Přejít k článku

Přejít na obsah

Udělali svým rodičům velkou radost

Udělali svým rodičům velkou radost

Udělali svým rodičům velkou radost

„MŮJ synu, jestliže tvé srdce zmoudřelo, mé srdce, ano mé srdce se bude radovat.“ (Přísloví 23:15) Křesťanští rodiče mají jistě radost, když si jejich děti osvojí moudrost od Boha. V sobotu 10. září 2005 se 6 859 lidí účastnilo graduace 119. třídy biblické školy Strážné věže Gilead. Srdce všech přítomných byla naplněna radostí, což platilo zejména o rodičích 56 absolventů.

David Walker, dlouholetý člen rodiny betel ve Spojených státech, zahájil graduaci vřelou modlitbou. Poté začal samotný program. Jeho předsedající, David Splane z vedoucího sboru svědků Jehovových, se nejprve obrátil na rodiče absolventů a řekl jim: „Zasloužíte si od nás velkou pochvalu. Vštěpovali jste svým synům a dcerám vlastnosti, které je podnítily, aby se chopili misionářské služby.“ Rodičům snad dělalo starost, že jejich synové a dcery brzy odcestují do vzdálených zemí, kam byli přiděleni. Bratr Splane je však ujistil: „Nemějte o své děti obavy. Jehova se o ně dokáže postarat mnohem lépe než vy.“ Pak dodal: „Myslete na to, kolik dobrého vaši synové a dcery vykonají. Lidé, kteří zažívají utrpení, získají poprvé v životě skutečnou útěchu.“

Jak mohou dále působit druhým radost

Předsedající uvedl čtyři řečníky. Nejprve to byl Ralph Walls z výboru odbočky ve Spojených státech, který promluvil na námět „Mějte oči stále otevřené“. Zdůraznil, že duchovní slepota je mnohem horší než slepota doslovná. V prvním století sbor v Laodiceji ztratil duchovní zrak, a proto byla duchovně slepým křesťanům v tomto sboru nabídnuta pomoc. V každém případě je však mnohem lepší takové slepotě předejít tím, že budeme mít své duchovní oči stále otevřené. (Zjevení 3:14–18) Řečník nabádal: „Mějte oči stále otevřené a dívejte se na bratry v odpovědném postavení tak, jak se na ně dívá Jehova.“ Absolventi by se neměli přehnaně znepokojovat, pokud ve sboru vyvstanou problémy. Pán Ježíš Kristus tyto záležitosti vidí a postará se o to, aby byly ve svůj čas řešeny.

Potom Samuel Herd z vedoucího sboru zodpověděl otázku „Jste připraveni?“. Stejně jako si někdo bere na cestu potřebné oblečení, absolventi musí mít na sobě vždy oblečené vlastnosti, které patří k nové osobnosti. Musí být tak soucitní jako Ježíš. Jednou mu jistý malomocný muž řekl: „Jestliže jen chceš, můžeš mě očistit.“ Ježíš na to odpověděl: „Chci. Buď očištěn.“ (Marek 1:40–42) Řečník pokračoval: „Pokud opravdu chcete pomáhat lidem, způsob, jak to dělat, si už najdete.“ Ve Filipanům 2:3 je křesťanům řečeno, že mají považovat „ostatní za sobě nadřazené“. Bratr Herd dodal: „Být ponížený v srdci je důležitější než mít poznání. Lidé, s nimiž se setkáte ve službě, a také vaši bratři a sestry ve sboru budou mít z vašeho poznání užitek jen tehdy, když budete pokorní.“ V závěru svého proslovu bratr Herd prohlásil, že pokud jsou absolventi stále oděni křesťanskou láskou, jsou připraveni vyrazit do svého působiště a jistě tam budou úspěšní. (Kolosanům 3:14)

Námět proslovu Marka Noumaira, jednoho z instruktorů Gileadu, vyvolal v posluchačích očekávání. Proslov byl nazván „Uchováte si ji?“ Slovem „ji“ měl bratr na mysli vděčnost za Jehovovu dobrotu. V Žalmu 103:2 se píše: „Žehnej Jehovovi, má duše, a nezapomínej na všechno jeho konání.“ Izraelité projevovali nevděk za mannu, která je zachovávala při životě, a říkali jí „opovrženíhodný chléb“. (4. Mojžíšova 21:5) Během doby manna neztrácela svou hodnotu, ale Izraelité pro ni ztratili ocenění. Instruktor řekl: „Jestliže zapomenete na Jehovovo konání a připustíte, aby vám služba v zahraničí začala připadat všední, ovlivní to váš náhled na práci, kterou vám Jehova svěřil.“ V Žalmu 103:4 je uvedeno, že Jehova „tě korunuje milující laskavostí“. Takovou milující laskavost absolventi zažijí v nových sborech.

Jiný instruktor Gileadu, Lawrence Bowen, promluvil na námět „Dostihne vás?“ Uvedl, že členové 119. třídy Gileadu se intenzivně školili, aby byli úspěšnými misionáři. A nyní je třeba držet se Jehovy a práce, kterou jim svěřil. Ve Zjevení 14:1–4 se o 144 000 mluví jako o těch, „kdo neustále následují Beránka, ať jde kamkoli“. Všichni, kdo k této skupině náleží, se věrně drží Jehovy a jeho Syna, bez ohledu na to, jaké zkoušky zažívají. A dosahují svého cíle. „I my se věrně držíme Jehovy a práce, kterou nám svěřil, ať se děje cokoli,“ zaznělo v proslovu. Když to budou absolventi dělat, ‚dostihne‘ je Jehovovo požehnání. (5. Mojžíšova 28:2)

Přinášejí ve své službě ovoce

Během kurzu chodili studenti každý víkend do kazatelské služby. Jak bylo patrné z interview, která s nimi vedl tajemník školy Wallace Liverance, ve službě se jim opravdu dařilo. Kázali dobrou zprávu přinejmenším v deseti jazycích a zahájili několik biblických studií. Jeden manželský pár z Gileadu zahájil biblické studium s jistým Číňanem. Po dvou návštěvách se ho manželé zeptali, jak se mu líbí poznávat Jehovu. Muž otevřel svou Bibli a požádal je, aby přečetli Jana 17:3. Cítil, že je na cestě k životu.

Anthony Morris z vedoucího sboru poté vedl interview se třemi bratry, kteří slouží ve výboru odbočky v Côte d’Ivoire, v Dominikánské republice a v Ekvádoru. Tito bratři ujistili absolventy, že členové výborů odbočky se už na ně těší a pomohou jim, aby si v novém působišti zvykli.

Poté Leonard Pearson z betelu ve Spojených státech vedl rozhovor se členy výboru odbočky v Konžské demokratické republice, na Papui-Nové Guineji a v Ugandě. Tito bratři absolventy povzbudili, aby se v plné míře zapojili do kazatelské služby. Jistý manželský pár misionářů slouží v Kongu 21 let a za tu dobu pomohl 60 lidem, aby se zasvětili Bohu a dali se pokřtít. Nyní tito manželé vedou 30 biblických studií, a 22 z těchto zájemců chodí na sborová shromáždění. Být misionářem v čase takové ohromné duchovní žně je velkým požehnáním.

S naléhavostí vydáváme svědectví

Gerrit Lösch z vedoucího sboru přednesl závěrečný proslov. Jeho námět zněl „V Pánově dnu mluvíme o Bohu a vydáváme svědectví o Ježíšovi“. V knize Zjevení se slova „svědek“, „svědecký“ a „svědectví“ v různých tvarech objevují celkem devatenáctkrát. Jehova nás tedy nenechává na pochybách, jakou práci dal svému lidu. V jaké době mělo probíhat vydávání tohoto svědectví? Během ‚Pánova dne‘. (Zjevení 1:9, 10) Tento den začal v roce 1914, pokračuje v současnosti a sahá až do budoucnosti. Ze Zjevení 14:6, 7 vyplývá, že dílo, při němž mluvíme o Bohu, je vykonáváno s podporou andělů. Ve Zjevení 22:17 je ukázáno, že odpovědnost řídit toto dílo byla svěřena ostatku pomazaných křesťanů. Vydávat svědectví o Ježíšovi je však výsada, na které bychom se měli podílet všichni. Ve 20. verši čteme, že Ježíš říká: „Přijdu rychle.“ Bratr Lösch všechny přítomné vyzval: „Volejte na lidi, aby si vzali zdarma vodu života. Ježíš přijde rychle. Jsme připraveni?“

Fred Rusk, jenž sloužil 11 let jako instruktor školy Gilead, uzavřel program tím, že vzdal Jehovovi díky v modlitbě, která dojala všechny přítomné. Bylo to vhodné zakončení této radostné události.

[Rámeček na straně 13]

STATISTIKA TŘÍDY

Počet zastoupených zemí: 10

Počet zemí, do nichž byli absolventi přiděleni: 25

Počet studentů: 56

Průměrný věk: 32,5

Průměrný počet let v pravdě: 16,4

Průměrný počet let v celodobé službě: 12,1

[Obrázek na straně 15]

Absolventi 119. třídy biblické školy Strážné věže Gilead

Na seznamu jsou řady očíslovány odpředu dozadu a jména jsou v každé řadě uvedena zleva doprava.

(1) S. Helgesenová; H. Daugaardová; A. Pierluissiová; I. Josephová; C. Racanelliová (2) T. Byrgeová; D. Butlerová; J. Freedlunová; K. Nuñezová; C. Pavageauová; T. Doumenová (3) O. Camacho; L. Lindqvistová; A. Broomerová; E. Wesselsová; J. Burtonová; O. Woodhouseová; A. Doumen (4) A. Tirionová; L. Connallyová; C. Fournierová; A. Gilová; K. Johnssonová; L. Hamiltonová (5) D. Byrdová; I. Scribnerová; B. Camachová; H. Laschinskiová; M. Hallahanová; O. Libudová (6) A. Joseph; M. Lindqvist; C. Helgesen; D. Nuñez; S. Scribner; J. Fournier (7) F. Pierluissi; T. Pavageau; C. Broomer; P. Racanelli; T. Butler; M. Woodhouse; J. Libuda (8) M. Laschinski; S. Freedlun; I. Burton; M. Tirion; M. Byrd; J. Byrge (9) T. Wessels; D. Hallahan; S. Connally; D. Gil; P. Daugaard; S. Hamilton; T. Johnsson