Díky jejich návštěvě úplně změnil názor

„NEMOHL jsem se dočkat, až své rodině řeknu o dvou ‚andělích‘, které mi seslal Bůh.“ To napsal jistý muž o návštěvě dvou dívek, které patří ke svědkům Jehovovým. O několik týdnů dříve mu zemřela manželka, jíž bylo 45 let, a on se cítil naprosto zdrcený. Jeho dospělé děti ho sice utěšovaly, ale žily od něho daleko. Navštívit ho nepřišel žádný přítel ani soused.

„S Bohem si už nemáme co říct,“ řekl tento muž dívkám. Přesto mu projevily soustrast a věnovaly mu malý traktát, který se jmenuje Jaká je naděje pro drahé zemřelé? a je založen na Bibli. Pán si ho ještě ten večer přečetl a přineslo mu to útěchu.

Zanedlouho přišly tyto dvě křesťanky znovu. Pamatovaly si, jak byl při jejich minulé návštěvě smutný, a chtěly vědět, jak se mu daří. „Byl jsem velmi překvapený,“ napsal tento muž později, „že dva úplně cizí lidé mi věnují pozornost a zajímají se o to, zda se mám dobře.“ Dívky ho povzbudily myšlenkami z Bible a potom řekly, že se ještě vrátí. Jejich návštěva muže velmi potěšila, a proto napsal dopis, jenž obsahoval výše zmíněná slova, a poslal jej do místního sálu Království svědků Jehovových.

Ještě předtím než se tento muž přestěhoval na místo, kde bude blíž jednomu ze svých dětí, navštívil křesťanské shromáždění a rodina jedné z dívek ho pozvala na jídlo. Napsal: „Stěhuji se pryč, ale vždycky budu na ty mladé lidi a na vaši církev vzpomínat a budu se za vás modlit. Ano, už se zase modlím — a to hodně. Úplně jsem změnil názor. Ta děvčata v tom sehrála významnou roli a já jim za to budu navěky vděčný.“