Mají být pravdomluvní jen ti druzí?

„NENÁVIDÍM lži a nenávidím, když někdo lže mně!“ prohlásila jedna šestnáctiletá dívka. Stejně to vidí většina z nás. Přejeme si, aby informace, jež se k nám dostávají — ať už slovně nebo písemnou formou —, byly pravdivé. Ale když nějakou informaci sdělujeme druhým my, říkáme vždy pravdu?

V Německu proběhl průzkum, podle něhož se převážná většina dotázaných vyjádřila, že „v méně závažných věcech, kdy je třeba chránit sebe nebo druhé před nějakou újmou, je lhaní přípustné, ba dokonce nutné, pokud spolu mají lidé dobře vycházet“. A jedna novinářka napsala: „Říkat vždy pravdu a nic než pravdu je sice vznešený ideál, ale je to nuda.“

Nebývá to snad tak, že se nám pravdomluvnost líbí na druhých, ale zároveň si říkáme, že my sami někdy máme ke lhaní oprávněný důvod? Záleží vůbec na tom, zda jsme pravdomluvní, nebo ne? A k čemu lhaní vede?

Škody způsobené lhaním

Uvažujme o škodách, které lhaní může způsobit. Klamání je živnou půdou pro nedůvěru mezi manželskými partnery a členy rodiny. Tlachání o nepodložených věcech může zničit něčí pověst. Nepoctivost zaměstnanců zvyšuje provozní náklady, a proto rostou ceny výrobků. Kvůli nepravdivým údajům uváděným v daňových přiznáních přichází stát o potřebné příjmy, z nichž se hradí veřejné služby. Zkreslené informace předkládané výzkumnými pracovníky ničí jejich vlastní kariéru a kazí dobré jméno uznávaných institucí. Nepoctivé nabídky na rychlé zbohatnutí připravují důvěřivé lidi o životní úspory nebo vedou k ještě horším následkům. Není tedy divu, že Bible uvádí „falešný jazyk“ a ‚falešného svědka, který šíří lži‘, mezi věcmi, jež jsou Jehovovi Bohu odporné! (Přísloví 6:16–19)

Všeobecně rozšířené lhaní může způsobit škody nejen jednotlivým lidem, ale také celé společnosti. To by popíral asi málokdo. Proč tedy lidé záměrně podvádějí? A je každá nepravda lží? Těmito i dalšími otázkami se budeme zabývat v následujícím článku.

[Obrázek na straně 3]

Klamání je živnou půdou pro nedůvěru mezi manželskými partnery