Přejít k článku

Přejít na obsah

Když jsou letití zanedbáváni a týráni

Když jsou letití zanedbáváni a týráni

Když jsou letití zanedbáváni a týráni

NOČNÍ hlídač, který právě konal svoji pochůzku, nebyl připraven na hrůzný výjev, jenž ho čekal. Hned vedle přepychového činžovního domu uviděl dvě bezvládná těla — starší manžele, kteří vyskočili z okna svého bytu v osmém patře. Ačkoli byla jejich sebevražda šokujícím činem, ještě otřesnější bylo to, co je k ní vedlo. V manželově kapse se našel krátký dopis, v němž stálo: „Bereme si život, protože už nedokážeme snášet ustavičné týrání a špatné zacházení ze strany našeho syna a snachy.“

Podrobnosti tohoto příběhu jsou možná neobvyklé. Je však zneklidňující, že problém, který byl v pozadí této tragédie, se stal běžným jevem. Špatné zacházení s letitými lidmi je rozšířené prakticky na celém světě. Zamysleme se nad následujícími zprávami:

• V jedné studii uvedla čtyři procenta letitých Kanaďanů, že byli týráni nebo využíváni — obvykle některým členem své rodiny. Mnoho starších lidí se však příliš stydí nebo bojí mluvit o svých těžkostech. Odborníci proto tvrdí, že týraných lidí může být téměř deset procent.

• „I přes klamné zdání pevných rodinných pout se indický národ rozpadá kvůli vzrůstajícímu počtu letitých, o něž se jejich děti nechtějí starat,“ uvádí časopis India Today.

• Podle nejlepších dostupných údajů odhadem „jeden až dva miliony Američanů ve věku 65 a více let bylo týráno, využíváno nebo s nimi bylo jiným způsobem špatně zacházeno, a to někým, na jehož péči a ochraně byli závislí,“ uvádí Národní centrum proti týrání letitých. Náměstek jednoho státního zástupce ve městě San Diego v Kalifornii označuje týrání letitých jako „jeden z nejzávažnějších problémů, s nimiž se dnes soudní orgány potýkají.“ Dodává: „Myslím, že tento problém se během několika let ještě výrazně zhorší.“

• V Canterbury na Novém Zélandu je stále častějším jevem to, že letití se stávají oběťmi špatného zacházení ze strany rodinných příslušníků — zvláště těch, kteří mají problémy s drogami, alkoholem nebo hazardním hraním. V Canterbury počet hlášených případů týrání dramaticky vzrostl z 65 v roce 2002 na 107 v následujícím roce. Vedoucí pracovník organizace, která byla založena s cílem takovému týrání zabránit, řekl, že toto číslo možná představuje jen „špičku ledovce“.

• Japonské sdružení advokátních komor upozornilo, že „oběti mezi letitými lidmi potřebují dokonce více pozornosti než zneužívané děti nebo oběti jiného domácího násilí,“ uvádí The Japan Times. Proč? Jedním důvodem je podle zmíněného listu to, že „ve srovnání se zneužíváním dětí nebo partnera vyjde týrání starších lidí najevo po ještě delší době. Je to částečně způsobeno tím, že letití se cítí za násilné jednání svých potomků odpovědní a že vláda a místní úředníci dosud nenašli účinné řešení tohoto problému.“

Těchto několik příkladů, z nichž vidíme, co se děje na celém světě, v nás vyvolává otázky: Proč je tolik letitých lidí zanedbáváno a špatně se s nimi zachází? Je nějaká naděje, že se to zlepší? Jak mohou letití najít útěchu?