Přejít k článku

Přejít na obsah

Když se očekávání nenaplní

Když se očekávání nenaplní

Když se očekávání nenaplní

ROZČAROVÁNÍ může nastat v jakémkoli manželství, i když to během známosti vypadalo, že ti dva se k sobě velmi dobře hodí. Jak tedy dojde k tomu, že muž a žena, kteří se před svatbou zdáli být stvořeni jeden pro druhého, jsou najednou tak odlišní?

Bible říká, že ti, kdo vstoupí do manželství, budou zažívat „bolest a zármutek“. (1. Korinťanům 7:28, The New English Bible) Do určité míry to bývá způsobeno lidskou nedokonalostí. (Římanům 3:23) Navíc k tomu může přispívat i to, že jeden nebo oba manželští partneři nejednají podle biblických zásad. (Izajáš 48:17, 18) Někdy však muž nebo žena vstupují do manželství s nerealistickými představami. V takovém případě mohou vzniklá nedorozumění vést k závažným problémům.

Nerealistické představy

Pokud jste v manželství, pravděpodobně i vy, stejně jako většina lidí, jste do tohoto vztahu vstupovali s velkým očekáváním. Na chvíli se teď zamyslete, co jste si od života v manželství slibovali. Máte pocit, že se vaše představy nesplnily? Pokud to tak je, neznamená to, že se s tím nedá nic dělat. Budete-li uplatňovat biblické zásady, může se vám podařit věci urovnat. * (2. Timoteovi 3:16) Nejdříve však bude užitečné, když se zamyslíte, co konkrétně jste od manželství očekávali.

Někdo si například představoval, že život v manželství je jako romantická pohádka. Jiní si možná mysleli, že většinu času budou trávit se svým partnerem a každou neshodu vyřeší hladce, jako zralí lidé. A mnozí se domnívali, že po vstupu do manželství už není nutné projevovat sebeovládání v sexuální oblasti. Vzhledem k tomu, že všechny tyto běžné představy jsou poněkud nerealistické, určitě povedou v některých případech ke zklamání. (1. Mojžíšova 3:16)

Další nerealistickou představou je to, že manželství samo o sobě udělá člověka šťastným. Mít v životě po boku partnera samozřejmě může být zdrojem velké radosti. (Přísloví 18:22; 31:10; Kazatel 4:9) Ale dá se očekávat, že po svatbě zázračně zmizí všechny neshody? Ten, kdo si to myslí, je obvykle nepříjemně překvapen.

Nevyřčené očekávání

Ne vždy je ale očekávání nerealistické. Naopak, někdy je zcela na místě. Přesto však v určitých případech mohou nastat problémy. Jeden manželský poradce uvedl svůj postřeh: „Manžel nebo manželka se někdy na toho druhého zlobí, protože očekávali, že bude reagovat na jejich konkrétní potřeby, přičemž hlavním problémem je, že o tom se svým partnerem nikdy otevřeně nemluvili.“ Abychom porozuměli, jak k tomu může dojít, uvažujme o následující modelové situaci.

Po svatbě se Martina odstěhovala k Davidovi, který žije stovky kilometrů od jejího domova. Než se vdala, uvědomovala si, že začátek v novém prostředí pro ni bude náročný, a to zvláště kvůli její plaché povaze. Počítala však s tím, že jí David pomůže. Očekávala například, že bude stát při ní a svým přátelům ji představí. Skutečnost je ale úplně jiná. David je zabrán do přátelských rozhovorů a svou manželku, která tam nikoho nezná, nechává samotnou. Martina má dojem, že si jí David nevšímá, a cítí se opuštěná. Říká si: ‚Jak může být tak necitelný?‘

Je to, co Martina očekává, nerealistické? Ne tak docela. Jen by si přece přála, aby jí manžel pomohl přizpůsobit se novému prostředí. Je plachá a má pocit, že kontakt s tolika novými lidmi zkrátka nezvládne. Davidovi se však se svými pocity nikdy nesvěřila. On proto vůbec netuší, co jeho žena prožívá. Co se stane, pokud se situace nezmění? Rozmrzelost zřejmě poroste, a časem Martina pravděpodobně dojde k závěru, že manžel je k jejím pocitům lhostejný.

Možná i vy zažíváte zklamání a máte pocit marnosti, když se zdá, že partner na vaše potřeby nereaguje. Pokud to tak je, co můžete dělat?

Mluvte o tom

Má-li člověk určité představy, které se nenaplní, může to být skličující. (Přísloví 13:12) Přesto lze udělat něco pro to, aby se situace zlepšila. „Pokud jste moudří a mluvíte rozumně, můžete druhé přesvědčit,“ říká jedno biblické přísloví. (Přísloví 16:23, Contemporary English Version) Jestliže vám připadá, že na vaše rozumné očekávání partner nereaguje, společně si o tom promluvte.

Pro rozhovor se snažte najít vhodný čas i situaci a pak volte správná slova. (Přísloví 25:11) Mluvte klidně a s úctou. Nezapomeňte, že vaším cílem není partnera obvinit, ale sdělit mu své pocity a očekávání. (Přísloví 15:1)

Proč byste to ale vůbec měli dělat? Copak by si toho vnímavý partner neměl všimnout sám? Možná se jenom na věci dívá z jiného úhlu, ale kdybyste mu řekli, co si o tom myslíte vy, rád to vezme v úvahu. To, že musíte vysvětlit, co chcete nebo potřebujete, není ani známkou špatného manželství, ani dokladem toho, že váš partner je necitelný.

Nebojte se tedy se svým partnerem si o tom promluvit. Například v situaci popsané dříve mohla Martina Davidovi říct: „Zjišťuji, že kontakt s tolika novými lidmi je pro mě náročný. Než si tady zvyknu, mohl bys mi při seznamování s druhými pomáhat?“

„Být rychlý k slyšení“

Nyní se na to podívejme z jiného úhlu. Představte si, že vy jste v situaci, kdy za vámi přijde váš partner a řekne, že je nešťastný, protože od vás oprávněně něco očekává, ale stále se nic neděje. V takovém případě naslouchejte! Snažte se nezaujmout obranný postoj, ale naopak buďte ‚rychlí k slyšení, pomalí k mluvení, pomalí k zlobě‘. (Jakub 1:19; Přísloví 18:13) Apoštol Pavel křesťany nabádal: „Ať nikdo nehledá svou vlastní výhodu, ale výhodu druhého.“ (1. Korinťanům 10:24)

Tuto zásadu můžete uplatnit tak, že si sami sebe představíte na místě svého partnera. V Bibli je řečeno: „Vy, manželé, bydlete [se svou manželkou] nadále podle poznání,“ neboli jak uvádí překlad Slovo na cestu „muži, snažte se rozumět svým manželkám“. (1. Petra 3:7) A manželka by se vzhledem ke svému manželovi samozřejmě měla snažit o totéž.

Uvědomte si, že i když se k sobě velmi dobře hodíte, neznamená to, že na všechno musíte mít stejný názor. (Viz rámeček „Stejná krajina, ale rozdílné pohledy“.) Vidět věci z jiného úhlu je ve skutečnosti přínosem. Vzhledem k rodinnému a kulturnímu zázemí jste možná do manželství vstupovali s odlišnými představami. A výsledkem může být, že i přes hlubokou lásku, kterou k sobě cítíte, každý z vás očekává něco trochu jiného.

Manžel i manželka například dobře znají biblickou zásadu, že muž má být hlavou rodiny. (Efezanům 5:22, 23) Ale jak budete vedení prostřednictvím hlavy a podřízenost uplatňovat ve své rodině? Řídíte se touto biblickou zásadou oba dva a snažíte se o to upřímně?

Každý z vás má možná jinou představu také o věcech každodenního života. Jak si rozdělíte domácí práce? Kdy budete navštěvovat příbuzné a kolik času s nimi budete trávit? Co konkrétně si představujete pod tím, že v manželství chcete dávat zájmy Království na první místo? (Matouš 6:33) A co finanční záležitosti? Člověk lehce upadne do dluhů, a tak je užitečné být šetrný a umět dobře hospodařit, ale co to znamená v praxi? Promluvit si o těchto a podobných otázkách otevřeně a s úctou je nesmírně užitečné.

Díky takovým rozhovorům budete mít v manželství pokojnější vztahy, i když některá vaše očekávání zatím zůstanou nenaplněna. A určitě pak také budete schopni lépe uplatňovat tuto vybídku apoštola Pavla: „Snášejte dále jeden druhého a velkoryse jeden druhému odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému příčinu ke stížnosti.“ (Kolosanům 3:13)

[Poznámka pod čarou]

^ 5. odst. Mnoho dobrých rad do manželství obsahuje kniha Tajemství rodinného štěstí, kterou vydali svědkové Jehovovi.

[Rámeček a obrázek na straně 10]

STEJNÁ KRAJINA, ALE ROZDÍLNÉ POHLEDY

„Představte si skupinu turistů, která si prohlíží malebnou krajinu. Všichni sice hledí na tutéž scenérii, ale každý ji vidí jinak. Proč? Protože co člověk, to jiný úhel pohledu. Nejsou dva lidé, kteří by stáli na přesně stejném místě. A navíc, ne každý se soustředí na stejnou část krajiny. Každý člověk pokládá za obzvlášť zajímavé něco jiného. Totéž platí v rámci manželství. I když se partneři k sobě velmi dobře hodí, nikdy nemají na věci naprosto shodný náhled. . . . Ke komunikaci patří . . . úsilí tyto odlišnosti skloubit v manželském vztahu tak, aby byli manželé ‚jedním tělem‘. K tomu je potřebné vytvářet si čas pro rozhovor.“ (Strážná věž z 1. srpna 1993, strana 4)

[Rámeček na straně 11]

CO MŮŽETE UDĚLAT HNED

• Uvažujte o svých představách. Jsou realistické? Neočekáváte snad od svého partnera víc, než je rozumné? (Filipanům 2:4; 4:5)

• Pokud vaše představy jsou nerealistické, snažte se je změnit. Nepočítejte například s tím, že se v názorech nikdy nebudete rozcházet. Místo toho se rozhodněte, že si o rozdílných představách v klidu promluvíte. (Efezanům 4:32)

• O svých představách si spolu povídejte. To je klíčovým předpokladem k tomu, abyste se učili vzájemně si projevovat lásku a úctu. (Efezanům 5:33)

[Obrázek na straně 9]

Když se vám partner svěřuje s tím, co ho trápí, buďte ‚rychlí k slyšení‘