„Staneš se jedině radostným“

„Budeš slavit svátek Jehovovi . . . a staneš se jedině radostným.“ (5. MOJŽÍŠOVA 16:15)

1. (a) Které sporné otázky Satan vznesl? (b) Co Jehova po vzpouře Adama a Evy předpověděl?

KDYŽ Satan svedl Adama a Evu, aby se vzbouřili proti svému Stvořiteli, vznesl dvě zásadní sporné otázky. Za prvé, zpochybnil Jehovovu pravdomluvnost a to, že je jeho způsob vlády správný. Za druhé, naznačil, že lidé budou Bohu sloužit pouze ze sobeckých důvodů. Tuto druhou spornou otázku Satan vyjádřil otevřeně v době Joba. (1. Mojžíšova 3:1–6; Job 1:9, 10; 2:4, 5) Už na začátku však Jehova rychle jednal a vše měl pod kontrolou. Zatímco Adam a Eva byli ještě v zahradě Eden, Jehova předpověděl, jakým způsobem sporné otázky vyřeší. Předpověděl příchod ‚semene‘, kterému bude zhmožděna pata, ale které pak rozdrtí Satanovi hlavu. (1. Mojžíšova 3:15)

2. Jak Jehova postupně odhaloval splňování proroctví zapsaného v 1. Mojžíšově 3:15?

² Jak běžel čas, Jehova postupně odhaloval význam tohoto proroctví a tím potvrzoval, že se nakonec s jistotou splní. Bůh například řekl Abrahamovi, že „semeno“ se objeví mezi jeho potomky. (1. Mojžíšova 22:15–18) Abrahamův vnuk Jákob se stal otcem 12 izraelských kmenů. Roku 1513 př. n. l. se z nich stal národ a Jehova mu dal zákoník, který mimo jiné stanovoval několik každoročních svátků. Apoštol Pavel řekl, že svátky byly „stínem budoucích věcí“. (Kolosanům 2:16, 17; Hebrejcům 10:1) Byly totiž předzvěstí toho, jak bude Jehova uskutečňovat svůj záměr týkající se Semene. Slavení těchto svátků bylo v Izraeli zdrojem velké radosti. Když se nyní nad nimi zamyslíme, posílí to naši víru ve spolehlivost Jehovových slibů.

Semeno se objevuje

3. Kdo byl slíbeným Semenem a jak mu byla zhmožděna pata?

³ Slíbené Semeno se objevilo více než 4 000 let po tom, co Jehova pronesl proroctví v zahradě Eden. Zmíněným Semenem byl Ježíš. (Galaťanům 3:16) Ježíš byl dokonalý člověk a tím, že zůstal Bohu věrný až do smrti, dokázal, že Satanova obvinění byly lži. Jelikož Ježíš byl bezhříšný, svou smrtí přinesl oběť velké hodnoty. Jejím prostřednictvím opatřil pro věrné potomky Adama a Evy vysvobození z hříchu a smrti. Když Ježíš zemřel na mučednickém kůlu, byla tak slíbenému Semeni ‚zhmožděna pata‘. (Hebrejcům 9:11–14)

4. Čím byla předstíněna Ježíšova oběť?

⁴ Ježíš zemřel 14. nisanu roku 33 n. l. * V Izraeli byl 14. nisan dnem radostné oslavy svátku Pasach. Každý rok se v ten den rodiny scházely k společnému jídlu, k němuž patřil mladý beránek bez vady. Tím si Izraelité připomínali úlohu, kterou krev beránka sehrála při záchraně izraelských prvorozených, když 14. nisanu 1513 př. n. l. anděl smrti pobíjel prvorozené Egypťanů. (2. Mojžíšova 12:1–14) Beránek Pasach předstiňoval Ježíše, o němž apoštol Pavel napsal: „Kristus, náš pasach, byl vskutku obětován.“ (1. Korinťanům 5:7) Podobně jako krev beránka Pasach, i Ježíšova prolitá krev poskytuje mnoha lidem záchranu. (Jan 3:16, 36)

 ‚První ovoce z těch, kdo zemřeli‘

5, 6. (a) Kdy byl Ježíš vzkříšen a jak byla tato událost předstíněna v Zákoně? (b) Proč bylo Ježíšovo vzkříšení důležité k tomu, aby se splnila 1. Mojžíšova 3:15?

⁵ Třetí den byl Ježíš přiveden zpět k životu, aby hodnotu své oběti předložil svému Otci. (Hebrejcům 9:24) Ježíšovo vzkříšení bylo předstíněno při dalším svátku. Den po 14. nisanu začínal Svátek nekvašených chlebů. Další den, 16. nisanu, Izraelité přinášeli do místa uctívání snop klasů jako první ovoce ze sklizně ječmene. Ječmen byl plodinou, kterou v Izraeli sklizeň začínala. Kněz pak snopem pohupoval před Jehovou. (3. Mojžíšova 23:6–14) Je nanejvýš vhodné, že právě 16. nisanu Jehova zmařil Satanovo zuřivé úsilí navždy umlčet jeho ‚věrného a pravého svědka‘. V ten den roku 33 n. l. totiž Jehova vzkřísil Ježíše k nesmrtelnému duchovnímu životu. (Zjevení 3:14; 1. Petra 3:18)

⁶ Ježíš se stal ‚prvním ovocem z těch, kdo usnuli ve smrti‘. (1. Korinťanům 15:20) Na rozdíl od lidí, kteří byli vzkříšeni před ním, už znovu nezemřel. Vystoupil do nebe, aby byl po Jehovově pravici, a čekal, dokud nebude dosazen na trůn jako Král Jehovova nebeského Království. (Žalm 110:1; Skutky 2:32, 33; Hebrejcům 10:12, 13) Jakožto Král je nyní v postavení, kdy může jednou provždy rozdrtit hlavu velkého nepřítele Satana a zničit jeho semeno. (Zjevení 11:15, 18; 20:1–3, 10)

Další členové Abrahamova semene

7. Co byl Svátek týdnů?

⁷ Ježíš byl Semenem zaslíbeným v Edenu a jeho prostřednictvím Jehova ‚rozbije Ďáblova díla‘. (1. Jana 3:8) Když Jehova mluvil s Abrahamem, ukázal, že jeho „semeno“ bude tvořeno více než jednou osobou. Mělo být „jako nebeské hvězdy a jako zrnka písku, která jsou na mořském břehu“. (1. Mojžíšova 22:17) To, že se objeví další členové ‚semene‘, bylo předstíněno jiným radostným svátkem. Padesát dní po 16. nisanu Izraelité slavili Svátek týdnů. Zákon o tom říkal: „Měli byste počítat do dne po sedmém sabatu, padesát dnů, a předložíte Jehovovi novou obilnou oběť. Ze svých bydlišť byste měli přinést dva chleby jako oběť pohupování. Měly by se prokázat být ze dvou desetin efa jemné mouky. Měly by se upéci kvašené, jako první zralé plody Jehovovi.“ * (3. Mojžíšova 23:16, 17, 20)

8. K jaké úžasné události došlo o Letnicích roku 33 n. l.?

⁸ V době, kdy žil Ježíš na zemi, se Svátku týdnů říkalo Letnice. O Letnicích roku 33 n. l. větší Velekněz, vzkříšený Ježíš Kristus, vylil svatého ducha na malou skupinu 120 učedníků shromážděných v Jeruzalémě. Tím se stali pomazanými Božími syny  a Ježíšovými bratry. (Římanům 8:15–17) Stali se také novým národem, „Božím Izraelem“. (Galaťanům 6:16) Ten byl zpočátku malý, ale nakonec měl mít 144 000 členů. (Zjevení 7:1–4)

9, 10. Čím byl sbor pomazaných křesťanů předstíněn o Letnicích?

⁹ Sbor pomazaných křesťanů byl předstíněn dvěma chleby, kterými kněz vždy o Letnicích pohupoval před Jehovou. Chleby byly kvašené, což poukazuje na to, že pomazaní křesťané v sobě ještě mají kvas v podobě zděděného hříchu. Mohou však k Jehovovi přistupovat na základě Ježíšovy výkupní oběti. (Římanům 5:1, 2) Proč ale byly chleby dva? Mohlo to poukazovat na skutečnost, že pomazaní Boží synové budou nakonec vybráni ze dvou skupin — nejprve z doslovných Židů a potom z ostatních národů. (Galaťanům 3:26–29; Efezanům 2:13–18)

¹⁰ Dva chleby předkládané o Letnicích pocházely z prvních plodů sklizně pšenice. V souladu s tím jsou duchem zplození křesťané nazváni „jistým prvním ovocem jeho tvorů“. (Jakub 1:18) Jsou první, komu jsou na základě Ježíšovy prolité krve odpuštěny hříchy. Díky tomu mohou dostat nesmrtelný život v nebi, kde vládnou s Ježíšem v jeho Království. (1. Korinťanům 15:53; Filipanům 3:20, 21; Zjevení 20:6) V tomto postavení budou zanedlouho „pást [národy] železnou holí“ a uvidí, jak bude ‚Satan rozdrcen pod jejich nohama‘. (Zjevení 2:26, 27; Římanům 16:20) Apoštol Jan řekl: „To jsou ti, kdo neustále následují Beránka, ať jde kamkoli. Ti byli koupeni zprostřed lidstva jako první ovoce Bohu a Beránkovi.“ (Zjevení 14:4)

Den, který poukazoval na vysvobození

11, 12. (a) Co se dělo při Dni smíření? (b) Jaký užitek Izraelitům přinášelo obětování býka a kozlů?

¹¹ Desátého dne měsíce etanim (později označovaného tišri) * izraelský národ slavil  svátek, který předstiňoval, jak bude plně využita hodnota Ježíšovy výkupní oběti. Ten den se všichni Izraelité scházeli ke Dni smíření, aby v jejich prospěch byly předkládány oběti na odpuštění hříchů. (3. Mojžíšova 16:29, 30)

¹² V Den smíření velekněz porazil mladého býka a v Nejsvětější sedmkrát rozstříkl trochu jeho krve před víkem Truhly, čímž symbolizoval obětování krve před Jehovou. Tento obětní dar byl za hříchy velekněze a ‚jeho domu‘, tedy nižších kněží a Levitů. Pak velekněz vzal dva kozly. Jednoho porazil jako obětní dar za hříchy lidu. I trochu jeho krve rozstříkl v Nejsvětější před víkem Truhly. Potom položil ruce na hlavu druhého kozla a vyznal provinění izraelských synů. Potom nechal kozla odvést do pustiny, aby symbolickým způsobem odnesl hříchy Izraelitů pryč. (3. Mojžíšova 16:3–16, 21, 22)

13. Jak události při Dni smíření předstínily Ježíšovu úlohu?

¹³ Tyto oběti předstínily, jak větší Velekněz Ježíš používá svou vlastní krev k odpuštění hříchů. Nejprve je hodnota jeho krve použita ve prospěch ‚duchovního domu‘ — 144 000 pomazaných křesťanů, kteří jsou díky tomu prohlášeni za spravedlivé a mají čisté postavení před Jehovou. (1. Petra 2:5; 1. Korinťanům 6:11) To bylo předstíněno obětováním býka. Pomazaným křesťanům se tím otevírá cesta k tomu, aby mohli získat své nebeské dědictví. Potom je hodnota Ježíšovy krve použita ve prospěch milionů dalších lidí, kteří v něj projevují víru. To bylo znázorněno obětováním kozla. Takoví lidé získají dědictví, o které Adam s Evou přišli — věčný život zde na zemi. (Žalm 37:10, 11) Na základě své prolité krve Ježíš odnáší pryč hříchy lidstva, stejně jako živý kozel symbolicky odnesl hříchy Izraele do pustiny. (Izajáš 53:4, 5)

Radujme se před Jehovou

14, 15. Čím se vyznačoval Svátek chýší a co Izraelitům připomínal?

¹⁴ Po Dni smíření Izraelité slavili Svátek chýší, nejradostnější svátek židovského roku. (3. Mojžíšova 23:34–43) Probíhal od patnáctého do dvacátého prvního dne měsíce etanim a končil slavnostním shromážděním dvacátého druhého dne měsíce.  Svátek označoval konec sklizně a byl časem pro díkůvzdání za hojnou Boží dobrotu. Jehova proto Izraelitům přikázal: „Jehova, tvůj Bůh, ti požehná ve všem tvém výnosu a v každém skutku tvé ruky, a staneš se jedině radostným.“ (5. Mojžíšova 16:15) Musela to být opravdu radostná oslava.

¹⁵ Během svátku Izraelité po sedm dní bydleli v chýších. Připomínali si tím, že jejich předkové přebývali v chýších, když procházeli pustinou. Svátek dával Izraelitům mnoho příležitostí, aby přemýšleli o Jehovově otcovské péči. (5. Mojžíšova 8:15, 16) A jelikož všichni, bohatí i chudí, přebývali v podobných chýších, byla to pro ně připomínka, že při svátku jsou si všichni rovni. (Nehemjáš 8:14–16)

16. Co bylo předstíněno Svátkem chýší?

¹⁶ Svátek chýší byl svátkem sklizně, radostnou oslavou toho, že úroda je shromážděna. Předstínil tak radostné shromažďování těch, kdo projevují víru v Ježíše Krista. Shromažďování začalo o Letnicích roku 33 n. l., kdy bylo Ježíšových 120 učedníků pomazáno, aby se stali součástí „svatého kněžstva“. Izraelité při svátku pobývali v chýších jen několik dní, a tak i pomazaní vědí, že jsou v tomto bezbožném světě jen ‚dočasnými usedlíky‘. Jejich vyhlídkou je totiž život v nebi. (1. Petra 2:5, 11) Sklizeň pomazaných křesťanů vyvrcholila v těchto „posledních dnech“, kdy byli shromážděni poslední z nich. (2. Timoteovi 3:1)

17, 18. (a) Z čeho je patrné, že kromě pomazaných křesťanů budou mít z Ježíšovy oběti užitek i další lidé? (b) Kdo má dnes užitek z protiobrazného Svátku chýší a kdy tento radostný svátek vyvrcholí?

¹⁷ Významným rysem tohoto starověkého svátku bylo obětování 70 býků. (4. Mojžíšova 29:12–34) Číslo 70 je sedm krát deset, a to jsou čísla, která v Bibli symbolizují nebeskou a pozemskou dokonalost. Ježíšova oběť tak přinese užitek věrným lidem ze všech 70 rodin lidstva, které vzešly z Noema. (1. Mojžíšova 10:1–29) V souladu s tím se v naší  době shromažďování rozšířilo a zahrnuje lidi ze všech národů, kteří projevují víru v Ježíše a doufají ve věčný život na rajské zemi.

¹⁸ Apoštol Jan spatřil toto novodobé shromažďování v jednom z vidění, která dostal. Nejprve slyšel oznámení o zapečetění posledních ze 144 000. Potom uviděl „velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst“, jak ‚s palmovými ratolestmi v rukou‘ stojí před Jehovou a Ježíšem. „Vycházejí z velkého soužení“ a vstupují do nového světa. I oni jsou dnes jen dočasnými usedlíky v tomto starém systému věcí a s důvěrou se těší na dobu, kdy je „Beránek . . . bude pást a povede je k pramenům vod života“. Tehdy „Bůh setře každou slzu z jejich očí“. (Zjevení 7:1–10, 14–17) Protiobrazný Svátek chýší vyvrcholí po skončení Kristova Tisíciletého panování, až oni i ti, kdo budou vzkříšeni, dosáhnou lidské dokonalosti. (Zjevení 20:5)

19. Jaký užitek máme z úvahy o svátcích slavených v Izraeli?

¹⁹ Když přemýšlíme o významu starověkých židovských svátků, i my můžeme být ‚jedině radostní‘. Je úžasné si uvědomit, že Jehova poskytl předzvěsti toho, jak se splní proroctví dané kdysi v zahradě Eden, a je nádherné vidět, jak se krok za krokem skutečně splňuje. Dnes víme, že Semeno opravdu přišlo, byla mu zhmožděna pata, ale nyní je nebeským Králem. Většina ze 144 000 již prokázala svou věrnost až do smrti. Co ještě zbývá vykonat? Jak dlouho bude ještě trvat, než se proroctví splní úplně? Tyto otázky jsou rozebrány v následujícím článku.

[Poznámky pod čarou]

Umíte to vysvětlit?

• Co předstínil beránek Pasach?

• Jaké shromažďování předstínil Svátek týdnů neboli Letnice?

• Jak jednotlivé rysy Dne smíření předstínily využití Ježíšovy výkupní oběti?

• Jak bylo shromažďování křesťanů předstíněno Svátkem chýší?

[Studijní otázky]

[Tabulka na straně 22 a 23]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Pasach

14. nisanu

Událost:

Zabití beránka Pasach

Předstínila:

Obětování Ježíše

Svátek nekvašených chlebů (15.–21. nisanu)

15. nisanu

Událost:

Sabat

16. nisanu

Událost:

Předložení ječmene

Předstínila:

Vzkříšení Ježíše

50 dní

Svátek týdnů (Letnice)

6. sivanu

Událost:

Předložení dvou chlebů

Předstínila:

Ježíš předložil Jehovovi své pomazané bratry

Den smíření

10. tišri

Událost:

Předložení býka a dvou kozlů

Předstínila:

Ježíš předložil hodnotu své krve ve prospěch celého lidstva

Svátek chýší (sklizně, stánků)

15.–21. tišri

Událost:

Izraelité radostně přebývali v chýších a radovali se ze sklizně; předložení 70 býků

Předstínila:

Shromažďování pomazaných a ‚velkého zástupu‘

[Obrázky na straně 21]

Stejně jako krev beránka Pasach, tak i Ježíšova krev poskytuje záchranu mnohým

[Obrázky na straně 22]

První plody ze sklizně ječmene předkládané 16. nisanu předstínily Ježíšovo vzkříšení

[Obrázky na straně 23]

Dva chleby předkládané o Letnicích předstínily sbor pomazaných křesťanů

[Obrázky na straně 24]

Svátek chýší předstínil radostné shromažďování pomazaných a ‚velkého zástupu‘ ze všech národů