Boj se Boha a jednej moudře!

„Bázeň před Jehovou je počátek moudrosti.“ (PŘÍSLOVÍ 9:10)

1. Proč mnozí lidé příliš nechápou, co znamená bázeň před Bohem?

KDYŽ se v minulosti o někom řeklo, že je bohabojný, bylo to považováno za projev uznání. Dnes je pro mnohé lidi bázeň před Bohem archaický pojem, který příliš nechápou. ‚Proč bych se měl Boha bát, když Bůh je láska?‘ říkají si možná. Bázeň či strach jsou podle nich nežádoucí, nebo dokonce ochromující pocity. Pravá bázeň před Bohem však zahrnuje mnohem víc, a jak uvidíme, není to pouze pocit nebo cit.

2, 3. Co všechno je zahrnuto v pravé bázni před Bohem?

² V biblickém kontextu je bázeň před Bohem něco žádoucího. (Izajáš 11:3) Je to hluboká, posvátná úcta k Bohu, silné přání nevyvolat jeho nelibost. (Žalm 115:11) Ten, kdo se bojí Boha, uznává Boží mravní měřítka a důsledně se jich drží. Přeje si žít v souladu s Božím názorem na to, co je správné a co nesprávné. Podle jednoho slovníku taková bázeň vyjadřuje „základní postoj vůči Bohu, [postoj] který vede k moudrému chování a vystříhání se každé špatnosti“. Boží slovo výstižně říká: „Bázeň před Jehovou je počátek moudrosti.“ (Přísloví 9:10)

³ Bázeň před Bohem se promítá do mnoha oblastí lidského života. Je spojována nejen s moudrostí, ale také s radostí, pokojem, blahobytem, dlouhověkostí, nadějí a důvěrou. (Žalm 2:11; Přísloví 1:7; 10:27; 14:26; 22:4; 23:17, 18; Skutky 9:31) Úzce souvisí s vírou a láskou. Lze říci, že se týká podstaty našeho vztahu k Bohu a k jiným lidem. (5. Mojžíšova 10:12; Job 6:14; Hebrejcům 11:7) V bázni před Bohem je zahrnuto i pevné přesvědčení, že náš nebeský Otec o nás osobně pečuje a je ochoten odpouštět naše přestupky. (Žalm 130:4) Jen nekajícní ničemní lidé mají důvod pociťovat před Bohem hrůzu. * (Hebrejcům 10:26–31)

Jak se naučit bát se Jehovy

4. Co nám pomůže, abychom ‚se naučili bát se‘ Jehovy?

⁴ Je zřejmé, že bázeň před Bohem je nezbytným předpokladem k tomu, abychom se moudře rozhodovali a měli Boží požehnání. Jak se tedy můžeme ‚naučit bát se Jehovy‘ správným způsobem? (5. Mojžíšova 17:19) Do Písma bylo „pro naše poučení“ zaznamenáno mnoho příkladů bohabojných mužů a žen. (Římanům 15:4) Přemýšlejme nyní o jednom z nich, o starověkém izraelském králi Davidovi. Úvaha o jeho životě nám pomůže pochopit, co doopravdy znamená bát se Boha.

5. Jak práce pastýře pomohla Davidovi, aby se naučil bát se Jehovy?

⁵ První izraelský král Saul se bál lidu a scházela mu zbožná bázeň, a Jehova ho proto zavrhl. (1. Samuelova 15:24–26) Naproti tomu David byl opravdu bohabojný muž. Poznáváme to z toho, jak v životě jednal, a z toho, že měl k Jehovovi důvěrný vztah. Už jako chlapec byl David často venku a pásl otcovy ovce. (1. Samuelova 16:11) To, že jako pastýř trávil noci pod hvězdnou oblohou, mu jistě pomohlo, aby pochopil, co znamená bát se Jehovy. Svým zrakem mohl sice obsáhnout jen malou část nezměrného vesmíru, ale udělal ze svého pozorování správný závěr — Bůh si zaslouží naši úctu a obdiv. „Když vidím tvá nebesa, díla tvých prstů, měsíc a hvězdy, které jsi připravil,“  napsal David později, „co je smrtelný člověk, že ho chováš v mysli, a syn pozemského člověka, že se o něho staráš?“ (Žalm 8:3, 4)

6. Jaké pocity v Davidovi vyvolávalo to, že si uvědomoval Jehovovu velikost?

⁶ Když si David uvědomil, jak je ve srovnání s nedozírnou hvězdnou oblohou nepatrný, hluboce to na něj zapůsobilo. Nepociťoval však děs. Podnítilo jej to naopak k tomu, aby Jehovu chválil. Řekl: „Nebesa oznamují Boží slávu; a prostor vypráví o díle jeho rukou.“ (Žalm 19:1) To, že cítil k Bohu posvátnou úctu, ho k němu přibližovalo a probouzelo to v něm přání poznat jeho dokonalé cesty a držet se jich. Představte si, s jakými pocity David zpíval Jehovovi tato slova: „Jsi velký a činíš úžasné věci; ty jsi Bůh, jen ty. Poučuj mě, Jehovo, o své cestě. Budu chodit v tvé pravdě. Sjednoť mé srdce, aby se bálo tvého jména.“ (Žalm 86:10, 11)

7. Jak bázeň před Bohem pomohla Davidovi, aby se postavil Goliatovi?

⁷ Když do izraelské země vpadli Filištíni, jejich přední bojovník Goliat, který měřil asi tři metry, Izraelity popichoval a v podstatě říkal: ‚Vyberte nějakého muže, aby se mnou změřil síly v osobním souboji. Pokud vyhraje, budeme vám sloužit.‘ (1. Samuelova 17:4–10) Saul i celé jeho vojsko byli zděšeni. David se však nebál. Věděl, že se má bát jedině Jehovy, a ne nějakého člověka, ať by byl jakkoli silný. „Přicházím k tobě se jménem Jehovy vojsk,“ řekl David Goliatovi, „a celý tento sbor pozná, že Jehova nezachraňuje ani mečem, ani kopím, protože bitva patří Jehovovi.“ Pak David obra srazil — jediným kamenem vrženým z praku, a především díky pomoci od Jehovy. (1. Samuelova 17:45–47)

8. Jaké poučení si můžeme vzít z příkladu bohabojných lidí, o nichž se píše v Bibli?

⁸ Možná jsou před námi překážky nebo nepřátelé, kteří vypadají stejně hrozivě jako ti, jimž čelil David. Co v takovém případě můžeme dělat? Postavit se jim stejně jako David a jiní věrní lidé ze starověku — s bázní před Bohem. Taková bázeň nám pomůže přemoci strach z lidí. Když byli jednou Izraelité pod velkým tlakem ze strany svých protivníků, věrný Boží služebník Nehemjáš je povzbuzoval: „Nebojte se jich. Chovejte v mysli Jehovu, Toho velkého a bázeň vzbuzujícího.“ (Nehemjáš 4:14) David, Nehemjáš i jiní věrní Boží služebníci dokázali vykonat, co od nich Bůh žádal. Když budeme mít bázeň před Bohem, dokážeme to i my.

Bázeň před Bohem pomáhá zvládat problémy

9. Za jakých okolností dával David najevo, že se bojí Boha?

⁹ Potom, co David srazil Goliata, následovala další vítězství, která získal díky Jehovovi. Davida však chtěl zabít žárlivý Saul. Nejprve se o to pokusil v afektu, pak lstivě a nakonec s pomocí vojska. Přestože Jehova Davida už předtím ujistil, že se stane králem, musel David několik let utíkat, bojovat a čekat na dobu, kdy mu Jehova dá kralování. Při tom všem David dával najevo, že se bojí pravého Boha. (1. Samuelova 18:9, 11, 17; 24:2)

10. Jak David projevil bázeň před Bohem, když se dostal do nebezpečné situace?

¹⁰ V jednom případě David vyhledal útočiště u Akiše, krále filištínského města Gatu, odkud pocházel Goliat. (1. Samuelova 21:10–15) Akišovi sluhové Davida obvinili, že je nepřítelem jejich národa. Jak se David v této nebezpečné situaci zachoval? Úpěnlivě se modlil k Jehovovi. (Žalm 56:1–4, 11–13) Musel sice předstírat šílenství, aby se mu podařilo uniknout, ale věděl, že to byl Jehova, kdo jeho snaze požehnal a osvobodil ho. Z toho, že se David naprosto spoléhal na Jehovu a plně mu důvěřoval, bylo zřejmé, že je opravdu bohabojný. (Žalm 34:4–6, 9–11)

11. Jak můžeme podobně jako David projevit zbožnou bázeň, když zažíváme nějakou zkoušku?

¹¹ Když se potýkáme s problémy, můžeme dávat najevo bázeň před Bohem podobně jako David — můžeme se spolehnout na to, že Bůh  splní svůj slib a pomůže nám. David řekl: „Uval svou cestu na Jehovu a spolehni se na něho, a on sám bude jednat.“ (Žalm 37:5) To neznamená, že svoje problémy vložíme na Jehovu a budeme nečinně čekat, že je za nás vyřeší. David neudělal to, že by se pomodlil k Bohu o pomoc a pak složil ruce do klína. S použitím tělesných a myšlenkových schopností, které mu Jehova dal, začal svůj problém řešit. David však věděl, že samotné lidské snahy nejsou zárukou úspěchu. Stejný postoj bychom měli mít my. Když uděláme všechno, co je v našich silách, musíme zbytek nechat na Jehovovi. Často ani není možné udělat nic jiného než se spolehnout na Jehovu. Právě v takové chvíli hraje na velmi osobní úrovni úlohu naše bázeň před Bohem. Můžeme čerpat útěchu z Davidových procítěných slov: „Důvěrný vztah k Jehovovi patří těm, kdo se ho bojí.“ (Žalm 25:14)

12. Proč bychom měli své modlitby brát vážně a jaký postoj bychom nikdy neměli mít?

¹² Své modlitby a svůj vztah k Bohu bychom tedy měli brát vážně. Když se k Jehovovi přibližujeme, musíme „věřit, že je a že se stává dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají“. (Hebrejcům 11:6; Jakub 1:5–8) A když nám přijde na pomoc, měli bychom ‚ukázat, že jsme vděční‘, jak nám to radil apoštol Pavel. (Kolosanům 3:15, 17) Nikdy nesmíme být jako ti, o nichž jeden zkušený pomazaný křesťan řekl: „Mají představu, že Bůh je nějaký nebeský číšník. Když něco potřebují, nejraději by luskli prsty, aby hned přišel. A když dostanou, co si přáli, chtějí, aby zase odešel.“ Takový postoj svědčí o nedostatku bázně před Bohem.

Když bázeň před Bohem ochabla

13. V jaké situaci David opomenul projevit úctu k Božímu Zákonu?

¹³ Díky tomu, že David v těžkých chvílích zažíval Jehovovu pomoc, prohloubila se jeho bázeň před Bohem a upevnila se jeho důvěra v něj. (Žalm 31:22–24) Ve třech nechvalně známých případech však Davidova bázeň před Bohem ochabla, a mělo to vážné následky. První případ souvisel s přepravou truhly Jehovovy smlouvy do Jeruzaléma. David zařídil, aby Truhla byla převážena na voze, místo aby ji na ramenou nesli Levité, jak to nařizoval Boží Zákon. Když Uzza, který vůz vedl, popadl Truhlu, aby se nepřevrhla, za svůj „neuctivý čin“ na místě zemřel. Je pravda, že Uzza se dopustil  vážného hříchu, ale základní příčinou tohoto tragického konce bylo, že David neprojevil náležitou úctu k Božímu Zákonu. Bát se Boha znamená dělat vše tak, jak to on stanovil. (2. Samuelova 6:2–9; 4. Mojžíšova 4:15; 7:9)

14. K čemu vedlo to, že David sečetl Izrael?

¹⁴ Později Satan Davida podnítil, aby sečetl izraelské bojovníky. (1. Paralipomenon 21:1) David tím dal najevo, že jeho bázeň před Bohem ochabla, a vedlo to ke smrti 70 000 Izraelitů. Přestože se David před Jehovou kál, on i lidé v jeho okolí kvůli tomu zažili velké utrpení. (2. Samuelova 24:1–16)

15. Co způsobilo, že David zhřešil a dopustil se sexuální nemravnosti?

¹⁵ Když v jiném případě Davidova bázeň před Bohem přechodně ochabla, vedlo to k nemravnosti s Urijášovou manželkou Bat-šebou. David věděl, že cizoložství je nesprávné a že člověk nemá ani toužit po manželském partnerovi někoho jiného. (2. Mojžíšova 20:14, 17) Na začátku problému bylo to, že David zahlédl Bat-šebu, když se koupala. Kdyby měl náležitou bázeň před Bohem, okamžitě by odvrátil zrak i myšlenky někam jinam. David se však podle všeho na Bat-šebu ‚stále díval‘, takže jeho vášeň nakonec byla silnější než bázeň před Bohem. (Matouš 5:28; 2. Samuelova 11:1–4) David ztratil ze zřetele skutečnost, že Jehova je důvěrně obeznámen se vším, co se v jeho životě děje. (Žalm 139:1–7)

16. Jaké následky David musel nést za své provinění?

¹⁶ Davidův nemravný styk s Bat-šebou vedl k tomu, že se jim narodil syn. Krátce nato Jehova poslal k Davidovi svého proroka Natana, aby Davidův hřích odhalil. Když byl David přiveden k rozumu, znovu začal mít bázeň před Bohem a svého jednání litoval. Úpěnlivě Jehovu prosil, aby ho od sebe neodvrhoval a neodnímal mu svého svatého ducha. (Žalm 51:7, 11) Jehova Davidovi odpustil a zmírnil jeho trest. Neochránil ho však před všemi špat nými následky jeho jednání. Davidův syn zemřel a jeho rodinu od té doby pronásledovaly těžkosti a tragické události. David opravdu zaplatil vysokou cenu za to, že jeho bázeň před Bohem ochabla. (2. Samuelova 12:10–14; 13:10–14; 15:14)

17. Ze kterého příkladu je patrné, jakou bolest působí hříšné jednání?

¹⁷ Podobné je to dnes. Kdybychom v otázce mravnosti neprojevili bázeň před Bohem, mohlo by to mít vážné a dlouhodobé následky. Představte si, jakou bolest musela prožívat jedna mladá žena, když se dozvěděla, že její křesťanský manžel, který pracoval v cizině, jí byl nevěrný. Natolik ji to zasáhlo, že se schoulila, dala hlavu do dlaní a rozplakala se. Jak dlouho potrvá, než si manžel získá zpět její důvěru a úctu? Takovým tragickým následkům je možné se vyhnout, když máme opravdovou bázeň před Bohem. (1. Korinťanům 6:18)

Bázeň před Bohem nám pomáhá vyvarovat se hříchu

18. O co jde Satanovi a jak se toho snaží dosáhnout?

¹⁸ Ve světě dnes pod Satanovým vlivem rapidně klesají morální hodnoty. Satanovi jde hlavně o to, aby zkazil pravé křesťany. Využívá k tomu nejsnazší způsob, jak ovlivnit naše srdce a mysl — působí na naše smysly, zejména na zrak a sluch. (Efezanům 4:17–19) Jak se zachováte, když se neočekávaně setkáte s nemravnými výjevy, slovy nebo lidmi?

19. Jak pomohla zbožná bázeň jednomu křesťanovi, aby nepodlehl pokušení?

¹⁹ Zamysleme se nad tím, co zažil André *, křesťanský starší a otec, který žije v Evropě a pracuje jako lékař. Když míval v nemocnici noční směny, kolegyně mu znovu a znovu připevňovaly na polštář vzkazy ozdobené srdíčky a zvaly ho, aby měl s nimi pohlavní styk. André pevně odmítal se jejich návrhy zabývat. Kromě toho podnikl kroky, aby nemusel být v takovém špatném prostředí, a našel si práci jinde. To, že se bál Boha, bylo velmi moudré a vedlo to k požehnání. Dnes totiž André vypomáhá v odbočce svědků Jehovových ve své zemi.

20, 21. (a) Jak nám bázeň před Bohem může pomoci, abychom se vyvarovali hříchu? (b) O čem bude pojednávat následující článek?

²⁰ Když si někdo pohrává s nesprávnými myšlenkami, může se dostat do takového stavu mysli, že je ochoten vzdát se svého drahocenného vztahu k Jehovovi výměnou za něco, na co nemá právo. (Jakub 1:14, 15) Naproti tomu, jestliže se bojíme Jehovy, vyhýbáme se lidem, místům, činnostem a zábavě, které by mohly otupit naši mravní vnímavost. Někdy to může znamenat doslova se vzdálit. (Přísloví 22:3) Je možné, že se tak v očích druhých ztrapníme nebo že se budeme muset něčeho vzdát, ale to vše je nevýznamné ve srovnání s tím, kdybychom ztratili Boží přízeň. (Matouš 5:29, 30) Jestliže se bojíme Boha, určitě se nebudeme záměrně vystavovat čemukoli nemravnému, například jakémukoli druhu pornografie, ale přimějeme své oči, aby „přešly a neviděly, co je bezcenné“. V takovém případě můžeme Jehovovi důvěřovat, že ‚nás zachová naživu‘ a poskytne nám všechno, co doopravdy potřebujeme. (Žalm 84:11; 119:37)

²¹ Projevovat pravou bázeň před Bohem je za všech okolností moudré. Kromě toho nám to přináší skutečné štěstí. (Žalm 34:9) To jasně uvidíme v následujícím článku.

[Poznámky pod čarou]

Umíš to vysvětlit?

• Které křesťanské vlastnosti zahrnuje bázeň před Bohem?

• Jak nám bázeň před Bohem pomáhá, abychom se nebáli lidí?

• Jak můžeme dát najevo, že máme správný postoj k modlitbě?

• Jak nám bázeň před Bohem může pomoci, abychom se vyvarovali hříchu?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 23]

David se naučil bát se Boha díky tomu, že pozoroval dílo jeho rukou

[Obrázky na straně 24]

Jak se zachováš, když se neočekávaně dostaneš do pokušení?