Záleží na tom, jaké náboženství si vyberete?
Záleží na tom, jaké náboženství si vyberete?
VĚTŠINĚ lidí vyhovuje, když si mohou při nakupování vybrat z velkého množství zboží. Pokud je na trhu bohatý výběr ovoce a zeleniny, můžeme si koupit to, co nám nejvíc chutná a prospěje zdraví naší rodiny. Pokud obchod s oděvy nabízí oblečení různých stylů a barev, můžeme si vybrat to, co nám sluší. Někdy je volba, kterou v životě děláme, pouze věcí osobního vkusu. Jindy však může mít zásadní vliv na naše zdraví a na to, zda se nám bude dařit dobře. Tak je to třeba v případě volby zdravého jídla nebo moudrých přátel. A jak je to s volbou náboženství? Měl by náš způsob uctívání být jen výrazem osobního vkusu? Nebo může mít zásadní vliv na to, jak se nám bude dařit?
Nabídka v oblasti náboženství je velmi pestrá. V mnoha zemích je nyní zaručena svoboda vyznání, a tak lidé mají stále méně zábran opustit náboženství, ve kterém vyrůstali. Podle průzkumu veřejného mínění ve Spojených státech 80 procent Američanů „věří, že k záchraně nevede pouze jedna jediná víra“. Průzkum dále ukázal, že „náboženství změnil v dospělosti každý pátý dotázaný“. A z ankety provedené v Brazílii vyplynulo, že náboženství změnila skoro čtvrtina obyvatel této země.
V minulosti lidé vedli plamenné diskuse o naukách, ve kterých se jednotlivé církve od sebe lišily. Dnes je všeobecně přijímán postoj, že na tom, jaké náboženství si člověk vybere, vůbec nezáleží. Je to ale skutečně tak? Má na nás volba náboženství nějaký dopad?
Stejně jako se obezřetný zákazník zajímá o původ nabízeného zboží, bude moudré, když si i vy položíte otázku: ‚Jak a proč různá náboženství vznikla?‘ Odpověď lze nalézt v Bibli.
Z jakých důvodů náboženství vznikla?
Téměř tisíc let před tím, než Ježíš přišel na zem, vzniklo ve starověkém Izraeli nové náboženství. Zavedl ho Jeroboam, který byl prvním králem nezávislého severního izraelského království. Řešil otázku, jak si udržet oddanost Izraelitů. „Král se . . . poradil a udělal dvě zlatá telata a řekl lidu: ‚Je to pro vás příliš, abyste vycházeli do Jeruzaléma. Zde je tvůj Bůh, Izraeli.‘“ (1. Královská 12:28) Bylo tedy jasné, že náboženství chtěl král použít k tomu, aby lid projevoval oddanost jemu, a ne aby se věnoval pravému uctívání v Jeruzalémě. Náboženství, které Jeroboam založil, přetrvalo řadu staletí a mělo za následek miliony zničených životů, když Bůh vykonal nad odpadlým izraelským národem rozsudek. Zavedení tohoto náboženství bylo v podstatě politickým tahem. Ještě dnes existují státní náboženství, která vznikla z úplně stejného důvodu — kvůli posílení politické moci.
Další motiv, který lidi vede k tomu, aby založili nové náboženství, odhalil apoštol Pavel. Napsal: „Vím, že po mém odchodu vstoupí mezi vás utlačující vlci a nebudou něžně zacházet se stádem, a z vás samotných povstanou muži a budou mluvit převrácené věci, aby za sebou odvedli učedníky.“ (Skutky 20:29, 30) Samolibí vůdci často zakládají nová náboženská hnutí proto, aby na sebe upoutali pozornost. V důsledku rozkolů se tedy takzvané křesťanské církve rozštěpily na mnoho různých frakcí.
Komu se chtějí náboženství líbit?
Některé lidi vedla k založení nového náboženství snaha uspokojit všeobecnou poptávku. Časopis Economist například uveřejnil článek o takzvaných megacírkvích ve Spojených státech. Uvádělo se v něm, že tyto církve se stále rozmáhají, jelikož jsou „založeny na stejném principu jako každá úspěšná živnost — na prvním místě jsou zájmy zákazníka“. Určité megacírkve nabízejí „zábavné bohoslužby s videoprogramy, divadelními představeními a moderní hudbou“. A někteří náboženští vůdci příslušníkům církve slibují, že je naučí, jak být „bohatí, zdraví a v pohodě“. Těmto církvím je sice vytýkáno, že jsou součástí zábavního průmyslu nebo že se zaměřují pouze na to, jak lidem pomoci k úspěchu a štěstí, ale podle časopisu Economist „vlastně jenom reagují na poptávku“. Článek končí těmito slovy: „Sloučení obchodu s náboženstvím bylo neuvěřitelně úspěšné.“
U jiných náboženství sice obchodní zaměření není tak jasně patrné, ale církve, které „reagují na poptávku“, nám připomínají varování apoštola Pavla, který napsal: „Nastane . . . časové období, kdy nesnesou zdravé učení, ale budou si shromažďovat učitele ve shodě se svými vlastními touhami, aby jim lechtali uši; a odvrátí uši od pravdy, zatímco se obrátí k falešným historkám.“ (2. Timoteovi 4:3, 4)
Mnohé církve vznikly z touhy po politické moci, významném postavení a oblibě veřejnosti, a ne z touhy líbit se Bohu. Není tedy divu, že náboženství je pak zapleteno do takových problémů, jako je zneužívání dětí, nepoctivost, války a terorismus. Velmi často je náboženství vysloveným podvodem. Co můžete udělat pro to, abyste nebyli oklamáni?
[Praporek na straně 4]
Mnohé církve vznikly z touhy po politické moci, významném postavení a oblibě veřejnosti, a ne z touhy líbit se Bohu