Budeš chodit s Bohem?
Budeš chodit s Bohem?
„[Buď] skromný, když chodíš se svým Bohem.“ (MICHEÁŠ 6:8)
1, 2. Proč lze Jehovovy pocity vůči nám přirovnat k pocitům rodiče, který učí své dítě chodit?
BATOLE napřáhne ruce směrem k otevřené náruči svého rodiče a na vratkých nožkách udělá první krůčky. Někomu by to mohlo připadat jako maličkost, ale pro matku a otce je to mezník, okamžik plný nadějí. A rodiče se už velmi těší na to, až v příštích měsících a letech budou spolu s dítětem chodit ruku v ruce. Doufají, že v mnoha směrech budou svému dítěti ještě dlouho poskytovat vedení a oporu.
2 Podobné pocity chová ke svým pozemským dětem Jehova Bůh. O Efrajimovi, neboli o svém izraelském lidu, jednou řekl: „Já jsem učil Efrajima chodit, bral jsem je na své ruce . . . Provazy pozemského člověka jsem je táhl, šňůrami lásky.“ (Ozeáš 11:3, 4) Jehova zde o sobě mluví jako o milujícím rodiči, který své dítě trpělivě učí chodit a možná ho bere do náruče, když upadne. Jehova je ten nejlepší Rodič, a jako takový si velmi přeje učit nás „chodit“. Také mu působí radost, když nás může doprovázet na cestě k dalšímu pokroku. Jak je vidět z textu, který je námětem tohoto článku, můžeme chodit s Bohem. (Micheáš 6:8) Co ale znamená chodit s Bohem? Proč je potřeba, abychom chodili s Bohem? Jak můžeme s Bohem chodit? A jaké nám to přinese požehnání? O těchto čtyřech otázkách teď budeme postupně uvažovat.
Co znamená chodit s Bohem?
3, 4. (a) Co je pozoruhodné na obrazném vyjádření, že lidé chodí s Bohem? (b) Co znamená chodit s Bohem?
3 Člověk z masa a kostí samozřejmě nemůže s Jehovou chodit doslova. Jehova je duchovní bytost. (2. Mojžíšova 33:20; Jan 4:24) Když je tedy v Bibli napsáno, že lidé chodí s Bohem, jedná se o obrazné vyjádření. Je to metafora, která přesahuje hranice jednoho národa a jedné kultury, a dokonce je nadčasová. Vždyť na kterém místě nebo v které době by si lidé nedokázali představit dvě osoby jdoucí společně? Jak tato metafora působí na tebe? Nevyzařuje z ní vřelost a vědomí sounáležitosti? Takové pocity nám pomáhají lépe pochopit, co znamená chodit s Bohem. Ukažme si to však konkrétněji.
4 Vzpomeň si na věrného Enocha a Noema. Proč je o nich napsáno, že chodili s Bohem? (1. Mojžíšova 5:24; 6:9) Když je výraz „chodit“ použit v Bibli, často znamená držet se určitého způsobu jednání. Enoch i Noe se rozhodli pro způsob života, který byl v souladu s vůlí Jehovy Boha. Nejednali jako lidé v okolním světě, ale naopak očekávali, že Jehova je povede, a poslouchali jeho pokyny. Důvěřovali mu. Znamená to snad, že Jehova za ně v životě rozhodoval? Ne. Jehova dal lidem svobodnou vůli a chce, abychom tento dar používali ve spojení se svou vlastní „silou rozumu“. (Římanům 12:1) Jestliže však jsme pokorní, pak při rozhodování dovolujeme, aby naši sílu rozumu usměrňovala Jehovova neskonale vyšší mysl. (Přísloví 3:5, 6; Izajáš 55:8, 9) Na své cestě životem tak vlastně kráčíme po Jehovově boku.
5. Proč Ježíš mluvil o přidání jednoho lokte k délce života?
5 V Bibli je život často přirovnáván k chůzi po cestě. Na některých místech je toto srovnání vyjádřeno přímo, ale jinde nepřímo. Ježíš například prohlásil: „Kdo z vás může přidat jeden loket k délce svého života tím, že je úzkostlivý?“ (Matouš 6:27) Na těchto slovech ti něco může připadat zvláštní. Proč Ježíš mluvil o přidání ‚jednoho lokte‘ k ‚délce života‘, když loket je délková míra, zatímco věk se udává v jednotkách času? * Je zřejmé, že Ježíš přirovnal život k chůzi po cestě. Vlastně učil, že děláme-li si starosti, neprodloužíme tím svou cestu životem ani o malý krok. Měli bychom však dospět k závěru, že ovlivnit délku této cesty vůbec není možné? Tak to rozhodně není! Tím se dostáváme k druhé otázce, totiž proč potřebujeme chodit s Bohem.
Proč potřebujeme chodit s Bohem?
6, 7. Co naléhavě potřebují nedokonalí lidé a proč bychom v tomto směru měli hledat pomoc u Jehovy?
6 Jeden důvod, proč potřebujeme chodit s Jehovou Bohem, je vysvětlen v Jeremjášovi 10:23, kde čteme: „Dobře vím, Jehovo, že pozemskému člověku nepatří jeho cesta. Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ My lidé tedy nejsme schopni řídit svůj vlastní život ani na to nemáme právo. Naléhavě potřebujeme vedení. Ti, kdo trvají na tom, že budou jednat po svém, tedy nezávisle na Bohu, dělají tutéž chybu, které se dopustili Adam s Evou. První dva lidé si přisvojili právo rozhodovat si o tom, co je dobré a co špatné. (1. Mojžíšova 3:1–6) Toto právo nám zkrátka „nepatří“.
7 Nemáš snad pocit, že na své životní cestě potřebuješ vedení? Každý den musíme dělat rozhodnutí, která jsou více či méně závažná. Někdy je takové rozhodování obtížné a to, jak se rozhodneme, může mít dopad na naši vlastní budoucnost i na budoucnost našich nejbližších. Představ si však, že někdo nekonečně starší a moudřejší, než jsme my, nás může při našem rozhodování láskyplně vést, a dělá mu to velkou radost. O většině lidí dnes žel platí, že dávají přednost vlastnímu úsudku a řídí si svůj krok sami. Přehlížejí pravdivé tvrzení uvedené v Příslovích 28:26: „Kdo důvěřuje ve své vlastní srdce, je hloupý, ale kdo chodí v moudrosti, ten unikne.“ Jehova si přeje, abychom unikli katastrofálním následkům, které by nás postihly, kdybychom důvěřovali ve zrádné lidské srdce. (Jeremjáš 17:9) Chce, abychom chodili v moudrosti — abychom mu důvěřovali jako svému moudrému Vůdci a Učiteli. Když to děláme, pak nám život přináší uspokojení a procházíme jím bezpečně.
8. K jakému místu určení lidé přirozeně směřují v důsledku hříchu a nedokonalosti, ale co nám chce umožnit Jehova?
8 Jiný důvod, proč potřebujeme chodit s Bohem, souvisí s délkou cesty, po které chceme jít. Smutnou skutečností je to, co říká Bible. V určitém smyslu jdou všichni nedokonalí lidé k témuž místu určení. V Kazateli 12:5, kde jsou popsány některé obtíže provázející stáří, je řečeno: „Člověk kráčí ke svému dlouhotrvajícímu domu, a bědující lidé procházejí kolem ulicí.“ Co je tímto ‚dlouhotrvajícím domem‘? Je to hrob, k němuž se přirozeně ubíráme v důsledku hříchu a nedokonalosti. (Římanům 6:23) Jehova nám však nabízí něco víc než strastiplnou cestu od kolébky do hrobu. (Job 14:1) Jedině tehdy, jestliže chodíme s Bohem, můžeme doufat, že budeme žít tak dlouho, jak jsme původně měli — totiž věčně. Cožpak by sis to nepřál? Pokud ano, pak je potřeba, abys chodil se svým Otcem.
Jak můžeme chodit s Bohem?
9. Proč byl Jehova někdy před svým lidem skryt, ale o čem své ctitele ujistil podle Izajáše 30:20?
9 Třetí otázka, kterou se budeme zabývat, si zaslouží největší pozornost. Je to otázka, jak můžeme s Bohem chodit. Odpověď čteme v Izajášovi 30:20, 21. Tam je napsáno: „Tvůj Vznešený Učitel [se] již nebude schovávat a tvé oči se stanou očima, které uvidí tvého Vznešeného Učitele. A tvé vlastní uši uslyší za tebou slovo, jež říká: ‚To je ta cesta. Choďte po ní‘, v případě, že byste měli jít doprava, nebo v případě, že byste měli jít doleva.“ To je povzbudivá pasáž. Jehovova slova ve 20. verši možná jeho lidu připomněla, že když se proti němu bouřili, on před nimi byl vlastně skryt. (Izajáš 1:15; 59:2) Zde je však Jehova vylíčen ne jako ten, kdo se schovává, ale jako ten, kdo stojí viditelně před svými věrnými ctiteli. Může to v nás vyvolat představu učitele, který stojí před svými žáky a názorně jim ukazuje to, co se mají naučit.
10. V jakém smyslu můžeš ‚slyšet za sebou slovo‘ svého Vznešeného Učitele?
10 Slova ve 21. verši vykreslují odlišný obraz — Jehova jde za svými ctiteli a přikazuje jim, kterou cestou se mají vydat. Podle některých znalců Bible může toto vyjádření vycházet z toho, že pastýř někdy jde za svými ovcemi a voláním je vede a udržuje na správné cestě. Jak se toto znázornění vztahuje na nás? Když hledáme rady v Božím slově, čteme přitom výroky, které byly zaznamenány před tisíciletími. Zaznívají jakoby za námi v proudu času. Přesto jsou dnes stejně důležité jako v době, kdy byly napsány. Biblické rady nás mohou vést při každodenním rozhodování a mohou nám pomoci plánovat, jakým směrem se chceme ubírat v budoucích letech. (Žalm 119:105) Jestliže takové rady svědomitě vyhledáváme a potom je uplatňujeme, Jehova je opravdu naším Vůdcem. V tom případě chodíme s Bohem.
11. Jaký obraz vylíčil Jehova svému lidu podle Jeremjáše 6:16, ale jak Izraelité na jeho laskavou vybídku reagovali?
11 Opravdu se Božím slovem necháváme vést tak důsledně? Je dobré občas se zastavit a poctivě se prozkoumat. Uvažuj o jednom verši, který ti v tomto směru pomůže. Čteme v něm: „Tak řekl Jehova: ‚Zastavte se na cestách a vizte a ptejte se po dávných vozových cestách, kde je teď dobrá cesta; a kráčejte po ní a najděte poklid pro své duše.‘“ (Jeremjáš 6:16) Tato slova v nás mohou vyvolat představu cestovatele, který se zastaví na nějaké křižovatce a ptá se na cestu. Jehovův vzpurný izraelský národ potřeboval v duchovním smyslu udělat něco podobného. Lidé potřebovali najít cestu zpět k ‚dávným vozovým cestám‘. Ona „dobrá cesta“ byla ta, po které chodili jejich věrní předkové a ze které národ ve své pošetilosti sešel. Je smutné, že Izraelité na tuto Jehovovu láskyplnou připomínku reagovali tvrdohlavě. Tentýž verš pokračuje: „Ale stále říkali: ‚Nepůjdeme.‘“ Boží lid v nové době však na takovou vybídku reagoval odlišně.
12, 13. (a) Jak na vybídku z Jeremjáše 6:16 zareagovali Kristovi pomazaní následovníci? (b) Jak bychom se mohli zkoumat, pokud jde o náš současný způsob života?
12 Vybídku z Jeremjáše 6:16 začali v závěru 19. století na sebe vztahovat Kristovi pomazaní následovníci. Jako třída stanuli v čele upřímného návratu k ‚dávným vozovým cestám‘. Na rozdíl od odpadlého křesťanstva se pomazaní křesťané věrně drží „vzoru zdravých slov“, který stanovil Ježíš Kristus a kterým se v prvním století n. l. řídili jeho věrní následovníci. (2. Timoteovi 1:13) Pomazaní křesťané dodnes pomáhají jeden druhému a svým společníkům z řad ‚jiných ovcí‘ jít po cestě, kterou křesťanstvo opustilo, a tak vést zdravý a obšťastňující způsob života. (Jan 10:16)
13 Díky tomu, že třída věrného otroka poskytuje duchovní pokrm v pravý čas, miliony lidí už nalezly ‚dávné vozové cesty‘ a chodí s Bohem. (Matouš 24:45–47) Patříš k těm lidem i ty? Pokud ano, co můžeš udělat, abys nebyl zavlečen pryč a nevydal se svou vlastní cestou? Je moudré čas od času se zastavit a prozkoumat, jaký způsob života vedeš. Jestliže svědomitě čteš Bibli a publikace, které jsou na ní založeny, a jestliže se účastníš vyučovacích programů, které dnes zajišťují pomazaní křesťané, pak se učíš chodit s Bohem. A jestliže rady, které dostáváš, pokorně uplatňuješ, pak skutečně s Bohem chodíš po „dávných vozových cestách“.
Choď tak, jako bys „viděl Toho, kdo je neviditelný“
14. Jestliže je pro nás Jehova skutečný, jak se to projeví v našich osobních rozhodnutích?
14 Máme-li s Jehovou chodit, musí pro nás být skutečný. Vzpomeň si na ujištění, které Jehova dal věrným jednotlivcům ve starověkém Izraeli. Ujistil je, že před nimi není skryt. Také dnes se svým ctitelům ukazuje jako jejich Vznešený Učitel. Je pro tebe Jehova tak skutečný, jako by stál před tebou, aby tě vyučoval? Právě takovou víru potřebujeme, máme-li s Bohem chodit. Mojžíš takovou víru měl, „neboť zůstal stálý, jako by viděl Toho, kdo je neviditelný“. (Hebrejcům 11:27) Jestliže pro nás Jehova je skutečný, pak při rozhodování bereme ohled na jeho pocity. Například by nás ani nenapadlo dopustit se nějakého provinění a pak se snažit své hříchy skrýt před křesťanskými staršími nebo před členy rodiny. Spíše se snažíme chodit s Bohem i tehdy, když nás žádný člověk nemůže vidět. Stejně jako starověký král David jsme rozhodnuti ‚procházet se uvnitř svého domu v ryzosti svého srdce‘. (Žalm 101:2)
15. Jak nám společenství s našimi křesťanskými bratry a sestrami pomáhá, aby pro nás Jehova byl skutečný?
15 Jehova chápe, že jsme nedokonalí, tělesní tvorové a že pro nás někdy může být obtížné věřit tomu, co nevidíme. (Žalm 103:14) Dělá tedy mnoho pro to, abychom tuto slabost překonali. Například z národů celého světa shromáždil „lid pro své jméno“. (Skutky 15:14) Když mu sloužíme jako sjednocený lid, jeden od druhého čerpáme sílu. Když slyšíme, jak Jehova někomu z našich duchovních bratrů a sester pomohl překonat nějakou slabost nebo úspěšně projít nějakou obtížnou zkouškou, ještě intenzivněji pociťujeme, že Bůh je skutečný. (1. Petra 5:9)
16. Jak nám to, že se učíme o Ježíšovi, pomáhá chodit s Bohem?
16 Především nám Jehova poskytl příklad v podobě svého Syna. Ježíš řekl: „Jsem cesta a pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne.“ (Jan 14:6) Jedním z nejlepších způsobů, jak si stále více uvědomovat, že Jehova je skutečný, je zkoumat Ježíšův pozemský život. Vše, co Ježíš řekl a udělal, dokonale zrcadlilo osobnost a způsob jednání jeho nebeského Otce. (Jan 14:9) Když se rozhodujeme, musíme pečlivě přemýšlet o tom, jak by se v dané situaci zachoval Ježíš. Jestliže je z našich rozhodnutí patrné, že o nich takto pečlivě a na modlitbách přemýšlíme, pak opravdu následujeme Kristovy šlépěje. (1. Petra 2:21) Chodíme tudíž s Bohem.
Jaké nám to přinese požehnání?
17. Jaký „poklid“ nalezneme pro svou duši, jestliže budeme chodit tak, jak si to Jehova přeje?
17 Kdo chodí s Jehovou Bohem, má požehnaný život. Vzpomeňme si, co Jehova slíbil svým ctitelům, pokud budou hledat ‚dobrou cestu‘. Řekl: „Kráčejte po ní a najděte poklid pro své duše.“ (Jeremjáš 6:16) Co je míněno tímto ‚poklidem‘? Bezstarostný život plný požitků a přepychu? To ne. Jehova opatřuje něco mnohem lepšího — něco, z čeho se ti nejbohatší lidé světa těší málokdy. Najít poklid pro svou duši znamená najít vnitřní klid, radost, uspokojení a duchovní naplnění. Takový poklid nás naplňuje důvěrou, že jsme si zvolili tu nejlepší životní cestu. Mít takový pokoj mysli je v tomto svízelném světě opravdu vzácným požehnáním!
18. Jaké požehnání ti Jehova chce dát a k čemu jsi rozhodnut?
18 Velkým požehnáním je pochopitelně už samotný život. I krátká procházka je lepší než žádná. Jehova však nikdy nechtěl, aby tvůj život byl jako cesta, která tě od svěžesti mládí rychle dovede k bolestem stáří. Ne, Jehova chce, abys obdržel to největší požehnání, jaké vůbec může existovat. Chce, abys s ním chodil navždy! Výstižně je to vyjádřeno v Micheášovi 4:5. Jsou tam napsána tato slova: „Všechny národy, ty budou . . . chodit každý ve jménu svého boha; ale my, my budeme chodit ve jménu Jehovy, našeho Boha, na neurčitý čas, dokonce navždy.“ Chopíš se tohoto požehnání? Získáš to, čemu Jehova tak lákavě říká ‚skutečný život‘? (1. Timoteovi 6:19) Buď tedy pevně rozhodnut chodit s Jehovou dnes, zítra a každý den — ano navždy!
[Poznámka pod čarou]
^ 5. odst. V některých biblických překladech je v tomto verši namísto výrazu „loket“ použit nějaký časový údaj, například „jediný okamžik“ (Slovo na cestu) nebo „jediný den“ (KMS). Nicméně slovo použité v původním textu zcela jistě znamená jeden loket, což byla délková míra odpovídající asi 45 centimetrům.
Jak bys odpověděl?
• Co znamená chodit s Bohem?
• Proč si myslíš, že je potřeba chodit s Bohem?
• Co ti pomůže chodit s Bohem?
• Jaké požehnání mají ti, kdo chodí s Bohem?
[Studijní otázky]
[Obrázky na straně 23]
Když čteme Bibli, slyšíme za sebou Jehovův hlas, jak říká: „To je ta cesta“
[Obrázek na straně 25]
Na shromážděních dostáváme duchovní pokrm v pravý čas