„Jehovovy cesty jsou přímé“
„Jehovovy cesty jsou přímé“
„Jehovovy cesty jsou přímé a chodit po nich budou spravedliví.“ (OZEÁŠ 14:9)
1, 2. K čemu Jehova kdysi pomohl Izraelitům, ale co se s nimi stalo?
VE DNECH proroka Mojžíše pomohl Jehova Izraelitům, aby se vydali po přímé cestě. Na počátku osmého století př. n. l. však už byli v tak špatném stavu, že je Bůh shledal vinnými z hrubých přečinů. Jasně to vyplývá z 10. až 14. kapitoly knihy Ozeáš.
2 Srdce Izraelitů se stalo pokryteckým. Tito obyvatelé desetikmenného izraelského království orali ničemnost a sklidili nespravedlnost. (Ozeáš 10:1, 13) „Když byl Izrael chlapec, tehdy jsem ho miloval,“ říká Jehova, „a zavolal jsem svého syna z Egypta.“ (Ozeáš 11:1) Přestože Bůh Izraelity vysvobodil z egyptského otroctví, oni mu odpláceli lhaním a podvodem. (Ozeáš 11:12) Jehova proto svému lidu radí: „Ty by ses měl vrátit k svému Bohu, dodržovat milující laskavost a právo.“ (Ozeáš 12:6)
3. Co bylo předpověděno ohledně vzpurného Samaří, ale za jakého předpokladu mohli Izraelité obdržet milosrdenství?
3 Vzpurné Samaří a jeho král skončí katastrofálně. (Ozeáš 13:11, 16) Poslední kapitola Ozeášova proroctví však začíná touto naléhavou žádostí: „Vrať se přece zpět, Izraeli, k Jehovovi, svému Bohu.“ Jestliže budou Izraelité kajícně usilovat o to, aby jim bylo odpuštěno, Bůh jim projeví milosrdenství. Musejí ovšem uznat, že „Jehovovy cesty jsou přímé“, a chodit po nich. (Ozeáš 14:1–6, 9)
4. Kterými zásadami z Ozeášova proroctví se budeme zabývat?
4 Tato část Ozeášova proroctví obsahuje mnoho zásad, které nám pomohou chodit s Bohem. Budeme se zabývat těmito zásadami: (1) Jehova vyžaduje, abychom ho uctívali bez pokrytectví, (2) Bůh svému lidu projevuje věrně oddanou lásku, (3) musíme v Jehovu neustále doufat, (4) Jehovovy cesty jsou vždy přímé a (5) hříšníci se mohou vrátit k Jehovovi.
Jehova vyžaduje, abychom ho uctívali bez pokrytectví
5. Jakou službu od nás Bůh očekává?
5 Jehova očekává, že mu budeme prokazovat posvátnou službu čistým způsobem, tedy bez pokrytectví. Izrael se však stal neplodnou ‚zvrhlou révou‘. Jeho obyvatelé ‚rozmnožili oltáře‘ používané při falešném uctívání. Tito odpadlíci dokonce postavili sloupy — možná obelisky určené k nečistému uctívání. Jehova ukázal, že tyto oltáře rozbije a že takové sloupy zničí. (Ozeáš 10:1, 2)
6. Který povahový rys nesmíme mít, chceme-li chodit s Bohem?
6 Jehovovi služebníci nesmí za žádných okolností být pokrytci. K čemu však došlo v případě Izraelitů? „Jejich srdce se stalo pokryteckým.“ Ačkoli v minulosti uzavřeli s Jehovou smlouvu a stali se jeho zasvěceným národem, nyní je Bůh shledal vinnými z pokrytectví. Jaké poučení si z toho můžeme vzít my? Jestliže jsme se zasvětili Bohu, nesmíme být pokrytci. Přísloví 3:32 upozorňují: „Kdo se odchyluje, je . . . Jehovovi něčím odporným, ale On se důvěrně stýká s přímými.“ Chceme-li chodit s Bohem, musíme projevovat lásku „z čistého srdce a z dobrého svědomí a z víry bez pokrytectví“. (1. Timoteovi 1:5)
Bůh svému lidu projevuje věrně oddanou lásku
7, 8. (a) Za jakého předpokladu nám Bůh bude projevovat věrně oddanou lásku? (b) Co bychom měli dělat, jestliže jsme se dopustili vážného hříchu?
7 Jestliže Jehovu budeme uctívat bez pokrytectví a v přímosti, bude nám projevovat milující laskavost neboli věrně oddanou lásku. Vzpurným Izraelitům bylo řečeno: „Zasévejte si semeno ve spravedlnosti; sklízejte ve shodě s milující laskavostí. Obdělávejte si ornou půdu, když je čas pátrat po Jehovovi, dokud nepřijde a nedá vám poučení ve spravedlnosti.“ (Ozeáš 10:12)
8 Kdyby jen Izraelité kajícně pátrali po Jehovovi! Pak by jim rád ‚dal poučení ve spravedlnosti‘. Jestliže jsme se my osobně dopustili nějakého vážného hříchu, měli bychom pátrat po Jehovovi. Měli bychom se k němu modlit o odpuštění a požádat o duchovní pomoc křesťanské starší. (Jakub 5:13–16) Měli bychom také usilovat o vedení svatým duchem, protože „kdo rozsévá s ohledem na své tělo, sklidí od svého těla porušenost, ale ten, kdo rozsévá s ohledem na ducha, sklidí od ducha věčný život“. (Galaťanům 6:8) Jestliže budeme ‚rozsévat s ohledem na ducha‘, Bůh nám nepřestane projevovat věrně oddanou lásku.
9, 10. Jak se slova z Ozeáše 11:1–4 vztahovala na Izrael?
9 Můžeme se spoléhat na to, že se svým lidem Jehova vždy jedná láskyplně. Dokládají to slova zaznamenaná v Ozeášovi 11:1–4, kde čteme: „Když byl Izrael chlapec, tehdy jsem ho miloval, a zavolal jsem svého syna z Egypta. . . . Dali se do obětování Baalovým sochám a začali přinášet obětní dým rytým sochám. Ale pokud jde o mne, já jsem učil Efrajima [Izraelity] chodit, bral jsem je na své ruce; a neuznali, že jsem je uzdravil. Provazy pozemského člověka jsem je táhl, šňůrami lásky, takže jsem se pro ně stal takovým jako ti, kdo zvedají jho na jejich čelisti, a jemně jsem každému přinášel jídlo.“
10 Izrael je zde přirovnán k malému dítěti. Jehova láskyplně učil Izraelity chodit a bral je přitom do náruče. Také je táhl „šňůrami lásky“. Není to snad dojemný obraz? Představte si, že jako rodiče pomáháte svému děťátku udělat první krůčky. Máte otevřenou náruč. Kdybyste žili ve starověku, možná byste používali šňůry, kterých by se vaše dítě drželo, aby neupadlo. Právě tak něžně Jehova projevuje lásku vám. Je šťastný, když vás může vést „šňůrami lásky“.
11. V jakém smyslu se Bůh „stal takovým jako ti, kdo zvedají jho“?
11 Při jednání s Izraelity se Jehova „pro ně stal takovým jako ti, kdo zvedají jho na jejich čelisti, a jemně . . . každému přinášel jídlo“. Bůh jednal jako ten, kdo zvířeti odejme jho nebo mu je odsune dozadu, aby mohlo pohodlněji žrát. Teprve když Izraelité zlomili jho podřízenosti Jehovovi, dostali se pod tíživé jho svých nepřátel. (5. Mojžíšova 28:45, 48; Jeremjáš 28:14) Kéž nikdy nepadneme do spárů našeho úhlavního nepřítele Satana a nemusíme úpět pod jeho tíživým jhem! Naopak dál věrně choďme s naším milujícím Bohem.
Neustále v Jehovu doufejte
12. Co podle Ozeáše 12:6 musíme dělat, abychom mohli chodit s Bohem?
12 Chceme-li chodit s Bohem, musíme v něj neustále doufat. Izraelitům bylo řečeno: „Ty, ty by ses měl vrátit k svému Bohu, dodržovat milující laskavost a právo; a ať se neustále doufá v tvého Boha.“ (Ozeáš 12:6) Jak mohli obyvatelé Izraele prokázat, že se kajícně vrací k Jehovovi? Tím, že by projevovali milující laskavost, uplatňovali právo a ‚neustále doufali v Boha‘. Také my musíme být odhodláni projevovat milující laskavost, uplatňovat právo a neustále doufat v Boha — bez ohledu na to, jak dlouho už s Bohem chodíme. (Žalm 27:14)
13, 14. Jak Pavel uplatnil slova z Ozeáše 13:14 a jaký důvod pro naději v Jehovu nám tím poskytl?
13 Ozeášova prorocká slova týkající se Izraelitů nám poskytují pozoruhodný důvod pro to, abychom doufali v Boha. „Vyplatím je z ruky šeolu,“ prohlásil Jehova. „Získám je zpět ze smrti. Kde jsou tvá žihadla, Smrti? Kde je tvá ničivost, Šeole?“ (Ozeáš 13:14) Jehova tehdy neměl v úmyslu zachránit Izraelity před doslovnou smrtí, ale ukázal, že nakonec bude smrt navždy pohlcena a že následky jejího vítězství budou odstraněny.
14 Z Ozeášova proroctví citoval Pavel, když svým pomazaným spolukřesťanům napsal: „Až to, co je porušitelné, obleče neporušenost a to, co je smrtelné, obleče nesmrtelnost, potom se stane slovo, které je napsáno: ‚Smrt je pohlcena navždy.‘ ‚Smrti, kde je tvé vítězství? Smrti, kde je tvé žihadlo?‘ To žihadlo, které působí smrt, je hřích, ale síla pro hřích je Zákon. Ale díky Bohu, neboť nám dává vítězství prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista!“ (1. Korinťanům 15:54–57) Jehova přivedl Ježíše zpět k životu a tak poskytl povzbudivou záruku, že lidé, kteří jsou v Boží paměti, budou vzkříšeni. (Jan 5:28, 29) To je opravdu úžasný důvod pro naději v Jehovu! K tomu, abychom chodili s Bohem, nás však kromě naděje na vzkříšení podněcuje ještě něco jiného.
Jehovovy cesty jsou vždy přímé
15, 16. Co bylo předpověděno o Samaří a jak se toto proroctví splnilo?
15 Jsme-li přesvědčeni o tom, že „Jehovovy cesty jsou přímé“, pomáhá nám to chodit s Bohem. Obyvatelé Samaří nechodili po Božích spravedlivých cestách. Na svůj hřích a nedostatek víry v Jehovu nakonec doplatili. Ozeáš předpověděl: „Samaří bude pokládáno za provinilé, neboť se skutečně bouří proti svému Bohu. Padnou mečem. Jejich vlastní děti budou rozraženy na kusy a jejich těhotné ženy budou rozpárány.“ (Ozeáš 13:16) Historické záznamy potvrzují, že Asyřané — dobyvatelé Samaří — byli takových hrůzných činů schopni.
16 Samaří bylo hlavním městem desetikmenného izraelského království. V uvedeném verši se však název Samaří možná vztahuje na celé území tohoto království. (1. Královská 21:1) V roce 742 př. n. l. oblehl město Samaří asyrský král Salmanasar V. Když nakonec Samaří v roce 740 př. n. l. padlo, byli mnozí z jeho význačných obyvatel odvedeni do vyhnanství v Mezopotámii a Médii. Dosud nebylo objasněno, zda Samaří dobyl Salmanasar V., nebo jeho nástupce Sargon II. (2. Královská 17:1–6, 22, 23; 18:9–12) V Sargonových záznamech je však zmínka o tom, že do různých míst na Horním Eufratu a v Médii bylo deportováno 27 290 Izraelitů.
17. Proč bychom neměli pohrdat Božími měřítky a co bychom naopak měli dělat?
17 Obyvatelé Samaří draze zaplatili za to, že nejednali ve shodě s Jehovovými přímými cestami. Kdybychom si my jakožto zasvěcení křesťané navykli hřešit a dávali bychom tak najevo, že pohrdáme Božími spravedlivými měřítky, i nás by postihly katastrofální následky. Po takové ničemné dráze se nikdy nevydávejme! Každý z nás by naproti tomu měl uplatnit tuto radu apoštola Petra: „Ať . . . nikdo z vás netrpí jako vrah nebo zloděj nebo zločinec nebo jako ten, kdo se plete do záležitostí jiných lidí. Trpí-li však jako křesťan, ať se nestydí, ale ať dále oslavuje Boha v tomto jménu.“ (1. Petra 4:15, 16)
18. Jak můžeme ‚dále oslavovat Boha‘?
18 Máme-li ‚dále oslavovat Boha‘, musíme chodit po jeho přímých cestách a nesmíme si dělat věci po svém. Kain se dopustil vraždy, protože se vydal cestou nezávislosti a neuposlechl Jehovovo varování, že se ho chystá zmocnit hřích. (1. Mojžíšova 4:1–8) Balám přijal od moabského krále plat za to, že prokleje Izrael, ale pokoušel se o to marně. (4. Mojžíšova 24:10) A Levitu Koracha spolu s jinými Bůh odsoudil k smrti za to, že se vzbouřili proti autoritě Mojžíše a Árona. (4. Mojžíšova 16:1–3, 31–33) Jistě nechceme jít vražednou „stezkou Kainovou“, řítit se po „mylné dráze Balámově“ ani zahynout ve „vzpurné řeči Korachově“. (Juda 11) Kdybychom se však dopustili chyby, můžeme z Ozeášova proroctví získat útěchu.
Hříšníci se mohou vrátit k Jehovovi
19, 20. Jaké oběti mohli předkládat kajícní Izraelité?
19 I lidé, kteří klopýtli a dopustili se závažného hříchu, se mohou k Jehovovi vrátit. V Ozeášovi 14:1, 2 čteme tuto naléhavou vybídku: „Vrať se přece zpět, Izraeli, k Jehovovi, svému Bohu, neboť jsi klopýtl ve svém provinění. Vezměte s sebou slova a vraťte se zpět k Jehovovi. Řekněte mu všichni: ‚Kéž promineš provinění; a přijmi, co je dobré, a na oplátku budeme obětovat mladé býky svých rtů.‘“
20 Kajícní Izraelité mohli Bohu obětovat „mladé býky svých rtů“, tedy oběti upřímné chvály. Na toto proroctví nepřímo poukázal Pavel, když vybídl křesťany, aby ‚předkládali Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu‘. (Hebrejcům 13:15) Chodit dnes s Bohem a předkládat takové oběti je opravdu mimořádná výsada!
21, 22. Jaká obnova byla předpověděna pro kajícné Izraelity?
21 Izraelité, kteří zanechali svého vzpurného jednání a vrátili se k Bohu, mu obětovali „mladé býky svých rtů“. Zažili tedy duchovní obnovu, přesně jak to Bůh slíbil. V Ozeášovi 14:4–7 o tom Jehova řekl: „Uzdravím jejich nevěrnost. Budu je milovat ze své vlastní svobodné vůle, protože můj hněv se od něho obrátil zpět. Stanu se Izraeli jakoby rosou. Rozkvete jako lilie a zapustí kořeny jako Libanon. Jeho proutky vyrazí a jeho důstojnost se stane podobnou důstojnosti olivovníku a jeho aróma bude jako aróma Libanonu. Opět budou bydlet v jeho stínu. Budou pěstovat obilí a vypučí jako réva. Jeho památka bude jako libanonské víno.“
22 Bůh předpověděl, že kajícní Izraelité se duchovně uzdraví a že je znovu zahrne láskou. Jehova se jim stane jakoby osvěžující rosou v tom smyslu, že jim udělí bohaté požehnání. Jeho obnovený lid bude důstojný podobně jako olivovník a bude chodit po Božích cestách. My sami jsme také rozhodnuti chodit s Jehovou Bohem. Co se tedy od nás vyžaduje?
Stále choďte po Jehovových přímých cestách
23, 24. Které povzbudivé proroctví čteme v závěru knihy Ozeáš a jak se tato slova týkají nás?
23 Pokud máme i nadále chodit s Bohem, musíme projevovat „moudrost shora“ a naše jednání musí vždy být ve shodě s Božími přímými cestami. (Jakub 3:17, 18) V posledním verši Ozeášova proroctví je napsáno: „Kdo je moudrý, aby porozuměl těmto věcem? Rozvážný, aby je poznal? Vždyť Jehovovy cesty jsou přímé a chodit po nich budou spravedliví; ale přestupníci, ti na nich klopýtnou.“ (Ozeáš 14:9)
24 Neřiďme se moudrostí a měřítky tohoto světa, ale buďme naopak rozhodnuti chodit po Božích přímých cestách. (5. Mojžíšova 32:4) Ozeáš to dělal přinejmenším 59 let. Věrně oznamoval poselství od Boha, protože věděl, že moudří a rozvážní lidé těmto slovům porozumí. A co budeme dělat my? Dokud nám Jehova dovolí vydávat svědectví, budeme pátrat po lidech, kteří se zachovají moudře a přijmou jeho nezaslouženou laskavost. A jsme velmi rádi, že přitom můžeme plně spolupracovat s ‚věrným a rozvážným otrokem‘. (Matouš 24:45–47)
25. K čemu by nám mělo pomoci naše studium Ozeášova proroctví?
25 Myšlenky, o kterých jsme uvažovali při studiu Ozeášova proroctví, by nám měly pomoci, abychom dál chodili s Bohem a měli přitom před očima vyhlídku na věčný život v jeho slíbeném novém světě. (2. Petra 3:13; Juda 20, 21) Máme opravdu nádhernou naději! A tato naděje se pro každého z nás stane skutečností, jestliže budeme svými slovy i skutky dávat najevo, že ze srdce souhlasíme s Ozeášovým výrokem: „Jehovovy cesty jsou přímé.“
Jak byste odpověděli?
• Jak s námi bude Bůh jednat, jestliže ho budeme uctívat čistým způsobem?
• Proč bychom měli v Jehovu neustále doufat?
• Proč jste přesvědčeni o tom, že Jehovovy cesty jsou přímé?
• Jak můžeme i nadále chodit po Jehovových přímých cestách?
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 28]
Přijměte duchovní pomoc od křesťanských starších
[Obrázek na straně 29]
Ozeášovo proroctví nám poskytuje důvod pro naději ve vzkříšení, které Jehova slíbil
[Obrázky na straně 31]
Dále choďte s Bohem a mějte přitom před očima vyhlídku na věčný život