Jak rozpoznat pravé uctívání

VĚTŠINA náboženství tvrdí, že to, co vyučují, je od Boha. Musíme proto jednat podle slov Ježíšova apoštola Jana, který napsal: „Milovaní, nevěřte každému inspirovanému výroku, ale zkoušejte inspirované výroky, abyste viděli, zda pocházejí od Boha, protože do světa vyšlo mnoho falešných proroků.“ (1. Jana 4:1) Jak můžeme něco zkoušet, abychom poznali, zda to pochází od Boha?

Ve všem, co pochází od Boha, se odráží jeho osobnost, a to především jeho hlavní vlastnost — láska. Důkazem Boží lásky je například čich, který nám umožňuje mít požitek z vůně bylin, květin nebo čerstvého chleba. Boží láska k nám se zrcadlí i v tom, že máme zrak, a můžeme se tedy těšit ze západu slunce, krásy motýla nebo úsměvu malého dítěte. A totéž platí o naší schopnosti slyšet, díky které dokážeme vnímat příjemnou hudbu, zpěv ptáků nebo hlas milovaného člověka. Boží láska se dokonce odráží i v lidské, byť nedokonalé, povaze. Právě díky tomu si často uvědomujeme pravdivost Ježíšových slov: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35) Těší nás projevovat lásku, protože jsme vytvořeni „k obrazu Božímu“. (1. Mojžíšova 1:27) Ačkoli Jehova má mnoho dalších vlastností, láska je nejvýraznějším rysem jeho osobnosti.

Láska by tedy měla být patrná i ve spisech, které pocházejí od Boha. Světová náboženství používají řadu starověkých spisů. Do jaké míry se v nich zrcadlí Boží láska?

Faktem je, že většina starověkých náboženských textů neříká skoro nic o tom, jak Bůh miluje nás a jak jej máme milovat my. Miliony lidí tudíž nedostávají odpověď na otázku: „Jak to, že ve stvoření vidíme doklady Boží lásky, ale přitom je kolem nás tolik utrpení a ničemnosti?“ Naproti tomu Bible je jediným starověkým náboženským spisem, který Boží lásku plně vysvětluje. Také se z ní učíme, jak lásku projevovat.

Kniha o lásce

V Božím slově, Bibli, je o Jehovovi napsáno, že to je „Bůh lásky“. (2. Korinťanům 13:11) Bible mluví také o tom, že láska jej přiměla, aby první lidi obdařil životem bez nemocí a smrti. Ti se však proti Boží autoritě vzbouřili, což lidstvu přineslo utrpení. (5. Mojžíšova 32:4, 5; Římanům 5:12) Nato Jehova podnikl kroky k obnovení toho, co bylo ztraceno. Boží slovo říká: „Bůh . . . tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ (Jan 3:16) Z Bible se dozvídáme o Boží lásce ještě  další podrobnosti — Bůh opatřil dokonalou vládu v čele s Ježíšem, díky které se poslušní lidé budou moci opět těšit z pokojných podmínek. (Daniel 7:13, 14; 2. Petra 3:13)

Bible také ukazuje, jaký závazek mají lidé. Shrnuje to těmito slovy: „‚Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je největší a první přikázání. To druhé, jemu podobné, je: ‚Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.‘ Na těchto dvou přikázáních závisí celý Zákon.“ (Matouš 22:37–40) Bible tvrdí, že je inspirována Bohem, a jelikož se v ní jasně zrcadlí Boží osobnost, máme jistotu, že opravdu pochází od ‚Boha lásky‘. (2. Timoteovi 3:16)

Láska je tedy měřítkem, podle něhož lze zjistit, které starověké spisy opravdu pocházejí od Boha. Je rovněž rozpoznávacím znakem pravých ctitelů, protože Boží lásku napodobují.

Podle čeho lze poznat ty, kdo milují Boha?

Ti, kdo skutečně milují Boha, jsou odlišní, a to zvláště v dnešní době, kterou Bible označuje jako ‚poslední dny‘. Tato doba se vyznačuje tím, že lidé ve stále větší míře ‚milují sami sebe, milují peníze a milují spíše rozkoše než Boha‘. (2. Timoteovi 3:1–4)

Podle čeho tedy můžete poznat ty, kdo milují Boha? Bible říká: „Láska k Bohu . . . znamená, že zachováváme jeho přikázání.“ (1. Jana 5:3) Láska k Bohu vede lidi k tomu, aby respektovali biblická morální měřítka. Boží slovo například obsahuje zákony týkající se sexu a manželství. Pohlavní styky dovoluje pouze v rámci manželství, které má být trvalým poutem. (Matouš 19:9; Hebrejcům 13:4) Když jedna studentka teologie ve Španělsku navštívila shromáždění svědků Jehovových a viděla, s jakým zaujetím studují biblické morální zákony, řekla: „Byla jsem povzbuzena nejen poučnými biblickými proslovy, ale také jednotou, která panuje mezi těmito lidmi, jejich vysokou morálkou a hezkým chováním.“

Pravé křesťany lze tedy snadno poznat nejen podle toho, že milují Boha, ale také podle toho, že projevují lásku svým bližním. Za nejdůležitější úkol pokládají mluvit s lidmi ve svém okolí o jediné naději pro lidstvo, o Božím Království. (Matouš 24:14) Nic totiž lidem nemůže přinést trvalejší užitek, než když dostanou pomoc, aby poznali Boha. (Jan 17:3) Praví křesťané projevují lásku ještě dalšími způsoby. Těm, kdo trpí, pomáhají také v praktickém ohledu. Když například Itálii postihlo zemětřesení, místní noviny uvedly, že svědkové Jehovovi „jednají praktickým způsobem, pomáhají těm, kdo jsou postiženi, a nestarají se o to, ke kterému náboženství tito lidé patří“.

Praví křesťané mají lásku nejen k Bohu a bližním, ale také mezi sebou. Ježíš řekl: „Dávám vám nové přikázání, abyste milovali jeden druhého; právě jako jsem si já zamiloval vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:34, 35)

Je láska, kterou mají praví křesťané mezi sebou, skutečně tak nápadná? Žena, která se jmenuje Ema, je o tom přesvědčena. Pracuje jako služebná ve městě La Paz v Bolívii, kde etnické rozdíly mezi bohatými a chudými často vytvářejí hradbu. Ema řekla: „Když jsem poprvé přišla na shromáždění svědků Jehovových, viděla jsem, jak vedle Indiánky sedí pěkně oblečený muž a povídá si s ní. S něčím takovým jsem se nikdy v životě nesetkala. V tu chvíli jsem si uvědomila, že tohle musí být Boží lid.“ Podobně se vyjádřila i mladá Brazilka Miriam: „Nevěděla jsem, co mám dělat, abych byla šťastná, nedařilo se mi to ani ve vlastní rodině. Jak se projevuje láska — to  jsem poprvé viděla u svědků Jehovových.“ Jeden vedoucí televizního zpravodajství ve Spojených státech napsal: „Kdyby podle vaší víry žilo více lidí, nemusela by tato země být v takovém stavu, v jakém právě je. Jsem žurnalista a vím, že vaše organizace je založena na lásce a na silné víře ve Stvořitele.“

Pátrejte po pravém uctívání

Charakteristickým rysem pravého uctívání je tedy láska. Ježíš mluvil o tom, že když člověk najde pravé uctívání, je to stejné, jako když najde správnou cestu a rozhodne se po ní jít. Jedině pravé uctívání vede k věčnému životu. Ježíš řekl: „Vcházejte úzkou branou, protože široká a prostorná je cesta, jež vede do zničení, a mnoho je těch, kdo se po ní vydávají; zatímco úzká je brána a stísněná cesta, jež vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají.“ (Matouš 7:13, 14) Po cestě pravého uctívání jednotně kráčí s Bohem pouze jediná skupina pravých křesťanů. Je tedy vidět, že na tom, jaké náboženství si vyberete, opravdu záleží. Pokud tuto cestu najdete a rozhodnete se po ní jít, pak jste si zvolili tu nejlepší životní cestu, protože je to cesta lásky. (Efezanům 4:1–4)

Představte si, jakou radost můžete prožívat, když jdete po cestě pravého uctívání. Je to jako by Bůh kráčel po vašem boku. Od Boha se můžete učit moudrosti a lásce, a díky tomu mít dobré vztahy s ostatními lidmi. Můžete se od něj dozvědět, co je smyslem života. Můžete pochopit Boží sliby a mít naději do budoucnosti. Pokud se rozhodnete hledat pravé uctívání, nikdy toho nebudete litovat.

[Obrázek na straně 5]

Bible je jediným starověkým náboženským spisem, který objasňuje Boží lásku

[Obrázky na straně 7]

Pravé křesťany lze poznat podle toho, že projevují lásku