Přejít k článku

Přejít na obsah

Rodiče, chraňte své drahocenné dědictví

Rodiče, chraňte své drahocenné dědictví

Rodiče, chraňte své drahocenné dědictví

„Moudrost je pro ochranu, . . . zachová naživu ty, kdo ji vlastní.“ (KAZATEL 7:12)

1. Proč by měli rodiče považovat děti za dar?

RODIČE přivádějí na svět novou žijící osobu, která se jim podobá jak po tělesné stránce, tak i povahovými rysy. Bible říká, že děti jsou „dědictví od Jehovy“. (Žalm 127:3) Jehova jakožto skutečný Dárce života svěřuje rodičům to, co v podstatě patří jemu. (Žalm 36:9) Rodiče, jak pohlížíte na to, že jste od Boha dostali tak drahocenný dar?

2. Jak reagoval Manoach, když se dozvěděl, že se má stát otcem?

2 Takový dar by měl být jistě přijat pokorně a vděčně. Právě tak reagoval před více než 3 000 lety Izraelita Manoach, když jistý anděl řekl jeho manželce, že se jí má narodit dítě. Když se Manoach dozvěděl tuto dobrou zprávu, modlil se: „Omluv mě, Jehovo. Ten muž pravého Boha, kterého jsi právě poslal, ať k nám, prosím, přijde znovu a poučí nás o tom, co máme udělat s dítětem, které se narodí.“ (Soudci 13:8) Rodiče, jaké poučení si můžete vzít z Manoachova příkladu?

Proč je pomoc od Boha nutná dnes

3. Proč je Boží pomoc při výchově dětí dnes obzvlášť nutná?

3 Dnes rodiče potřebují Jehovovu pomoc při výchově dětí víc než kdy dříve. Proč? Satan Ďábel a jeho andělé byli svrženi z nebe na zem. „Běda zemi a moři,“ varuje Bible, „protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“ (Zjevení 12:7–9, 12) Bible vysvětluje, že Satan je „jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil“. (1. Petra 5:8) Lvi obvykle loví ty, kdo jsou nejzranitelnější — tedy často mláďata. Křesťanští rodiče tudíž jednají moudře, když hledají Jehovovo vedení, aby dokázali své děti chránit. Kolik úsilí vynakládáte v tom směru vy?

4. (a) Jak by měli rodiče reagovat, když vědí, že se v okolí potuluje lev? (b) Co potřebují děti, aby byly chráněny?

4 Kdybyste věděli, že v okolí volně pobíhá lev, jistě by vám v prvé řadě záleželo na tom, abyste své děti chránili. Satan je dravec. Členy Božího lidu se snaží zkazit, aby tak přišli o Boží schválení. (Job 2:1–7; 1. Jana 5:19) Děti jsou pro něj snadným cílem. Jestliže mají uniknout Ďáblovým léčkám, musí poznat Jehovu a poslouchat ho. Poznání Bible je nezbytné. „To znamená věčný život,“ řekl Ježíš, „že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3) Děti také potřebují moudrost — schopnost porozumět tomu, co se učí, a uplatňovat to. „Moudrost zachová naživu ty, kdo ji vlastní“, a proto vy jako rodiče musíte vštěpovat svým dětem do srdce pravdu. (Kazatel 7:12) Jak byste to mohli dělat?

5. (a) Jak je možné vštěpovat moudrost? (b) Jak je v knize Přísloví popsána hodnota moudrosti?

5 Můžete dětem číst z Božího slova — a to byste dělat měli. Ale k tomu, aby děti Jehovu milovaly a poslouchaly ho, potřebují víc — potřebují mít porozumění. Znázorněme si to: Dítěti je možná řečeno, že nesmí přecházet ulici, dokud se nepodívá na obě strany. Ale některé děti přesto neposlouchají. Proč? Možná jim nebylo dost často nebo dost důrazně vysvětleno, jaké to má následky, když někoho porazí auto. „Pošetilost“, která by mohla vést k neštěstí, tedy nebyla odstraněna. Vštěpování moudrosti vyžaduje čas a mnoho trpělivosti. Moudrost však má nesmírnou cenu! „Její cesty jsou cesty příjemnosti,“ říká Bible, „a všechny její vozové cesty jsou pokoj. Je stromem života pro ty, kdo se jí chopí, a ti, kdo se jí stále pevně drží, mají být nazváni šťastnými.“ (Přísloví 3:13–18; 22:15)

Vyučování, které vštěpuje moudrost

6. (a) Proč děti často jednají nemoudře? (b) Jaká bitva probíhá?

6 Děti často jednají nesprávně ne snad proto, že by je nikdo o správném jednání nepoučil, ale proto, že se jim poučení nedostalo do srdce, do jejich nejhlubšího nitra. O srdce dětí bojuje Ďábel. Úkladně se snaží dosáhnout toho, že děti budou vystaveny bezbožným vlivům jeho světa. Také se pokouší využívat toho, že děti zdědily hříšný sklon dělat špatné věci. (1. Mojžíšova 8:21; Žalm 51:5) Rodiče si musí uvědomit, že o srdce jejich dětí se vede skutečná válka.

7. Proč nestačí jen dítěti říkat, co je správné a co nesprávné?

7 Rodiče obvykle dítěti říkají, co je správné a co nesprávné, a jsou přesvědčeni, že ho tím o určité morální zásadě poučili. Možná mu řeknou, že je nesprávné lhát a krást a že pohlavní styky smí člověk mít jen se svým manželem nebo manželkou. Má-li však dítě poslechnout, potřebuje mít silnější motivaci než to, že jde o slova rodičů. Jde totiž o zákony, které dal Jehova. Dítě by se mělo naučit, že poslouchat Boží přikázání je projevem moudrosti. (Přísloví 6:16–19; Hebrejcům 13:4)

8. Jaký způsob vyučování pomůže dítěti jednat moudře?

8 Složitost vesmíru, rozmanitost živého tvorstva, změny ročních období — jestliže na takové věci dítěti poukážeme, můžeme mu tak pomoci, aby si uvědomovalo existenci absolutně moudrého Stvořitele. (Římanům 1:20; Hebrejcům 3:4) Dítě má být také poučováno o tom, že ho Bůh miluje a že učinil opatření, aby mu na základě oběti svého Syna dal věčný život. Potřebuje také poznat, že když se bude řídit Božími pokyny, může Boha obšťastnit. V dítěti pak pravděpodobně vyroste přání Jehovovi sloužit, i kdyby mu v tom chtěl Ďábel zabránit. (Přísloví 22:6; 27:11; Jan 3:16)

9. (a) Co je třeba k tomu, aby vyučování sloužilo k záchraně života? (b) Jaký pokyn je adresován otcům a co je v něm zahrnuto?

9 Vyučování, které bude dítě chránit a motivovat ke správnému jednání, vyžaduje čas, pozornost a plánování. Rodiče k tomu potřebují vedení od Boha. Bible říká: „Vy otcové, . . . dál [své děti] vychovávejte v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ (Efezanům 6:4) Co to znamená? Původní řecké slovo přeložené jako ‚myšlenkové usměrňování‘ vyjadřuje představu „vložení mysli“. Otcové jsou tedy v podstatě nabádáni k tomu, aby do svých dětí vložili Jehovovu mysl. To bude pro děti opravdu ochranou! Jestliže budou dětem do mysli vštípeny Boží myšlenky, jeho způsob myšlení, bude to děti chránit před nesprávným jednáním.

Touha podněcovaná láskou

10. Co potřebujete znát, abyste dítě mohli vést účinným způsobem?

10 Toužíte dítě vychovat správně, ale pokud toho máte dosáhnout, musíte to dělat z lásky. Důležitým činitelem je dobrá komunikace. Zjistěte, co se děje v životě vašeho dítěte a jaké má názory. V příjemném prostředí taktně dítěti umožněte, aby se nenuceně rozpovídalo. To, co řekne, vás někdy může šokovat. Buďte velmi opatrní, abyste svou reakci nepřehnali. Naopak, naslouchejte se zájmem a s pochopením.

11. Jak může rodič vložit do dítěte Boží mysl?

11 Je ovšem možné, že jste svému dítěti četli z Bible o Božích zákonech, které zakazují sexuální nemravnost, a snad jste jim to četli dokonce mnohokrát. (1. Korinťanům 6:18; Efezanům 5:5) Díky tomu si snad vaše děti uvědomily, co se Jehovovi líbí a co ne. Ale vložit do dítěte Jehovovu mysl znamená víc. Děti potřebují pomoc, aby dokázaly přemýšlet o hodnotě Jehovových zákonů. Musí získat přesvědčení, že jeho zákony jsou dobré a užitečné a že poslouchat tyto zákony je správné a je to projevem lásky. Jestliže rozmlouváním na základě Písma dosáhnete toho, že vaše děti Boží názor přijmou, teprve tehdy lze říci, že se vám podařilo vložit do nich Jehovovu mysl.

12. Jak může rodič pomoci dítěti získat správný názor na pohlavní styky?

12 Když přijde řeč na otázky sexu, můžete se zeptat: „Co myslíš, jestliže posloucháme Jehovův zákon, který říká, že pohlavní styky před manželstvím jsou zakázané, připraví nás to o štěstí?“ Povzbuďte dítě, aby vám svou odpověď vysvětlilo. Když si pohovoříte o tom, jak podivuhodně to Bůh zařídil, aby mohlo vzniknout dítě, můžete pokračovat otázkou: „Co myslíš, dal by náš láskyplný Bůh nějaké zákony, které by nás připravily o radost ze života? Anebo si myslíš, že nás jeho zákony mají obšťastňovat a chránit?“ (Žalm 119:1, 2; Izajáš 48:17) Snažte se zjistit, co si o tom vaše dítě myslí. Potom můžete upozornit na příklady, z nichž vyplývá, že sexuální nemravnost vedla k zármutku a k problémům. (2. Samuelova 13:1–33) Jestliže se svým dítětem rozmlouváte, takže pochopí a přijme Boží názor, udělali jste hodně pro to, aby do něj byla vložena Boží mysl. Můžete však udělat ještě něco jiného.

13. Co musí dítě pochopit, aby opravdu chtělo poslouchat Jehovu?

13 Bude moudré, když budete učit dítě nejen o tom, k čemu vede neposlušnost vůči Jehovovi, ale také o tom, jak se náš způsob života Jehovy osobně dotýká. Přímo z Bible dítěti ukažte, že můžeme způsobit Jehovovi bolest, když nežijeme podle jeho vůle. (Žalm 78:41) Můžete se zeptat: „Proč ty nechceš udělat Jehovovi bolest?“ A můžete vysvětlit: „Boží nepřítel Satan tvrdí, že sloužíme Jehovovi jen ze sobeckých důvodů, a ne z lásky.“ Potom vysvětlete, jak Job rozradostnil Boží srdce tím, že zůstal ryzí, a dal tak odpověď na Satanovo lživé obvinění. (Job 1:9–11; 27:5) Je nutné, aby vaše dítě pochopilo, že svým způsobem jednání může Jehovu buď zarmoutit, nebo mu udělat radost. (Přísloví 27:11) Toto životně důležité poučení a také mnohá jiná mohou děti získat z knihy Co se dozvídáme od Velkého učitele. *

Radostné výsledky

14, 15. (a) Která poučení z knihy Učitel děti motivovala? (b) Jaké dobré zkušenosti s použitím této knihy máte vy? (Viz také rámeček na stranách 18 a 19.)

14 Jeden dědeček v Chorvatsku čte knihu Učitel svému sedmiletému vnukovi. Píše o tom, co mu jeho vnuk vyprávěl: „Maminka mi řekla, abych něco udělal, ale já jsem to udělat nechtěl. Potom jsem si vzpomněl na kapitolu ‚Poslušnost tě chrání‘, a tak jsem se vrátil a řekl jsem mamince, že ji už budu poslouchat.“ O kapitole „Proč nesmíme lhát“ jedni manželé na Floridě řekli: „Obsahuje otázky, které podněcují děti k tomu, aby otevřely své srdce a přiznaly se k chybám, k nimž by se jinak nepřiznaly.“

15 Kniha Učitel má přes 230 obrázků a u každého z nich, případně u několika společně, je vysvětlující popisek. „Můj syn se často na obrázek dlouho dívá a nechce obrátit list,“ říká jedna vděčná matka. „Ilustrace jsou nejen působivé, ale každá z nich obsahuje určité poučení nebo přinejmenším podněcuje děti, aby se ptaly. K obrázku, na němž se dítě v potemnělém pokoji dívá na televizi, se můj syn zeptal: ‚Mami, co ten kluk dělá?‘ A jistě věděl, že něco není v pořádku, protože to bylo znát z tónu jeho hlasu.“ Text u tohoto obrázku zní: „Kdo může vidět všechno, co děláme?“

Životně důležitá výchova pro dnešní dobu

16. Které životně důležité poučení dnes musí děti dostat a proč?

16 Děti potřebují vědět, k čemu slouží jejich intimní části těla a k čemu se používat nesmějí. Mluvit o tom však není vždy snadné. Jedna novinářka napsala, že v době, kdy vyrůstala, se jakákoli zmínka o pohlavních orgánech považovala za něco neslušného. O vyučování svých dětí napsala: „Budu muset ty své rozpaky překonat.“ Ano, když rodiče pociťují rozpaky, a proto nechtějí o sexu mluvit, pro dítě to ochranou nebude. Lidé, kteří děti sexuálně zneužívají, těží z dětské nevědomosti. Kniha Co se dozvídáme od Velkého učitele se tímto námětem zabývá zdravým a důstojným způsobem. Jestliže děti o sexu poučíme, o svou nevinnost tím nepřijdou, ale kdybychom je nepoučili, někdo je o nevinnost může připravit.

17. Jak kniha Učitel pomáhá rodičům poučovat děti o sexu?

17 V 10. kapitole, v části pojednávající o tom, jak ničemní andělé přišli na zem a zplodili děti, se dítě setká s otázkou: „Víš, co to je pohlavní styk?“ Kniha poskytuje jednoduchou a důstojnou odpověď. Ve 32. kapitole je vysvětleno, co může děti ochránit před lidmi, kteří by je chtěli sexuálně zneužít. Z mnoha dopisů vyplývá, že vyučování tohoto druhu je nezbytně nutné. V jednom z nich bylo uvedeno: „Minulý týden byl můj syn Javan u dětské lékařky. Ptala se, zda jsme s ním mluvili o tom, jak se mají používat intimní části těla. Velmi dobře na ni zapůsobilo, že jsme to udělali za pomoci naší nové knihy.“

18. Jak se kniha Učitel zabývá vzdáváním pocty státním symbolům?

18 Jiná kapitola se zabývá biblickou zprávou o Šadrakovi, Mešakovi a Abednegovi, třech hebrejských mládencích, kteří odmítli poklonit se soše, jež představovala babylónský stát. (Daniel 3:1–30) Kniha Učitel poukazuje na to, že je určitá souvislost mezi projevem pocty soše a mezi zdravením vlajky. Někdo by možná tuto souvislost neviděl. Ale povšimněme si, co řekl spisovatel Edward Gaffney v interview pro časopis U.S. Catholic. Zmínil se o své dceři, která mu hned po prvním školním dnu řekla, že se naučila „ve škole novou modlitbu“. Požádal ji, aby mu ji odříkala. „Položila si ruku na srdce,“ řekl pan Gaffney, „a pak hrdě začala: ‚Slibuji věrnost vlajce . . .‘“ Pokračoval: „Najednou mi to došlo. Svědkové Jehovovi měli pravdu. Na našich školách se již od samého začátku podporuje určitý druh národního náboženství — bezpodmínečná bezmezná oddanost.“

Vynaložené úsilí se vyplatí

19. Co je odměnou za vyučování dětí?

19 Ano, budete-li své děti vyučovat, vynaložené úsilí se vám vyplatí. Jedna matka v Kansasu dostala od svého syna dopis, který ji hluboce dojal. Syn jí napsal: „Měl jsem velké štěstí, že jste mi dali výchovu, díky které jsem po citové stránce poměrně pevný a vyrovnaný. Ty i tatínek si určitě zasloužíte uznání.“ (Přísloví 31:28) Kniha Co se dozvídáme od Velkého učitele může pomoci mnoha dalším rodičům, aby své děti učili a aby tak chránili toto drahocenné dědictví.

20. Co by měli mít rodiče stále na paměti a jak by to na ně mělo působit?

20 Naše děti si zaslouží všechen čas, všechnu pozornost a všechno úsilí, které jim můžeme věnovat. Vždyť jejich dětství je tak krátké. Využijte každou příležitost, abyste byli s nimi a mohli jim pomáhat. Nebudete toho litovat. Získáte si jejich lásku. Stále pamatujte na to, že děti jsou darem, který jste dostali do Boha. Je to opravdu drahocenné dědictví! (Žalm 127:3–5) Pečujte o ně jako o dědictví, jako když máte za jejich výchovu odpovědnost před Bohem — protože tuto odpovědnost skutečně máte.

[Poznámka pod čarou]

^ 13. odst. Vydali svědkové Jehovovi. Viz 40. kapitolu „Jak můžeme Bohu dělat radost“.

Jak byste odpověděli?

• Proč zvlášť v dnešní době musí rodiče chránit své děti?

• Jakým vyučováním se vštěpuje moudrost?

• O kterých důležitých otázkách je dnes třeba s dětmi rozmlouvat?

• Jak kniha Učitel pomáhá rodičům vyučovat děti?

[Studijní otázky]

[Rámeček a obrázky na straně 18 a 19]

Kniha pro každého

Kniha Co se dozvídáme od Velkého učitele byla napsána proto, aby z ní rodiče nebo jiní dospělí lidé mohli číst dětem a společně s nimi si povídat o učení Ježíše Krista. Avšak i mnozí dospělí, kteří si tuto knihu přečetli sami, vyjádřili upřímnou vděčnost za to, co se z ní dozvěděli.

Jeden muž z Texasu řekl: „Kniha Co se dozvídáme od Velkého učitele je působivá svou jednoduchostí a je podnětná, bez ohledu na to, kolik je nám let. Je mi 76 a velmi mě zaujala. Přijměte vřelé díky od člověka, který začal sloužit Jehovovi už ve svém mládí.“

Jedna čtenářka z Londýna napsala: „Nádherné ilustrace chytnou za srdce rodiče i děti. Velmi se mi líbí otázky v knize a také její úprava. Moc pěkně se v ní řeší choulostivé problémy, například v kapitole 32 ‚Jak Jehova chránil Ježíše‘.“ Dodala: „I když je kniha určena především dětem svědků Jehovových, myslím si, že vlastní výtisk uvítají mimo jiné také učitelé. Velmi se těším na to, že ji v dalších měsících a letech budu používat.“

Jistá žena ze státu Massachusetts se vyjádřila k mnoha „dobře promyšleným ilustracím“. Napsala: „Všimla jsem si, že i když je kniha napsána pro děti, náměty, které se v ní rozebírají, mohou pomoci také nám dospělým, abychom uvažovali o svém osobním vztahu k Jehovovi.“

„To je úžasná kniha!“ zvolala jedna žena, která žije v severoamerickém státě Maine. „Není pouze pro mladé lidi, ale je pro každého z nás, protože jsme Boží děti. Její myšlenky se dotkly mého nitra, roznítily mé emoce a pak je uklidnily, takže jsem pocítila vnitřní pokoj. Jehova je mi blízký jako můj Otec. Zbavil mě všeho, co mě po léta trápilo, a svůj záměr ukázal tak jasně.“ Dodala: „Říkám každému: ‚Tu knihu si přečtěte.‘“

Jistá žena z města Kjóto v Japonsku napsala, že když četla tuto knihu vnoučatům, ptali se například: „‚Co ten chlapec dělá? Proč ta holčička dostává vyhubováno? Co dělá ta maminka? A co ten lev?‘ Věci, o kterých učí, nás zajímají, takže ji mám nejraději ze všech knih, které jsou v knihovně.“

Jeden otec v kanadském městě Calgary vypráví, že jakmile knihu dostal, začal ji číst své šestileté dceři a devítiletému synovi. „Okamžitě je velice zaujala,“ říká. „Děti dávaly při čtení pozor a na otázky odpovídaly upřímně. Bylo to, jako by kniha promlouvala přímo k nim, a díky tomu cítily, že se mohou bez zábran vyjadřovat. Jsou nadšené a dcerka říká, že chce novou knihu studovat každý večer.“

Po jednom studiu jistý otec řekl: „Se synem jsme si o Jehovovi a jeho záměrech povídali dlouhé hodiny. Dával mi spoustu otázek, které vyplynuly z toho, co jsme v této knize četli. Měl jsem slzy v očích, když se mě před spaním zeptal: ‚Tati, můžeme si to ještě někdy zopakovat? Chtěl bych se zeptat na tolik věcí a rád bych se o Jehovovi dozvěděl všechno.‘“

[Obrázek na straně 15]

Rodiče, jaké poučení si můžete vzít z Manoachova příkladu?

[Obrázek na straně 16]

Děti, čemu se můžete naučit z příkladu tří Hebrejců?

[Obrázky na straně 17]

Obrázky a popisky k nim, jež jsou v knize „Učitel“, jsou dobrou pomůckou při vyučování

Říká Ananiáš Petrovi pravdu?

Kdo může vidět všechno, co děláme?