Chudoba — Současná situace

VICENTEHO * byste mohli vídat, jak táhne plně naloženou káru ulicemi brazilského města São Paulo. Sbírá lepenku, kovový odpad a plasty. Když se začne stmívat, položí si vrstvu lepenky pod káru a jde spát. Jako by mu ani nevadil hluk z aut a autobusů v rušné ulici, kde tráví noc. Kdysi měl práci, domov i rodinu — ale o to vše přišel. Teď je jeho domovem ulice a protlouká se životem, jak se dá.

Je smutné, že podobně jako Vicente žijí miliony lidí po celém světě v naprosté chudobě. Mnoho obyvatel rozvojových zemí musí žít na ulici nebo v chatrčích v chudinské čtvrti. Žebrající lidé — mrzáci, slepci a kojící matky — jsou běžným jevem. Když na semaforech zastaví auta, začnou mezi nimi pobíhat děti a snaží se za pár drobných prodat řidičům bonbony.

Existenci takové chudoby lze jen těžko ospravedlnit. Britský časopis The Economist uvedl: „Lidská společnost je dnes bohatší než kdy dříve — je lépe vybavená, pokud jde o lékařské znalosti, technické možnosti a míru vzdělanosti potřebné k tomu, aby se vypořádala s chudobou.“ Z tohoto pokroku má jistě užitek mnoho lidí. V řadě rozvojových zemí jsou ulice velkých měst plné naleštěných nových aut. V nákupních centrech se nabízí spousta moderních vymožeností a o zákazníky není nikdy nouze. Dvě nákupní centra v Brazílii si obstarala zvláštní reklamu. V roce 2004 měla otevřeno celou noc z 23. na 24. prosince. Jedno z těchto center si najalo tanečníky samby jako podívanou pro případné zákazníky. Akce přilákala téměř 500 000 zákazníků!

Z takového bohatství se však těší jen někteří lidé, zatímco ohromné množství lidí z něj nic nemá. Kvůli propastnému rozdílu mezi  těmi, kdo žijí v blahobytu, a těmi, kdo žijí v chudobě, došlo mnoho lidí k závěru, že je nutné proti chudobě bojovat. Brazilský časopis Veja napsal: „V tomto roce [2005] by na pořadu dne po celém světě měl být především boj proti chudobě.“ Tento časopis rovněž informoval o návrhu nového Marshallova plánu, který byl připraven s cílem pomoci nejchudším zemím, zejména africkým. * Takové návrhy sice vyvolávají dojem, že dochází k určitému pokroku, ale časopis zároveň dodává: „O výsledcích však lze pochybovat, a to z mnoha důvodů. Jestliže se většina zemí zdráhá na takový plán přispět, je tomu tak proto, že darované prostředky se jen zřídkakdy dostanou k lidem, jimž jsou určeny.“ Korupce a byrokracie naneštěstí často způsobují, že velká část prostředků, jež darují vlády, mezinárodní organizace a jednotlivci, se nikdy nedostane k těm, kdo je skutečně potřebují.

To, že chudoba bude dlouhodobým problémem, věděl i Ježíš. Řekl: „Chudé máte . . . u sebe vždy.“ (Matouš 26:11) Znamená to, že chudoba nikdy ze světa nezmizí? Může něco situaci zlepšit? Jak mohou křesťané pomáhat chudým?

[Poznámky pod čarou]