okolností je možné beztrestně přestoupit Boží zákon? (1. Samuelova 21:1–6)

Chleby předložení, které byly nahrazovány každý Sabat, byly podle 3. Mojžíšovy 24:5–9 určeny k jídlu výhradně kněžím. Tento způsob použití vyplýval ze zásady, že chleby předložení jsou svaté a že mají sloužit k jídlu těm mužům, kteří jsou zaměstnáni službou Bohu — tedy kněžím. Dát je k jídlu obyčejnému dělníkovi nebo je sníst pouze pro potěšení by rozhodně nebylo správné. Avšak kněz Achimelek, který se o chléb vystavení rozdělil s Davidem a jeho muži, se svým jednáním žádného hříchu nedopustil.

Vše nasvědčovalo tomu, že David má nějaké mimořádné poslání od krále Saula. David a jeho muži měli hlad. Achimelek se ujistil, zda jsou obřadně čistí. I když po formální stránce nebylo zákonné, aby chleby předložení jedli, v podstatě to bylo v souladu s tím, k čemu byl chléb vystavení určen. Achimelek to vzal v úvahu, a mohl proto udělit výjimku ze zmíněného pravidla. Na tuto příhodu se odvolal sám Ježíš Kristus, aby ukázal, že je nesprávné uplatňovat zákon o Sabatu tak strnule, jak ho vykládali farizeové. (Matouš 12:1–8)

To však neznamená, že za ztížených okolností je možné Boží zákon porušovat. Zdánlivě kritická situace například nastala, když izraelští muži válčili s Filištíny. Král Saul předtím řekl: „Prokletý je muž, který pojí chléb před večerem, a dokud se nepomstím na svých nepřátelích!“ Biblická zpráva uvádí: „Toho dne sráželi Filištíny.“ Vojáci byli unaveni bitvou a hladoví, a tak ‚lid začal porážet zvířata na zemi a dal se do jídla spolu s krví‘. (1. Samuelova 14:24, 31–33) Tím zhřešili proti Jehovovi, protože porušili jeho zákon o krvi. Jejich jednání bylo v rozporu s tím, že krev určil Bůh výhradně k ‚vykonání smíření‘ za hříchy. (3. Mojžíšova 17:10–12; 1. Mojžíšova 9:3, 4) Jehova jednal s hříšníky milosrdně a přijal v jejich prospěch mimořádné oběti. (1. Samuelova 14:34, 35)

Ano, Jehova od nás očekává, že jeho zákony budeme poslouchat za všech okolností. Apoštol Jan říká: „Láska k Bohu . . . znamená, že zachováváme jeho přikázání.“ (1. Jana 5:3)

[Obrázek na straně 30]

Nové chleby předložení byly na své místo uvnitř svatostánku pokládány každý Sabat