Přejít k článku

Přejít na obsah

Na Galilejském moři

Na Galilejském moři

Na Galilejském moři

ZPRÁVA u Marka 4:35–41 uvádí, že Ježíš a jeho učedníci vstoupili do člunu, aby se přeplavili přes Galilejské moře. Čteme zde: „A vypukla velká prudká větrná bouře a vlny se valily přes člun, takže se člun téměř potápěl. Ale on [Ježíš] byl na zádi a spal na polštáři.“

To je v Bibli jediné místo, kde se vyskytuje řecké slovo překládané jako „polštář“. Znalci proto nemají jistotu, jaký je na tomto místě jeho přesný význam. Ve většině překladů Bible je zde uvedeno slovo „polštář“ nebo „poduška“. Ale jaký to byl polštář? Marek v tomto verši v řečtině používá se slovem pro polštář určitý člen, což naznačuje, že šlo o nějaký předmět, který patřil k vybavení člunu. Možný význam řeckého slova použitého v Markově evangeliu se ukázal díky zkoumání člunu, který byl v roce 1986 objeven u Galilejského moře.

Při výzkumu se zjistilo, že tento osmimetrový člun byl opatřen plachtou a vesly. Používal se k rybolovu a měl zadní palubu, která unesla velkou a těžkou kruhovou vlečnou síť. Pozůstatky člunu údajně mohou pocházet z doby mezi rokem 100 př. n. l. a 70 n. l. a může jít o takový druh člunu, jaký používal Ježíš a jeho učedníci. Shelley Wachsmann, který se na vykopání člunu podílel, napsal knihu nazvanou The Sea of Galilee Boat—An Extraordinary 2000 Year Old Discovery (Člun z Galilejského moře — mimořádný nález starý 2 000 let). Vyjadřuje názor, že „polštář“, na němž Ježíš spal, byl pytel s pískem používaný jako zátěž. Jeden starý rybář z Jaffy, který má zkušenosti s lovením ryb do kruhové vlečné sítě, řekl: „Čluny, na kterých jsem v mládí pracoval v oblasti Středozemního moře, měly vždy jeden nebo dva pytle s pískem. . . . Pytle byly na palubě a sloužily jako zátěž člunu. Pokud se však nepoužívaly, ukládali jsme je pod zadní palubu. A když byl někdo unaven, zalezl si pod zadní palubu, aby se tam vyspal, přičemž mu pytel s pískem sloužil jako polštář.“

Mnozí znalci se domnívají, že Marek popisuje, jak Ježíš spal na pytli se zátěžovým pískem, a to pod zadní palubou, na místě, které bylo za bouře nejlépe chráněné. Ať už onen polštář vypadal jakkoli, důležitější je to, co se stalo potom. S Boží podporou a díky Boží moci Ježíš rozbouřené moře utišil. Dokonce i učedníci si kladli otázku: „Kdo to skutečně je, že ho i vítr a moře poslouchají?“