Napodobujme trpělivost Jehovy Boha

„Jehova není pomalý vzhledem ke svému slibu, . . . ale je . . . trpělivý.“ (2. PETRA 3:9)

1. Který nesrovnatelně drahocenný dar nabízí Jehova lidem?

JEHOVA nám nabízí něco mimořádného, co nemůže nabídnout nikdo jiný. Je to něco nesmírně žádoucího a drahocenného, ale nedá se to koupit ani si to nelze vysloužit. Jehova nám nabízí dar v podobě věčného života — což pro většinu z nás znamená nekonečný život na rajské zemi. (Jan 3:16) To je opravdu nádherná vyhlídka! Věci, které dnes působí tolik trápení — ať jsou to sváry, násilí, chudoba, zločinnost, nemoci, nebo dokonce smrt —, přestanou existovat. Lidé budou žít v dokonalém míru a harmonii pod láskyplnou vládou Božího Království. Na tento ráj opravdu toužebně čekáme! (Izajáš 9:6, 7; Zjevení 21:4, 5)

2. Proč Jehova ještě neodstranil Satanův systém věcí?

² Také Jehova se těší na dobu, kdy na zemi vytvoří ráj. Vždyť miluje spravedlnost a právo. (Žalm 33:5) Vůbec mu není příjemné dívat se na svět, kterému jsou Boží spravedlivá měřítka lhostejná nebo protivná, na svět, který opovrhuje jeho autoritou a špatně zachází s jeho ctiteli. Má však pádné důvody, proč ještě proti Satanovu ničemnému systému věcí nezakročil. Tyto důvody souvisejí s morálními spornými otázkami, jež se týkají Boží svrchovanosti. Při řešení těchto otázek Jehova projevuje jednu obzvlášť přitažlivou vlastnost, která dnes mnoha lidem chybí. Touto vlastností je trpělivost.

3. (a) Co znamenají řecký i hebrejský výraz, které jsou v Bibli překládány slovem „trpělivost“? (b) Kterými otázkami se nyní budeme zabývat?

³ Řecký výraz, který je v Překladu nového světa přeložen jednou jako „projevování trpělivosti“ a v ostatních případech jako „trpělivost“, doslova znamená „dlouhost ducha“. Řecký výraz i hebrejský výraz, které lze přeložit slovem „trpělivost“, v sobě zahrnují myšlenku snášenlivosti a pomalosti k hněvu. Jaký užitek máme z Jehovovy trpělivosti? Jaké poučení si můžeme vzít z toho, jak trpělivost a vytrvalost projevuje on sám a jak tyto vlastnosti projevovali jeho věrní služebníci? A jak víme, že Jehovova trpělivost není bezmezná? Těmito otázkami se nyní budeme zabývat.

Jehovova trpělivost

4. Co apoštol Petr napsal o Jehovově trpělivosti?

⁴ Apoštol Petr o Jehovově trpělivosti napsal: „Ať . . . neuniká vaší pozornosti jedna skutečnost, milovaní, že jeden den je u Jehovy jako tisíc let a tisíc let jako jeden den. Jehova není pomalý vzhledem ke svému slibu, jak to někteří lidé pokládají za pomalost, ale je k vám trpělivý, protože netouží, aby byl někdo zahuben, ale touží, aby všichni dosáhli pokání.“ (2. Petra 3:8, 9) Povšimněte si prosím, že v tomto verši jsou vyjádřeny dvě myšlenky, díky kterým můžeme lépe chápat Jehovovu trpělivost.

5. Jaký vliv na Jehovovo jednání má to, jak Bůh pohlíží na čas?

⁵ První myšlenkou je, že Jehova pohlíží na čas jinak než my. Jelikož žije věčně, tisíc let je pro něj jako jeden den. Čas ho neomezuje ani netísní. Na druhé straně Jehova nejedná pomalu. Díky své nekonečné moudrosti přesně  ví, kdy je ta pravá chvíle jednat, aby to bylo k prospěchu všech zúčastněných, a trpělivě na tuto chvíli čeká. Neměli bychom však usuzovat, že Jehova je lhostejný k utrpení, které mohou mezitím zažívat jeho služebníci. Bůh je ‚něžně soucitný‘ a je zosobněním lásky. (Lukáš 1:78; 1. Jana 4:8) Jakoukoli škodu, která vznikla v důsledku toho, že dočasně připouští utrpení, je schopen úplně a s konečnou platností nahradit. (Žalm 37:10)

6. Co bychom si neměli o Bohu myslet a proč?

⁶ Čekat, než přijde něco vytouženého, není samozřejmě lehké. (Přísloví 13:12) A tak když někdo nesplní svůj slib rychle, druzí možná dojdou k závěru, že ani nemá v úmyslu ho splnit. Myslet si totéž o Bohu by bylo velmi nemoudré. Kdybychom si Boží trpělivost mylně vykládali jako pomalost, mohli bychom postupem času snadno podlehnout pochybnostem a sklíčenosti a vystavovali bychom se nebezpečí, že upadneme do duchovní dřímoty. Ještě horší by bylo, že by nás mohli zavést na scestí lidé, před nimiž už dříve varoval Petr — posměvači, kteří nemají víru. Ti výsměšně říkají: „Kde je ta jeho slíbená přítomnost? Vždyť ode dne, kdy naši praotcové usnuli ve smrti, všechno pokračuje přesně jako od počátku stvoření.“ (2. Petra 3:4)

7. Jak Jehovova trpělivost souvisí s tím, že Bůh touží, aby lidé činili pokání?

⁷ Z Petrových slov se dozvídáme ještě jednu důležitou myšlenku: Jehova je trpělivý proto, že touží, aby všichni dosáhli pokání. Nad těmi, kdo se tvrdohlavě odmítají obrátit zpět od svých špatných cest, Jehova vykoná rozsudek smrti. Bůh však nemá potěšení ze smrti ničemného. Radost má naopak tehdy, když lidé činí pokání, obrací se zpět od svých špatných cest a zůstávají naživu. (Ezekiel 33:11) Projevuje tedy trpělivost a nechává na celém světě oznamovat dobrou zprávu, aby lidé dostali možnost zůstat naživu.

8. Jak je Boží trpělivost patrná z jeho jednání s izraelským národem?

⁸ Boží trpělivost je patrná také z toho, jak Bůh jednal se starověkým izraelským národem. Po staletí snášel jeho neposlušnost. Prostřednictvím svých proroků znovu a znovu Izraelity vyzýval: „Obraťte se zpět od svých špatných cest a dodržujte má přikázání, má ustanovení, podle celého zákona, který jsem  přikázal vašim praotcům a který jsem vám poslal prostřednictvím svých sluhů proroků.“ Jak na to Izraelité reagovali? Žel „nenaslouchali“. (2. Královská 17:13, 14)

9. Jak se v Ježíšově trpělivosti zrcadlila trpělivost jeho Otce?

⁹ Nakonec Jehova poslal k Židům svého Syna, a ten se neúnavně snažil je přesvědčit, aby se smířili s Bohem. V Ježíšově trpělivosti se dokonale zrcadlila trpělivost jeho Otce. S vědomím, že bude zakrátko usmrcen, si Ježíš povzdechl: „Jeruzalém, Jeruzalém, jenž zabíjí proroky a kamenuje ty, kdo jsou k němu vysláni — jak často jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřátka pod svá křídla! Ale vy jste to nechtěli.“ (Matouš 23:37) To nebyl výrok přísného soudce, který za každou cenu chce někoho potrestat. Tato emotivní slova mohl pronést jen milující přítel, který byl k lidem trpělivý. Ježíš si podobně jako jeho nebeský Otec přál, aby lidé činili pokání a unikli nepříznivému rozsudku. Někteří lidé jeho výstrahy skutečně uposlechli, a tak unikli strašlivému rozsudku, který stihl Jeruzalém v roce 70 n. l. (Lukáš 21:20–22)

10. V jakém ohledu máme z Boží trpělivosti užitek my?

¹⁰ Není snad Boží trpělivost podivuhodná? Navzdory tomu, že neposlušnost lidstva je tak veliká, Jehova každému z nás a také milionům dalších lidí umožnil, abychom ho poznali a abychom se chopili naděje na záchranu. „Považujte trpělivost našeho Pána za záchranu,“ napsal spolukřesťanům Petr. (2. Petra 3:15) Nejsme snad Jehovovi vděční, že díky jeho trpělivosti můžeme být zachráněni? A nemodlíme se snad o to, aby k nám byl trpělivý i nadále, když se mu snažíme den co den sloužit? (Matouš 6:12)

11. K čemu nás podněcuje to, že chápeme Jehovovu trpělivost?

¹¹ Když chápeme, proč je Bůh trpělivý, pomáhá nám to, abychom trpělivě čekali na jeho záchranu a nikdy neusuzovali, že své sliby plní pomalu. (Nářky 3:26) I nadále se modlíme o příchod Božího Království a máme přitom důvěru, že Bůh dobře ví, kdy bude ta pravá chvíle tuto modlitbu vyslyšet. Také nás to podněcuje, abychom Jehovu napodobovali a jednali trpělivě se svými bratry i s lidmi, za kterými přicházíme v kazatelské službě. Ani my netoužíme, aby byl někdo zahuben, ale byli bychom rádi, kdyby lidé činili pokání a měli stejnou naději na věčný život, jakou máme my. (1. Timoteovi 2:3, 4)

Trpělivost proroků

12, 13. Co o projevování trpělivosti čteme u Jakuba 5:10 a jak to platilo v případě proroka Izajáše?

¹² Když uvažujeme o Jehovově trpělivosti, poznáváme, jak je tato vlastnost cenná. Také nám to pomáhá, abychom trpělivost sami rozvíjeli. To pro nedokonalé lidi není snadné, ale možné to je. Můžeme si vzít poučení od Božích služebníků ve starověku. Učedník Jakub napsal: „Bratři, vezměte si ve snášení zla a v projevování trpělivosti za vzor proroky, kteří mluvili v Jehovově jménu.“ (Jakub 5:10) Vědomí, že jiní Boží služebníci překonali podobné obtíže, s jakými zápasíme my, nás může utěšovat a povzbuzovat.

¹³ Například prorok Izajáš dostal úkol, který od něj jistě vyžadoval trpělivost. Jehova mu to naznačil, když řekl: „Jdi a řekneš tomuto lidu: ‚Slyšte znovu a znovu, ale nerozumějte; a vizte znovu a znovu, ale nezískejte žádné poznání.‘ Učiň srdce tohoto lidu nevnímavým, a jejich uši, ty učiň nepřístupnými, a oči, ty jim zalep, aby svýma očima neviděli a svýma ušima neslyšeli a aby jejich vlastní srdce neporozumělo a aby se opravdu neobrátili zpět a nezískali si uzdravení.“ (Izajáš 6:9, 10) Přestože lidé byli nepřístupní, Izajáš jim trpělivě oznamoval Jehovovy výstrahy přinejmenším 46 let! Také nám trpělivost pomůže, abychom v naší kazatelské činnosti  vytrvali navzdory tomu, že mnozí lidé jsou k dobré zprávě nevnímaví.

14, 15. Co Jeremjášovi pomáhalo, aby se vyrovnal s příkořím a sklíčeností?

¹⁴ Proroci se ovšem při své službě museli vyrovnávat nejen s tím, že jejich posluchači byli nevnímaví. Proroci také snášeli zlo. Jeremjáše lidé dali do klády, zavřeli ho do „domu okovů“ a hodili do cisterny. (Jeremjáš 20:2; 37:15; 38:6) A to všechno mu udělali právě ti, kterým si přál pomoci. Jeremjáš však vůči nim nezahořkl ani jim neoplácel stejnou mincí. Trpělivě vytrvával po dlouhá desetiletí.

¹⁵ Pronásledování a posměch Jeremjáše neumlčely a neumlčí ani nás. Někdy pochopitelně můžeme být sklíčení. Sklíčenosti neunikl ani Jeremjáš. Napsal: „Jehovovo slovo se mi stalo příčinou k pohaně a k pošklebkům po celý den. A řekl jsem: ‚Nebudu se o něm zmiňovat a nebudu již mluvit v jeho jménu.‘“ Co následovalo? Přestal snad Jeremjáš kázat? Dále řekl: „V mém srdci se [Boží slovo] prokázalo být jako hořící oheň uzavřený v mých kostech; a unavilo mě zadržování a nebyl jsem schopen to snášet.“ (Jeremjáš 20:8, 9) Povšimněte si, že když Jeremjáš myslel na to, jak se mu lidé posmívají, ztratil radost. Ale když zaměřil pozornost na samotné poselství — na jeho krásu a důležitost —, radost se mu vrátila. Navíc byl s Jeremjášem Jehova „jako někdo strašně mocný“ a dával mu sílu, aby Boží slovo ohlašoval horlivě a směle. (Jeremjáš 20:11)

16. Co můžeme dělat, abychom si uchovali radost z kazatelské činnosti?

¹⁶ Přinášela Jeremjášovi jeho služba radost? Rozhodně ano. Jeremjáš Jehovovi řekl: „Našla se tvá slova a já jsem přistoupil k tomu, abych je snědl; a tvé slovo se mi stává jásotem a radováním mého srdce; vždyť se nade mnou vzývá tvé jméno, Jehovo.“ (Jeremjáš 15:16) Jeremjáš se radoval, že má tu čest sloužit jako představitel pravého Boha a kázat jeho slovo. Tentýž důvod k radosti máme my. Navíc se podobně jako andělé v nebesích radujeme z toho, že v celosvětovém měřítku mnoho lidí přijímá dobrou zprávu, činí pokání a vydává se na cestu vedoucí k věčnému životu. (Lukáš 15:10)

‚Jobova vytrvalost‘

17, 18. Jak Job prokázal vytrvalost a k čemu to vedlo?

¹⁷ Potom, co se učedník Jakub zmínil o starověkých prorocích, napsal: „Slyšeli jste o Jobově vytrvalosti a viděli jste, jaký výsledek dal Jehova, že Jehova je velmi něžný v náklonnosti a milosrdný.“ (Jakub 5:11) Řecké slovo, které je zde přeloženo jako ‚vytrvalost‘, má podobný význam jako slovo, které Jakub použil v předcházejícím verši a které je přeloženo výrazem ‚trpělivost‘. O tom, v čem se tato dvě slova od sebe liší, jeden znalec napsal: „To první znamená trpělivost, když s námi lidé špatně zacházejí, to druhé znamená vytrvalost spojenou se statečností, když prožíváme těžkosti.“

 ¹⁸ Joba potkaly veliké těžkosti. Přišel o majetek i o děti a postihla ho bolestivá nemoc. Také se musel bránit lživým obviněním, že to vše ho postihlo jako trest od Jehovy. Job netrpěl mlčky. Naříkal nad svou situací, a dokonce se vyjadřoval v tom smyslu, že je spravedlivější než Bůh. (Job 35:2) Ani na okamžik však neztratil víru a nepřipravil se o svou ryzost. Nezachoval se tak, jak to předpověděl Satan — neproklel Boha. (Job 1:11, 21) A k čemu to vedlo? Jehova „požehnal Jobovu konci více než jeho počátku“. (Job 42:12) Vrátil mu zdraví, dal mu dvojnásobné bohatství a odměnil ho uspokojujícím a šťastným životem v kruhu milované rodiny. Díky své věrnosti a vytrvalosti Job také lépe pochopil Jehovovu osobnost.

19. Jaké poučení si můžeme vzít z Jobovy trpělivosti a vytrvalosti?

¹⁹ Jaké poučení si můžeme vzít z Jobovy trpělivosti a vytrvalosti? Také my možná trpíme nějakou chorobou nebo jinak strádáme. Možná úplně nerozumíme tomu, proč Jehova dovoluje, abychom prožívali určité zkoušky. Na jedno se však můžeme spolehnout: Jestliže zachováme věrnost, Bůh nám požehná. Je jisté, že Jehova odměňuje ty, kdo ho s opravdovostí hledají. (Hebrejcům 11:6) Ježíš řekl: „Kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ (Matouš 10:22; 24:13)

„Jehovův den přijde“

20. Proč si můžeme být jisti, že Jehovův den přijde?

²⁰ Jehova je sice trpělivý, ale je také spravedlivý a nebude ničemnost tolerovat navždy. Jeho trpělivost má své hranice. Petr napsal: „[Bůh] se nezdržel potrestání starodávného světa.“ Zatímco Noe a jeho rodina byli zachováni naživu, tehdejší bezbožný svět byl zatopen vodou. Jehova také vykonal rozsudek nad Sodomou a Gomorou a obrátil tato města v popel. Těmito rozsudky stanovil „bezbožným lidem vzor budoucích věcí“. Můžeme si být naprosto jisti, že „Jehovův den přijde“. (2. Petra 2:5, 6; 3:10)

21. Jak můžeme dávat najevo trpělivost a vytrvalost a čím se bude zabývat následující článek?

²¹ Napodobujme tedy Jehovovu trpělivost a pomáhejme druhým, aby dosáhli pokání a tak mohli být zachráněni. Napodobujme také proroky a trpělivě lidem oznamujme dobrou zprávu, přestože jsou nevnímaví. A pokud jako Job snášíme zkoušky a zachováváme přitom ryzost, můžeme se spolehnout na to, že Jehova nám bude ve velké míře žehnat. Ze své služby opravdu můžeme mít radost. Jehova totiž svému lidu, který se na celém světě snaží kázat dobrou zprávu, bohatě žehná. Uvidíme to v následujícím článku.

Vzpomínáte si?

• Proč Jehova projevuje trpělivost?

• Jaké poučení si můžeme vzít z trpělivosti proroků?

• Jak Job projevil vytrvalost a k čemu to vedlo?

• Jak víme, že Jehovova trpělivost není bezmezná?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 18]

V Ježíšově trpělivosti se dokonale zrcadlila trpělivost jeho Otce

[Obrázky na straně 20]

Jak Jehova odměnil Jeremjáše za jeho trpělivost?

[Obrázky na straně 21]

Jak Jehova odměnil Joba za jeho vytrvalost?