‚Každý ponese svůj vlastní náklad‘

„Každý z nás se bude Bohu zodpovídat sám za sebe.“ (ŘÍMANŮM 14:12)

1. Jakou odpovědnost splnili tři Hebrejci?

TŘI mladí Hebrejci žijící v Babylóně se musí rozhodnout v otázce života a smrti. Mají se poklonit obrovské soše, jak to od nich vyžaduje babylónský zákon? Nebo mají uctívání této sochy odmítnout a být hozeni do hořící ohnivé pece? Není čas se s kýmkoli radit. A Šadrak, Mešak a Abednego to ani nepotřebují. Bez váhání prohlašují: „Ať je ti známo, králi, že tvým bohům, těm nesloužíme, a zlatou sochu, kterou jsi postavil, uctívat nebudeme.“ (Daniel 3:1–18) Tito tři Hebrejci nesli svůj vlastní náklad odpovědnosti.

2. Kdo ovlivnil Pilátovo rozhodnutí ohledně Ježíše Krista a znamenalo to, že římský místodržitel nenesl za rozhodnutí odpovědnost?

² Asi o šest století později stojí před jistým místodržitelem obžalovaný muž. Místodržitel si vyslechl obvinění a potom, co případ prošetřil, nabyl přesvědčení, že obžalovaný je nevinen. Zástup však volá po jeho popravě. Místodržitel nějakou dobu vzdoruje nátlaku, ale nakonec se vyvléká ze své odpovědnosti a ustupuje. Umývá si ruce a prohlašuje: „Nejsem vinen krví tohoto člověka.“ Potom ho vydává, aby byl přibit na kůl. Ano, namísto toho, aby Pontský Pilát dostál své odpovědnosti a sám o Ježíši Kristu rozhodl, ponechává rozhodnutí na druhých. Ať by si myl ruce jakkoli dlouho, odpovědnost za nespravedlivý rozsudek vynesený nad Ježíšem přesto padá na jeho hlavu. (Matouš 27:11–26; Lukáš 23:13–25)

3. Proč bychom za sebe neměli nechat rozhodovat druhé?

³ A co ty? Když máš udělat nějaké rozhodnutí, jednáš jako ti tři Hebrejci, nebo za sebe necháváš rozhodovat druhé? Rozhodovat se není snadné. K tomu, aby si člověk uměl zvolit správně, potřebuje zralost. Například rodiče musí dělat dobrá rozhodnutí za své nedospělé děti. Když je situace složitá a musí se vzít  v úvahu různé okolnosti, je rozhodování pochopitelně velmi těžké. Odpovědnost dělat rozhodnutí však není natolik těžká, aby patřila mezi „břemena“ neboli „obtížné věci“, která za nás mohou nést ti, kdo jsou duchovně způsobilí. (Galaťanům 6:1, 2; poznámka pod čarou) Je to náklad, ve spojitosti s nímž se „každý z nás . . . bude Bohu zodpovídat sám za sebe“. (Římanům 14:12) „Každý . . . ponese svůj vlastní náklad,“ je řečeno v Bibli. (Galaťanům 6:5) Co tedy můžeme dělat, abychom se v životě rozhodovali moudře? V prvé řadě musíme uznat, že jako lidé máme omezené možnosti, a musíme zjistit, co je potřeba k tomu, abychom se i přesto dokázali rozhodovat správně.

Klíčový předpoklad

4. Které důležité ponaučení bychom si měli vzít z neposlušnosti prvních dvou lidí?

⁴ Na počátku dějin udělali první lidé rozhodnutí, které mělo tragické následky. Rozhodli se jíst ovoce ze stromu poznání dobrého a špatného. (1. Mojžíšova 2:16, 17) Z čeho jejich rozhodnutí vycházelo? Bible říká: „Žena . . . viděla, že strom je dobrý k jídlu a že je něčím toužebným pro oči, ano, strom byl žádoucí na pohled. Tak si začala brát z jeho ovoce a jedla je. Potom nějaké dala i svému manželovi, když byl s ní, a on je začal jíst.“ (1. Mojžíšova 3:6) Evino rozhodnutí vycházelo ze sobecké touhy. Adam se pod vlivem jejího činu rozhodl udělat totéž. V důsledku toho se ‚na všechny lidi rozšířil‘ hřích a smrt. (Římanům 5:12) Z neposlušnosti Adama a Evy bychom si měli vzít jedno důležité ponaučení týkající se omezených lidských možností: Jestliže se člověk neřídí Božím vedením, má sklon rozhodovat se nesprávně.

5. Jaké vedení nám Jehova opatřuje a co musíme dělat, abychom z něho měli užitek?

⁵ Můžeme mít radost z toho, že Jehova Bůh nás neponechal bez vedení. V Písmu je napsáno: „Tvé vlastní uši uslyší za tebou slovo, jež říká: ‚To je ta cesta. Choďte po ní‘, v případě, že byste měli jít doprava, nebo v případě, že byste měli jít doleva.“ (Izajáš 30:21) Jehova k nám mluví prostřednictvím svého inspirovaného Slova, Bible. Na nás je, abychom získávali přesné poznání Písma tak, že je budeme studovat. Abychom se rozhodovali správně, měli bychom přijímat ‚hutný pokrm, který patří zralým lidem‘. Také musíme ‚používáním cvičit svou vnímavost, abychom rozlišovali mezi správným a nesprávným‘. (Hebrejcům 5:14) Vnímavost cvičíme tak, že uplatňujeme to, co se z Božího slova učíme.

6. Co je potřeba k tomu, aby naše svědomí správně plnilo svou úlohu?

⁶ Nepostradatelnou úlohu při rozhodování má naše svědomí — schopnost, která je člověku vrozena. Svědomí nás dokáže soudit a můžeme jím být „obžalováváni nebo též omlouváni“. (Římanům 2:14, 15) Má-li však naše svědomí plnit svou úlohu správně, musí být osvíceno přesným poznáním Božího slova a musí být učiněno citlivým tak, že Boží slovo uplatňujeme. Pokud svědomí není osvícené, dá se snadno ovlivnit místními tradicemi nebo návyky. Také můžeme být zavedeni na  scestí svým okolím a názory druhých lidí. Co se s naším svědomím stane, když opakovaně nedbáme na jeho hlas a překračujeme Boží měřítka? Po nějaké době bude možná jakoby poznamenáno „cejchovadlem“. Podobně jako spálené místo pokryté zjizvenou tkání se svědomí může stát necitlivým a nevnímavým. (1. Timoteovi 4:2) Naproti tomu svědomí školené Božím slovem je rádce, na něhož se lze spolehnout.

7. Co je klíčovým předpokladem k tomu, abychom se rozhodovali moudře?

⁷ Jedním z klíčových předpokladů k tomu, abychom dostáli své odpovědnosti dělat moudrá rozhodnutí, je tedy přesné poznání Písma a schopnost toto poznání uplatňovat. Neměli bychom dělat ukvapené závěry, ale měli bychom věnovat dost času tomu, abychom vyhledali příslušné Boží zásady a uplatnili je s použitím své schopnosti přemýšlet. Jestliže máme přesné poznání Božího slova a naše svědomí je jím vyškoleno, jsme připraveni i na situace, kdy se tak jako Šadrak, Mešak a Abednego budeme muset rozhodnout okamžitě. Naše schopnost dělat rozhodnutí může růst úměrně tomu, jak spějeme ke zralosti. Ukážeme si to na dvou oblastech života.

S kým se budeme přátelsky stýkat

8, 9. (a) Ze kterých zásad vyplývá, že je nutné vyhýbat se špatné společnosti? (b) Vztahuje se varování před špatnou společností pouze na osobní přátelství s bezzásadovými lidmi? Vysvětli to.

⁸ „Nedejte se zavést na scestí,“ napsal apoštol Pavel, „špatná společenství kazí užitečné návyky.“ (1. Korinťanům 15:33) Ježíš Kristus svým následovníkům řekl: „Nejste částí světa.“ (Jan 15:19) Když tyto zásady poznáme, je nám ihned jasné, že se nemůžeme přátelit se smilníky, cizoložníky, zloději, opilci a podobnými lidmi. (1. Korinťanům 6:9, 10) Jak naše poznání biblické pravdy roste, začínáme si uvědomovat, že stejně škodlivé je trávit s takovými lidmi čas tím, že je sledujeme ve filmech, v televizním vysílání a na obrazovce počítače nebo že o nich čteme v knihách. Totéž platí, jestliže při chatování na internetu pěstujeme přátelské styky „s těmi, kdo tají, co jsou“. (Žalm 26:4)

⁹ Měli bychom mít úzké přátelské vztahy s lidmi, kteří možná žijí spořádaně, ale nevěří v pravého Boha? Písmo říká, že „celý svět leží v moci toho ničemného“. (1. Jana 5:19) To nám pomáhá pochopit, že špatnou společností nejsou jen povolní nebo mravně zkažení lidé. Je proto moudré, aby našimi blízkými přáteli byli pouze ti, kdo milují Jehovu.

10. Co nám pomáhá zrale se rozhodovat, pokud jde o kontakt s lidmi ve světě?

¹⁰ Úplně se přestat stýkat s lidmi ze světa není možné ani se to od nás neočekává. (Jan 17:15) Když se účastníme křesťanské služby a když chodíme do školy či do zaměstnání, jsme běžně ve styku s lidmi, kteří neuctívají Jehovu. Křesťan, který má nevěřícího manželského partnera, se možná musí pohybovat ve světském prostředí více než jiní. Pokud jsme však cvičili svou vnímavost, uvědomujeme si, že stýkat se s lidmi ze světa tehdy, když je to nezbytné, je něco úplně jiného než pěstovat s nimi úzké vztahy. (Jakub 4:4) Jsme tedy schopni zrale se rozhodnout, zda se podílet na mimoškolních činnostech — například na sportovních nebo tanečních akcích — či zda se účastnit nějakého slavnostního jídla pořádaného pro spoluzaměstnance nebo jít na nějakou párty.

Jaké si zvolíme zaměstnání

11. Co je prvním předmětem úvahy při volbě zaměstnaní?

¹¹ Zralé uplatňování biblických zásad je užitečné také při rozhodování, jak plnit svůj závazek, abychom ‚se starali o ty, kdo jsou členy naší domácnosti‘. (1. Timoteovi 5:8) Prvním předmětem úvahy je samotná náplň práce, tedy co v zaměstnání budeme muset dělat.  Zvolit si práci, která podporuje to, co je v Bibli výslovně zakázáno, je bezesporu nesprávné. Praví křesťané proto nepřijmou práci, se kterou by mohlo být spojeno provozování modlářství, kradení, zneužívání krve nebo jiné nebiblické jednání. Také bychom nelhali či nepodváděli, ani kdyby to po nás zaměstnavatel žádal. (Skutky 15:29; Zjevení 21:8)

12, 13. Co kromě samotné práce patří k důležitým činitelům, které bychom měli vzít v úvahu při volbě zaměstnání?

¹² Co když určitá práce sama o sobě není v rozporu s žádným konkrétním Božím požadavkem? Jak naše poznání pravdy roste a naše vnímavost se zlepšuje, začínáme chápat, že je potřeba vzít v úvahu další kritéria. Co kdyby nás ta práce zapojila do nebiblického jednání? Příkladem takové práce by mohlo být přijímání telefonních hovorů v nějaké herně. Musíme také přihlédnout k tomu, z jakého zdroje by nám bylo placeno a v jakém místě bychom pracovali. Usiloval by například křesťan, který je živnostníkem, o zakázku, k níž by patřilo vymalovat místní kostel a přispět tak k propagaci falešného náboženství? (2. Korinťanům 6:14–16)

¹³ Co když náš zaměstnavatel jednou přijme zakázku zrenovovat nějakou budovu, která slouží k falešnému uctívání? V takovém případě bychom museli zvážit například to, do jaké míry máme pravomoc rozhodovat o prováděné práci a v jakém rozsahu bychom do ní byli zapojeni. A co když jde o vykonávání služeb, které neodporují biblickým měřítkům, například o doručování pošty všem v obci, včetně míst, která podporují nesprávné jednání? Neměli bychom snad vzít v úvahu zásadu vyjádřenou v Matoušovi 5:45? Nesmíme přehlížet to, jak by každodenní výkon našeho povolání mohl působit na naše svědomí. (Hebrejcům 13:18) Máme-li nést svou odpovědnost a v otázce zaměstnání se rozhodovat zrale, musíme opravdu tříbit svou vnímavost a školit své svědomí, kterým nás Bůh vybavil.

„Všímej si ho na všech svých cestách“

14. Co bychom měli dělat při rozhodování?

¹⁴ Jak je to s rozhodováním v jiných otázkách, například zda usilovat o světské vzdělání nebo zda přijmout či odmítnout určitý druh léčby? Ať jde o jakékoli rozhodnutí, musíme zjistit, které biblické zásady se na něj vztahují, a uplatnit je s použitím svých myšlenkových schopností. „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění,“ řekl Šalomoun, moudrý král starověkého Izraele. „Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ (Přísloví 3:5, 6)

15. Jaké poučení ohledně rozhodování si můžeme vzít od prvních křesťanů?

¹⁵ Měli bychom mít také na paměti, že naše rozhodnutí mají často dopad na jiné lidi. Vezměme si za příklad křesťany v prvním století. Ti již nebyli pod mojžíšským Zákonem, a tudíž se na ně nevztahovala mnohá omezení týkající se stravy. Mohli se rozhodnout, že budou jíst určitá jídla, která byla pod Zákonem  považována za nečistá, ale jinak byla nezávadná. Přesto apoštol Pavel o jedení zvířecího masa, které mohlo být nějak spojováno s modlářským chrámem, napsal: „Jestliže . . . jídlo přivádí mého bratra ke klopýtání, již nikdy nebudu jíst žádné maso, abych nepřiváděl svého bratra ke klopýtání.“ (1. Korinťanům 8:11–13) První křesťané tedy měli brát ohled na svědomí druhých, aby je nepřiváděli ke klopýtání. Také my bychom se měli rozhodovat tak, abychom pro druhé nebyli „příčinami ke klopýtání“. (1. Korinťanům 10:29, 32)

Hledejme Boží moudrost

16. Jak při rozhodování pomáhá modlitba?

¹⁶ Neocenitelnou pomocí při rozhodování je modlitba. „Jestliže . . . někomu z vás chybí moudrost,“ napsal učedník Jakub, „ať stále prosí Boha, neboť všem dává štědře a bez kárání; a bude mu dána.“ (Jakub 1:5) Můžeme se k Jehovovi s důvěrou modlit a prosit ho o potřebnou moudrost, abychom se dokázali rozhodnout správně. Když pravému Bohu svěřujeme své obavy a žádáme ho o vedení, může nám svatý duch pomoci lépe pochopit biblické texty, o nichž uvažujeme, a může nám připomenout texty, které jsme možná přehlédli.

17. Jak nám při rozhodování mohou pomoci druzí?

¹⁷ Mohou nám při rozhodování pomáhat druzí? Ano. Jehova se postaral o to, aby ve sboru byli zralí křesťané. (Efezanům 4:11, 12) Je možné požádat je o radu, a to zejména když jde o nějaké závažnější rozhodnutí. Jednotlivci, kteří mají duchovní pochopení a životní zkušenosti, nám mohou poukázat na další Boží zásady, které možná ovlivní naše rozhodnutí, a mohou nám pomoci, abychom se ‚ujistili o důležitějších věcech‘. (Filipanům 1:9, 10) Je však na místě jedno upozornění: V žádném případě bychom neměli nechat druhé rozhodovat za nás. Svůj náklad odpovědnosti musíme nést sami.

Budou výsledky vždy dobré?

18. Co lze říci o výsledcích dobrých rozhodnutí?

¹⁸ Když svá rozhodnutí budeme pevně zakládat na biblických zásadách a dělat je po pečlivé úvaze, znamená to, že vždy povedou k dobrým výsledkům? Z dlouhodobého hlediska ano. Bezprostředně však mohou přinést těžkosti. Když se Šadrak, Mešak a Abednego rozhodli neuctívat obrovskou sochu, věděli, že kvůli svému rozhodnutí mohou být usmrceni. (Daniel 3:16–19) Podobné to bylo s apoštoly. Poté, co řekli židovskému Sanhedrinu, že musí poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi, byli před propuštěním zmrskáni. (Skutky 5:27–29, 40) Na výsledek jakéhokoli rozhodnutí může kromě toho mít nepříznivý vliv „čas a nepředvídaná událost“. (Kazatel 9:11) Jestliže budeme zažívat nějaké těžkosti přesto, že jsme se rozhodli správně, můžeme si být jisti, že Jehova nám pomůže vytrvat a nakonec nám požehná. (2. Korinťanům 4:7)

19. Co nám pomůže statečně nést svůj vlastní náklad odpovědnosti a moudře se rozhodovat?

¹⁹ Když se tedy rozhodujeme, musíme vyhledat příslušné biblické zásady a uplatnit je s použitím své schopnosti přemýšlet. Můžeme být opravdu vděční, že nám Jehova opatřuje pomoc prostřednictvím svého svatého ducha a zralých členů sboru. Když máme takové vedení a taková opatření, statečně nesme svůj vlastní náklad odpovědnosti a rozhodujme se moudře.

Co ses naučil?

• Co je klíčovým předpokladem k tomu, abychom se rozhodovali moudře?

• Jaký vliv na náš výběr přátel má to, že spějeme ke zralosti?

• Co patří k důležitým činitelům, které bychom měli vzít v úvahu při volbě zaměstnání?

• Jakou pomoc máme k dispozici při rozhodování?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 22]

Z neposlušnosti Adama a Evy bychom si měli vzít důležité ponaučení

[Obrázek na straně 24]

Než uděláš nějaké závažné rozhodnutí, vyhledej si příslušné Boží zásady