Peníze a morálka — Poučení z dějin

DNE 7. dubna 1630 se asi čtyři sta lidí vydalo na čtyřech lodích na cestu z Anglie do Nového světa. Mnozí z nich byli velmi vzdělaní. Jiní byli úspěšnými obchodníky. Někteří byli dokonce členy parlamentu. V jejich vlasti došlo k ekonomickému propadu, který se zvětšoval, protože v Evropě stále probíhala třicetiletá válka (1618–1648). Tito lidé se tedy rozhodli učinit krok do neznáma — opustili svůj domov i své příbuzné a vydali se hledat lepší příležitosti.

Tato skupina lidí se dívala do budoucnosti s nadějí, ale rozhodně to nebyli jen nějací vypočítaví obchodníci. Byli to zanícení puritáni, kteří prchali před náboženským pronásledováním. * Jejich skutečným cílem bylo založit bohabojnou obec, v níž by oni i jejich potomci mohli prosperovat, aniž by museli činit ústupky, pokud jde o biblická měřítka. Krátce poté, co se vylodili ve městě Salem v Massachusetts, uplatnili nárok na nevelké území ležící směrem na jih podél pobřeží. Svůj nový domov nazvali Boston.

Peníze a morálka — Snaha mít obojí

John Winthrop, jejich vůdce a guvernér, se ze všech sil snažil vytvořit v nové kolonii podmínky pro to, aby se dařilo dobře jak jednotlivcům, tak i společnosti. Přál si, aby lidé měli peníze i dobrou morálku. Ale ukázalo se, že mít obojí je velmi obtížné. Winthrop očekával, že to nebude snadné, a proto ke svým společníkům pronesl dlouhou řeč o tom, jakou úlohu má bohatství ve společnosti, která je bohabojná.

Podobně jako jiní puritánští vůdcové byl Winthrop přesvědčen o tom, že usilovat o bohatství není samo o sobě nesprávné. Tvrdil, že hlavním účelem bohatství je pomáhat druhým. Čím bohatší tedy někdo je, tím více může druhým prokazovat dobro. „Máloco zaměstnávalo mysl puritánů tolik jako bohatství,“ uvádí historička Patricia O’Tooleová. „Mít bohatství bylo znamením Božího požehnání, a zároveň silným pokušením, aby se člověk dopustil hříchu v podobě pýchy . . . a také hříchů tělesných.“

 Winthrop věděl, že bohatství a život v přepychu mohou vést k hříchům, a proto nabádal spoluobčany k umírněnosti a střídmosti. Snažil se přimět je ke zbožnosti a vzájemné lásce, ale velmi brzy se začalo ukazovat, že toto jeho úsilí se dostává do rozporu s jejich podnikatelským duchem. Disidenti začali považovat Winthropovy snahy za přehnaně tvrdé zasahování do jejich osobních záležitostí a začali se bouřit. Někteří se začali domáhat ustavení voleného shromáždění, které by se podílelo na rozhodování. Jiní svůj osobní názor vyjádřili tím, že jednoduše odešli do sousedního Connecticutu a hleděli si svých zájmů.

„Příležitosti, prosperita a demokracie,“ uvádí paní O’Tooleová, „to vše působilo v životě massachusettských puritánů jako mohutná síla, která často podněcovala ctižádost jednotlivců na úkor Winthropova ideálu v podobě kolektivního blahobytu.“ Když Winthrop roku 1649 ve věku 61 let zemřel, neměl téměř nic. Kolonie nebyla nijak pevná, ale navzdory mnoha těžkostem existovala dál. Winthrop se však splnění svých snů nedožil.

Hledání pokračuje

Idealistická vidina lepšího světa, kterou měl před očima John Winthrop, smrtí tohoto muže nezanikla. Z Afriky, jihovýchodní Asie, východní Evropy a Latinské Ameriky emigrují každoročně statisíce lidí, kteří doufají, že najdou lepší život. Někteří z nich se k tomu rozhodují pod vlivem nových knih, seminářů a internetových stránek, jichž se každoročně objevuje mnoho set. Všechny slibují klíč k dosažení bohatství. Je zřejmé, že i dnes se mnozí lidé snaží získat peníze a přitom doufají, že se nebudou muset vzdát morálních hodnot.

Upřímně řečeno, výsledky nejsou nijak povzbudivé. Těm, kdo usilují o bohatství, se až příliš často stává, že nakonec obětují na oltář Mamonu nejen své zásady, ale někdy dokonce i svou víru. Možná si tedy položíte otázku: ‚Je možné být pravým křesťanem a zároveň být bohatý? Bude vůbec někdy existovat bohabojná společnost, která bude prosperovat jak hmotně, tak i duchovně?‘ Na tyto otázky poskytuje odpověď Bible, jak uvidíme v následujícím článku.

[Poznámka pod čarou]

[Podpisky obrázku na straně 3]

Lodě: The Complete Encyclopedia of Illustration/J. G. Heck; Winthrop: Brown Brothers