Potřebujeme Mesiáše?

TATO otázka — zda potřebujeme Mesiáše — dost možná napadne i vás. Ano, bylo by jen logické ptát se, zda by existence nějakého Mesiáše změnila něco podstatného na vašem životě.

Stojí za povšimnutí, že některé uznávané autority by na tuto otázku daly jednoznačnou odpověď: rozhodně Mesiáše potřebujete, tak jako ho potřebují všichni ostatní. V prvním století jistý znalec židovského práva napsal o Mesiášovi toto: „Ať je . . . Božích slibů jakkoli mnoho, staly se Ano jeho prostřednictvím.“ Tak zdůraznil, že Mesiáš hraje klíčovou roli v záměru našeho Stvořitele, totiž přinést požehnání všem národům země. (2. Korinťanům 1:20) Mesiášova úloha je tak důležitá, že jeho příchod a jeho život jsou ústřední myšlenkou biblických proroctví. V jedné příručce, kterou za posledních sedmdesát let používaly miliony lidí, biblický učenec Henry H. Halley prohlásil: „Starý Zákon byl napsán proto, aby vyvolal očekávání příchodu [Mesiáše] a připravil pro něj cestu.“ Je však tento příchod zapotřebí? Proč byste se o to měli zajímat?

„Mesiáš“ znamená „pomazaný“, tedy totéž, co dobře známý výraz „Kristus“. Encyclopædia Britannica, vydání z roku 1970, jej označuje jako „hlavního výplatce“. Měl přijít kvůli tomu, že Adam a Eva, první lidská dvojice, se dopustili určitých neuctivých činů. Byli stvořeni dokonalí a měli krásnou vyhlídku na nekonečný život v ráji, ale o tuto vyhlídku přišli. Vzpurný anděl, který se později stal známým jako Satan Ďábel, jim tvrdil, že Stvořitel je příliš omezuje a že by se jim vedlo mnohem lépe, kdyby si sami rozhodovali, co je dobré a co je špatné. (1. Mojžíšova 3:1–5)

Eva se nechala oklamat a jeho lži uvěřila. Adam, který si zřejmě vztahu se svou manželkou cenil více než věrnosti Bohu, se k této vzpouře podnícené Ďáblem přidal. (1. Mojžíšova 3:6; 1. Timoteovi 2:14) Tímto jednáním se nejen připravili o svou vyhlídku na nekonečný život v rajských podmínkách, ale také přenesli na své dosud nenarozené potomky hřích s jeho důsledkem, totiž smrtí. (Římanům 5:12)

Náš Stvořitel, Jehova, však okamžitě určil, jakými prostředky zvrátí tragické důsledky událostí, které byly touto vzpourou uvedeny do chodu. Zajistí, aby došlo ke smíření na základě právní zásady, která byla později stanovena v mojžíšském Zákoně — stejné za stejné. (5. Mojžíšova 19:21; 1. Jana 3:8) Jestliže měl kdokoli z nebohých potomků Adama a Evy ještě někdy získat nekonečný život  v pozemském ráji, jak Bůh původně zamýšlel, muselo být této právní zásadě učiněno zadost. A to nás přivádí k Mesiášovi.

Když Jehova Bůh vynášel rozsudek nad Ďáblem, pronesl první biblické proroctví. Znělo: „Položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé semeno a její semeno. On ti zhmoždí hlavu a ty mu zhmoždíš patu.“ (1. Mojžíšova 3:15) Jeden znalec Bible poznamenal, že „historie slibů o Mesiášovi, které nacházíme v Písmu, se začíná psát [tímto] výrokem“. Jiný učenec podotkl, že Mesiáš je Božím nástrojem, který „zvrátí veškeré nešťastné důsledky pádu“ Adama a Evy a zároveň přinese lidstvu požehnání. (Hebrejcům 2:14, 15)

Možná však sami vidíte, že stav, v němž se lidstvo nachází, má k požehnání daleko. Lidský rod se utápí v beznaději a zoufalství. Není tedy divu, že podle díla The World Book Encyclopedia „mnoho Židů očekává, že Mesiáš teprve přijde“ a že „napraví křivdy a porazí nepřátele národa“. Nicméně Bible říká, že Mesiáš již přišel. Máme důvody věřit tomu, co je v Bibli napsáno? Odpověď naleznete v následujícím článku.