Otázky čtenářů

Může si křesťan zachovat dobré svědomí, jestliže přijme zaměstnání, při němž je nutné být ozbrojen?

Svědkové Jehovovi všude na světě berou vážně to, že jim Bůh uložil povinnost, aby se po hmotné stránce starali o svou rodinu. (1. Timoteovi 5:8) Určité druhy zaměstnání jsou však očividně v rozporu s biblickými zásadami a křesťané by je vykonávat neměli. Patří mezi ně zaměstnání, jež mají spojitost s hazardním hraním, se zneužíváním krve a s propagací tabákových výrobků. (Izajáš 65:11; Skutky 15:29; 2. Korinťanům 7:1; Kolosanům 3:5) Některé jiné druhy práce sice Bible přímo neodsuzuje, ale mohly by vést k tomu, že by člověk jednal proti svému svědomí anebo by zraňoval svědomí druhých.

To, zda někdo bude mít zaměstnání, při němž musí nosit střelnou nebo jinou zbraň, je věc osobního rozhodnutí. V zaměstnání, při němž je nutné být ozbrojen, však může vzniknout situace, která by vyžadovala použití zbraně, a při tom by se člověk mohl provinit prolitím krve. Jestliže tedy křesťan přemýšlí o takovém zaměstnání, měl by se modlit a ptát se v té souvislosti sám sebe, zda je ochoten vzít na sebe závažnou povinnost dělat blesková rozhodnutí, při nichž jde o lidský život. Ten, kdo je ozbrojen, je také v nebezpečí, že bude v případě útoku nebo odvety zraněn či zabit.

Křesťanovo rozhodnutí může mít rovněž vliv na druhé. Uveďme si příklad: Prvořadou povinností křesťana je kázat dobrou zprávu o Božím Království. (Matouš 24:14) Mohl by snad učit druhé, aby byli „pokojní vůči všem lidem“, a zároveň se živit tím, že by nosil zbraň? (Římanům 12:18) A co děti nebo jiní členové rodiny? Jestliže je v domě střelná zbraň, nebude ohrožen jejich život? A nemohl by křesťanův postoj k této otázce zavdat druhým příčinu ke klopýtání? (Filipanům 1:10)

V těchto „posledních dnech“ je stále více lidí, kteří jsou „suroví [a] bez lásky k dobru“. (2. Timoteovi 3:1, 3) Pokud by se ten, kdo to ví, rozhodl pro zaměstnání, v němž musí být ozbrojen a v němž se s takovými lidmi může dostat do konfliktu, zůstal by snad „bez obžaloby“? (1. Timoteovi 3:10) To sotva. Jestliže tedy někdo dostal laskavou radu založenou na Božím slově, a přesto dále nosí zbraň, v křesťanském sboru nebude považován za člověka, který je „bez výtky“. (1. Timoteovi 3:2; Titovi 1:5, 6) Takový muž nebo taková žena by tedy nebyli způsobilí k tomu, aby ve sboru dostali nějakou zvláštní výsadu.

Ježíš ujistil své učedníky, že pokud dají na první místo ve svém životě zájmy Království, není třeba, aby si ohledně věcí nezbytných pro život dělali příliš velké starosti. (Matouš 6:25, 33) Ano, spolehneme-li se plně na Jehovu, „on sám [nás] podpoří. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“ (Žalm 55:22)