„Svědectví všem národům“

„Budete mi svědky . . . do nejvzdálenější části země.“ (SKUTKY 1:8)

1. Kde a kdy učedníci poprvé slyšeli proroctví zaznamenané v Matoušovi 24:14?

JEŽÍŠOVA slova zaznamenaná v Matoušovi 24:14 jsou tak známá, že je mnozí z nás umí nazpaměť. A je to opravdu podivuhodné proroctví! Představte si, jaké myšlenky musely učedníkům proběhnout hlavou, když toto proroctví poprvé slyšeli. Bylo to v roce 33 n. l. Učedníci spolu s Ježíšem přicestovali do Jeruzaléma. Už s ním strávili asi tři roky a během té doby viděli jeho zázraky a naslouchali jeho vyučování. Milovali drahocenné pravdy, které je Ježíš učil, ale velmi dobře věděli, že jejich lásku nesdílí každý. Ježíš měl mocné a vlivné nepřátele.

2. Které nebezpečné a náročné situace byly před učedníky?

² Čtyři učedníci seděli s Ježíšem na Olivové hoře a pozorně mu naslouchali. Mluvil o nebezpečných a náročných situacích, které jsou před nimi. Již dříve jim řekl, že bude zabit. (Matouš 16:21) Nyní jim však jasně ukázal, že také oni zakusí tvrdý odpor. „Vydají [vás] do soužení a budou vás zabíjet,“ řekl, „a budete předmětem nenávisti všech národů kvůli mému jménu.“ To ale není všechno. Falešní proroci zavedou na scestí mnohé. Jiní klopýtnou a budou se navzájem zrazovat a nenávidět. Ještě jiní, a bude jich dokonce ‚větší množství‘, připustí, aby ochladla jejich láska k Bohu a jeho Slovu. (Matouš 24:9–12)

3. Proč jsou Ježíšova slova v Matoušovi 24:14 skutečně ohromující?

³ Poté, co Ježíš předpověděl tyto pochmurné poměry, pronesl slova, která musela jeho učedníky velmi udivit. Řekl jim: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:14) Ano, dílo, které Ježíš započal v Izraeli — ‚vydávání svědectví o pravdě‘ —, bude pokračovat a dosáhne celosvětových rozměrů. (Jan 18:37) To bylo skutečně ohromující proroctví! Muselo být jasné, že už jen rozšířit toto dílo do ‚všech národů‘ bude náročné. A co teprve udělat to navzdory „nenávisti všech národů“! To bude opravdový zázrak! Uskutečněním tohoto ohromného úkolu budou vyvýšeny nejen Jehovova svrchovanost a moc, ale také jeho láska, milosrdenství a trpělivost. Takový úkol bude navíc příležitostí k tomu, aby Boží služebníci prokázali svou víru a oddanost.

4. Kdo dostal za úkol vykonávat svědecké dílo a co povzbudivého Ježíš řekl?

⁴ Ježíš nenechal své učedníky na pochybách, že toto kolosální dílo čeká na ně. Před tím, než vystoupil do nebe, se jim zjevil a řekl: „Přijmete moc, až na vás přijde svatý duch, a budete mi svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samaří a do nejvzdálenější části země.“ (Skutky 1:8) Dalo se samozřejmě předpokládat, že se k nim brzy připojí další lidé. Učedníků však bylo málo. Muselo je tedy velmi povzbudit, když se dozvěděli, že při plnění tohoto pověření, které dostali od Boha, je bude posilovat mocný svatý duch, kterého jim Bůh pošle.

5. Co ohledně svědeckého díla učedníci nevěděli?

⁵ Tehdejší Ježíšovi následovníci věděli, že mají kázat dobrou zprávu a ‚činit učedníky z lidí všech národů‘. (Matouš 28:19, 20) Nevěděli však, jak důkladné toto svědecké dílo  bude, a nevěděli, kdy přijde konec. Odpovědi na tyto otázky neznáme ani my. Rozhodnutí je pouze na Jehovovi. (Matouš 24:36) Až bude svědectví vydáno v takové míře, že s tím bude spokojen, pak tento ničemný systém věcí ukončí. Teprve v té době křesťané rozpoznají, že kazatelské dílo je vykonáno do té míry, jak to Jehova zamýšlel. První učedníci si stěží mohli představit, že se svědecké dílo rozroste do tak velkých rozměrů, jak to vidíme dnes, v čase konce.

Svědectví v prvním století

6. Co se stalo o svátku Letnic roku 33 n. l. a krátce potom?

⁶ V prvním století přinášelo kázání o Království a činění učedníků podivuhodné výsledky. O svátku Letnic roku 33 n. l. bylo asi 120 učedníků v jedné horní místnosti v Jeruzalémě. Byl na ně vylit Boží svatý duch, zazněl podnětný proslov, ve kterém apoštol Petr vysvětlil význam tohoto zázraku, a asi 3 000 lidí se stalo věřícími a byli pokřtěni. To byl pouze začátek. Navzdory tomu, že náboženští vůdci se vehementně snažili kázání dobré zprávy zastavit, „Jehova dále denně připojoval [k učedníkům] ty, kdo byli zachraňováni“. Brzy „počet mužů dosáhl asi pěti tisíc“. Pak „se stále přidávali věřící v Pána, množství mužů i žen“. (Skutky 2:1–4, 8, 14, 41, 47; 4:4; 5:14)

7. Proč bylo obrácení Kornélia významnou událostí?

⁷ V roce 36 n. l. došlo k další významné události — pohan jménem Kornélius se obrátil na křesťanství a byl pokřtěn. Když Jehova poslal apoštola Petra za tímto bohabojným mužem, ukázal tak, že Ježíšův příkaz ohledně ‚činění učedníků z lidí všech národů‘ se nevztahuje pouze na Židy žijící v různých zemích. (Skutky 10:44, 45) Jak se na tento vývoj dívali muži, kteří kazatelské dílo vedli? Když apoštolové a starší muži v Judeji pochopili, že dobrá zpráva má být oznamována i lidem z národů, tedy Nežidům, oslavovali Boha. (Skutky 11:1, 18) Mezitím na kazatelskou činnost příznivě reagovali další Židé. Po nějaké době — snad kolem roku 58 n. l. — bylo kromě pohanů, kteří se stali věřícími, také mnoho „tisíc věřících . . . mezi Židy“. (Skutky 21:20)

8. Jak působí dobrá zpráva na jednotlivce?

⁸ Početní vzrůst, k němuž došlo mezi křesťany v prvním století, je sice pozoruhodný, ale neměli bychom zapomenout, že tato čísla představují konkrétní lidi. Biblické poselství, které se dozvěděli, bylo velmi působivé. (Hebrejcům 4:12) Každému, kdo je přijal, od základu změnilo život. Tito lidé dali svůj život do pořádku, oblékli novou osobnost a smířili se s Bohem. (Efezanům 4:22, 23) Totéž se děje dnes. A všichni, kdo přijímají dobrou  zprávu, mají úžasnou vyhlídku na věčný život. (Jan 3:16)

Boží spolupracovníci

9. Co první křesťané považovali za čest a odpovědnost?

⁹ První křesťané si nepřipisovali zásluhy za to, co bylo vykonáno. Uvědomovali si, že jsou v kazatelské činnosti podporováni „mocí svatého ducha“. (Římanům 15:13, 19) K duchovnímu růstu docházelo díky Jehovovi. Současně si tehdejší křesťané uvědomovali, že mají tu čest a odpovědnost být ‚Božími spolupracovníky‘. (1. Korinťanům 3:6–9) V práci, která jim byla svěřena, se proto silně namáhali, jak je k tomu nabádal Ježíš. (Lukáš 13:24)

10. Jaké úsilí vynakládali někteří první křesťané, aby vydávali svědectví všem národům?

¹⁰ Pavel jakožto ‚apoštol pro národy‘ nacestoval po zemi i po moři tisíce kilometrů a založil mnoho sborů v římské provincii Asie a v Řecku. (Římanům 11:13) Na svých cestách se dostal i do Říma a možná až do Španělska. Apoštol Petr, kterému „byla svěřena dobrá zpráva . . . pro ty, kdo [byli] obřezaní“, se mezitím vydal jiným směrem, aby sloužil v Babylóně, kde tehdy bylo důležité středisko judaismu. (Galaťanům 2:7–9; 1. Petra 5:13) V Pánově díle tvrdě pracovalo také mnoho dalších křesťanů včetně žen jako Tryfena a Tryfosa. O ženě, která se jmenovala Persis, je napsáno, že „vykonala mnohé namáhavé práce v Pánu“. (Římanům 16:12)

11. Jak Jehova požehnal úsilí učedníků?

¹¹ Úsilí těchto i jiných horlivých kazatelů Jehova bohatě požehnal. Ani ne třicet let potom, co Ježíš předpověděl, že bude vydáno svědectví všem národům, napsal Pavel o ‚dobré zprávě‘, že „byla kázána v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kolosanům 1:23) Přišel potom konec? V určitém smyslu ano. V roce 70 n. l. římské vojsko zničilo Jeruzalém včetně chrámu a tak nastal konec židovského systému věcí. Jehova však byl rozhodnut, že před ukončením Satanova celosvětového systému věcí bude vydáno ještě mnohem větší svědectví.

Svědectví v dnešní době

12. Jak první badatelé Bible rozuměli příkazu, že se má kázat?

¹² Ke konci 19. století bylo po dlouhém období, kdy převládalo náboženské odpadlictví, obnoveno čisté uctívání. Badatelé Bible, jak tehdy byli známi svědkové Jehovovi, dobře rozuměli příkazu, že mají být činěni učedníci po celé zemi. (Matouš 28:19, 20) V roce 1914 se jich na kázání aktivně podílelo asi 5 100 a dobrá zpráva se dostala asi do 68 zemí. Badatelé Bible však zpočátku plně nechápali, jaký význam mají slova v Matoušovi 24:14. Dobrá zpráva neboli evangelium je obsažena v Bibli a ta byla díky působení biblických společností již koncem 19. století přeložena a vytištěna v mnoha jazycích a byla rozšířena po celém světě. Badatelé  Bible se proto několik desetiletí domnívali, že svědectví všem národům už bylo vydáno.

13, 14. Které informace svědčící o jasnějším porozumění Boží vůli a záměru byly uveřejněny v jednom vydání Strážné věže z roku 1928?

¹³ Postupně Jehova svému lidu umožnil jasněji porozumět Boží vůli a záměru. (Přísloví 4:18) V anglickém vydání Strážné věže z 1. prosince 1928 bylo uvedeno: „Lze snad říci, že rozšířením Bible bylo dokonáno předpověděné kázání evangelia o království? To rozhodně ne! Přes toto rozšíření Biblí je stále nezbytné, aby Boží malá skupina svědků, kteří jsou na zemi, tiskla literaturu vysvětlující Boží záměr a aby byly navštěvovány domácnosti, do kterých se ony Bible dostaly. Jinak by se lidé nic nedozvěděli o tom, že v naší době byla zřízena mesiášská vláda.“

¹⁴ V tomto vydání Strážné věže bylo dále řečeno: „V roce 1920 . . . badatelé Bible správně porozuměli proroctví našeho Pána obsaženému v Matoušovi 24:14. Tehdy si uvědomili, že ‚toto evangelium‘, které má být kázáno na celém světě na svědectví pohanům neboli všem národům, není evangelium o království, jež má teprve přijít, ale evangelium o tom, že mesiášský Král již začal svou vládu nad zemí.“

15. K jakému rozmachu svědeckého díla došlo od roku 1920?

¹⁵ Ona „malá skupina svědků“ se od dvacátých let minulého století značně rozrostla. V následujících desetiletích byla rozpoznána totožnost ‚velkého zástupu‘, který se skládá z ‚jiných ovcí‘, a začalo jeho shromažďování. (Zjevení 7:9; Jan 10:16) Dnes slouží na světě 6 613 829 hlasatelů dobré zprávy, kteří působí ve 235 zemích. Opravdu podivuhodně se tak naplňuje biblické proroctví. „Tato dobrá zpráva o království“ se dnes káže v takové míře jako nikdy předtím. Ještě nikdy neměl Jehova na zemi tolik věrných služebníků.

16. Co se podařilo vykonat v uplynulém služebním roce? (Viz tabulku na stranách 27–30.)

¹⁶ Tento mohutný zástup svědků měl ve služebním roce 2005 plné ruce práce. Oznamování dobré zprávy probíhalo ve 235 zemích a byla na ně vynaložena více než miliarda hodin. Byly vykonány miliony opětovných návštěv a byly vedeny miliony biblických studií. Svědkové Jehovovi, kteří tuto práci odvedli, dali ochotně k dispozici svůj čas a své prostředky, aby s druhými mluvili o Božím slově. (Matouš 10:8) Jehova prostřednictvím svého mocného svatého ducha dál posiluje své služebníky, aby konali jeho vůli. (Zecharjáš 4:6)

Pilně vydávejme svědectví

17. Jak se Jehovův lid staví k tomu, co Ježíš řekl o kázání dobré zprávy?

¹⁷ Od doby, kdy Ježíš řekl, že se bude kázat  dobrá zpráva, uplynulo už téměř 2 000 let. Horlivost, s jakou se Boží lid této činnosti věnuje, však nepohasla. Víme, že vytrváváme-li v konání toho, co je znamenité, zrcadlíme tím Jehovovu lásku, milosrdenství a trpělivost. Tak jako Bůh, ani my netoužíme, aby byl někdo zahuben, ale toužíme, aby lidé činili pokání a byli smířeni s Jehovou. (2. Korinťanům 5:18–20; 2. Petra 3:9) Jehovovi svědkové jsou zaníceni Božím duchem a stále horlivě ohlašují dobrou zprávu i v těch nejodlehlejších koutech světa. (Římanům 12:11) Výsledkem je, že lidé na celé zemi přijímají dobrou zprávu a podřizují se Jehovovu láskyplnému vedení. Uveďme si některé příklady.

18, 19. Vyprávějte o někom, kdo příznivě zareagoval na dobrou zprávu.

¹⁸ Charles byl zemědělcem v západní Keni. V roce 1998 prodal přes osm tun tabáku a byl mu udělen diplom jako nejlepšímu pěstiteli tabáku. V té době začal studovat Bibli. Brzy pochopil, že podílet se na výrobě tabáku je v rozporu s Ježíšovým příkazem, abychom milovali svého bližního. (Matouš 22:39) Nakonec Charles dospěl k závěru, že „nejlepší pěstitel tabáku“ je vlastně totéž co „největší zabiják“, a tak rostliny na svých tabákových plantážích postříkal jedem. Dělal pokroky, zasvětil se Jehovovi, byl pokřtěn a nyní je pravidelným průkopníkem a služebním pomocníkem.

¹⁹ Prostřednictvím celosvětového svědeckého díla Jehova bezpochyby kymácí národy, a žádoucí věci — neboli lidé — skutečně vcházejí. (Ageus 2:7) Pedro žije v Portugalsku. Když mu bylo třináct let, přihlásil se do semináře. Chtěl se stát misionářem a učit druhé o Bibli. Po krátké době však ze semináře odešel, protože o Bibli se při vyučování téměř nemluvilo. Uplynulo šest let a Pedro mezitím začal studovat psychologii na univerzitě v Lisabonu. Žil u své tety, která patří ke svědkům Jehovovým, a ta ho povzbuzovala, aby studoval Bibli. V té době si už Pedro nebyl jistý, zda Bůh vůbec existuje, ani se nedokázal rozhodnout, zda Bibli studovat, nebo ne. Svého profesora psychologie se zeptal, co si myslí o nerozhodnosti. Profesor mu řekl, že podle psychologů mají lidé, kteří se neumějí rozhodovat, sklon k sebepoškozování. Nato se Pedro rozhodl, že Bibli začne studovat. Nedávno byl pokřtěn a nyní sám vede biblická studia.

20. Proč můžeme mít radost, že je v tak velkém rozsahu vydáváno svědectví národům?

²⁰ Stále nevíme, do jaké míry bude národům vydáno svědectví, ani neznáme den a hodinu, kdy přijde konec. Víme jen, že to bude brzy. Z toho, že kázání dobré zprávy probíhá v takovém rozsahu, máme velkou radost. Jde totiž o jeden z mnoha ukazatelů toho, že se blíží doba, kdy lidské vlády budou nahrazeny Božím Královstvím. (Daniel 2:44) Každým rokem dostávají miliony lidí příležitost přijmout dobrou zprávu, a to oslavuje našeho Boha Jehovu. Buďme rozhodnuti, že zachováme věrnost a se svými bratry a sestrami na celém světě budeme pilně spolupracovat na díle, při kterém je vydáváno svědectví všem národům. Tak zachráníme sebe i ty, kdo nám naslouchají. (1. Timoteovi 4:16)

Vzpomínáte si?

• Proč je proroctví v Matoušovi 24:14 tak pozoruhodné?

• Jaké úsilí vynaložili při kázání první křesťané a k čemu to vedlo?

• Jak badatelé Bible dospěli k pochopení, že je potřeba vydávat svědectví všem národům?

• Co na vás zapůsobilo, pokud jde o činnost Jehovova lidu v minulém služebním roce?

[Studijní otázky]

 [Tabulka na straně 27 až 30]

CELOSVĚTOVÁ ZPRÁVA SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH ZA SLUŽEBNÍ ROK 2005

 (Viz vázaný ročník)

[Mapa a obrázky na straně 25]

Pavel při kázání dobré zprávy nacestoval tisíce kilometrů po zemi i po moři

[Obrázek na straně 24]

Jehova poslal Petra vydat svědectví Kornéliovi a jeho rodině