Ať sbor chválí Jehovu

„Budu oznamovat tvé jméno svým bratrům; budu tě chválit . . . uprostřed sboru.“ (HEBREJCŮM 2:12)

1, 2. Proč je sbor tak příjemným a důležitým místem a co je jeho prvořadým účelem?

LIDÉ už odjakživa uspokojují svou touhu po společnosti v rodinném uspořádání, které jim dává zároveň pocit jistoty a bezpečí. Bible však popisuje ještě další uspořádání, v němž se dnes z vynikajícího společenství a pocitu jistoty těší bezpočet lidí po celém světě. Řeč je o křesťanském sboru. Ať už tedy nějakou láskyplnou a šťastnou rodinu máte nebo ne, můžete — a dokonce byste měli — pamatovat na to, co všechno nám Bůh prostřednictvím křesťanského sboru opatřuje. Pokud součástí nějakého sboru svědků Jehovových už jste, pravděpodobně můžete jen potvrdit, že se v něm z vřelých vztahů a z pocitu bezpečí opravdu těšíte.

² Sbor však není jen místem, kde můžeme uspokojit svou touhu po společnosti. Není to nějaké sdružení ani klub, kde se scházejí lidé s podobnými životními podmínkami nebo zájmy, ať už se jedná o sport nebo koníčky. Sbor je naopak uspořádáním, jehož prvořadým účelem je chválit Jehovu Boha. Tak tomu bylo již odedávna, jak je to vidět i z knihy Žalmů. V Žalmu 35:18 čteme: „Budu ti chvalořečit ve velkém sboru; mezi početným lidem tě budu chválit.“ Podobně v Žalmu 107:31, 32 jsme vybízeni: „Ať lidé vzdávají díky Jehovovi za jeho milující laskavost a za jeho podivuhodná díla vůči lidským synům. A ať ho vychvalují ve sboru lidu.“

3. Co o úloze sboru řekl Pavel?

³ Křesťanský apoštol Pavel vyzdvihl další důležitou úlohu sboru, když mluvil o „Boží domácnosti, kterou je sbor živého Boha, sloup a opora pravdy“. (1. Timoteovi 3:15) O jakém sboru Pavel mluvil? V jakých významech se výraz „sbor“ používá v Bibli? A jak by to mělo ovlivňovat náš život a naše plány do budoucna? Abychom si na tyto otázky dokázali odpovědět, prozkoumejme nejdřív to, jak se výraz „sbor“ používá v Božím slově.

4. Jak se slovo „sbor“ nejčastěji používá v Hebrejských písmech?

⁴ Hebrejské slovo, které se obvykle překládá slovem „sbor“, pochází z kořene, jenž znamená „svolat“ neboli „shromáždit“. (5. Mojžíšova 4:10; 9:10) Žalmista slovem „sbor“ označil anděly v nebi, a tento pojem se může vztahovat dokonce i na skupinu ničemných lidí. (Žalm 26:5; 89:5–7) V Hebrejských písmech se však výraz „sbor“ nejčastěji vztahuje na Izraelity. Bůh řekl, že Jákob se ‚stane sborem lidí‘, a to se také splnilo. (1. Mojžíšova 28:3; 35:11; 48:4) Izraelité byli povoláni neboli vyvoleni, aby sloužili jako „Jehovův sbor“, jako ‚sbor pravého Boha‘. (4. Mojžíšova 20:4; Nehemjáš 13:1; Jozue 8:35; 1. Samuelova 17:47; Micheáš 2:5)

5. Které řecké slovo se obvykle překládá výrazem „sbor“ a na co se tento pojem může vztahovat?

⁵ Odpovídající řecké slovo je ek·kle·siʹa, které je složeno ze dvou slov znamenajících „ven“ a „svolat“. Tímto výrazem lze označit i nenáboženskou skupinu lidí, jako to bylo v případě „shromáždění“, které v Efezu poštval Demetrios proti Pavlovi. (Skutky 19:32, 39, 41) V Bibli se však tento pojem vztahuje obvykle na křesťanský sbor. V některých překladech je toto slovo přeloženo výrazem „církev“,  který označuje náboženskou organizaci jakožto instituci, což může být zavádějící. Není však bez zajímavosti, že v Křesťanských řeckých písmech se slovo „sbor“ používá přinejmenším ve čtyřech různých významech.

Božím sborem jsou pomazaní křesťané

6. Co David i Ježíš dělali uprostřed sboru?

⁶ Apoštol Pavel citoval Davidova slova uvedená v Žalmu 22:22 a uplatnil je na Ježíše. Napsal: „‚Budu oznamovat tvé jméno svým bratrům; budu tě chválit písní uprostřed sboru.‘ Proto byl [Ježíš] zavázán stát se ve všech ohledech podobným svým ‚bratrům‘, aby se ve věcech, jež se týkají Boha, stal milosrdným a věrným veleknězem.“ (Hebrejcům 2:12, 17) David chválil Boha uprostřed sboru starověkého Izraele. (Žalm 40:9) Na co však Pavel poukazoval, když řekl, že také Ježíš chválil Boha „uprostřed sboru“? Jaký sbor měl na mysli?

7. V jakém prvotním významu se v Křesťanských řeckých písmech používá slovo „sbor“?

⁷ To, co čteme v Hebrejcům 2:12 a 17, je významné. Z uvedených veršů totiž v širším smyslu vyplývá, že Kristus byl členem určitého sboru, v němž oznamoval Boží jméno svým bratrům. Kdo byli tito bratři? Byli to ti, kdo tvořili ‚Abrahamovo semeno‘ — duchem pomazaní bratři Krista, „podílníci na nebeském povolání“. (Hebrejcům 2:16–3:1; Matouš 25:40) Slovo „sbor“ se tedy v Křesťanských řeckých písmech v prvotním smyslu používá na skupinu duchem pomazaných následovníků Krista jako celek. Těchto 144 000 pomazaných křesťanů tvoří ‚sbor prvorozených, kteří byli zapsáni v nebesích‘. (Hebrejcům 12:23)

8. Jakými slovy Ježíš předpověděl vznik křesťanského sboru?

⁸ Ježíš ukázal, že tento křesťanský „sbor“ měl být v brzké době založen. Asi rok před svou smrtí jednomu ze svých apoštolů řekl: „Ty jsi Petr, a na tomto skalním masivu vystavím svůj sbor a brány hádu jej nepřemohou.“ (Matouš 16:18) Jak Petr, tak i Pavel správně chápali to, že předpověděným skalním masivem byl sám Ježíš. Petr napsal, že ti, kdo jsou budováni jako „živé kameny“ duchovního domu vystavěného na onom skalním masivu, tedy Kristu, jsou ‚lidem pro zvláštní vlastnictví, aby široko daleko oznamovali znamenitosti toho, který je povolal‘. (1. Petra 2:4–9; Žalm 118:22; Izajáš 8:14; 1. Korinťanům 10:1–4)

9. Kdy začal vznikat Boží sbor?

⁹ Kdy ze zmíněného ‚lidu pro zvláštní vlastnictví‘ začal vznikat křesťanský sbor? Bylo to o Letnicích roku 33 n. l., když Bůh vylil svatého ducha na učedníky, kteří se tehdy shromáždili v Jeruzalémě. Tentýž den o něco později Petr pronesl ke skupině Židů a proselytů působivý proslov. Když slyšeli o Ježíšově smrti, mnohé z nich bodlo u srdce, a proto činili pokání a byli pokřtěni. Z biblické zprávy se dozvídáme, že takto zareagovalo 3 000 lidí a ti se tak stali součástí nového rostoucího sboru živého Boha.  (Skutky 2:1–4, 14, 37–47) K početnímu růstu docházelo proto, že stále víc Židů a proselytů uznalo skutečnost, že doslovný Izrael už není Božím sborem. Pravým Božím sborem se naopak stali pomazaní křesťané, kteří od té doby tvořili duchovní ‚Boží Izrael‘. (Galaťanům 6:16; Skutky 20:28)

10. Jaký vztah má Ježíš k Božímu sboru?

¹⁰ V Bibli se často rozlišuje mezi Ježíšem a pomazanými, jak je to vidět například z vyjádření „vzhledem ke Kristu a ke sboru“. Ježíš je pro sbor pomazaných křesťanů Hlavou. Pavel napsal, že Bůh „učinil [Ježíše] nade vším hlavou sboru, který je jeho tělem“. (Efezanům 1:22, 23; 5:23, 32; Kolosanům 1:18, 24) Dnes z pomazaných členů tohoto sboru žije na zemi jen malý ostatek. Můžeme si však být jistí, že jejich Hlava, Ježíš Kristus, je miluje. Jeho pocity vůči nim působivě vystihuje Pavel v Efezanům 5:25: „Kristus miloval sbor a vydal se za něj.“ Miluje je proto, že tito křesťané ochotně předkládají Bohu „oběť chvály, totiž ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu“, stejně jako to dělal sám Ježíš, když byl na zemi. (Hebrejcům 13:15)

Další významy slova „sbor“

11. V jakém druhotném významu se v Křesťanských řeckých písmech používá slovo „sbor“?

¹¹ V Bibli se výraz „sbor“ někdy používá v užším, konkrétnějším smyslu. To znamená, že se nevztahuje na celou skupinu 144 000 pomazaných, kteří tvoří „Boží sbor“. Například Pavel jedné skupině křesťanů napsal: „Nestaňte se příčinami ke klopýtání Židům stejně jako Řekům a Božímu sboru.“ (1. Korinťanům 10:32) Pokud nějaký křesťan ve starověkém Korintu jednal nesprávně, mohl se někomu stát příčinou ke klopýtání. Mohlo se však jednání takového člověka stát kamenem úrazu pro všechny Řeky, Židy nebo pomazané křesťany, kteří žili od té doby až dodnes? To stěží. Vyjádření ‚Boží sbor‘ uvedené ve zmíněném verši se tedy zřejmě vztahuje na křesťany žijící v určité době. Podobně někdo může mluvit o Božím vedení, Boží péči nebo o požehnání pro sbor a má tím na mysli všechny křesťany v dané době, bez ohledu na to, kde žijí. Nebo můžeme říct, že Boží sbor se dnes těší z radosti a pokoje, a máme přitom na mysli naše celé společenství bratrů.

12. V jakém třetím významu se slovo „sbor“ používá v Bibli?

¹² Třetí způsob, jakým se v Bibli používá výraz „sbor“, se vztahuje na všechny křesťany v určité zeměpisné oblasti. V Písmu čteme: „Sbor po celé Judeji, Galileji a Samaří opravdu vstoupil do pokojného období.“ (Skutky 9:31) V této rozlehlé oblasti nebyla jen jedna skupina křesťanů. Nicméně o všech, které se v Judeji, Galileji a Samaří nacházely, se Bible zmiňuje jako o ‚sboru‘. Vzhledem k tomu, kolik lidí se dalo o Letnicích roku 33 n. l. a krátce poté pokřtít, je pravděpodobné, že v Jeruzalémě a okolí se pravidelně scházelo více skupin křesťanů, a ne jen jedna. (Skutky 2:41, 46, 47; 4:4; 6:1, 7) V Judeji vládl Herodes Agrippa I., a to až do své smrti roku 44 n. l. Ze slov uvedených v 1. Tesaloničanům 2:14 navíc vyplývá, že přinejmenším až do roku 50 n. l. bylo v Judeji více sborů. Když tedy čteme, že Herodes „týral některé ze sboru“, může se to vztahovat na více než jednu skupinu křesťanů, které se v Jeruzalémě tehdy scházely. (Skutky 12:1)

13. V jakém čtvrtém významu se v Bibli běžně používá slovo „sbor“?

¹³ Za čtvrté se výraz „sbor“ používá v ještě užším smyslu, a ten je dokonce ještě běžnější. Označuje se jím totiž skupina křesťanů, kteří tvoří jeden místní sbor — třeba takový, jenž se schází u někoho doma. Pavel se zmínil například o ‚galatských sborech‘. V této rozlehlé  římské provincii bylo takových sborů několik. Když Pavel mluvil o ‚sborech‘ v Galácii, použil dvakrát množné číslo. Měl totiž na mysli jednotlivé sbory v Antiochii, Derbé, Lystře a Ikoniu. V každém z těchto sborů byli ustanoveni způsobilí starší muži neboli dozorci. (1. Korinťanům 16:1; Galaťanům 1:2; Skutky 14:19–23) Z biblického hlediska byly všechny tyto skupiny ‚Božími sbory‘. (1. Korinťanům 11:16; 2. Tesaloničanům 1:4)

14. Co se můžeme dozvědět z toho, jak se slovo „sbor“ používá v některých verších?

¹⁴ Některé skupiny křesťanů musely být malé, protože se scházely u někoho doma. I přesto jsou však označeny jako ‚sbory‘. Těmi, o kterých víme, byly například sbory v domě Aquily a Prisky, Nymfy a Filemona. (Římanům 16:3–5; Kolosanům 4:15; Filemonovi 2) Z toho mohou v dnešní době čerpat povzbuzení ty sbory, které jsou poměrně malé, a možná se dokonce scházejí v něčí domácnosti. Jehova o takové malé sbory pečoval v prvním století a rozhodně o ně pečuje i dnes — to znamená, že jim žehná svým duchem.

Sbory chválí Jehovu

15. Jak se působení svatého ducha projevilo v některých sborech v prvním století?

¹⁵ Už jsme si řekli, že ve splnění Žalmu 22:22 Ježíš chválil Boha uprostřed sboru. (Hebrejcům 2:12) Jeho věrní následovníci měli dělat totéž. V prvním století byli všichni praví křesťané pomazáni svatým duchem a stali se tak Božími syny, a tudíž i Kristovými bratry. Na některé z nich však duch působil ještě jiným, specifickým způsobem. Obdrželi totiž zázračné dary ducha. K projevům takových darů patřila zvláštní řeč moudrosti nebo řeč poznání, moc uzdravovat nebo prorokovat, či dokonce schopnost pronášet výroky v cizích jazycích. (1. Korinťanům 12:4–11)

16. Co bylo jedním z účelů zázračných darů ducha?

¹⁶ O mluvení jazyky Pavel řekl: „Budu zpívat chválu s darem ducha, ale budu také zpívat chválu se svou myslí.“ (1. Korinťanům 14:15) Uvědomoval si, že je důležité, aby ostatní jeho slovům rozuměli a tak si odnesli nějaké poučení. Ve sboru bylo Pavlovým  cílem chválit Jehovu. Své spolukřesťany, kteří měli dary ducha, vybízel: „Snažte se jimi oplývat pro budování sboru.“ (1. Korinťanům 14:4, 5, 12, 23) Myslel tím vždy konkrétní sbor, v němž se ten který dar ducha projevoval. Pavel se tedy zjevně o jednotlivé sbory zajímal, jelikož si uvědomoval, že v každém z nich mají křesťané příležitost chválit Boha.

17. Čím si můžeme být jistí, pokud jde o jednotlivé sbory v dnešní době?

¹⁷ Svůj sbor Jehova podporuje a vede i v dnešní době. Jako celku žehná skupině pomazaných křesťanů, kteří jsou dnes na zemi. Důkazem toho je například velmi rozmanitý a bohatý duchovní pokrm, který dnes Boží ctitelé mají k dispozici. (Lukáš 12:42) Jehova žehná i celosvětovému společenství bratrů. A žehná také jednotlivým sborům, v nichž jej jako svého Stvořitele chválíme svými skutky a budujícími komentáři. Ve sborech získáváme potřebné poučení a vedení, abychom byli schopni Boha chválit i jinde než jen na shromáždění.

18, 19. Co jsou Bohu oddaní křesťané v jednotlivých sborech rozhodnuti dělat?

¹⁸ Připomeňme si, že křesťany ze sboru ve Filipech v Makedonii apoštol Pavel vybízel: „Za to se stále modlím, . . . abyste byli naplněni spravedlivým ovocem, které je prostřednictvím Ježíše Krista, k Boží slávě a chvále.“ To znamená, že o své víře v Ježíše a o nádherné naději měli mluvit i s ostatními lidmi, kteří součástí sboru nebyli. (Filipanům 1:9–11; 3:8–11) V souladu s tím Pavel své spolukřesťany vybízel: „Prostřednictvím [Ježíše] vždy předkládejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu.“ (Hebrejcům 13:15)

¹⁹ Těší vás, že můžete Boha chválit „uprostřed sboru“ podobně jako Ježíš a že můžete své rty používat k tomu, abyste Jehovu oslavovali před lidmi, kteří ho ještě nepoznali a nezačali ho uctívat? (Hebrejcům 2:12; Římanům 15:9–11) Naše osobní odpověď na uvedenou otázku do jisté míry závisí na tom, zda si plně uvědomujeme, jakou úlohu má každý jednotlivý sbor v Božím záměru. V následujícím článku budeme uvažovat o tom, jak Jehova vede a používá sbor, do něhož patříme, a jakou roli by náš sbor měl hrát v našem životě.

Vzpomínáte si?

• Jak vznikl „Boží sbor“, který je tvořen pomazanými křesťany?

• V jakých dalších třech významech se slovo „sbor“ používá v Bibli?

• Co chtěli ve sboru dělat David, Ježíš i první křesťané a k čemu by nás to mělo povzbudit?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 21]

Základem jakého sboru byl Ježíš?

[Obrázek na straně 23]

Jako „Boží sbory“ jsou označeny jednotlivé skupiny, v nichž se křesťané společně scházeli

[Obrázek na straně 24]

Podobně jako křesťané v Beninu můžeme chválit Jehovu mezi shromážděnými davy