Mladí lidé, vyvolte si, že budete sloužit Jehovovi

„Vyvolte si dnes, komu budete sloužit.“ (JOZUE 24:15)

1, 2. Které nesprávné druhy křtu jsou spjaty s křesťanstvem?

„NECHTE [děti], aby byly učiněny křesťany, až se stanou schopnými znát Krista.“ Tato slova napsal koncem druhého století n. l. spisovatel Tertullianus. Vznášel námitky proti zvyku křtít nemluvňata, který se tehdy zabydloval v odpadlém křesťanstvu. Zcela jiný názor než Tertullianus — a než Bible — zastával církevní otec Augustin. Tvrdil, že křest odstraňuje poskvrnu způsobenou prvotním hříchem a že nemluvňata, která zemřela, aniž předtím byla pokřtěna, jsou zatracená. Kvůli tomuto názoru se stalo zvykem křtít novorozence pokud možno co nejdříve.

² Mnoho tradičních církví křesťanstva provádí křest novorozeňat dodnes. V průběhu dějin navíc vládci a náboženští vůdci takzvaných křesťanských zemí dělali to, že ke křtu nutili podrobené „pohany“. Křest nemluvňat ani vynucený křest dospělých však nemá v Bibli žádnou oporu.

Nikdo dnes není zasvěcen automaticky

3, 4. Co může dětem zasvěcených rodičů pomoci, aby se dobrovolně zasvětily Bohu?

³ Bible ukazuje, že v dětství jsou mladí lidé považováni Bohem za svaté i tehdy, když věrným křesťanem je pouze jeden z jejich rodičů. (1. Korinťanům 7:14) Znamená to, že takové děti jsou už zasvěcenými Jehovovými služebníky? Ne. Ale jsou-li vychovávány rodiči zasvěcenými Jehovovi, může je tato výchova přivést k tomu, aby se dobrovolně  Bohu zasvětily. Moudrý král Šalomoun napsal: „Zachovávej, můj synu, přikázání svého otce a neopouštěj zákon své matky. . . . Když se budeš procházet, povede tě; když ulehneš, bude stát nad tebou stráž; a až se probudíš, bude mít o tebe zájem. Vždyť přikázání je lampa, a zákon je světlo, a kárání ukázňováním jsou cestou života.“ (Přísloví 6:20–23)

⁴ Když mladého člověka vedou křesťanští rodiče, může to pro něj být ochranou, pokud ovšem je ochoten se jejich vedením řídit. Šalomoun napsal i toto: „Moudrý syn je ten, který rozradostňuje svého otce, a hloupý syn je zármutkem své matky.“ „Ty, můj synu, slyš a zmoudři a veď své srdce dál po cestě.“ (Přísloví 10:1; 23:19) Ano, pokud vy, mladí, chcete, aby vám rodičovská výchova byla k užitku, musíte od svých rodičů ochotně přijímat rady i kázeň. Nenarodili jste se moudří, ale můžete ‚zmoudřet‘ a dobrovolně se vydat „cestou života“.

Co je myšlenkové usměrňování?

5. Jakou radu dal Pavel dětem a jakou otcům?

⁵ V Bibli čteme tato slova apoštola Pavla: „Děti, poslouchejte své rodiče ve spojení s Pánem, protože toto je spravedlivé: ‚Cti svého otce a svou matku‘, což je první příkaz se slibem: ‚Aby se ti dobře vedlo a abys vytrval dlouho na zemi.‘ A vy otcové, nedrážděte své děti, ale dál je vychovávejte v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ (Efezanům 6:1–4)

6, 7. Co znamená vychovávat děti v „Jehovově myšlenkovém usměrňování“ a proč takovou výchovu nelze označit jako nepatřičné ovlivňování?

⁶ Křesťanští rodiče tedy své děti vychovávají „v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování“. Je možné takovou výchovu označit jako nepatřičné ovlivňování? To rozhodně ne. Může snad někdo rodiče kritizovat za to, že své děti vedou k tomu, co považují za správné a mravně prospěšné? Vždyť ateistům nikdo nevytýká, že své děti učí, aby nevěřily v Boha. Když katolíci považují za svou povinnost vést své děti ke katolické víře, zřídkakdy jim někdo vyčítá, že se o to snaží. Ani svědkové Jehovovi by proto neměli být obviňováni z toho, že svými dětmi manipulují, když je vedou k tomu, aby přijaly Jehovův názor na základní pravdy a morální zásady.

⁷ Původní řecké slovo, které je v Efezanům 6:4 přeloženo výrazem ‚myšlenkové usměrňování‘, podle jednoho slovníku označuje proces, jehož „cílem je korigovat mysl, napravit, co je nesprávné, a zlepšit duchovní i duševní postoj“. (Theologisches Wörterbuch zum Neuen Testament) Co když mladý člověk vzdoruje rodičovské výchově, protože na sebe nechává působit tlak vrstevníků a chce jít s davem? O kom lze pak říci, že vyvíjí škodlivý nátlak — o rodičích dítěte, nebo o jeho vrstevnících? Pokud mladého člověka jeho vrstevníci navádějí, aby bral drogy, nemírně pil nebo se zapletl do nemravnosti, lze snad rodičům vyčítat, že se snaží usměrnit jeho myšlení a pomoci mu, aby si uvědomil následky takového nebezpečného chování?

8. Díky čemu se Timoteus ‚přesvědčil, aby věřil‘?

⁸ Mladému Timoteovi apoštol Pavel napsal: „Pokračuj v tom, co ses naučil a o čem ses přesvědčil, abys tomu věřil, protože víš, od jakých osob ses to naučil, a že od útlého dětství znáš svaté spisy, které jsou schopné učinit tě moudrým k záchraně prostřednictvím víry ve spojitosti s Kristem Ježíšem.“ (2. Timoteovi 3:14, 15) Matka a babička se snažily, aby Timoteus od útlého věku dobře znal Svaté Písmo a tak měl pevný základ pro víru v Boha. (Skutky 16:1; 2. Timoteovi 1:5)  Když později přijaly křesťanství, nenutily Timotea, aby věřil, ale ‚přesvědčovaly‘ ho pomocí logických argumentů založených na biblickém poznání.

Jehova vás vybízí, abyste si vyvolili

9. (a) Čím Jehova poctil své tvory a proč? (b) Jak uplatnil svou svobodnou vůli Boží jediný zplozený Syn?

⁹ Jehova mohl ze svých tvorů udělat roboty a naprogramovat je tak, aby jednali jedině v souladu s jeho vůlí. On je však poctil tím, že jim dal svobodnou vůli. Náš Bůh si přeje, aby se mu jeho poddaní podřizovali dobrovolně. Má radost, když mu jeho tvorové, mladí i staří, slouží z lásky. Nejlepší příklad v tom, jak se z lásky podřizovat Boží vůli, dal Jehovův jediný zplozený Syn, o němž Bůh prohlásil: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil.“ (Matouš 3:17) Tento prvorozený Syn řekl svému Otci: „Je mi potěšením činit tvou vůli, můj Bože, a tvůj zákon je v mém nitru.“ (Žalm 40:8; Hebrejcům 10:9, 10)

10. Co je základem pro přijatelnou službu Jehovovi?

¹⁰ Jehova očekává, že stejně ochotně jako jeho Syn se budou jeho vůli podřizovat ti, kdo mu pod vedením jeho Syna slouží. Žalmista zpíval tato prorocká slova: „Tvůj lid se ochotně nabídne v den tvé vojenské síly. V nádherách svatosti, z lůna úsvitu, máš svou společnost mladých mužů právě jako krůpěje rosy.“ (Žalm 110:3) Celá Jehovova organizace — jak její nebeská, tak její pozemská část — funguje na základě toho, že se její členové z lásky podřizují Boží vůli.

11. Před jakou volbou stojí mladí lidé, které vychovávají zasvěcení rodiče?

¹¹ Vy, mladí, byste proto měli pochopit, že nikdo — ani vaši rodiče, ani křesťanští starší ve sboru — vás ke křtu nebude nutit. Přání sloužit Jehovovi musí vyjít od vás samotných. Ve starověku řekl Jozue Izraelitům: „Služte [Jehovovi] v bezúhonnosti a v pravdě . . . Vyvolte si dnes, komu budete sloužit.“ (Jozue 24:14–22) Podobné je to s vámi. Jestliže se máte zasvětit Jehovovi a věnovat svůj život tomu, abyste činili jeho vůli, musíte se pro to rozhodnout sami.

Přijměte svou odpovědnost

12. (a) I když rodiče mohou své děti vychovávat, co za ně dělat nemohou? (b) Kdy se mladý člověk stává před Jehovou odpovědným za svá rozhodnutí?

¹² Mladí lidé, nastane doba, kdy věrnost vašich rodičů už pro vás nebude ochranou. (1. Korinťanům 7:14) Učedník Jakub napsal: „Jestliže . . . někdo ví, jak činit, co je správné, a přece to nečiní, je to pro něho hřích.“ (Jakub 4:17) Tak jako děti nemohou sloužit Bohu za své rodiče, nemohou ani rodiče sloužit Bohu za své děti. (Ezekiel 18:20) Znáte Jehovu a jeho záměry? Jste ve věku, kdy tomu, co jste se naučili, můžete rozumět a můžete si vytvořit osobní vztah k Bohu? Není snad rozumné se domnívat, že podle Božího názoru už jste schopni se rozhodnout, že budete Bohu sloužit?

13. Jaké otázky by si měli položit nepokřtění dospívající?

¹³ Patříte k nepokřtěným mladým lidem, kteří jsou vychováváni zbožnými rodiči, chodí na křesťanská shromáždění, a dokonce  se účastní kázání dobré zprávy o Království? Pokud ano, buďte k sobě poctiví a zeptejte se sami sebe: ‚Proč to dělám? Chodím na shromáždění a do služby proto, že to po mně žádají rodiče, nebo proto, že chci dělat radost Jehovovi?‘ Už jste si sami ověřili, co je „dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle“? (Římanům 12:2)

Proč byste křest odkládali?

14. Ze kterých biblických příkladů vyplývá, že křest by se neměl příliš odkládat?

¹⁴ „Co mi brání být pokřtěn?“ Etiop, který dal tuto otázku evangelistovi Filipovi, se jen krátce předtím dozvěděl, že Ježíš je Mesiáš. Jeho znalost Písma mu však stačila k tomu, aby si uvědomil, že by neměl váhat, ale měl by otevřeně vyjádřit, že od té doby bude Jehovovi sloužit jako člen křesťanského sboru. Když to udělal, měl z toho velkou radost. (Skutky 8:26–39) Také žena jménem Lydie, která s rozevřeným srdcem „věnovala pozornost tomu, o čem mluvil Pavel“, ihned „byla pokřtěna“, a s ní i její domácnost. (Skutky 16:14, 15) A když Pavel a Silas ‚mluvili Jehovovo slovo‘ k žalářníkovi ve Filipech, ‚on i jeho domácí byli neprodleně pokřtěni‘. (Skutky 16:25–34) Pokud tedy máte základní poznání o Jehovovi a o jeho záměrech, pokud si upřímně přejete činit jeho vůli, pokud máte dobrou pověst ve sboru a pravidelně chodíte na shromáždění a účastníte se kázání dobré zprávy o Království, proč byste křest odkládali? (Matouš 28:19, 20)

15, 16. (a) Co se možná mylně domnívají někteří mladí lidé, kteří váhají dát se pokřtít? (b) Jestliže se mladí lidé zasvětí Bohu a dají se pokřtít, jak je to může chránit?

¹⁵ Co by mohlo být důvodem, proč tento důležitý krok váháte udělat? Možná se bojíte toho, že byste byli voláni k odpovědnosti, kdybyste se zapletli do nějakého nesprávného jednání. Ale pokud vás něco takového napadlo, zamyslete se: Řekli byste si snad, že nechcete řidičský průkaz, jen kvůli obavám, že se vám jednoho dne může stát autonehoda? To přece ne! Ani se křtem byste neměli váhat, pokud pro něj splňujete požadavky. Když jednou zasvětíte svůj život Jehovovi a slíbíte mu, že budete činit jeho vůli, budete mít silnou motivaci vyvarovat se provinění. (Filipanům 4:13) Mladí, prosím nemyslete si, že odkládáním křtu se vyhnete odpovědnosti. Jakmile dosáhnete věku, kdy za sebe můžete sami zodpovídat, jste za své chování opovědní Jehovovi bez ohledu na to, zda jste nebo nejste pokřtěni. (Římanům 14:11, 12)

¹⁶ Mnoho svědků Jehovových na celém světě je toho názoru, že rozhodnutí dát se pokřtít už v mládí jim velmi pomohlo. Příkladem je jeden 23letý bratr ze západní  Evropy. Byl pokřtěn ve 13 letech a vzpomíná, že ho to motivovalo, aby si dával pozor a nenechal se strhnout „touhami, které provázejí mládí“. (2. Timoteovi 2:22) Velmi brzy si dal za cíl, že se stane celodobým služebníkem. Dnes slouží v jedné odbočce svědků Jehovových a je šťastný. Každého mladého člověka, který si vyvolí, že bude sloužit Jehovovi, čeká bohaté požehnání. To může platit také o vás.

17. Ve kterých oblastech je potřeba dále si uvědomovat, jaká je „Jehovova vůle“?

¹⁷ Jakmile se člověk zasvětí a dá se pokřtít, začíná v každé sféře své činnosti brát ohled na Jehovovu vůli. Máme-li žít v souladu se svým zasvěcením, musíme ‚vykupovat čas‘. Jak to děláme? Čas, který bychom jinak promarnili neplodnými zájmy, teď věnujeme poctivému studiu Bible, pravidelné účasti na shromáždění a co největšímu podílu na kázání ‚dobré zprávy o království‘. (Efezanům 5:15, 16; Matouš 24:14) To, že jsme se zasvětili Jehovovi a přejeme si činit jeho vůli, má po všech stránkách dobrý vliv na náš život. Odráží se to ve způsobu, jak trávíme volný čas, v našich návycích souvisejících s jídlem a pitím i v tom, jakou hudbu posloucháme. Proč byste si už dnes nevybrali takovou formu zábavy, z jaké se budete moci těšit věčně? Tisíce šťastných mladých svědků Jehovových vám mohou potvrdit, že existuje spousta vhodných způsobů, jak se dobře pobavit a přitom nejít za hranice toho, co je „Jehovova vůle“. (Efezanům 5:17–19)

„Půjdeme s vámi“

18. Jakou otázku by si mladí lidé měli položit?

¹⁸ Od roku 1513 př. n. l. do Letnic roku 33 n. l. měl Jehova na zemi organizovaný lid. Tento národ byl kdysi vyvolen proto, aby jeho členové Jehovu uctívali a byli jeho svědky. (Izajáš 43:12) Izraelské děti se jako členové tohoto národa narodily. Od Letnic má Jehova na zemi nový „národ“. Je jím duchovní Izrael, „lid pro [Boží] jméno“. (1. Petra 2:9, 10; Skutky 15:14; Galaťanům 6:16) Apoštol Pavel napsal, že Kristus pro sebe očistil „lid, který mu výhradně patří, horlivý pro znamenité skutky“. (Titovi 2:14) Je na vás, mladí lidé, abyste posoudili, kdo je tímto lidem. Kdo dnes tvoří „spravedlivý národ, který se drží věrného chování“, žije podle biblických zásad, věrně svědčí pro Jehovu a veřejně oznamuje, že Boží Království je jedinou nadějí pro lidstvo? (Izajáš 26:2–4) Podívejte se na církve křesťanstva a jiná náboženství a srovnejte jejich chování s tím, co Bible vyžaduje od pravých Božích služebníků.

19. K jakému přesvědčení došly miliony lidí na celém světě?

¹⁹ Miliony lidí na celém světě, včetně mnoha mladých, došly k přesvědčení, že tento „spravedlivý národ“ je tvořen pomazaným ostatkem svědků Jehovových. Těmto duchovním Izraelitům říkají: „Půjdeme s vámi, neboť jsme slyšeli, že je s vámi Bůh.“ (Zecharjáš 8:23) Ze srdce si přejeme a modlíme se o to, abyste se i vy, mladí, rozhodli stát členy Božího lidu a tak ‚si vyvolili život‘ — věčný život v Jehovově novém světě. (5. Mojžíšova 30:15–20; 2. Petra 3:11–13)

Pro zopakování

• Co znamená myšlenkové usměrňování?

• Jaký druh služby je Jehovovi přijatelný?

• Před jakou volbou stojí všichni mladí lidé, které vychovávají zasvěcení rodiče?

• Proč by se křest neměl příliš odkládat?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 26]

Koho budete poslouchat?

[Obrázek na straně 28]

Jestliže se zasvětíte Bohu a dáte se pokřtít, jak vás to může chránit?

[Obrázek na straně 29]

Co vám brání dát se pokřtít?