Přejít k článku

Přejít na obsah

Hodnotná a osvěžující rekreace

Hodnotná a osvěžující rekreace

Hodnotná a osvěžující rekreace

„Ať . . . jíte, nebo pijete, nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě.“ (1. KORINŤANŮM 10:31)

1, 2. Proč je na příjemné činnosti možné pohlížet jako na „dar od Boha“, ale před čím Bible otevřeně varuje?

JE PŘIROZENÉ, že se chceme věnovat činnostem, které nám přinášejí potěšení. Náš šťastný Bůh Jehova si přeje, abychom se ze života radovali, a umožňuje nám to mnoha způsoby. (1. Timoteovi 1:11; 6:17) „Poznal jsem, že není pro ně nic lepšího, než aby se radovali,“ napsal o lidech moudrý král Šalomoun, „a také že by každý člověk měl jíst a vskutku pít a vidět dobré za všechnu svou tvrdou práci. Je to dar od Boha.“ (Kazatel 3:12, 13)

2 Takové radostné chvíle, kdy se můžeme zastavit a ohlédnout za dobrými výsledky své práce, jsou opravdu osvěžující, a to zejména když je trávíme v příjemné společnosti rodiny nebo přátel. Na takové chvíle můžeme odůvodněně pohlížet jako na „dar od Boha“. Ovšem to, že nám Stvořitel opatřuje tolik dobrého, nás neopravňuje k nevázanému hýření. Bible odsuzuje opilství, nenasytnost a nemravnost, a varuje před tím, že lidé s takovými zvyklostmi „nezdědí Boží království“. (1. Korinťanům 6:9, 10; Přísloví 23:20, 21; 1. Petra 4:1–4)

3. Co nám pomůže, abychom zůstali duchovně bdělí a měli stále na mysli Jehovův velký den?

3 Křesťané nechtějí přejímat zvyklosti zkaženého světa, v němž žijí, a proto musejí být obezřetní. Ještě nikdy to nebylo tak naléhavé a tak obtížné jako v nynějších posledních dnech. (Jan 17:15, 16) Jak bylo předpověděno, lidé dnešní generace ‚spíše milují rozkoše než Boha‘, a dokonce si kvůli tomu ‚nevšímají‘, že žijeme těsně před vypuknutím ‚velkého soužení‘. (2. Timoteovi 3:4, 5; Matouš 24:21, 37–39) Ježíš své následovníky varoval: „Dávejte . . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka.“ (Lukáš 21:34, 35) My, kdo sloužíme Bohu, jsme pevně rozhodnuti na Ježíšovu výstrahu dbát. Na rozdíl od lidí v bezbožném světě, který nás obklopuje, se ze všech sil snažíme, abychom zůstali duchovně bdělí a měli stále na mysli Jehovův velký den. (Sefanjáš 3:8; Lukáš 21:36)

4. (a) Proč je obtížné najít přijatelný druh rekreace? (b) Kterou radu zapsanou v Efezanům 5:15, 16 chceme uplatňovat?

4 Vyhýbat se zkaženým praktikám světa není lehké, protože Ďábel se stará o to, aby vypadaly velmi přitažlivě a byly snadno dostupné. Do zvlášť obtížné situace se dostaneme, když se chceme pobavit nebo zrekreovat. Většina toho, co nabízí svět, má působit na ‚tělesné tužby‘. (1. Petra 2:11) Škodlivá zábava je k dispozici nejen na veřejnosti, ale může proniknout i do soukromí domova, například prostřednictvím publikací, televizního vysílání, internetu nebo filmů. Boží slovo proto křesťanům dává tuto moudrou radu: „Přísně se . . . střežte, abyste nechodili jako nemoudří, ale jako moudří tím, že pro sebe vykupujete příhodný čas, protože dny jsou ničemné.“ (Efezanům 5:15, 16) Pouze za předpokladu, že se touto radou budeme důsledně řídit, můžeme být před škodlivou zábavou spolehlivě chráněni. Jinak by nás taková zábava mohla zlákat, pohltit — a mohla by nakonec zničit náš vztah k Jehovovi a tak nám přivodit věčné zničení! (Jakub 1:14, 15)

5. Co nám přináší největší osvěžení?

5 Křesťané jsou velmi zaneprázdnění, a je proto pochopitelné, že někdy cítí potřebu trochu se zrekreovat. V Kazateli 3:4 je výslovně napsáno, že je „čas se smát“ a „čas poskakovat“. Bible tedy o rekreaci nemluví jako o ztrátě času. Rekreace by nás však měla osvěžit, a neměla by ohrozit naše duchovní smýšlení nebo nám bránit v křesťanské činnosti. Zralí křesťané se přesvědčili o tom, že větší štěstí pramení z dávání. Na první místo v životě staví konání Jehovovy vůle a zažívají skutečné „občerstvení pro své duše“, protože na sebe berou Ježíšovo příjemné jho. (Matouš 11:29, 30; Skutky 20:35)

Jak určit, co je přijatelná rekreace

6, 7. Podle čeho můžete určit, co je přijatelná a co nepřijatelná zábava?

6 Jak si můžeme být jisti, zda určitý druh rekreace je pro křesťany přijatelný? Dětem poskytují vedení jejich rodiče. Když je to zapotřebí, mohou nám pomoci sboroví starší. Ale po pravdě řečeno by nemělo být nutné, aby nám druzí říkali, že nějaká kniha, film, tanec nebo píseň jsou nepřijatelné. Pavel napsal, že ‚zralí lidé používáním cvičili svou vnímavost, aby rozlišovali mezi správným a nesprávným‘. (Hebrejcům 5:14; 1. Korinťanům 14:20) Bible uvádí zásady, kterými bychom se měli řídit. A pomáhá nám také naše svědomí, pokud ho na základě Božího slova školíme a pokud posloucháme jeho hlas. (1. Timoteovi 1:19)

7 Ježíš řekl, že „strom se . . . pozná podle svého ovoce“. (Matouš 12:33) Jestliže určitá zábava vede k tomu, že nás přitahuje násilí, nemravnost nebo spiritismus, pak nese shnilé ovoce a je zavrženíhodná. Nepřijatelná je také tehdy, pokud ohrožuje život nebo zdraví, pokud má za následek ekonomické těžkosti či sklíčenost nebo pokud je pro druhé kamenem úrazu. Apoštol Pavel nás upozornil, že kdybychom zranili svědomí nějakého svého bratra, byl by to z naší strany hřích. Napsal: „Když . . . takhle hřešíte proti svým bratrům a zraňujete jejich svědomí, které je slabé, hřešíte proti Kristu. Jestliže tedy jídlo přivádí mého bratra ke klopýtání, již nikdy nebudu jíst žádné maso, abych nepřiváděl svého bratra ke klopýtání.“ (1. Korinťanům 8:12, 13)

8. Která nebezpečí jsou spojena s hraním videoher a sledováním filmů?

8 Obchody jsou plné videoher a filmů. U některých z nich se snad můžeme pobavit a odreagovat, aniž nám to uškodí, ale skutečností je, že zábava tohoto druhu obsahuje stále více věcí, které Bible odsuzuje. Cožpak je možné považovat za pouhou nevinnou zábavu takovou hru, ve které se musí mrzačit, vraždit nebo se dopouštět otřesné nemravnosti? Ty, kdo ‚milují násilí‘, Jehova nenávidí. (Žalm 11:5; Přísloví 3:31; Kolosanům 3:5, 6) A pokud ve vás nějaká hra probouzí chamtivost či agresivitu, citově vás vyčerpává nebo vás nutí mrhat drahocenným časem, pak si uvědomte, že škodí vašemu duchovnímu zdraví, a rychle podnikněte kroky k nápravě. (Matouš 18:8, 9)

Potřebu rekreace lze uspokojit hodnotným způsobem

9, 10. Jak můžeme s použitím rozlišovací schopnosti uspokojit svou potřebu rekreace?

9 Křesťané se někdy ptají: „Jestliže možnosti odreagování, které nabízí svět, jsou tak často v rozporu s biblickými měřítky, co je vůbec možné považovat za přijatelnou rekreaci?“ Můžete si být jisti, že způsoby, jak potřebu rekreace uspokojit, existují, ale najít je vyžaduje úsilí. Takovou rekreaci je potřeba předem promyslet a naplánovat, což musí udělat zejména rodiče. Mnozí křesťané se dobře odreagují v rodinném kruhu nebo ve společnosti bratrů a sester ze sboru. Když si v klidu dáme něco k jídlu a přitom probereme, co přinesl den, nebo si popovídáme o nějakém biblickém námětu, potěší nás to i povzbudí. Je také možné zorganizovat piknik, zahrát si nějakou vhodnou hru, vyrazit pod stan nebo jít na výlet. Při takové hodnotné rekreaci se zasmějeme a zároveň osvěžíme.

10 Jeden sborový starší s manželkou, kteří vychovali tři děti, vyprávějí: „Děti s námi už odmala vybíraly, kam pojedeme na dovolenou. Občas jsme každému z nich dovolili pozvat nějakého dobrého kamaráda, a díky tomu byly naše dovolené příjemnější. Když v životě našich dětí došlo k nějaké významné události, neopomenuli jsme to. Pravidelně jsme k nám domů zvali příbuzné a přátele ze sboru. Vařili jsme a jedli pod širým nebem a hráli jsme různé hry. Jezdili jsme do hor a dělali tam pěší túry a využívali jsme takové příležitosti k tomu, abychom poznávali Jehovovy výtvory.“

11, 12. (a) Jak můžete při plánování občasné rekreace myslet na druhé? (b) Jaká setkání bývají pro mnohé nezapomenutelným zážitkem?

11 Když jako jednotlivci nebo rodina plánujete občasnou rekreaci, nemohli byste se rozšířit a přizvat někoho dalšího? Některá vdova, svobodný člověk nebo členové neúplné rodiny možná potřebují povzbuzení. (Lukáš 14:12–14) Mohli byste také pozvat několik jednotlivců, kteří se nedávno začali stýkat se sborem. V takovém případě samozřejmě musíte pamatovat na to, abyste druhé nevystavovali nějakému škodlivému vlivu. (2. Timoteovi 2:20, 21) Jestliže má někdo chatrné zdraví a činí mu potíže vycházet z domova, mohli byste se třeba domluvit, že k němu přijdete, přinesete nějaké jídlo a budete jíst společně u něj doma. (Hebrejcům 13:1, 2)

12 Setkání, na kterých si hosté dají něco malého k snědku a mají možnost si poslechnout, jak se druzí stali křesťany a co jim pomáhá zachovávat věrnost Bohu, bývají pro mnohé nezapomenutelným zážitkem. V rozhovoru je možné nadhodit nějaké biblické téma a vyzvat všechny přítomné, včetně dětí, aby se zapojili. Takové rozhovory mohou vést ke vzájemnému obohacení a povzbuzení, aniž by to v někom vyvolávalo nepříjemný pocit nebo rozpaky.

13. Jaký příklad v projevování a přijímání pohostinnosti dal Ježíš a Pavel?

13 Ježíš dal pěkný příklad v tom, jak projevoval a přijímal pohostinnost. Vždy takové příležitosti využíval k tomu, aby druhým předal nějaký duchovní dar. (Lukáš 5:27–39; 10:42; 19:1–10; 24:28–32) První Ježíšovi učedníci jeho příklad napodobovali. (Skutky 2:46, 47) Apoštol Pavel napsal: „Toužím vás . . . vidět, abych vám předal nějaký duchovní dar, abyste byli upevněni; nebo spíše aby byla mezi vámi vzájemná výměna povzbuzení, aby každý byl povzbuzen vírou druhého, jak vaší, tak i mou.“ (Římanům 1:11, 12) Také na našich setkáních by měla být atmosféra, která bude přát vzájemné výměně povzbuzení. (Římanům 12:13; 15:1, 2)

Několik připomínek a upozornění

14. Proč není vhodné organizovat velké společenské akce?

14 Není vhodné pořádat velké společenské akce, protože je často obtížné na ně dohlížet. Je možné, že se několik rodin domluví a v době, kdy jim to nezasahuje do teokratických činností, uspořádají společný piknik nebo si zahrají nějakou hru, která příliš nepodněcuje k soutěživosti. Když se společenského setkání zúčastní někdo ze sborových starších, služebních pomocníků nebo jiných zralých křesťanů, přispěje to k dobré atmosféře a setkání může být díky tomu ještě více osvěžující.

15. Proč by hostitel měl zařídit, aby společenské setkání mělo řádný dohled?

15 Ti, kdo nějaké společenské setkání organizují, by neměli brát na lehkou váhu skutečnost, že je potřeba zajistit řádný dohled. I když druhým rádi projevujete pohostinnost, jistě by vám bylo velmi nepříjemné, kdybyste se dozvěděli, že někdo z vašich hostů klopýtl kvůli něčemu, co se vinou vaší nedbalosti přihodilo u vás doma. Uvažujte o zásadě, která vyplývá z 5. Mojžíšovy 22:8. Když Izraelita postavil nový dům, měl okolo ploché střechy, která často sloužila k přijímání hostů, postavit zábradlí. Proč? „Abys na svůj dům neuvedl vinu krve, protože by z něho mohl spadnout někdo, kdo by upadl.“ Něco podobného byste měli udělat, když někoho zvete na společenské setkání. Aniž byste stanovovali nějaká nerozumná omezení, měli byste z upřímného zájmu o tělesné i duchovní blaho svých hostů zajistit, že budou chráněni.

16. V jakém směru je potřeba obezřetnost, jestliže se při společenském setkání podává alkohol?

16 Jestliže se při společenském setkání podává alkohol, je na místě velká obezřetnost. Mnozí křesťanští hostitelé se rozhodli podávat alkoholické nápoje pouze v případě, že mohou osobně dohlížet na to, co se hostům podává nebo co konzumují. Hostitel by neměl připustit nic, co by druhé mohlo přivádět ke klopýtání nebo co by někoho mohlo svádět k nemírnému pití. (Efezanům 5:18, 19) Někteří hosté se z různých důvodů mohou rozhodnout, že alkohol nebudou pít vůbec. Mnohde je pití alkoholických nápojů dovoleno až od určité věkové hranice. V takovém případě se křesťané budou řídit césarovými zákony, i kdyby se jim tato omezení zdála přehnaně přísná. (Římanům 13:5)

17. (a) Jestliže při společenské akci hraje hudba, proč je důležité, aby hostitel byl pečlivý při jejím výběru? (b) Jestliže se při nějakém setkání tančí, v čem by se měla zračit cudnost?

17 Hostitel by měl zajistit, že případná hudba, tanec nebo jiný druh zábavy budou odpovídat křesťanským zásadám. Všichni nemají tentýž hudební vkus a existuje celá škála hudebních žánrů. Velká část dnešní hudby však propaguje vzpurnost, nemravnost a násilí. Je potřeba dobře si vybírat. Slušná hudba nemusí nutně být poklidná, ale na druhé straně by neměla být smyslná nebo vulgární ani příliš hlučná nebo divoce rytmická. Dejte pozor na to, abyste výběr hudby nenechali na někom, kdo si ještě plně neuvědomuje, že hudba by neměla hrát příliš nahlas. Jestliže nějaký tanec obsahuje prvky necudného chování, například zdůrazňuje erotické pohyby boků a ňader, pak zcela jednoznačně není pro křesťany vhodný. (1. Timoteovi 2:8–10)

18. Proč je pro děti ochranou, když rodiče dohlížejí na jejich společenské aktivity?

18 Pokud jsou na nějaké společenské setkání pozvány děti, jejich rodiče by se měli informovat o tom, jaký bude mít setkání program. Ve většině případů by bylo moudré, kdyby šli s nimi. Je smutné, že někteří rodiče dovolili svým dětem účastnit se akcí, které probíhaly bez jakéhokoli dohledu a při nichž byl nejeden účastník zlákán k nemravnosti nebo jinému neslušnému chování. (Efezanům 6:1–4) I když jsou mladí lidé už téměř dospělí a prokázali, že umí jednat odpovědně, je pořád ještě nutné jim pomáhat, aby ‚prchali před touhami, které provázejí mládí‘. (2. Timoteovi 2:22)

19. Která skutečnost nám může pomoci zaměřit se na to, co bychom měli ‚hledat nejprve‘?

19 Občasná rekreace a hodnotná, osvěžující zábava nám mohou zpříjemnit život. Jehova nám toto potěšení neodpírá. Skutečností však je, že kdybychom zůstali jen u aktivit, které přinášejí potěšení, žádný poklad v nebi bychom si nenastřádali. (Matouš 6:19–21) Ježíš svým učedníkům vštěpoval, že tím, co má v životě skutečný význam, je ‚hledat nejprve království a Otcovu spravedlnost‘. To, co budeme jíst nebo pít nebo co si oblékneme, tedy věci, o které „dychtivě usilují národy“, není tak důležité. (Matouš 6:31–34)

20. Co dobrého mohou od Vznešeného Dárce očekávat jeho věrní služebníci?

20 ‚Ať tedy jíme, nebo pijeme, nebo děláme cokoli jiného‘, můžeme ‚všechno dělat k Boží slávě‘ a děkovat Vznešenému Dárci za dobré věci, které umírněně užíváme. (1. Korinťanům 10:31) V jeho pozemském ráji, na jehož prahu nyní stojíme, budeme mít bezpočet příležitostí do sytosti se těšit z Jehovovy štědrosti a také z hodnotného společenství se všemi, kdo odpovídají Božím spravedlivým požadavkům. (Žalm 145:16; Izajáš 25:6; 2. Korinťanům 7:1)

Vzpomínáte si?

• Proč je dnes pro křesťany obtížné najít hodnotnou rekreaci?

• Například jaké druhy rekreace přinášejí radost některým křesťanským rodinám?

• Které připomínky a upozornění by křesťan měl mít na mysli v souvislosti s hodnotnou rekreací?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 18]

Vybírejte si rekreaci, která přináší dobré ovoce

[Obrázky na straně 19]

Jaké druhy rekreace křesťané zavrhují?