Spolehlivé rady pro výchovu dětí

„BYLO mi devatenáct, žila jsem daleko od své rodiny a byla jsem absolutně nepřipravená.“ Tak popisuje Ruth svou situaci, když byla poprvé v jiném stavu. Sama byla ještě dítě, a tak moc nepřemýšlela o tom, že se stane matkou. Mohla někde najít spolehlivé rady?

Naproti tomu Jan, který má již dvě dospělé děti, říká: „Nejdřív jsem si naprosto věřil. Ale netrvalo dlouho a uvědomil jsem si, že po praktické stránce nevím jak na to.“ Ať už tedy rodiče od začátku nemají představu, jak své děti vychovávat, nebo tento pocit získají časem, vzniká otázka, kde mohou najít pomoc.

Stále více rodičů dnes hledá informace na internetu. Možná si však kladete otázku, jak spolehlivé takové rady jsou. Opatrnost je skutečně na místě. Opravdu víte, od koho si prostřednictvím internetu necháváte poradit? Jak ten člověk vychoval své vlastní děti? Pokud jde o vaši rodinu, určitě chcete jednat obezřetně. Předchozí článek ukázal, že někdy zklamou dokonce i rady odborníků. Na koho se tedy můžete obrátit?

Tím nejpovolanějším Rádcem v otázce výchovy dětí je Jehova Bůh, Původce rodiny. (Efezanům 3:15) On je jediným skutečným odborníkem. Ve svém Slově, Bibli, poskytuje spolehlivé a praktické rady, které vždy přinášejí dobré výsledky. (Žalm 32:8; Izajáš 48:17, 18) Je však na každém z nás, zda je bude uplatňovat.

Několik rodičů dostalo otázku, k jakým poznatkům dospěli, když se snažili vychovat ze svých dětí vyrovnané a bohabojné lidi. Podle jejich názoru úspěch spočíval především v tom, že uplatňovali biblické zásady. Přesvědčili se, že biblické rady jsou dnes stejně spolehlivé jako v době, kdy byly zapsány.

Věnujte dětem čas

Na otázku, jaká rada byla nejužitečnější, Catherine, matka dvou dětí, bez dlouhého přemýšlení odpověděla, že to byl text v 5. Mojžíšově 6:7. V tomto verši se říká: „Budeš [biblické zásady] vštěpovat svému synovi a mluvit o nich, když budeš sedět ve svém domě a když půjdeš po cestě a když budeš uléhat a když budeš vstávat.“ Catherine si uvědomila, že pokud se chce touto radou řídit, musí se svými dětmi trávit dostatek času.

Možná si však pomyslíte: ‚To se snadněji řekne, než udělá.‘ Jak si mohou rodiče najít na děti více času, když v mnoha rodinách je nutné, aby do zaměstnání chodili oba dva? Torlief, jehož syn má už vlastní rodinu, říká, že řídit se radou v 5. Mojžíšově je nesmírně důležité. Znamená to brát děti všude s sebou, protože tak přirozeně vznikají příležitosti k rozhovoru. „Syn mi pomáhal s údržbou domu,“ pokračuje Torlief. „Jako rodina jsme jezdili na výlety. Pravidelně jsme se scházeli ke společnému jídlu.“ Díky tomu „náš syn věděl, že si s námi může o všem otevřeně popovídat“.

Co ale dělat, když v rodině otevřená komunikace chybí a rozhovory váznou? Někdy k tomu dojde, když děti povyrostou. I v tom případě pomůže, když s nimi budete trávit více času. Catherinin manžel Ken vzpomíná, že když byla jejich dcera v pubertě, stěžovala si, že se jí táta vůbec nevěnuje. Takový pocit mají dospívající často. Mohl s tím Ken něco dělat? Říká: „Rozhodl jsem se, že s ní budu trávit víc času, abychom spolu mohli diskutovat  o jejích názorech, pocitech a obavách. A to pomohlo.“ (Přísloví 20:5) Ken si myslí, že se tento přístup osvědčil především proto, že v rodině měli ve zvyku si spolu povídat. Říká: „Vždycky jsem měl se svou dcerou velmi dobrý vztah, takže věděla, že se mnou může mluvit naprosto otevřeně.“

Z jedné nedávno provedené studie vyplynul zajímavý závěr — dospívající, ve srovnání se svými rodiči, se třikrát častěji vyjádřili, že jako rodina jsou málo spolu. Co kdybyste se tedy řídili ověřenou biblickou radou? Věnujte svých dětem co nejvíc času — když odpočíváte nebo pracujete, když jste doma nebo na cestách, když ráno vstanete a než jdete večer spát. Pokud je to možné, berte je s sebou všude, kam jdete. Jak ukazuje 5. Mojžíšova 6:7, čas strávený s dětmi nelze ničím nahradit.

Vštěpujte jim správné hodnoty

Mario, který má dvě děti, také doporučuje: „Projevujte dětem hodně lásky a čtěte jim.“ Nejde však jen o to, abyste rozvíjeli jejich myšlenkové schopnosti. Je nutné učit děti rozlišovat, co je správné a co špatné. Mario dodává: „Studujte s nimi Bibli.“

Boží slovo rodiče vybízí: „Nedrážděte [své děti] ke zlosti a užívejte ve výchově takových prostředků, které schvaluje Pán, hlavně dobrých podnětů a rad.“ (Efezanům 6:4, Slovo na cestu) Na morální poučování se dnes v mnoha rodinách neklade skoro žádný důraz. Někteří lidé se domnívají, že až děti vyrostou, budou schopny samy se rozhodnout, jaké hodnoty přijmou. Zdá se vám to rozumné? Aby mladý člověk sílil a byl zdravý, jeho tělo potřebuje vhodnou výživu. Stejně tak má-li se dobře vyvíjet jeho mysl a srdce, je nutné náležité poučování. Jestliže děti nezískají morální hodnoty doma, pravděpodobně převezmou názory od svých spolužáků, učitelů nebo ze sdělovacích prostředků.

Pro rodiče, kteří děti učí rozlišovat, co je správné a co špatné, může být Bible opravdu užitečná. (2. Timoteovi 3:16, 17) Také Jeff, zkušený starší v křesťanském sboru, který vychoval dceru a syna, doporučuje vštěpovat dítěti správné hodnoty pomocí Božího slova. Říká: „Když používáte Bibli, dítěti to pomůže, aby si uvědomilo, jaký názor má na danou věc Stvořitel, nejen mamka a taťka. Všimli jsme si, že Bible má na mysl a srdce mimořádný vliv. Když jsme si s dítětem chtěli promluvit o nějakém jeho nesprávném jednání nebo postoji, věnovali jsme předtím čas tomu, abychom vyhledali vhodný biblický text. Pak jsme si s ním sedli a dali mu ten text přečíst. Reakcí často bylo, že mu po tvářích začaly téct slzy. Žasli jsme nad tím, jakou sílu Bible má — byla daleko účinnější než cokoli, co bychom mohli říct nebo udělat my sami.“

Hebrejcům 4:12 říká: „Slovo Boha je živé a vykonává moc . . . a je schopné rozeznávat myšlenky a úmysly srdce.“ To, co obsahuje Bible, nejsou pouhé názory nebo osobní zkušenosti lidí, které Bůh použil k jejímu sepsání. Bible ukazuje Boží pohled na morální otázky, a tím se její rady zásadně liší od všech ostatních. Když ji používáte při výchově, pomáháte dětem, aby na danou věc získaly Boží názor. Díky tomu má vaše poučování větší váhu a máte možnost lépe zapůsobit na srdce dítěte.

Catherine, o které již byla zmínka, s tím souhlasí. Říká: „Čím náročnější situaci jsme řešili, tím více jsme hledali vedení v Božím slově. A jednoznačně to fungovalo.“ Mohli byste i vy více využívat Bibli, když své děti učíte rozlišovat mezi tím, co je dobré a co špatné?

Buďte rozumní

Apoštol Pavel poukázal na další důležitou zásadu, která při výchově dětí pomáhá. Své spolukřesťany vybídl: „Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem.“ (Filipanům 4:5) To znamená, že děti by měly vidět, že jste rozumní. Pamatujte, že v rozumnosti se zrcadlí „moudrost shora“. (Jakub 3:17)

 Jak ale rozumnost souvisí s výchovou? Na jedné straně se rodiče snaží dětem maximálně pomáhat, ale na druhé straně nemohou řídit každý jejich krok. Například Mario, svědek Jehovův, kterého jsme citovali již dříve, vzpomíná: „Vždycky jsme děti povzbuzovali ke křtu, celodobé službě a dalším duchovním cílům. Jasně jsme jim ale dávali najevo, že až ta doba přijde, bude rozhodnutí jen na nich.“ Jak to dopadlo? Obě děti jsou v celodobé službě.

V Kolosanům 3:21 Bible varuje otce: „Nepopouzejte své děti, aby nepodléhaly sklíčenosti.“ Hodnotu tohoto textu si dobře uvědomuje i Catherine. Když rodičům začne docházet trpělivost, snadno se rozzlobí nebo začnou mít na dítě velké nároky. Tato matka však říká: „Nevyžadujte od svého dítěte totéž, co od sebe.“ Catherine, která je také svědkem Jehovovým, dodává: „Snažte se, aby služba Jehovovi byla pro ně příjemná.“

Jeff, o němž jsme se již zmínili, uvádí tento praktický postřeh: „Když naše děti povyrostly, jeden náš dobrý přítel se zmínil o tom, že si uvědomil, jak často musel svým dětem říct ne, když ho o něco prosily. Skličovalo je to, protože měly pocit, že nic nemůžou. Doporučil nám proto, ať vyhledáváme situace, kdy dětem můžeme říct ano.

Zjistili jsme, že to je dobrá rada. Snažili jsme se tedy vyhlížet po příležitostech, kdy by naše děti mohly něco podnikat společně s druhými, a to za podmínek, které jsme schvalovali. Proto jsme se jich ptali: ‚Víš, že ten a ten dělá to či ono? Co kdyby ses taky přidal?‘ Nebo když nás děti prosily, abychom s nimi někam šli, přemohli jsme se a vyhověli jim, i když jsme byli unavení. Dělali jsme to jen kvůli tomu, abychom jim nemuseli říct ne.“ Rozumnost tedy znamená, že rodiče jednají čestně a ohleduplně a jsou ochotni vyjít vstříc, aniž sleví z biblických zásad.

Využijte spolehlivé biblické rady

Většina citovaných rodičů je dneska v pozici prarodičů. S radostí pozorují, jak tytéž biblické zásady pomáhají i jejich dětem úspěšně zvládnout rodičovskou roli. Mohli byste mít z biblických rad užitek také vy?

Ruth, o které byla zmínka na začátku, i její manžel měli po narození dítěte někdy pocit, že se při výchově nelze o co opřít. Ve skutečnosti to tak ale nebylo. Lidé mají k dispozici ty nejlepší rady — rady z Božího slova, Bible. Svědkové Jehovovi připravili pro rodiče mnoho vynikajících biblických pomůcek. Jedná se o publikace Co se dozvídáme od Velkého učitele, Moje kniha biblických příběhů, Otázky mladých lidí — Praktické odpovědi a Největší člověk, který kdy žil. Torlief, manžel Ruth, říká: „Dnes mohou rodiče čerpat z obrovského množství biblických rad. Pokud je využijí, pomůže jim to dobře zvládnout všechny stránky výchovy dítěte.“

 [Rámeček a obrázek na straně 5]

Co říkají ODBORNÍCI . . . Co říká BIBLE

O projevování náklonnosti:

V knize The Psychological Care of Infant and Child (1928) doktor John Broadus Watson vybízí rodiče: „Nikdy [své děti] neobjímejte a nedávejte jim polibky, nikdy jim nedovolte, aby vám seděly na klíně.“ Nedávno však doktorky Vera Laneová a Dorothy Molyneauxová uvedly v časopise Our Children z března 1999 následující fakt: „Výzkum prokázal, že malé děti, kterým se nedostává tělesných doteků a projevů náklonnosti, často neprospívají dobře.“

V protikladu k výše uvedené radě je u Izajáše 66:12 Bůh popsán jako ten, kdo svému lidu vyjadřuje náklonnost, podobně jako to dělají rodiče dětem. Ve stejném duchu jednal i Ježíš. Když se jeho učedníci snažili zabránit tomu, aby k němu lidé přinášeli malé děti, usměrnil je slovy: „Ať ke mně malé děti přicházejí; nepokoušejte se je zastavit.“ Pak „bral děti do náruče a začal jim žehnat a vkládat na ně ruce“. (Marek 10:14, 16)

O vštěpování správných hodnot:

V článku, který v roce 1969 vyšel v New York Times Magazine, doktor Bruno Bettelheim zdůraznil, že dítě má „právo vytvářet si své vlastní názory, které nejsou ovlivněny autoritativním kázáním [rodičů], ale pouze jeho vlastními životními zkušenostmi“. Téměř o třicet let později však dr. Robert Coles, autor knihy The Moral Intelligence of Children (1997), připustil: „Děti nutně potřebují cítit, že život má smysl, potřebují vedení a také soustavu hodnot“, kterou schvalují jak rodiče, tak i jiní dospělí.

V Příslovích 22:6 jsou rodiče vybízeni: „Vychovej chlapce podle cesty, která je pro něho; i když zestárne, neodbočí z ní.“ Hebrejské slovo, které je přeloženo jako „vychovej“, také znamená „začni“, čímž se zde myslí začátek poučování velmi malého dítěte. Rodiče jsou tedy vybízeni, aby správné hodnoty začali svým dětem vštěpovat již od útlého věku. (2. Timoteovi 3:14, 15) To, co se dítě naučí během formativních let, si pravděpodobně uchová po celý život.

O ukázňování:

Doktor James Dobson ve své knize Dětský vzdor (1995) napsal: „Tělesný trest v rukou milujících rodičů je . . . výchovný nástroj, kterým se zabraňuje špatnému chování.“ Naproti tomu v článku založeném na sedmém vydání populární knihy Vy a vaše dítě (1992) dr. Benjamin Spock uvedl: „Když dítěti naplácáte, učíte ho tím, že větší a silnější člověk má moc, aby se prosadil, ať už je či není v právu.“

K otázce ukázňování Bible říká: „Prut a kárání dávají moudrost.“ (Přísloví 29:15) Ne všechny děti ale potřebují tělesné tresty. V Příslovích 17:10 se píše: „Přísné napomenutí zapůsobí hlouběji na toho, kdo má porozumění, než když hlupáka stokrát udeříš.“

[Obrázek]

Chcete-li zapůsobit na srdce dítěte, používejte Bibli

[Obrázek na straně 7]

Moudří rodiče organizují zábavu pro své děti