Co znamená milovat svého bližního?
Co znamená milovat svého bližního?
„Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (MATOUŠ 22:39)
1. Jak dáváme najevo, že milujeme Boha?
CO JEHOVA vyžaduje od lidí, kteří ho uctívají? Odpověď shrnul Ježíš několika prostými slovy, která mají hluboký význam. Řekl, že největším přikázáním je milovat Jehovu svým celým srdcem, duší, myslí a silou. (Matouš 22:37; Marek 12:30) V předcházejícím článku jsme viděli, že milovat Boha znamená poslouchat ho, zachovávat jeho přikázání a opětovat tím lásku, kterou prokázal on nám. Ti, kdo Boha milují, nepovažují konání jeho vůle za žádné břemeno. Je to pro ně naopak potěšením. (Žalm 40:8; 1. Jana 5:2, 3)
2, 3. Proč bychom měli věnovat pozornost přikázání, že máme milovat svého bližního, a jaké otázky vznikají?
2 Ježíš ukázal, že druhé největší přikázání je spojeno s prvním. Řekl: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (Matouš 22:39) Právě tomuto přikázání nyní budeme věnovat svou pozornost, a to ze závažného důvodu. Dnes je běžné, že se láska projevuje v deformované, sobecké podobě. Ve svém inspirovaném popisu ‚posledních dnů‘ apoštol Pavel uvedl, že lidé nebudou milovat jeden druhého, ale že budou milovat sami sebe, peníze a rozkoše. Mnozí měli být „bez přirozené náklonnosti“ — nebo podle vyjádření v jednom překladu Bible — „bez zdravé náklonnosti ke členům své rodiny“. (2. Timoteovi 3:1–4) Ježíš Kristus předpověděl: „Mnozí . . . se [budou] navzájem zrazovat a navzájem se nenávidět. . . . Ochladne láska většího množství.“ (Matouš 24:10, 12)
3 Ježíš však neřekl, že ochladne láska všech. V každé době byli na zemi lidé projevující takovou lásku, jakou Jehova vyžaduje a jakou si zaslouží, a takoví lidé zde budou vždy. Ti, kdo Jehovu opravdu milují, se budou snažit pohlížet na druhé stejně jako On. Kdo však je náš bližní, jehož máme milovat? A jak bychom měli svou lásku k bližnímu dávat najevo? Odpovědi na tyto důležité otázky můžeme najít v Písmu.
Kdo je můj bližní?
4. Komu měli podle 19. kapitoly 3. Mojžíšovy Židé projevovat lásku?
4 Když Ježíš jistému farizeovi řekl, že druhým největším přikázáním je milovat svého bližního jako sám sebe, poukazoval tím na jeden konkrétní zákon, který byl dán Izraeli. Je zaznamenán ve 3. Mojžíšově 19:18. V téže kapitole bylo Židům řečeno, že mají za své bližní považovat nejen Izraelity, ale i jiné lidi. Ve verši 34 je uvedeno: „Cizí usedlík, který s vámi přebývá jako někdo cizí, by se měl pro vás stát jako váš rodák; a budeš ho milovat jako sám sebe, neboť jste se stali cizími usedlíky v egyptské zemi.“ Izraelité tedy měli jednat láskyplně i vůči Nežidům, a to zejména vůči proselytům.
5. Co si Židé představovali pod pojmem láska k bližnímu?
5 Židovští vůdci v Ježíšově době to však viděli jinak. Někteří z nich učili, že výrazy „přítel“ a „bližní“ se vztahují jen na Židy. Nežidé měli být nenáviděni. Tito učitelé zastávali názor, že zbožní lidé mají bezbožnými pohrdat. Jedna publikace uvádí: „V takové atmosféře musela nenávist bujet. Měla totiž bohatou živnou půdu.“
6. Na které dvě myšlenky Ježíš poukázal, když mluvil o lásce k bližnímu?
6 Tímto námětem se Ježíš zabýval ve svém Kázání na hoře a ukázal, komu je třeba prokazovat lásku. Řekl: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního a nenávidět svého nepřítele.‘ Ale já vám říkám: Neustále milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují; abyste se prokázali jako synové svého Otce, který je v nebesích, protože působí, aby jeho slunce vycházelo nad lidmi ničemnými i dobrými, a dává déšť na lidi spravedlivé i nespravedlivé.“ (Matouš 5:43–45) Zde Ježíš vyzdvihl dvě myšlenky. Předně to, že Jehova je štědrý a laskavý k lidem dobrým i špatným. A dále to, že jeho příklad máme napodobovat.
7. Jaké poučení nám poskytuje podobenství o milosrdném Samaritánovi?
7 Při jiné příležitosti se jistý Žid, zběhlý v Zákoně, Ježíše zeptal: „Kdo je skutečně můj bližní?“ Ježíš mu odpověděl tím, že mu vyprávěl podobenství o Samaritánovi, který uviděl nějakého Žida, jejž lupiči přepadli a o všechno obrali. Židé sice Samaritány běžně pohrdali, ale Samaritán tomuto muži ovázal rány a dopravil ho do hostince, kde byl v bezpečí a mohl se zotavit. Jaké z toho vyplývá poučení? Lásku k bližnímu bychom měli projevovat i těm, kdo nejsou příslušníky naší rasy, našeho národa nebo náboženství. (Lukáš 10:25, 29, 30, 33–37)
Co znamená milovat svého bližního
8. Jak měli Židé v souladu s pokyny v 19. kapitole 3. Mojžíšovy projevovat lásku?
8 Láska k bližnímu, stejně jako láska k Bohu, není jen pocit. Zahrnuje i jednání. Lépe to pochopíme, budeme-li dále uvažovat o kontextu, do něhož je v 19. kapitole 3. Mojžíšovy zasazen příkaz, aby členové Božího národa milovali své bližní jako sami sebe. Čteme zde o tom, že Izraelité měli ztrápeným lidem a cizím usedlíkům umožnit podílet se na sklizni. Nikdo tedy neměl důvod krást, podvádět nebo jednat falešně. V právních záležitostech neměli Izraelité jednat stranicky. Když to bylo třeba, měli sice provinilce pokárat, ale výslovně jim bylo řečeno: „Nebudeš nenávidět svého bratra ve svém srdci.“ Tyto a mnohé jiné příkazy byly shrnuty ve slovech: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (3. Mojžíšova 19:9–11, 15, 17, 18)
9. Proč Jehova Izraelitům přikázal, aby zůstali odděleni od jiných národů?
9 Izraelité sice měli milovat druhé, ale měli se přitom držet stranou od těch, kdo uctívali falešné bohy. Jehova varoval před nebezpečím, které s sebou nese špatná společnost, a před následky, které by takové společenství mělo. Například ohledně národů, jež Izraelité měli zbavit vlastnictví, Jehova přikázal: „Neuzavřeš s nimi manželský svazek. Svou dceru nedáš jeho synovi a jeho dceru nevezmeš pro svého syna. Odvrátí totiž tvého syna, aby mě nenásledoval, a jistě budou sloužit jiným bohům; a Jehovův hněv vskutku vzplane proti vám.“ (5. Mojžíšova 7:3, 4)
10. Před čím se musíme mít na pozoru?
10 Podobně i křesťané si dávají pozor, aby si nevytvářeli svazky s lidmi, kteří by mohli oslabovat jejich víru. (1. Korinťanům 15:33) Jsme vybízeni: „Nedejte se nerovně spojit jhem s nevěřícími“, tedy s lidmi, kteří nejsou v křesťanském sboru. (2. Korinťanům 6:14) Křesťanům je také adresována rada, aby vstupovali do manželství „pouze v Pánu“. (1. Korinťanům 7:39) Ale těmi, kdo nesdílejí naši víru v Jehovu, bychom nikdy neměli pohrdat. Kristus zemřel za hříšníky, a mnozí z těch, kdo dříve prováděli podlé věci, změnili své jednání a byli smířeni s Bohem. (Římanům 5:8; 1. Korinťanům 6:9–11)
11. Co je tím nejlepším způsobem, jak můžeme projevovat lásku k lidem, kteří neslouží Jehovovi, a proč to můžeme říci?
11 Když projevujeme lásku lidem, kteří Bohu neslouží, je nejlépe napodobovat při tom samotného Jehovu. Ten sice nenávidí ničemné skutky, ale všem lidem prokazuje milující laskavost, když jim umožňuje odvrátit se od špatného jednání a získat věčný život. (Ezekiel 18:23) Jehova „touží, aby všichni dosáhli pokání“. (2. Petra 3:9) Přeje si, aby „lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Timoteovi 2:4) Proto Ježíš své následovníky pověřil, aby kázali a vyučovali a aby ‚činili učedníky z lidí všech národů‘. (Matouš 28:19, 20) Svou účastí na tomto díle projevujeme lásku k Bohu, k bližnímu, a dokonce i ke svým nepřátelům.
Láska k našim křesťanským bratrům
12. Co napsal apoštol Jan o lásce k bratrovi?
12 Apoštol Pavel napsal: „Konejme dobro všem, zejména však těm, kdo jsou nám příbuzní ve víře.“ (Galaťanům 6:10) Jakožto křesťané jsme povinni projevovat lásku těm, kdo jsou nám příbuzní ve víře — našim duchovním bratrům a sestrám. Jak důležitá je tato láska? Apoštol Jan to vyjádřil výstižnými slovy: „Každý, kdo nenávidí svého bratra, je zabiják . . . Jestliže někdo prohlašuje: ‚Miluji Boha‘, a přece nenávidí svého bratra, je lhář. Ten, kdo totiž nemiluje svého bratra, kterého viděl, nemůže milovat Boha, kterého neviděl.“ (1. Jana 3:15; 4:20) To jsou silná slova. Výrazy „zabiják“ a „lhář“ použil Ježíš Kristus na Satana Ďábla. (Jan 8:44) A my bychom nikdy nechtěli, aby tyto výrazy byly použity na nás!
13. Jak můžeme projevovat lásku svým spoluvěřícím?
13 Praví křesťané jsou ‚vyučováni Bohem, aby milovali jeden druhého‘. (1. Tesaloničanům 4:9) Nemáme milovat „slovem ani jazykem, ale skutkem a pravdou“. (1. Jana 3:18) Naše láska by měla být „bez pokrytectví“. (Římanům 12:9) Láska nás podněcuje k tomu, abychom byli laskaví a soucitní, abychom odpouštěli a byli shovívaví a abychom nebyli žárliví, vychloubační, arogantní ani sobečtí. (1. Korinťanům 13:4, 5; Efezanům 4:32) Vede nás k tomu, abychom ‚sloužili jeden druhému jako otroci‘. (Galaťanům 5:13) Ježíš svým učedníkům řekl, že mají milovat jeden druhého právě tak, jako on miloval je. (Jan 13:34) Křesťan by tedy měl být v případě nutnosti ochoten dát za své spoluvěřící i život.
14. Jak můžeme projevovat lásku v rodině?
14 Láska by se měla projevovat především v křesťanské rodině, a to zejména mezi manželem a manželkou. Manželské pouto je tak důvěrné, že Pavel napsal: „Manželé [by měli] milovat své manželky jako svá vlastní těla.“ A dodal: „Kdo miluje svou manželku, miluje sebe.“ (Efezanům 5:28) Vidíme, že o pět veršů dál Pavel tuto radu opakuje. Manžel, jenž miluje svou manželku, nebude napodobovat Izraelity v Malachiášově době, kteří jednali se svými manželkami zrádně. (Malachiáš 2:14) Bude si jí vážit a milovat ji, jako Kristus miloval sbor. A manželku bude láska zase podněcovat k tomu, aby měla ke svému manželovi úctu. (Efezanům 5:25, 29–33)
15. Co řekli někteří lidé, když viděli projevy bratrské lásky, a k jakému jednání je to podnítilo?
15 Je zřejmé, že láska tohoto druhu je charakteristickým znakem pravých křesťanů. Ježíš řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) Naše vzájemná láska přitahuje lidi k Bohu, jehož milujeme a reprezentujeme. Například z Mosambiku pochází následující zpráva o tom, co se stalo jedné rodině svědků: „Nic takového jsme ještě neviděli. Odpoledne přišel prudký vítr a po něm liják a krupobití. Silné poryvy větru zničily náš dům z rákosového pletiva a odnesly pozinkované plechy, které nám sloužily jako střecha. Když přišli naši bratři z vedlejších sborů a pomohli nám dům znovu postavit, naši užaslí sousedé řekli: ‚Vaše náboženství je velmi dobré. V naší církvi jsme takovou pomoc nikdy nedostali.‘ Otevřeli jsme Bibli a ukázali jsme jim Jana 13:34, 35. Mnozí naši sousedé teď Bibli studují.“
Láska k jednotlivcům
16. Jaký je rozdíl mezi projevy lásky ke skupině lidí a k jednotlivcům?
16 Milovat naše bližní jako skupinu není obtížné. Něco jiného však může být projevování lásky k jednotlivcům. Někteří lidé se například domnívají, že nejlepším projevem lásky k bližnímu je věnovat dar nějaké charitativní organizaci. Říkat, že milujeme svého bližního, je samozřejmě mnohem snadnější než opravdu milovat spolupracovníka, který se o nás zřejmě vůbec nezajímá, souseda, který je nám protivný, nebo přítele, v němž jsme se zklamali.
17, 18. Jak Ježíš projevoval lásku jednotlivcům a co jej k tomu podněcovalo?
17 Lásce k jednotlivcům se učíme od Ježíše, který dokonale zrcadlil Boží vlastnosti. Přišel sice na zem proto, aby sňal hřích světa, ale lásku projevoval jednotlivým lidem — například nemocné ženě, malomocnému člověku a také dítěti. (Matouš 9:20–22; Marek 1:40–42; 7:26, 29, 30; Jan 1:29) Podobně i my projevujeme lásku k bližnímu tím, jak jednáme s jednotlivci, s nimiž přicházíme do styku každý den.
18 Nikdy bychom však neměli zapomenout na to, že láska k bližnímu je spojena s láskou k Bohu. Ježíš sice pomáhal chudým, uzdravoval nemocné a sytil hladové, ale tím vším, stejně jako svým vyučováním, chtěl lidem pomoci, aby dosáhli smíření s Jehovou. (2. Korinťanům 5:19) Všechny tyto věci Ježíš dělal k Boží slávě a nikdy nezapomínal na to, že zastupuje Boha, jehož miluje a jehož vlastnosti zrcadlí. (1. Korinťanům 10:31) Jestliže jednáme podle Ježíšova příkladu, dokážeme i my projevovat pravou lásku svým bližním, aniž se staneme částí světa ničemných lidí.
V jakém smyslu milujeme svého bližního jako sami sebe?
19, 20. Co znamená milovat svého bližního jako sám sebe?
19 Ježíš řekl: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ Starat se o sebe a mít zdravou míru sebeúcty je normální. Kdyby tomu tak nebylo, nemělo by toto přikázání příliš velký smysl. Tuto správnou lásku k sobě samému však nesmíme zaměňovat za sobeckou lásku, o které se zmiňuje apoštol Pavel ve 2. Timoteovi 3:2. Je to naopak zdravé vědomí vlastní hodnoty. Jeden znalec Bible řekl, že to je „vyrovnaná láska k sobě samému, která se nevyznačuje ani narcisistickým ‚Jsem jednička‘, ani masochistickým ‚Nejsem k ničemu‘“.
20 Milovat druhé jako sami sebe znamená dívat se na ně stejně, jak bychom si přáli, aby se oni dívali na nás, a jednat s nimi tak, jak bychom chtěli, aby se jednalo s námi. Ježíš prohlásil: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim.“ (Matouš 7:12) Všimněme si, že Ježíš neřekl, abychom přemítali o tom, co nám druzí v minulosti udělali, a pak jim oplatili stejnou mincí. Máme naopak přemýšlet o tom, jak bychom chtěli, aby se druzí chovali k nám, a pak podle toho sami jednat. Povšimněme si také, že Ježíš zde nemluvil pouze o přátelích a bratrech. Použil slovo „lidé“ a tím chtěl pravděpodobně ukázat, že bychom takto měli jednat se všemi — s každým, koho potkáme.
21. Co dáváme najevo tím, že milujeme druhé?
21 Jestliže milujeme svého bližního, bude nás to chránit, abychom neudělali nic špatného. Apoštol Pavel napsal: „Sbírka zákona: ‚Nedopustíš se cizoložství, nezavraždíš, nebudeš krást, nebudeš chtivý‘ a jakékoli jiné přikázání, které existuje, je shrnuto v tomto slově, totiž: ‚Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.‘ Láska nepůsobí bližnímu zlo.“ (Římanům 13:9, 10) Láska nás bude podněcovat, abychom se snažili působit druhým dobro. A svou láskou k druhým lidem dáme najevo, že milujeme také toho, jenž stvořil člověka ke svému obrazu, totiž Jehovu Boha. (1. Mojžíšova 1:26)
Jak byste odpověděli?
• Komu bychom měli projevovat lásku a proč?
• Jak můžeme projevovat lásku k těm, kdo neslouží Jehovovi?
• Jak Bible popisuje lásku, kterou bychom měli mít ke svým bratrům?
• Co znamená milovat svého bližního jako sám sebe?
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 26]
„Kdo je skutečně můj bližní?“
[Obrázek na straně 29]
Ježíš projevoval lásku jednotlivým lidem