Přejít k článku

Přejít na obsah

Job — zářný příklad vytrvalosti a ryzosti

Job — zářný příklad vytrvalosti a ryzosti

Job — zářný příklad vytrvalosti a ryzosti

„Zaměřil jsi své srdce na mého sluhu Joba, že na zemi není nikdo jako on, muž bezúhonný a přímý, který se bojí Boha a odvrací se od špatného?“ (JOB 1:8)

1, 2. (a) Které nečekané tragické události postihly Joba? (b) Popište, jaký byl Jobův život, než k tragickým událostem došlo.

KDYSI žil jeden muž, který měl všechno, co si lze přát — byl bohatý, těšil se vážnosti, byl zdravý a měl šťastnou rodinu. Potom jej však rychle za sebou postihly tři tragédie. Přes noc přišel o své bohatství. Vzápětí během hrůzné bouře zahynuly všechny jeho děti. Krátce na to jej postihla vysilující nemoc, při které se celé jeho tělo pokrylo bolestivými vředy. Možná jste poznali, že tímto mužem byl Job, ústřední postava biblické knihy, která nese jeho jméno. (Job, kapitoly 1 a 2)

2 „Kéž bych byl jako v dávných lunárních měsících,“ úpěl. (Job 3:3; 29:2) Když nastane nějaká katastrofa, kdo by nezatoužil po minulých dnech? Pokud jde o Joba, míval dobrý život a zdálo se, že je chráněn před jakýmkoli neštěstím. Význační lidé si jej vážili a chodili se k němu radit. (Job 29:5–11) Byl bohatý, ale na peníze měl vyrovnaný názor. (Job 31:24, 25, 28) Když se setkal s vdovami nebo se sirotky, kteří byli v nouzi, pomáhal jim. (Job 29:12–16) A byl věrný své manželce. (Job 31:1, 9, 11)

3. Jak na Joba pohlížel Jehova?

3 Job žil bezúhonně, protože uctíval Boha. Jehova řekl: „Na zemi není nikdo jako on, muž bezúhonný a přímý, který se bojí Boha a odvrací se od špatného.“ (Job 1:1, 8) Ale ačkoli se Job vyznačoval mravní ryzostí, postihly ho tragédie, které tvrdě zasáhly do jeho poklidného způsobu života. Všechny výsledky jeho činnosti zmizely a dolehla na něj bolest, úzkost a pocit marnosti. Byla to zkouška, při níž se mělo ukázat, jakým člověkem Job doopravdy je.

4. Proč bude užitečné, jestliže budeme uvažovat o Jobově zkoušce?

4 Job ovšem nebyl zdaleka jediným Božím služebníkem, kterého osobně postihlo neštěstí. Mnohým dnešním křesťanům nejsou Jobovy zážitky vůbec vzdálené. Stojí tedy za to, abychom se zabývali dvěma otázkami: Jak nám úvaha o Jobově zkoušce pomůže, když nás potká nějaká tragédie? A jak se na základě Jobovy zkoušky můžeme naučit lépe se vcítit do situace těch, kdo trpí?

Sporná otázka věrné oddanosti a zkouška ryzosti

5. Jak se Satan vyjádřil o tom, proč Job slouží Bohu?

5 Jobův případ byl mimořádný. Aniž o tom Job věděl, Ďábel zpochybnil pohnutky, které Joba vedou ke službě Bohu. Když při shromáždění nebeských tvorů Jehova upozornil na Jobovy znamenité vlastnosti, Satan odpověděl: „Nepostavil jsi sám plot okolo něho a okolo jeho domu a okolo všeho, co má všude kolem?“ Satan tedy tvrdil, že Job jedná ze sobeckých důvodů — a že totéž vlastně platí i o každém z Božích služebníků. „Napřáhni, prosím, . . . ruku a dotkni se všeho, co má, a viz, zdali tě neprokleje přímo do obličeje,“ řekl Satan Jehovovi. (Job 1:8–11)

6. Kterou důležitou spornou otázku Satan vznesl?

6 Byla to důležitá sporná otázka. Satan původně zpochybnil způsob, jak Jehova uplatňuje svou svrchovanost. Tím vznikla otázka: Může Bůh nad vším svým stvořením skutečně vládnout láskou? Nebo je to tak, jak naznačil Satan, a nakonec vždy zvítězí lidské sobectví? Jehova Ďáblovi dovolil, aby Joba použil jako modelový případ. Důvěřoval totiž, že jeho služebník zachová ryzost a věrnou oddanost. Byl to tedy Satan, kdo způsobil řadu neštěstí, jež Joba postihla rychle za sebou. Když se první útoky nesetkaly s úspěchem, Satan postihl Joba velmi bolestivou nemocí. „Kůži za kůži, a všechno, co člověk má, dá ve prospěch své duše,“ tvrdil Ďábel. (Job 2:4)

7. Proč lze říci, že dnešní Boží služebníky postihují podobné těžkosti, jaké prožíval Job?

7 I když většina křesťanů dnes netrpí v té míře, jako trpěl Job, přesto je postihuje soužení nejrůznějšího druhu. Mnozí jsou pronásledováni nebo mají rodinné problémy. Také ekonomické těžkosti nebo špatné zdraví mohou působit zhoubně. Někteří křesťané za svou víru obětovali život. Nesmíme se samozřejmě domnívat, že každou tragédii, která nás postihla, působí osobně Satan. Vždyť některé problémy mohou dokonce být důsledkem našich vlastních chyb nebo dědičnosti. (Galaťanům 6:7) A všichni podléháme zhoubným účinkům stáří a přírodních katastrof. Bible jasně ukazuje, že před těmito strastmi dnes Jehova své služebníky zázračně nechrání. (Kazatel 9:11)

8. Jak se může Satan snažit využít naše soužení?

8 Různé druhy soužení, které prožíváme, však může Satan využít k tomu, aby podkopal naši víru. Apoštol Pavel se zmínil o tom, že jej sužoval ‚osten v těle, Satanův anděl‘, který ho stále „políčkoval“. (2. Korinťanům 12:7) Bez ohledu na to, zda to byl nějaký problém tělesného rázu, jako například špatný zrak, nebo to bylo něco jiného, Pavel chápal, že by Satan mohl tento problém a s ním spojenou sklíčenost využít k tomu, aby ho připravil o radost a o ryzost. (Přísloví 24:10) Dnes může Satan podněcovat členy rodiny, spolužáky, a dokonce i diktátorské vlády k tomu, aby nějakým způsobem pronásledovali Boží služebníky.

9. Proč bychom neměli být příliš překvapeni, když nás postihují těžkosti nebo pronásledování?

9 Co můžeme dělat, abychom se s těmito problémy úspěšně vyrovnávali? Můžeme je považovat za příležitost dát najevo, že naše láska k Jehovovi není vrtkavá a že se jeho svrchovanosti nepodřizujeme jen chvilkově. (Jakub 1:2–4) Jestliže chápeme, jak je důležité, abychom byli Bohu věrně oddáni, pomůže nám to zachovat si duchovní vyrovnanost, ať je příčinou našich těžkostí cokoli. Apoštol Petr křesťanům napsal: „Milovaní, nebuďte zmateni požárem mezi vámi, který se vám děje jako zkouška, jako by vás postihlo něco podivného.“ (1. Petra 4:12) A Pavel prohlásil: „Všichni ti, kdo touží žít ve zbožné oddanosti ve společenství s Kristem Ježíšem, budou rovněž pronásledováni.“ (2. Timoteovi 3:12) Satan stále ještě zpochybňuje ryzost Jehovových svědků, jako to udělal v případě Joba. Bible dokonce ukazuje, že v nynějších posledních dnech Satan své útoky proti Božímu lidu stupňuje. (Zjevení 12:9, 17)

Mylná domněnka a špatné rady

10. Jakou nevýhodu měl Job?

10 Job měl jednu nevýhodu, kterou nemusíme mít my. Nevěděl, proč ho ty nešťastné události postihují. Mylně se domníval, že zkrátka „Jehova dal a Jehova vzal“. (Job 1:21) Satan se možná úmyslně snažil vyvolat v Jobovi dojem, že neštěstí, která na něj dolehla, způsobil Bůh.

11. Vysvětli, jak Job reagoval na neštěstí, která ho postihla.

11 Job sice nedal na naléhání své manželky a odmítl proklít Boha, ale byl hluboce sklíčen. (Job 2:9, 10) ‚Zdá se, že se ničemným daří daleko lépe než mně,‘ říkal. (Job 21:7–9) Pravděpodobně si kladl otázku: ‚Proč mě Bůh trestá?‘ Prožíval chvíle, kdy si přál zemřít. „Ach, kdybys mě skryl v šeolu,“ zvolal, „kdybys mě držel skrytého, dokud se neobrátí zpět tvůj hněv!“ (Job 14:13)

12, 13. Jak na Joba působily výroky jeho tří druhů?

12 Joba přišli navštívit tři jeho druhové, údajně aby mu ‚projevili účast a utěšili ho‘. (Job 2:11) Ukázalo se však, že to jsou „obtížní těšitelé“. (Job 16:2) Kdyby Job měl přátele, kterým by se mohl svěřit se svými problémy, mohl z toho mít užitek, ale tito tři druhové přispěli k tomu, že byl ještě zmatenější a sklíčenější. (Job 19:2; 26:2)

13 Joba samozřejmě mohly napadat otázky jako: ‚Proč právě já? Co jsem udělal, že jsem si zasloužil všechny ty strasti?‘ Vysvětlení, která mu dávali jeho druhové, byla naprosto scestná. Usuzovali, že se Job dopustil nějakého těžkého hříchu, a že si tedy způsobil svá utrpení sám. „Který nevinný kdy zahynul?“zeptal se Elifaz. „Podle toho, co jsem viděl, ti, kdo vymýšlejí to, co ubližuje, a ti, kdo zasévají těžkosti, sklidí to sami.“ (Job 4:7, 8)

14. Proč bychom neměli utrpení automaticky uvádět do souvislosti s nesprávným chováním?

14 Pokud rozséváme s ohledem na tělo, a ne s ohledem na ducha, mohou samozřejmě vzniknout problémy. (Galaťanům 6:7, 8) Ale v nynějším systému mohou těžkosti vzniknout bez ohledu na to, jak se chováme. A vůbec nelze říci, že nevinným lidem se každé neštěstí vyhne. Ježíš Kristus byl „neposkvrněný, oddělený od hříšníků“, a přesto zemřel v bolestech na mučednickém kůlu. Také apoštol Jakub zemřel mučednickou smrtí. (Hebrejcům 7:26; Skutky 12:1, 2) Chybné uvažování Elifaza a jeho dvou společníků vedlo Joba k tomu, že hájil své dobré jméno a trval na tom, že se ničím neprovinil. Jobovi druhové svým neústupným tvrzením, že Job si své utrpení zaslouží, možná také ovlivnili jeho názor na Boží smysl pro právo. (Job 34:5; 35:2)

Jak můžeme najít pomoc, jsme-li v soužení

15. O čem bychom měli přemýšlet, když nás postihne utrpení?

15 Můžeme si z toho vzít nějaké poučení? Tragické události, nemoci nebo pronásledování se mohou jevit jako velké bezpráví. Zdá se, že jiní lidé mnoho takových problémů nemají. (Žalm 73:3–12) Někdy si snad budeme muset položit základní otázky: ‚Podněcuje mě láska k Bohu natolik, abych mu sloužil za všech okolností? Toužím dát Jehovovi „odpověď pro toho, který ho popichuje“?‘ (Přísloví 27:11; Matouš 22:37) Nikdy nesmíme připustit, aby v nás bezmyšlenkovité poznámky druhých vyvolaly pochybnosti o našem nebeském Otci. Jedna věrná křesťanka, která mnoho let trpěla chronickou nemocí, kdysi řekla: „Ať Jehova připustí cokoli, vím, že to dopadne dobře. Vím, že mi dá potřebnou sílu. Dal mi ji vždy.“

16. Jak těm, kdo jsou v těžkých situacích, poskytuje pomoc Boží slovo?

16 Pokud jde o porozumění Satanovým taktikám, jsme v lepší situaci, než v jaké byl Job. „Nejsme v nevědomosti o jeho záměrech“ neboli zlých úkladech. (2. Korinťanům 2:11) Máme také bohatý zdroj praktické moudrosti, z něhož můžeme těžit. V Bibli nacházíme zprávy o věrných mužích a ženách, kteří vydrželi nejrůznější těžkosti. Apoštol Pavel, který vytrpěl víc než většina křesťanů, napsal: „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo . . . napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a prostřednictvím útěchy z Písem.“ (Římanům 15:4) Jeden svědek Jehovův, který byl v Evropě za druhé světové války vězněn kvůli své víře, získal Bibli výměnou za třídenní příděl jídla. „Tato výměna se mi opravdu velmi vyplatila,“ říká. „Měl jsem sice doslovný hlad, ale dostával jsem duchovní pokrm, který v té době těžkých zkoušek pomáhal nejen mně, ale i jiným bratrům. Tu Bibli mám dodnes.“

17. Jaká další opatření od Boha nám mohou pomoci, abychom vytrvali?

17 Kromě útěchy, kterou získáváme z Písma, máme také mnoho biblických studijních pomůcek, které nám poskytují dobré vedení, abychom se dokázali se svými problémy vyrovnávat. Když použijeme Index publikací Watch Tower Society, pravděpodobně najdeme vyprávění o některém spolukřesťanovi, který prožíval podobnou situaci jako my. (1. Petra 5:9) Také nám může pomoci, jestliže si o své situaci promluvíme s vnímavými sborovými staršími nebo jinými zralými křesťany. A především se můžeme spolehnout na to, že budeme-li se modlit, obdržíme pomoc od Jehovy a jeho svatého ducha. Jak Pavel odolával Satanovým ‚políčkům‘? Tím, že se naučil spoléhat se na Boží moc. (2. Korinťanům 12:9, 10) Napsal: „Ke všemu mám sílu mocí toho, kdo mi sílu předává.“ (Filipanům 4:13)

18. Jak nám spolukřesťané mohou poskytnout neocenitelné povzbuzení?

18 Pomoc je tedy k dispozici a vždy bychom ji měli bez váhání hledat. „Ztratil jsi odvahu v den tísně? Tvé síly bude poskrovnu,“ říká jedno přísloví. (Přísloví 24:10) Sklíčenost může podkopat křesťanovu ryzost, podobně jako mohou termiti rozhlodat dřevěný dům, takže se rozpadne. Abychom mohli tomuto nebezpečí vzdorovat, Jehova nám poskytuje podporu prostřednictvím těch, kdo mu slouží spolu s námi. Ježíšovi se v noci, kdy jej čekalo zatčení, objevil anděl a posílil ho. (Lukáš 22:43) Když Pavel cestoval jako vězeň do Říma a na Appiově tržišti a u Tří krčem se sešel s bratry, „poděkoval Bohu a sebral odvahu“. (Skutky 28:15) Jedna sestra z Německa si až dodnes pamatuje, co jí pomohlo, když se jako ustrašená dospívající dívka dostala do koncentračního tábora v Ravensbrücku. „Hned mě našla jedna spolukřesťanka a laskavě mě přivítala,“ vypráví. „Jiná věrná sestra mě vzala ‚pod křídlo‘ a stala se mi v duchovním ohledu jakoby maminkou.“

„Prokaž se jako věrný“

19. Co Jobovi pomohlo odolat Satanovým snahám?

19 Jehova o Jobovi řekl, že to je muž, který „se pevně drží své ryzosti“. (Job 2:3) Job byl sice sklíčený a nechápal, proč trpí, ale v rozhodující sporné otázce věrné oddanosti nikdy nezakolísal. To, pro co předtím žil, nepopřel. S přesvědčením prohlásil: „Dokud nevydechnu naposled, nepřipravím se o svou ryzost!“ (Job 27:5)

20. Proč stojí za to vytrvat?

20 Podobné odhodlání pomůže i nám, abychom za všech okolností — tváří v tvář pokušení, odporu či obtížným situacím — zachovali ryzost. „Neboj se toho, co máš vytrpět,“ řekl Ježíš sboru ve Smyrně. „Pohleď, Ďábel bude stále uvrhovat některé z vás do vězení, abyste byli plně vyzkoušeni a abyste měli soužení [těžkosti, úzkost nebo útlak] deset dnů. Prokaž se jako věrný až do smrti a já ti dám korunu života.“ (Zjevení 2:10)

21, 22. Co pro nás může být útěchou, když snášíme utrpení?

21 V tomto systému věcí, nad nímž panuje Satan, bude naše vytrvalost i ryzost zkoušena. Ježíš nás však ujišťuje, že když zaměřujeme svůj pohled do budoucnosti, nemusíme se ničeho bát. Důležité je, abychom se prokázali jako věrní. „Soužení je chvilkové,“ řekl Pavel, zatímco ‚sláva‘ neboli odměna, kterou nám slibuje Jehova, „má stále více převyšující váhu a je věčná“. (2. Korinťanům 4:17, 18) I Jobovo utrpení bylo — ve srovnání s mnoha šťastnými lety, jež prožíval před touto zkouškou a po ní — jen chvilkové. (Job 42:16)

22 Přece však v našem životě mohou být období, kdy se nám zkoušky zdají nekonečné a utrpení téměř nesnesitelné. V následujícím článku budeme uvažovat o tom, jak nám Jobův příběh poskytuje další poučení o vytrvalosti. Budeme se také zabývat tím, jak můžeme posilovat ty, kdo prožívají těžkosti.

Jak byste odpověděli?

• Kterou základní spornou otázku vznesl Satan v souvislosti s Jobovou ryzostí?

• Proč by nás nemělo příliš překvapovat to, že musíme snášet těžkosti?

• Jak nám Jehova pomáhá vytrvat?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 23]

K vytrvalosti nám pomůže to, že zkoumáme Bibli, mluvíme se zralými křesťany a vroucně se modlíme