Zápasíte se svými pocity?

LENA o sobě téměř po celý svůj život smýšlela velmi negativně. „V dětství jsem byla dlouhá léta sexuálně zneužívána a ztratila jsem bezmála všechnu sebeúctu,“ řekla. „Měla jsem pocit, že nejsem vůbec k ničemu.“ Také Simone vzpomíná na své mládí a říká: „Kdesi hluboko uvnitř jsem pociťovala prázdnotu a byla jsem přesvědčena, že za moc nestojím.“ Takové pocity přecházejí v bezmeznou sklíčenost a je zřejmé, že jsou dnes všeobecně rozšířené. Podle sdělení z jedné telefonní poradny pro dospívající mládež se téměř u poloviny těch, kdo žádají o radu, projevuje „trvalý pocit méněcennosti“.

Někteří odborníci říkají, že pocit nedostatečnosti vzniká u osob, jejichž sebeúctu podkopávají druzí. Takovému pocitu podlehnou lidé, kterým někdo stále nadává a kteří jsou nepřiměřeně či tvrdě kritizováni nebo zneužíváni a vykořisťováni. Ať má takové jednání jakékoli příčiny, jeho důsledky mohou být oslabující, nebo dokonce destruktivní. Jedna lékařská studie nedávno ukázala, že jednotlivci, kteří o sobě smýšlejí negativně, mají sklon nedůvěřovat ani sami sobě,  ani druhým, čímž nevědomky podkopávají blízké vztahy a přátelství. Ve zprávě o této studii se uvádí, že „sami v určitém smyslu ‚vyvolávají‘ právě ty situace, kterých se nejvíce bojí“.

Lidé s takovými pocity jsou často obětí svých vlastních „zneklidňujících myšlenek“, o jakých je zmínka v Bibli. (Žalm 94:19) Mají pocit, že nikdy nejsou dost dobří. Když se něco nedaří, automaticky z toho obviňují sami sebe. Druzí je sice možná za jejich dosažené výsledky chválí, ale tito lidé mají ve svém nejhlubším nitru pocit, že jsou jako podvodník, který bude dříve nebo později odhalen. Mnozí z nich si podle svého názoru nezaslouží být šťastní. Začnou proto jednat sebezničujícím způsobem a domnívají se, že je nad jejich síly takové chování napravit. Lena, o které zde byla zmínka, trpěla nedostatkem sebeúcty, a v důsledku toho u ní vznikla těžká porucha příjmu potravy. Říká: „Měla jsem dojem, že na tom nemohu nic změnit.“

Jestliže někdo zápasí s takovými ‚zneklidňujícími myšlenkami‘, znamená to snad, že je odsouzen k tomu, aby se v těchto pocitech utápěl po zbytek života? Je možné udělat něco pro to, aby člověk takové pocity přemohl? V Bibli jsou vyjádřeny zásady a praktické rady, které už mnoha lidem pomohly tento zápas úspěšně vybojovat. Co například patří k těmto zásadám? Jak pomohly trpícím lidem, aby se opět začali radovat ze života? Vysvětlení přinese následující článek.