Jak sloužit v cizojazyčném sboru

„VIDĚL jsem jiného anděla, jak letí středem nebe,“ napsal apoštol Jan, „a měl věčnou dobrou zprávu, aby ji oznamoval jako radostnou zvěst těm, kdo bydlí na zemi, a každému národu a kmenu a jazyku a lidu.“ (Zjevení 14:6) Toto prorocké vidění se splňuje tak, že dobrá zpráva o Božím Království je kázána po celém světě v nejrůznějších jazycích. Mnohými z těchto jazyků mluví přistěhovalci, kteří žijí daleko od své rodné země. Také tito lidé slyší dobrou zprávu od horlivých svědků Jehovových, kteří se učí cizí jazyk.

Jsi jedním z těch svědků, kteří slouží v některém cizojazyčném sboru? Nebo snad o takové možnosti uvažuješ? Jestliže chceš, aby se tvé úsilí setkalo s úspěchem, musíš mít nesobeckou pohnutku a správný myšlenkový postoj. Tvým cílem je pomáhat druhým, aby poznali pravdu z Božího slova, a proto máš tu nejlepší pohnutku, jakou vůbec člověk může mít — lásku k Bohu a k bližnímu. (Matouš 22:37–39; 1. Korinťanům 13:1) Touha pomáhat druhým, aby poznali Boha, je daleko silnější pohnutkou než jen přání být v příjemné společnosti lidí z jiného národa nebo jiné národnostní skupiny, poznat některá z jejich jídel a seznámit se s jejich kulturou. Zdá se ti, že učit se jiný jazyk je úkol, který bys nezvládl? V tom případě ti pomůže, když se budeš na věc dívat ze správného stanoviska. „Cizím jazykem se nedej odradit,“ říká James, který se učil japonsky. Jestliže si uvědomíš, že se to podařilo už mnoha lidem před tebou, pomůže ti to vytrvat a zachovat si pozitivní postoj. Jak se tedy můžeš učit jazyk, který je pro tebe nový? Co ti pomůže dobře zapadnout do sboru, v němž se tímto jazykem mluví? A co musíš dělat, abys zůstal duchovně silný?

Jak si poradit s jazykem

Jazyk se můžeme učit různými způsoby. Studující i učitelé si je vybírají podle svého. Většina studujících však zjišťuje, že absolvování krátkého kurzu pod vedením kvalifikovaného učitele jim pomůže učit se rychleji a snadněji. Jestliže budeš v novém jazyce číst Bibli a biblické publikace a poslouchat jakékoli dostupné nahrávky, budeš si tím vytvářet slovní zásobu a rozšiřovat znalost teokratických výrazů. Vhodné rozhlasové a televizní programy i videonahrávky ti rovněž pomohou získávat zkušenosti s novým jazykem a poznávat kulturu, která s ním souvisí. A kolik času studiu věnovat? Obvykle bývá užitečnější učit se chvíli každý den než jednou za čas strávit studiem dlouhé hodiny.

Učit se jazyk je podobné jako učit se plavat. Plavání se člověk nenaučí jen tím, že by si o plavání něco četl. Je nutné vstoupit do vody a plácat se v ní. Podobné to je, když se učíme nový jazyk. Kdybychom jen studovali, bylo by to obtížné. Je třeba se s lidmi stýkat, kdykoli to je možné — poslouchat, jak mluví, oslovit je a — za každou cenu — mluvit!  Ideální příležitost k tomu poskytují různé druhy křesťanské činnosti. To, co se učíš, se často dá okamžitě využít v kazatelské službě. Midori, která se učí čínsky, říká: „Je možné, že nám to nahání strach, ale oslovení lidé vidí, že my svědkové se opravdu snažíme. To může zapůsobit na jejich srdce. Stačí jen pronést pár zdvořilých slov v jejich jazyce a oči se jim rozzáří.“

Velkou pomocí jsou také křesťanská shromáždění. Snaž se při každém shromáždění dát alespoň jeden komentář. Zpočátku ti to může nahánět strach, ale neboj se. Sbor ti přeje úspěch. Monifa, která se učí korejsky, říká: „Jedna sestra si při shromážděních sedá vedle mě a píše mi význam některých slov. Jsem jí za to velmi vděčná. Láskyplně a trpělivě mě podporuje, a to mi opravdu pomáhá.“ S tím, jak tvá slovní zásoba poroste, postupně začneš v novém jazyce myslet — začneš slova přímo spojovat s jejich významem a nebudeš si v duchu každé slovo překládat.

Když se učíš cizí jazyk, tvým prvním cílem by mělo být, abys ‚pronášel snadno srozumitelnou řeč‘. (1. Korinťanům 14:8–11) Lidé sice mohou být tolerantní, ale chyby nebo silný cizí přízvuk je mohou rozptylovat, takže nedávají pozor na to, co jim říkáš. Jestliže budeš hned od začátku dbát na správnou výslovnost a na gramatiku, nevytvoříš si špatné návyky, kterých se člověk těžko zbavuje. Mark, který se učil svahilsky, radí: „Požádej ty, kdo oním jazykem mluví dobře, aby ti řekli, v čem děláš nejzávažnější chyby, a pak jim za to poděkuj.“ Ber ovšem ohled na to, kolik času a energie ti tvoji pomocníci takto věnují. Je sice možné někoho požádat, aby ti tvou práci opravil, ale snaž se připravovat si své proslovy a komentáře sám a používej při tom slova, která už znáš nebo která sis vyhledal. Proces učení se tím urychlí a budeš mluvit s jistotou.

Stále dělej pokroky

„Učit se cizí jazyk je ten nejtěžší úkol, na jakém jsem kdy pracovala,“ říká Monifa. „Jsou chvíle, kdy bych toho nejraději nechala. Ale pak si vzpomenu na to, s jakou radostí ten, s kým studuji Bibli, poslouchá hluboké duchovní pravdy, které vyjadřuji svou jednoduchou korejštinou. Myslím také na to, jak se bratři radují z každého sebemenšího pokroku, který udělám.“ Jde o to, aby ses hned nevzdával. Tvým cílem je umět vyučovat druhé, aby poznali životodárné biblické pravdy. (1. Korinťanům 2:10) Aby ses tedy naučil poskytovat biblické poučení v cizím jazyce, musíš v tom směru vynakládat soustředěné úsilí, a to dlouhodobě. Když postupuješ kupředu, vyvaruj se toho, abys v negativním smyslu porovnával své výsledky s tím, jaké pokroky dělají druzí. Ti, kdo se učí nový jazyk, postupují různým tempem a dělají pokroky v různých směrech. Užitečné však je uvědomovat si, v čem jsi udělal pokrok ty sám. (Galaťanům 6:4) „V případě cizího jazyka křivka učení spíše připomíná schody,“ podotýká Joon, který se pustil do čínštiny. „Právě ve chvíli, kdy má člověk dojem, že se  nijak nezlepšuje, najednou si uvědomí, že udělal pokrok.“

Učit se nový jazyk je práce na celý život. Dělej to tedy s radostí a nečekej, že dosáhneš dokonalosti. (Žalm 100:2) Chybám se nevyhneš. Neodmyslitelně patří k učení. Jeden křesťan, který začal kázat italsky, se zeptal majitele bytu: „Znáte koště života?“ Mínil však „smysl života“. Jeden svědek, který se začal učit polsky, vybídl účastníky shromáždění, aby zazpívali psa namísto písně. A jeden křesťan, který se učil čínsky, trochu pozměnil intonaci a místo vybídky, aby jeho posluchači věřili ve výkupné, prohlásil, že mají věřit v Ježíšovu knihovnu. Takové chyby mají také svou dobrou stránku — správné výrazy, které se díky nim naučíme, pravděpodobně už nezapomeneme.

Spolupráce se sborem

Rozdílnost jazyků není to jediné, co lidi rozděluje. Ještě větší přehradou bývají rozdíly kulturní, rasové a národnostní. Tyto přehrady však nejsou nepřekonatelné. Jeden znalec, který se ve svém studiu zaměřuje na čínské náboženské skupiny v Evropě, prohlásil, že svědkové Jehovovi jsou „nadnárodní“. Povšiml si, že mezi svědky „nehraje etnický původ žádnou roli a jazyk je pouze prostředkem k porozumění Božímu slovu“. Ano, uplatňování biblických zásad pomáhá pravým křesťanům povznést se nad národnostní rozdíly. Pro ty, kdo oblékají ‚novou osobnost, není ani Řek ani Žid ani cizinec‘. (Kolosanům 3:10, 11)

Všichni ve sboru by se tedy měli snažit podporovat jednotu. K tomu je nutné otevřít svou mysl a své srdce novému způsobu myšlení i cítění a také novému způsobu, jak lze věci dělat. Rozdílnosti by mohly vést k neshodám, ale můžeš tomu zabránit, jestliže nebudeš příliš zdůrazňovat to, čemu dáváš přednost ty sám. (1. Korinťanům 1:10; 9:19–23) Uč se mít radost z toho nejlepšího, co v sobě má každá kultura. Pamatuj na to, že klíčem k dobrým vztahům a k pravé jednotě je nesobecká láska.

Cizojazyčné sbory často začínají jako malé skupiny, v nichž většinu tvoří ti, kdo se učí nový jazyk, společně s několika lidmi, kteří se teprve nedávno začali seznamovat s biblickými zásadami. V takových skupinách proto dojde k nedorozumění mnohem snadněji než ve velkém, dobře fungujícím sboru. Zralí křesťané by se proto měli snažit, aby byli stabilizujícím činitelem. Láska a laskavost, jež jsou projevovány slovy i skutky, pomáhají vytvářet zdravé prostředí, ve kterém mohou noví křesťané duchovně růst.

Ti, kdo chtějí pomáhat v cizojazyčném sboru, musí mít vyrovnaný postoj v tom, co mohou očekávat od druhých. Rick, který je starším v jednom takovém sboru, říká: „Někteří ze spoluvěřících ještě nejsou v pravdě příliš dlouho a nemají možná takové zkušenosti s organizační činností jako svědkové ve sborech, kde se mluví místním jazykem. Chybějící znalosti a dovednosti však vyvažují o to větší láskou a nadšením. A pravdu přijímá mnoho nových zájemců.“ Jestliže budeš pravidelně k dispozici a budeš se ochotně nasazovat všude, kde jen to je možné, budeš sboru opravdu prospěšný, i když se nový jazyk teprve učíš. Při dobré spolupráci mohou k duchovnímu pokroku sboru přispívat všichni.

Zůstaň duchovně silný

Bratr, který byl v jednom cizojazyčném sboru poměrně krátkou dobu, zaslechl, jak jedna maminka pomáhá svému dítěti s přípravou komentáře. Dítě prosilo: „Ale mami, nemohlo by to být kratší?“ „To nejde, miláčku,“ odpověděla matka. „Krátké odpovědi musíme nechat pro ty, kdo se jazyk teprve učí.“

Jestliže dospělý člověk nemůže po celé měsíce, nebo dokonce roky dobře komunikovat, může to pro něho být duševně, citově  i duchovně náročné. „Když jsem si uvědomila, jak omezené jsou mé možnosti, snadno mě to deprimovalo,“ vzpomíná Janet, která nyní mluví plynně španělsky. Hiroko, která se učila anglicky, si vzpomíná, co ji napadalo: „I psi a kočky v mém obvodu rozumí anglicky líp než já.“ A Kathie říká: „Dříve jsem mívala několik studií a v zápisníku poznámky o spoustě opětovných návštěv, a když jsem přešla do španělského sboru, najednou jsem neměla nic. Zdálo se mi, že vůbec nic nedělám.“

Právě v takové situaci je třeba zachovat si pozitivní postoj. Když se Hiroko cítila sklíčená, řekla si: „Jestliže to zvládnou druzí, dokážu to také.“ Kathie říká: „Myslela jsem na to, jak můj manžel pěkně pokračuje a kolik toho dělá pro sbor. To mi pomohlo krizi překonat. Stále ještě to dá hodně práce, ale postupně získávám schopnost kázat a učit, a působí mi to radost.“ Její manžel Jeff dodává: „Když člověk nepochopí všechno, co se říká v oznámeních a na schůzkách starších, může to být skličující. Musím tedy být poctivý a pokorný a na podrobnosti se zeptat, ale bratři mi rádi pomohou.“

Aby tě práce v cizojazyčném sboru duchovně nevyčerpávala, nesmíš zapomínat na to, že na prvním místě máš mít své duchovní zdraví. (Matouš 5:3) Kazujuki, který už mnoho let slouží v portugalském obvodu, říká: „Je důležité mít dostatečnou duchovní výživu. Proto jako rodina studujeme a připravujeme se na shromáždění nejen v portugalštině, ale i v našem vlastním jazyce.“ Někteří občas jdou na shromáždění, které se koná v jejich vlastním jazyce. Je také nutné mít dostatek odpočinku. (Marek 6:31)

Spočítej si náklady

Jestliže uvažuješ o tom, že bys přešel do sboru, v němž se používá jiný jazyk, musíš si spočítat náklady, jež s tím jsou spojené. (Lukáš 14:28) Nejdůležitější oblastí, kterou musíš v tomto ohledu vzít v úvahu, je tvůj duchovní stav a tvůj vztah k Jehovovi. Ohodnoť svou situaci a v tom směru se modli. Mysli také na svého manželského partnera a na děti. Polož si otázku: ‚Mám podmínky a potřebnou duchovní a emocionální sílu k tomu, abych se pustil do takového dlouhodobého projektu?‘ Moudré bude udělat to, co je pro tebe a pro tvou rodinu v duchovním ohledu nejlepší. Ať sloužíš jako zvěstovatel Království kdekoli, všude je hodně práce a všude lze pociťovat velkou radost.

Ti, kdo mohou sloužit v cizojazyčném sboru, za to sklízejí velkou odměnu. „Patří to k mým nejkrásnějším zážitkům,“ říká Barbara, jež s manželem přešla do španělského sboru. „Je to, jako kdybych poznávala pravdu úplně od začátku. Jsem za tuto možnost opravdu vděčná, zejména proto, že nemůžeme být misionáři v jiné zemi.“

Po celém světě na sebe tisíce obyčejných lidí nejrůznějšího věku berou náročný úkol naučit se cizí jazyk, aby napomohli šíření dobré zprávy. Patříš-li k nim, zachovej si čisté pohnutky a pozitivní postoj. A především důvěřuj, že Jehova tvému úsilí požehná. (2. Korinťanům 4:7)

[Obrázek na straně 18]

Absolvování jazykového kurzu vedeného kvalifikovaným učitelem pomůže učit se rychleji a snadněji

[Obrázek na straně 20]

Když se učíš cizí jazyk, nesmíš přitom zanedbávat své duchovní zdraví