„Dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu“

„Ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním.“ (FILIPANŮM 4:6)

1. S kým máme výsadu komunikovat a proč je to neobyčejně cenné?

KDYBYSTE se rozhodli požádat o audienci u prezidenta, co by vám asi bylo řečeno? Možná byste dostali zdvořilou odpověď z jeho kanceláře, ale je velmi nepravděpodobné, že by vám bylo umožněno osobně s ním mluvit. S Jehovou, nejvýznamnějším Vládcem a Svrchovaným Panovníkem celého vesmíru, je to však naprosto odlišné. Můžeme k němu přistupovat odkudkoli a kdykoli. K jeho sluchu se dostanou všechny přijatelné modlitby. (Přísloví 15:29) To je něco úžasného! Nemělo by nás tedy ocenění motivovat k tomu, abychom se k Bohu, který je oprávněně označen jako ‚Ten, který slyší modlitbu‘, pravidelně obraceli? (Žalm 65:2)

2. Za jakých podmínek mohou být modlitby lidí Bohu přijatelné?

² Někdo se však může ptát: ‚Jaké modlitby jsou Bohu přijatelné?‘ Z Bible vyplývá, že ti, kdo se k Bohu modlí a chtějí, aby mu jejich prosby byly přijatelné, musí splňovat jednu podmínku: „Bez víry je . . . nemožné líbit se mu, neboť ten, kdo se přibližuje k Bohu, musí věřit, že je a že se stává dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají.“ (Hebrejcům 11:6) Jak již bylo vysvětleno v předchozím článku, klíčovým faktorem pro přístup k Bohu je tedy víra. Bůh je ochoten vyslýchat modlitby těch, kdo k němu přistupují, ale musejí to dělat s vírou podloženou správnými skutky, s upřímností a se správným postojem srdce.

3. (a) Jaká vyjádření můžeme do svých modliteb zahrnout podle příkladu věrných Božích služebníků ze starověku? (b) Jaké druhy modliteb můžeme Bohu adresovat?

³ Apoštol Pavel křesťany ve své době nabádal: „O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním.“ (Filipanům 4:6, 7) V Bibli je uvedeno mnoho příkladů lidí, kteří se se svými starostmi svěřovali Bohu. Patřili k nim například Hana, Elijáš, Ezekjáš a Daniel. (1. Samuelova 2:1–10; 1. Královská 18:36, 37; 2. Královská 19:15–19; Daniel 9:3–21) Jejich příklad bychom měli napodobovat. Z Pavlových slov také vyplývá, že naše modlitby mohou mít různou formu. Zmínil se o díkůvzdání, což je modlitba, v níž Bohu děkujeme za to, co pro nás dělá. K tomu může patřit i chvála. Slovy úpěnlivá prosba Pavel poukázal na pokornou, naléhavou prosbu. A k Bohu můžeme vznášet i prosebné žádosti neboli ho prosit o něco konkrétního. (Lukáš 11:2, 3) Našeho nebeského Otce těší, když může naše modlitby přijmout, ať už mají jakoukoli z výše uvedených forem.

4. Ačkoli Jehova zná naše potřeby, proč bychom mu i přesto měli předkládat své prosebné žádosti?

⁴ Někdo však může položit otázku: ‚Cožpak ale Jehova nezná všechny naše potřeby?‘ Ano, zná. (Matouš 6:8, 32) Proč tedy po nás i přesto chce, abychom k němu vznášeli své prosebné žádosti? Uvažujme o následujícím příkladu: Nějaký majitel obchodu se rozhodne, že každému ze svých zákazníků nabídne dárek.  Má-li však zákazník dárek dostat, musí k obchodníkovi přijít a požádat ho o něj. Ti zákazníci, kterým je zatěžko to udělat, svým postojem dají najevo, že si oné nabídky vlastně neváží. Podobně kdybychom měli k modlitbám laxní přístup a nedávali v nich Bohu na vědomí své prosebné žádosti, svědčilo by to o malém ocenění pro Jehovovy dary. Ježíš řekl: „Proste a obdržíte.“ (Jan 16:24) Tímto způsobem dáváme najevo, že se na Boha spoléháme.

Jak bychom měli k Bohu přistupovat?

5. Proč se musíme modlit v Ježíšově jménu?

⁵ Jehova lidem nestanovuje spoustu neměnných pravidel k tomu, jak se modlit. Měli bychom si však osvojit správné zásady pro přístup k Bohu, a ty jsou vysvětleny v Bibli. Ježíš své následovníky například učil: „Jestliže Otce o něco poprosíte, dá vám to v mém jménu.“ (Jan 16:23) Jsme tedy vybízeni, abychom se modlili v Ježíšově jménu a uznávali, že jedině on je prostředníkem, skrze nějž Bůh požehná celému lidstvu.

6. Jakou pozici bychom měli při modlitbě zaujmout?

⁶ Jakou pozici bychom měli při modlitbě zaujmout? V Bibli není uvedeno nic o tom, v jaké pozici bychom se měli modlit, když chceme, aby nás Bůh vyslyšel. (1. Královská 8:22; Nehemjáš 8:6; Marek 11:25; Lukáš 22:41) Důležité je modlit se k Bohu upřímně a se správným postojem srdce. (Joel 2:12, 13)

7. (a) Jaký význam má slovo „amen“? (b) Jak můžeme toto slovo vhodně používat ve svých modlitbách?

⁷ A jak je to se slovem „amen“? Písmo ukazuje, že obvykle to je vhodné zakončení našich modliteb, zvlášť pokud se někdo modlí veřejně. (Žalm 72:19; 89:52) Základní význam hebrejského slova ʼa·menʹ je „jistě“. V McClintockově a Strongově díle Cyclopedia je vysvětleno, že zakončení modlitby slovem „amen“ je „vyjádřením souhlasu se slovy, jež zazněla, a prosbou o jejich vyslyšení“. Když tedy někdo na konci modlitby řekne upřímné „amen“, dává tak najevo, že mu na tom, co právě řekl, skutečně záleží. Když nějaký křesťan zastupuje sbor v modlitbě a zakončí ji tímto slovem, posluchači mohou také říct „amen“ — ať už v duchu, nebo nahlas —, aby dali najevo, že s tím, co bylo řečeno, ze srdce souhlasí. (1. Korinťanům 14:16)

8. Za jakých okolností se mohou naše modlitby podobat modlitbám Jákoba nebo Abrahama, a co tím dáme najevo?

⁸ Bůh nás někdy nechá, abychom ukázali, že své prosby myslíme vážně. Možná budeme muset být jako starověký Jákob, který zápasil s andělem celou noc, aby získal požehnání. (1. Mojžíšova 32:24–26) Nebo za určitých okolností bude nutné, abychom napodobili Abrahama, který opakovaně Jehovu prosil za Lota a za všechny ostatní spravedlivé lidi, kteří podle něj byli v Sodomě. (1. Mojžíšova 18:22–33) I my se možná modlíme k Jehovovi v záležitostech, které jsou pro nás důležité, a prosíme ho, aby projevil svou spravedlnost, milující laskavost a milosrdenství.

O co se můžeme modlit?

9. Co bychom měli v modlitbách dávat na první místo?

⁹ Pamatujme, že Pavel řekl: „Ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu.“ (Filipanům 4:6) Naše osobní modlitby se tedy mohou týkat v podstatě čehokoli. Nicméně první místo by v nich měly zaujímat věci, které leží na srdci Jehovovi. Dobrým příkladem v tom byl Daniel. Když Izrael trpěl za své hříchy, Daniel Jehovu prosil o projevy milosrdenství. Řekl: „Neotálej sám kvůli sobě, můj Bože, vždyť nad tvým městem a nad tvým lidem bylo vzýváno tvé vlastní jméno.“ (Daniel 9:15–19) Je i z našich modliteb vidět, že nejvíc nám záleží na posvěcení Jehovova jména a na uskutečnění jeho vůle?

10. Z čeho vidíme, že je vhodné modlit se o osobní věci?

¹⁰ Nicméně je také vhodné, když se k Bohu modlíme i o své vlastní záležitosti. Podobně  jako žalmista se můžeme modlit například o hlubší duchovní pochopení. Žalmista prosil: „Dej mi porozumět, abych zachovával tvůj zákon a abych jej celým srdcem dodržoval.“ (Žalm 119:33, 34; Kolosanům 1:9, 10) Ježíš „předkládal úpěnlivé prosby a také prosebné žádosti . . . Tomu, kdo byl schopen ho zachránit ze smrti“. (Hebrejcům 5:7) Tím ukázal, že je správné modlit se o sílu, pokud se dostaneme do nebezpečí nebo pokud nás potkají zkoušky. Když svým učedníkům ukazoval, jak se mají modlit, zmínil se i o osobních věcech, k nimž patřila prosba o odpuštění hříchů a pomoc při obstarávání obživy.

11. Jak nám modlitba pomůže nepodlehnout pokušení?

¹¹ Do zmíněné vzorové modlitby Ježíš zahrnul i prosbu: „Neuveď nás do pokušení, ale osvoboď nás od toho ničemného.“ (Matouš 6:9–13) Později své posluchače vybídl: „Zůstaňte bdělí a modlete se neustále, abyste neupadli do pokušení.“ (Matouš 26:41) Když se setkáme s pokušením, je modlitba velmi důležitá. V práci nebo ve škole možná máme někdy chuť ignorovat biblické zásady. Nevěřící lidé nás možná někdy svádějí, abychom se k nim připojili v nějakém pochybném jednání. Snad nás vybízejí, abychom udělali něco, čím bychom porušili spravedlivé zásady. V takových situacích uděláme dobře, když se budeme řídit Ježíšovou radou, abychom se modlili — a to jak předem, tak i přímo v situaci, kdy pokušení čelíme — a prosili Boha, aby nám pomohl neselhat.

12. Kvůli jakým úzkostným starostem se můžeme modlit a co lze v tomto směru od Jehovy očekávat?

¹² Boží služebníci dnes zažívají různé tlaky a úzkost. Hlavním zdrojem úzkosti jsou pro mnohé křesťany nemoci a stres. Život je plný  napětí kvůli všudypřítomnému násilí. Ekonomické problémy člověku ztěžují odpovědnost postarat se o živobytí. Proto je velmi povzbudivé vědět, že Jehova svým služebníkům naslouchá, když se na něj s těmito problémy obracejí. V Žalmu 102:17 je o Jehovovi řečeno: „Jistě se obrátí k modlitbě těch úplně obnažených a neopovrhne jejich modlitbou.“

13. (a) Jaké osobní věci mohou být vhodným námětem našich modliteb? (b) Uveďte příklad takové modlitby.

¹³ Vhodným námětem našich modliteb může být v podstatě jakákoli záležitost, která ovlivňuje naši službu Jehovovi nebo náš vztah k němu. (1. Jana 5:14) Pokud se rozhodujete v souvislosti s uzavřením manželství, se zaměstnáním nebo pokud chcete sloužit Bohu víc, s volností řeči se na něj obracejte a proste jej o vedení. Jedna mladá žena žijící na Filipínách se například chtěla podílet na celodobé službě. Neměla však vhodnou práci, aby se při tom mohla uživit. Říká: „Jednu sobotu jsem se k Jehovovi modlila konkrétně o průkopnickou službu. Později ten den, když jsem zrovna kázala, jsem nabídla jednu knihu nějaké dívce. Ta z ničeho nic řekla: ‚Hned v pondělí ráno byste měla přijít k nám do školy.‘ ‚A proč?‘ zeptala jsem se. Vysvětlila mi, že tam zrovna mají jedno volné místo, které je potřeba co nejdřív obsadit. Šla jsem tam tedy, a hned mě přijali. Všechno se to odehrálo tak rychle.“ Mnozí svědkové Jehovovi po celém světě mají podobné zkušenosti. Proto neváhejte ze srdce předkládat své prosebné žádosti Bohu v modlitbě.

Co když jsme zhřešili?

14, 15. (a) Proč by se člověk neměl přestat modlit, i když zhřešil? (b) Co kromě osobních modliteb křesťanovi pomůže, aby se duchovně uzdravil?

¹⁴ Jak může modlitba pomoct člověku, který zhřešil? Takový křesťan se možná stydí, a proto se necítí hoden toho, aby se modlil. To však není moudrý přístup. Znázorněme si to: Piloti letadel vědí, že když ztratí orientaci, mohou požádat o pomoc pozemní letovou kontrolu. Co by se však stalo, kdyby se pilot zdráhal kontaktovat dispečery, protože se stydí za to, že se ztratil? To by mohlo vést ke katastrofě. Podobně člověk, který zhřešil a stydí se modlit k Bohu, si může ještě víc ublížit. Pocit studu způsobený hříchem by neměl být důvodem k tomu, že bychom se přestali modlit. Lidi, kteří vážně zhřešili, totiž Bůh vybízí, aby se k němu modlili. Prorok Izajáš apeloval na hříšníky ve své době, aby volali k Jehovovi, „neboť [on] ve velkém měřítku odpustí“. (Izajáš 55:6, 7) Někdy je samozřejmě potřeba ‚obměkčit obličej Jehovy‘ tím, že člověk zpytuje své svědomí, zanechá hříšného jednání a upřímně se kaje. (Žalm 119:58; Daniel 9:13)

¹⁵ Pokud se někdo dopustil hříchu, je modlitba důležitá ještě z jiného důvodu. O člověku, který potřebuje duchovní pomoc, učedník Jakub napsal: „Ať k sobě zavolá starší muže sboru a ti ať se nad ním modlí a . . . Jehova ho pozvedne.“ (Jakub 5:14, 15) Ano, člověk by měl svůj hřích osobně vyznat Jehovovi, ale může také požádat sborové starší, aby se za něj modlili i oni. To mu pomůže duchovně se uzdravit.

Odpovědi na modlitby

16, 17. (a) Jak Jehova odpovídá na modlitby? (b) Z jakých zkušeností je vidět, že modlitba a kazatelské dílo spolu úzce souvisejí?

¹⁶ Jak Jehova na modlitby odpovídá? Někdy rychle a zřetelně. (2. Královská 20:1–6) Jindy  to nějaký čas trvá a odpověď není tak snadné rozeznat. Z Ježíšova podobenství o vdově, která stále chodila za soudcem, je vidět, že někdy je nutné modlit se o nějakou věc opakovaně. (Lukáš 18:1–8) Můžeme však mít jistotu, že když se modlíme v souladu s Boží vůlí, Jehova nám nikdy neřekne: „Přestaň mi dělat těžkosti.“ (Lukáš 11:5–9)

¹⁷ Jehovovi ctitelé mají mnoho zkušeností s tím, jak byly jejich modlitby vyslyšeny. Často je to vidět v naší veřejné službě. Například dvě křesťanské sestry nabízely biblickou literaturu v jedné odlehlé části Filipín. Když daly traktát jisté ženě, oči se jí zalily slzami. Řekla: „Včera večer jsem se modlila k Bohu, aby mi poslal někoho, kdo by mi vysvětloval Bibli. A myslím, že tohle je odpověď na mou modlitbu.“ Krátce nato ta žena začala chodit na shromáždění do sálu Království. V jiné části jihovýchodní Asie jeden bratr pociťoval nervozitu z toho, že má kázat v pečlivě střeženém obytném komplexu. Modlil se však k Jehovovi, sebral odvahu a vstoupil do budovy. Zaklepal na dveře jednoho bytu a otevřela mu mladá žena. Když bratr vysvětlil důvod své návštěvy, žena začala plakat. Řekla, že už nějakou dobu hledá svědky Jehovovy a že se modlila k Bohu o pomoc, aby je našla. Bratr jí ochotně pomohl spojit se s místním křesťanským sborem.

18. (a) Když Jehova na naše modlitby odpoví, jak bychom měli reagovat? (b) Čím si můžeme být jisti, pokud se modlíme při každé příležitosti?

¹⁸ Modlitba je vskutku láskyplným opatřením. Jehova je připraven nám naslouchat a reagovat. (Izajáš 30:18, 19) Přesto ale musíme být vnímaví k tomu, jak Jehova na naše modlitby odpovídá. Vždycky to nemusí být tak, jak bychom očekávali. Když však rozeznáme jeho vedení, nikdy bychom neměli zapomenout poděkovat mu a chválit ho. (1. Tesaloničanům 5:18) Kromě toho vždy pamatujme na vybídku apoštola Pavla: „Ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním.“ Využívejme tedy každou příležitost k tomu, abychom s Bohem mluvili. Díky tomu budeme dál na vlastní kůži pociťovat pravdivost Pavlových slov, která řekl o těch, jejichž modlitby Bůh vyslýchá: „Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly.“ (Filipanům 4:6, 7)

Uměli byste odpovědět?

• Jaké formy mohou mít naše modlitby?

• Jak bychom se měli modlit?

• Co můžeme do svých modliteb zahrnout?

• Jakou úlohu modlitba hraje, když člověk zhřeší?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 29]

Vroucí modlitba nám pomáhá nepodlehnout pokušení

[Obrázky na straně 31]

V modlitbě vyjadřujeme Bohu svou vděčnost, své starosti i prosebné žádosti