Co nám působí radost, když chodíme v ryzosti

„Jehovovo požehnání — to obohacuje, a on k němu nepřidává žádnou bolest.“ (PŘÍSLOVÍ 10:22)

1, 2. Proč bychom si měli dát pozor, abychom se přehnaně nesoustřeďovali na budoucnost?

„JESTLIŽE se příliš soustřeďujeme na budoucnost, . . . nedokážeme [se] radovat z přítomnosti,“ poznamenal jeden americký filozof. To platí například o dětech. Tolik se soustřeďují na věci, které budou moci dělat v dospělosti, že nevidí, jaké výhody jim skýtá jejich dětský věk. Přijdou na to, až když je dětství nenávratně pryč.

² Tomuto způsobu myšlení se někdy neubrání ani Jehovovi ctitelé. Představme si, co se nám může stát. Toužíme po době, kdy Bůh splní svůj slib a vytvoří na zemi ráj. Dychtivě čekáme na to, že náš život bude oproštěn od nemocí, stárnutí, bolesti a utrpení. Je jistě dobré očekávat takové věci, ale co když se na budoucí tělesná požehnání soustřeďujeme natolik, že jsme slepí k duchovním požehnáním, která máme dnes? To by přece byla velká škoda! Snadno by se nám pak mohlo stát, že bychom ztratili odvahu a že by ‚odkládaným očekáváním onemocnělo naše srdce‘, protože vytoužená věc nepřišla tak brzy, jak jsme si představovali. (Přísloví 13:12) Tváří v tvář životním problémům a těžkostem bychom klesali na mysli nebo bychom propadali sebelítosti. Místo abychom s nepříznivými okolnostmi bojovali, měli bychom ve zvyku pořád si stěžovat. Toho všeho se můžeme vyvarovat, pokud s oceněním rozjímáme o našich současných požehnáních.

3. Čemu budeme při studiu tohoto článku věnovat pozornost?

³ „Jehovovo požehnání — to obohacuje, a on k němu nepřidává žádnou bolest,“ říkají Přísloví 10:22.  Cožpak to, že novodobým Jehovovým služebníkům se po duchovní stránce tak dobře daří, není požehnání a důvod k radosti? Věnujme nyní pozornost tomu, v jakých ohledech jsme duchovně bohatí a co to znamená pro nás osobně. Když si uděláme čas na přemýšlení o projevech přízně, jimiž Jehova zahrnuje ‚spravedlivého, který chodí ve své ryzosti‘, jistě to posílí naše odhodlání, že budeme našemu nebeskému Otci dál radostně sloužit. (Přísloví 20:7)

‚Požehnání, která nás obohacují‘ už nyní

4, 5. Která biblická nauka má pro tebe zvlášť velkou hodnotu a proč?

⁴ Máme přesné poznání biblických nauk. Náboženství křesťanstva zpravidla tvrdí, že věří Bibli. Mají však rozdílné představy o tom, co Bible učí. Na tom, co Písmo doopravdy říká, se často neshodnou ani členové jedné náboženské skupiny. Úplně jinak je to mezi Jehovovými služebníky. Bez ohledu na to, z jaké pocházíme země, kultury nebo národa, všichni uctíváme Boha, jehož známe jménem. Není to žádný tajuplný trojjediný bůh. (5. Mojžíšova 6:4; Žalm 83:18; Marek 12:29) Také víme, že brzy bude definitivně vyřešena prvořadá sporná otázka týkající se Boží neomezené svrchovanosti a že k odpovědi na tuto otázku každý z nás osobně přispívá tím, že zůstává ryzí. Známe pravdu o stavu mrtvých a nesvírá nás chorobný strach z toho, že by Bůh mučil lidi v pekelném ohni nebo je posílal do očistce. (Kazatel 9:5, 10)

⁵ A není snad radostné vědět, že nejsme náhodným produktem slepé evoluce? Jsme naopak Božím stvořením a byli jsme uděláni k Božímu obrazu. (1. Mojžíšova 1:26; Malachiáš 2:10) „Budu ti chvalořečit, protože jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň,“ zpíval žalmista svému Bohu. „Tvá díla jsou podivuhodná, jak si má duše velice dobře uvědomuje.“ (Žalm 139:14)

6, 7. Jaké změny ve tvém vlastním životě nebo v životě někoho z tvých známých se prokázaly jako požehnání?

⁶ Přestali jsme se škodlivými zvyky a způsoby jednání. Ve sdělovacích prostředcích se stále mluví o nebezpečích spojených s kouřením, nemírným pitím alkoholu a promiskuitním jednáním. Většina lidí si tato varování nepřipouští. Co se však stane, když se upřímný člověk dozví, že pravý Bůh takové věci odsuzuje a že ho rmoutí lidé, kteří je dělají? Takového člověka to přiměje, aby s bezbožným jednáním úplně skoncoval! (Izajáš 63:10; 1. Korinťanům 6:9, 10; 2. Korinťanům 7:1; Efezanům 4:30) Ačkoli hlavní pohnutkou takového člověka je udělat radost Jehovovi Bohu, přinese to navíc užitek i jemu samotnému. Získá totiž lepší zdraví a vnitřní klid.

⁷ Přestože zbavovat se zlozvyků je pro mnoho lidí velmi těžké, každý rok to dělají desítky tisíc lidí. Zasvěcují se Jehovovi a jsou křtěni ve vodě, čímž dávají veřejně najevo, že ze svého života vymýtili způsoby jednání, které se Bohu nelíbí. To je pro nás všechny velkým povzbuzením. Posiluje to naše odhodlání, že se již nikdy nedáme hříšným a škodlivým chováním zotročit.

8. Které biblické rady přispívají ke štěstí v rodině?

⁸ Vedeme šťastný rodinný život. V mnoha zemích je rodinný život v krizi. Mnoho manželství končí rozvodem a děti z takových rodin si do života odnášejí bolestné jizvy. V některých evropských zemích tvoří neúplné  rodiny téměř 20 procent všech domácností. Jak nám Jehova pomáhá, abychom v tomto ohledu chodili v ryzosti? Přečti si prosím Efezanům 5:22–6:4 a všimni si vynikajících rad, které Boží slovo dává manželům, manželkám a dětem. Když uplatňujeme rady uvedené na tomto i jiných místech v Písmu, nepochybně to upevňuje náš vztah k manželskému partnerovi, pomáhá nám to správně vychovávat děti a přispívá to ke šťastnému rodinnému životu. Není to snad požehnání, z něhož se můžeme radovat?

9, 10. Jakou vyhlídku do budoucnosti máme na rozdíl od světa?

⁹ Máme ujištění, že problémy dnešního světa budou brzy vyřešeny. Přes značné vědomosti dosažené na poli vědy a techniky a přes upřímné snahy některých představitelů se dnešní závažné problémy nedaří vyřešit. Zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab se nedávno vyjádřil, že „seznam problémů, které svět nevyhnutelně musí řešit, se stále prodlužuje a čas se jimi zabývat se zkracuje“. Podle jeho slov jde o „hrozby, které mají mezinárodní charakter a k nimž patří například terorismus, zhoršování životního prostředí a ekonomická nestabilita“. Na závěr uvedl: „Více než kdy dříve dnes platí, že svět se musí vypořádat se skutečnostmi, které volají po kolektivních a zároveň rozhodných činech.“ Dvacáté první století rychle plyne a celkové vyhlídky lidstva zůstávají pochmurné.

¹⁰ Je nádherné vědět, že Jehova zřídil instituci, která je schopna veškeré problémy lidstva vyřešit — totiž Boží mesiášské Království. Jeho prostřednictvím pravý Bůh ‚způsobí, aby ustaly války‘, a zařídí, že na zemi bude „hojnost pokoje“. (Žalm 46:9; 72:7) Pomazaný Král Ježíš Kristus ‚osvobodí chudého, ztrápeného a poníženého z útlaku a z násilí‘. (Žalm 72:12–14) Pod vládou Království nebude nouze o potraviny. (Žalm 72:16) Jehova nám „setře . . . každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjevení 21:4) Království již bylo zřízeno v nebi a zakrátko podnikne nezbytné kroky k tomu, aby byla věnována pozornost každé záležitosti na zemi. (Daniel 2:44; Zjevení 11:15)

11, 12. (a) Pramení trvalé štěstí z honby za potěšením? Vysvětli to. (b) Co je zdrojem skutečného štěstí?

¹¹ Víme, z čeho pramení skutečné štěstí. Co je zdrojem skutečného štěstí? Jistý psycholog vyjádřil názor, že štěstí má tři složky — potěšení, zaujetí pro věc (aktivita například v práci a rodinném životě) a smysluplnost (úsilí zaměřené na něco vznešenějšího než vlastní já). Za nejméně důležitou složku z oněch tří označil potěšení a poznamenal: „To stojí za povšimnutí, protože spoustě lidí jde v životě hlavně o potěšení.“ Co k této otázce říká Bible?

¹² Starověký izraelský král Šalomoun napsal: „Řekl jsem si, ano já, v srdci: ‚Tak přece pojď, ať tě vyzkouším radováním. Také ať vidíš dobré.‘ A pohleď, i to byla marnost. Smíchu jsem řekl: ‚Nepříčetnost!‘ A radování: ‚Co to dělá?‘“ (Kazatel 2:1, 2) Potěšení sice může poskytovat určitou míru štěstí, ale podle Bible je takové štěstí v nejlepším případě jen přechodné. A co aktivita v práci? Máme tu nejsmysluplnější  práci, které se můžeme aktivně účastnit — dílo kázání o Království a činění učedníků. (Matouš 24:14; 28:19, 20) Když druhým předáváme biblické poselství záchrany, věnujeme se tak činnosti, která může přinést záchranu nám samotným i těm, kdo nám naslouchají. (1. Timoteovi 4:16) Jsme „Boží spolupracovníci“ a přesvědčujeme se o tom, že „více štěstí je v dávání než v přijímání“. (1. Korinťanům 3:9; Skutky 20:35) Tato práce dodává našemu životu smysl a umožňuje našemu Stvořiteli dát odpověď tomu, kdo ho popichuje, Satanu Ďáblovi. (Přísloví 27:11) Ano, díky Jehovovi víme, že pravé a trvalé štěstí pramení ze zbožné oddanosti. (1. Timoteovi 4:8)

13. (a) V jakém ohledu je teokratická škola požehnáním, z něhož se můžeme radovat? (b) Jaký užitek přinesla teokratická škola tobě?

¹³ Máme užitek z důležitého a účinného školicího programu. Gerhard dnes slouží jako starší v jednom sboru svědků Jehovových. Vzpomíná: „V mládí jsem měl velké problémy s mluvením. Když jsem byl ve stresu, stěží jsem dokázal artikulovat a zakoktával jsem se. Začal jsem trpět komplexem méněcennosti. Rodiče zařídili, abych chodil k logopedovi, ale jejich úsilí bylo marné. Můj problém nebyl fyzického, ale psychického rázu. Bylo zde však úžasné opatření od Jehovy — teokratická škola. Díky tomu, že jsem se do této školy přihlásil, jsem znovu získal odvahu. Všechno, co jsem se dozvěděl, jsem se poctivě snažil uplatňovat. A ono to fungovalo! Jazyk jako by se mi rozvázal, zbavil jsem se svých komplexů a začal jsem být odvážnější v kazatelské službě. Dnes dokonce mívám veřejné přednášky. Jsem Jehovovi hluboce vděčný za to, že prostřednictvím této školy od základu změnil můj život.“ Není snad to, jak nás Jehova školí ke konání svého díla, důvodem k radosti?

14, 15. Jaká pomoc se pohotově najde v čase tísně? Ukaž to na příkladu.

¹⁴ Máme osobní vztah k Jehovovi a podporu jednotného společenství bratrů a sester z celého světa. Katrin žije v Německu. Když se k ní donesly zprávy o velkém zemětřesení a následných tsunami v jihovýchodní Asii, zděsila se. Její dcera byla totiž právě na návštěvě Thajska. Tato matka byla 32 hodin v nejistotě, zda její dcera je naživu, nebo zda je mezi oběťmi, jejichž počet každou hodinu vzrůstal. Když Katrin dostala telefonickou zprávu, že dcera je v pořádku, pocítila nesmírnou úlevu.

¹⁵ Co Katrin pomáhalo během těch dlouhých hodin bezmocného čekání? Píše: „Skoro celou tu dobu jsem se modlila k Jehovovi. Pokaždé jsem znovu pocítila, že mi to dává velkou sílu a vnitřní klid. Navíc mě navštěvovali moji milující duchovní bratři a povzbuzovali mě.“ (Filipanům 4:6, 7) Pro Katrin by ty mučivé hodiny byly jistě mnohem těžší, kdyby se nemodlila a kdyby ji neutěšovali její milující duchovní bratři. Náš důvěrný vztah k Jehovovi a jeho Synu a naše úzké sepětí se  společenstvím křesťanských bratrů jsou jedinečným požehnáním — příliš drahocenným, než abychom je brali jako samozřejmost!

16. Vyprávěj nějakou zkušenost, ze které je vidět, že naděje na vzkříšení je drahocenná.

¹⁶ Máme naději, že opět uvidíme své milované, kteří zemřeli. (Jan 5:28, 29) Mladý muž jménem Matthias byl vychováván jako svědek Jehovův. V dospívání se však vzdálil od křesťanského sboru, aniž si uvědomoval, o jaká požehnání tím přichází. Nyní píše: „Se svým otcem jsem si vlastně nikdy důvěrně nepovídal. Během let jsme měli mnoho sporů. Ale vím, že otec pro mě vždycky chtěl to nejlepší. Vroucně mě miloval, což jsem si tehdy vůbec neuvědomil. V roce 1996 jsem seděl u jeho postele, držel ho za ruku a hořce jsem plakal. Říkal jsem mu, že mě mrzí všechno, co jsem udělal, a že ho mám moc rád. Ale on mě už neslyšel. Po krátké nemoci zemřel. Pokud se dožiji toho, že můj otec bude vzkříšen, všechno si vynahradíme. Určitě bude mít radost, až se dozví, že nyní sloužím jako starší a že spolu s manželkou máme výsadu být v průkopnické službě.“ Naděje na vzkříšení je pro nás opravdu velkým požehnáním!

„On k němu nepřidává žádnou bolest“

17. Jak by na nás mělo působit rozjímání o tom, že nám Jehova bohatě žehná?

¹⁷ Ježíš Kristus o svém nebeském Otci řekl: „Působí, aby jeho slunce vycházelo nad lidmi ničemnými i dobrými, a dává déšť na lidi spravedlivé i nespravedlivé.“ (Matouš 5:45) Jestliže Jehova Bůh dává požehnání dokonce nespravedlivým a ničemným lidem, oč více bude žehnat těm, kdo chodí v ryzosti! „Jehova nezadrží nic dobrého těm, kdo chodí v bezúhonnosti,“ je napsáno v Žalmu 84:11. Když rozjímáme o projevech Jehovovy zvláštní péče a zájmu o ty, kdo ho milují, naše srdce překypuje vděčností a radostí!

18. (a) Proč lze říci, že Jehova nepřidává k požehnání žádnou bolest? (b) Kvůli čemu mnoho Božích věrných služebníků zažívá utrpení?

¹⁸ „Jehovovo požehnání“ — jen díky němu se Božímu lidu daří po duchovní stránce tak dobře. A Bible nás ujišťuje, že Jehova „k němu nepřidává žádnou bolest“. (Přísloví 10:22) Proč tedy mnoho Božích věrných služebníků zažívá zkoušky, které jim působí mnoho bolesti a utrpení? Obtíže a bolestné situace, které zažíváme, mají tři hlavní příčiny. Jsou to (1) naše vlastní nedokonalé sklony (1. Mojžíšova 6:5; 8:21; Jakub 1:14, 15), (2) Satan a jeho démoni (Efezanům 6:11, 12) a (3) ničemný svět. (Jan 15:19) Jehova sice připouští, aby se nám stávaly špatné věci, ale on sám je nepůsobí. Naopak — „každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je shora, neboť sestupuje od Otce nebeských světel“. (Jakub 1:17) Jehovovo požehnání nepůsobí žádnou bolest.

19. Co mají před sebou ti, kdo budou dál chodit v ryzosti?

¹⁹ Jestliže se nám po duchovní stránce dobře daří, přirozeně se přibližujeme k Bohu. Když si k němu vytváříme důvěrný vztah, pak ‚jako poklad bezpečně chováme znamenitý základ pro budoucnost, abychom se pevně chopili skutečného života‘ — věčného života. (1. Timoteovi 6:12, 17–19) V Božím novém světě budou k našemu duchovnímu bohatství přidána i požehnání v hmotném ohledu. Všichni ti, kdo ‚stále naslouchají hlasu Jehovy‘, pak obdrží skutečný život. (5. Mojžíšova 28:2) Buďme proto ještě odhodlanější dál radostně chodit v ryzosti.

Co ses naučil?

• Proč není moudré přehnaně se soustřeďovat na budoucnost?

• Která požehnání zažíváme už nyní?

• Proč Boží věrní služebníci zažívají utrpení?

[Studijní otázky]