Dobro zastíněné zlem

MŮŽE se zdát, že v dnešním světě je jen málo lidí ochotných obětovat se pro druhé. Přesto se najdou i tací, kteří si přejí něco změnit a nějakým způsobem konají druhým dobro. Bezpočet lidí každý rok vydává celkově desítky miliard korun na to, aby podpořili nějakou věc, která jim připadá prospěšná. Například v Británii dosáhly v roce 2002 dary na charitativní účely rekordní výše 7,3 miliardy liber. Deset jistých štědrých dobrodinců od roku 1999 věnovalo nebo přislíbilo dary v celkové výši přesahující 900 miliard korun na pomoc lidem v nouzi.

K dobrým skutkům, které konají charitativní pracovníci, patří to, že rodinám s nízkými příjmy platí účty za lékařskou péči, platí také vzdělávání dětí, jejichž rodiče jsou na výchovu sami, hradí očkovací programy v rozvojových zemích, kupují dětem jejich první knihu, dodávají chovná zvířata rolníkům v chudých oblastech a poskytují humanitární pomoc obětem přírodních katastrof.

To všechno jasně dokládá, že v lidech je schopnost prokazovat dobro druhým. Jsou však naneštěstí i lidé, kteří páchají nepředstavitelná zvěrstva.

Zlo na vzestupu

Od konce druhé světové války bylo zaznamenáno takřka 50 genocid a politicky motivovaných masových vražd. „Při těchto událostech,“ píše se v časopise American Political Science Review, „přišlo o život nejméně 12 milionů a možná až 22 milionů civilistů, což je více lidí, než kolik jich od roku 1945 zemřelo ve všech občanských a mezinárodních válkách.“

Ve druhé polovině dvacátého století bylo v Kambodži vyvražděno z politických důvodů až 2,2 milionu lidí. Etnická nenávist ve Rwandě zapříčinila smrt více než 800 000 mužů, žen a dětí. Z náboženských a politických důvodů se vraždilo také v Bosně, kde zemřelo přes 200 000 lidí.

Pokud jde o zločiny, které se odehrály v nedávné době, generální tajemník OSN o nich v roce 2004 řekl: „V Iráku jsou chladnokrevně masakrováni civilisté. V téže zemi se humanitární pracovníci, novináři a jiní civilisté stávají oběťmi únosu a jsou zabíjeni tím nejkrutějším způsobem. Současně dochází k hanebnému mučení iráckých vězňů.  V Dárfúru byly vysídleny celé skupiny obyvatelstva, jejich domy byly zničeny. Znásilnění je tam používáno jako nástroj promyšlené strategie. V severní Ugandě jsou mrzačeny děti a jsou nuceny podílet se na nepopsatelných krutostech. V Beslanu byly děti vzaty jako rukojmí a pak brutálně zabity.“

Zdá se, že i v takzvaných vyspělých zemích přibývá zločinů motivovaných nenávistí. Například list Independent News v roce 2004 napsal, že v Británii se „za posledních deset let jedenáctinásobně zvýšil počet obětí rasově motivovaného napadení a obtěžování“.

Jak je možné, že na jedné straně dokáží lidé dělat tolik dobrého, a na druhé straně páchají takové zločiny? Budeme někdy od zla osvobozeni? V následujícím článku se dozvíte, že na tyto složité otázky uspokojivě odpovídá Bible.

 [Podpisek obrázku na straně 2]

TITULNÍ STRANA: Mark Edwards/Still Pictures/Peter Arnold, Inc.