Ať Boží slovo vede vaše kroky

„Tvé slovo je lampou mé noze a světlem mé vozové cestě.“ (ŽALM 119:105)

1, 2. Proč většina lidí nenachází skutečný pokoj a štěstí?

MOŽNÁ se vám už stalo, že jste se někoho potřebovali zeptat na cestu. Snad jste se už blížili k cíli, ale nebyli jste si jisti, kudy se dát na poslední křižovatce. Nebo jste možná úplně zabloudili a nevěděli jste, jak dál. V obou situacích by bylo moudré řídit se radami někoho, kdo se v okolí vyzná. Takový člověk by vám mohl pomoci, abyste do cíle dojeli.

² Už tisíce let se lidstvo snaží řídit svůj život nezávisle na Bohu. Nedokonalí lidé však bez Boha úplně zabloudili a nemohou najít cestu ke skutečnému pokoji a štěstí. Proč? Před více než 2 500 lety prorok Jeremjáš řekl: „Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ (Jeremjáš 10:23) Každý, kdo se snaží řídit své kroky bez potřebné pomoci, tedy nevyhnutelně zažívá zklamání. Lidé opravdu potřebují vedení.

3. Proč to nejlepší vedení může lidem poskytnout Jehova Bůh a co jim slibuje?

³ To nejlepší vedení nám může poskytnout Jehova Bůh. Proč? Protože lidem rozumí lépe než kdokoli jiný. Velmi dobře ví, jak se stalo, že lidé sešli z cesty a ztratili se. Ví také, co je nezbytné k tomu, aby se na správnou cestu dostali zpět. Navíc, jelikož je naším Stvořitelem, vždy ví, co je pro nás nejlepší. (Izajáš 48:17) Můžeme tedy plně důvěřovat jeho slibu zapsanému v Žalmu 32:8: „Způsobím, abys měl pochopení, a budu tě poučovat o cestě, po níž bys měl jít. Budu radit s okem upřeným na tebe.“ Není pochyb o tom, že Jehova poskytuje to nejlepší vedení. Vzniká ale otázka, jakými způsoby nás vede.

4, 5. Jakými způsoby nás Boží výroky mohou vést?

⁴ Žalmista se modlil: „Tvé slovo je lampou mé noze a světlem mé vozové cestě.“ (Žalm 119:105) Boží výroky a připomínky můžeme najít v Bibli. Mohou nám pomoci, abychom překonávali překážky, se kterými se v životě setkáváme. Když Bibli čteme a necháváme se jí vést, osobně zažíváme to, co je napsáno u Izajáše 30:21: „Tvé vlastní uši uslyší za tebou slovo, jež říká: ‚To je ta cesta. Choďte po ní.‘“

⁵ Všimněme si ale, že Žalm 119:105 poukazuje na dva způsoby, jak nám Boží slovo pomáhá. Za prvé, slouží jako lampa naší noze. Když řešíme každodenní problémy, zásady z Božího slova mohou řídit naše kroky, abychom se moudře rozhodovali a vyhnuli se nástrahám tohoto světa. Za druhé, Boží připomínky jsou světlem naší vozové cestě. Pomáhají nám dělat rozhodnutí, ve kterých se zračí, že máme naději na věčný život v Božím slíbeném ráji. Cesta před námi je dobře osvětlená, a tak dokážeme rozeznat, kam nás naše rozhodnutí dovedou — zda k dobrému, nebo ke špatnému. (Římanům 14:21; 1. Timoteovi 6:9; Zjevení 22:12) Nyní podrobněji prozkoumejme, jak Boží výroky uvedené v Bibli  mohou být lampou naší noze a světlem naší vozové cestě.

„Lampou mé noze“

6. Co je potřeba k tomu, aby se Boží výroky staly lampou naší noze?

⁶ Každý den děláme nějaká rozhodnutí. Některá z nich jsou relativně nepodstatná, ale jiná se týkají situací, ve kterých je zkoušena naše mravnost, poctivost nebo neutralita. Máme-li v takové zkoušce obstát, musíme ‚cvičit svou vnímavost, abychom rozlišovali mezi správným a nesprávným‘. (Hebrejcům 5:14) Když získáváme přesné poznání z Bible a snažíme se porozumět jejím zásadám, cvičíme své svědomí a díky tomu budeme dělat rozhodnutí, ze kterých má Jehova radost. (Přísloví 3:21)

7. Proč by křesťana mohla lákat společnost nevěřících kolegů?

⁷ Přemýšlejme o jedné situaci. Jsi dospělý člověk a snažíš se rozradostňovat Jehovovo srdce. (Přísloví 27:11) To je opravdu chvályhodné. Představ si však, že tě kolegové pozvou, aby ses s nimi šel podívat na sportovní utkání. V práci jsi oblíbený, a tak by s tebou chtěli strávit i volný čas. Možná jsi pevně přesvědčen, že to nejsou zlí lidé. Snad se i drží některých dobrých zásad. Co uděláš? Mohlo by ti to, že s nimi půjdeš, nějak uškodit? Jak ti Boží slovo může pomoci rozhodnout se správně?

8. Které biblické zásady nám pomáhají mít vyrovnaný názor na to, s kým se stýkat?

⁸ Uvažuj o několika biblických zásadách. První, která tě možná napadne, je zapsána v 1. Korinťanům 15:33: „Špatná společenství kazí užitečné návyky.“ Znamená to, že se nevěřícím lidem musíš vyhýbat úplně? Písmo ukazuje, že ne. Vždyť apoštol Pavel byl laskavý k „lidem všeho druhu“, tedy i k nevěřícím. (1. Korinťanům 9:22) Samotná podstata křesťanství spočívá v tom, že projevujeme zájem o druhé, včetně těch, kteří naši víru nesdílejí. (Římanům 10:13–15) Sotva bychom se mohli řídit radou „konejme dobro všem“, kdybychom se vyhýbali lidem, kteří mohou potřebovat naši pomoc. (Galaťanům 6:10)

9. Která biblická rada nám pomáhá, abychom ke spolupracovníkům měli vyrovnaný vztah?

⁹ Existuje však velký rozdíl mezi tím, když je někdo ke spolupracovníkům přátelský, a tím, když s nimi pěstuje blízké přátelství. Zde platí další biblická zásada. Apoštol Pavel křesťany varoval: „Nedejte se nerovně spojit jhem s nevěřícími.“ (2. Korinťanům 6:14) Co měl na mysli, když řekl „nedejte se nerovně spojit jhem“? Některé biblické překlady zde uvádějí „nespolčujte se“, „nesnažte se spolupracovat jako rovný s rovným“ nebo „přestaňte si vytvářet nevhodné vztahy“. Ve kterém okamžiku se vztah se spolupracovníky stává nevhodným? Jak určit,  kde je hranice, za kterou se ocitneme pod nerovným jhem? Boží slovo, Bible, může i v této věci řídit tvé kroky.

10. (a) Podle čeho si Ježíš vybíral své přátele? (b) Které otázky ti mohou pomoci, když uvažuješ, se kterými lidmi se budeš stýkat?

¹⁰ Všimněme si příkladu Ježíše, který miloval lidi od chvíle, kdy byli stvořeni. (Přísloví 8:31) Když byl na zemi, vytvořil si ke svým následovníkům blízký vztah. (Jan 13:1) A dokonce ‚pocítil lásku‘ k muži, který v náboženských otázkách neměl přesné poznání. (Marek 10:17–22) Své blízké přátele si však vybíral podle pevných měřítek. Nevytvářel si žádné blízké vztahy k lidem, kteří nechtěli konat vůli jeho Otce. Při jedné příležitosti Ježíš řekl: „Jste moji přátelé, jestliže děláte, co vám přikazuji.“ (Jan 15:14) Je možné, že se svým spolupracovníkem dobře vycházíš. Polož si však otázky: ‚Přeje si ten člověk dělat to, co Ježíš přikazuje? Chce se více dozvídat o Jehovovi, kterého podle Ježíšových pokynů máme uctívat? Řídí se křesťanskými mravními měřítky jako já?‘ (Matouš 4:10) Když o těchto věcech se svými spolupracovníky mluvíš a současně neslevuješ z biblických měřítek, odpovědi budou zřejmé.

11. Ve kterých situacích mohou Boží výroky řídit naše kroky?

¹¹ Boží výroky mohou být jako lampa naší noze i v mnoha jiných situacích. Například křesťan, který zoufale hledá práci, najednou dostane pracovní nabídku. Pokud by ji však přijal, znamenalo by to, že kvůli pracovní době bude vynechávat shromáždění a nebude mít tolik času na jiné činnosti související s pravým uctíváním. (Žalm 37:25) Jiného křesťana může velmi lákat zábava, která je jednoznačně v rozporu s biblickými měřítky. (Efezanům 4:17–19) A někdo jiný zase může mít sklon urážet se kvůli projevům nedokonalosti spoluvěřících. (Kolosanům 3:13) V každé z těchto situací by Boží slovo mělo být lampou naší noze. Když se řídíme biblickými zásadami, můžeme úspěšně  překonat jakoukoli náročnou situaci, se kterou se setkáme. Boží slovo je „prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti“. (2. Timoteovi 3:16)

„Světlem mé vozové cestě“

12. Co to znamená, že Boží výroky jsou světlem naší vozové cestě?

¹² Žalm 119:105 také uvádí, že Boží výroky mohou osvětlovat naši vozovou cestu neboli svítit na cestu před námi. Bible vysvětluje význam neutěšených poměrů ve světě a ukazuje, k čemu to povede. Díky tomu dobře víme, co má přijít. Uvědomujeme si, že žijeme v „posledních dnech“ současného ničemného systému věcí. (2. Timoteovi 3:1–5) Toto poznání by mělo mít zásadní vliv na náš život. Apoštol Petr napsal: „Protože se to všechno má takto rozplynout, jakými lidmi byste měli být vy ve svatých činech chování a v skutcích zbožné oddanosti, když očekáváte a pevně chováte v mysli přítomnost Jehovova dne!“ (2. Petra 3:11, 12)

13. Jak by naléhavost dnešní doby měla ovlivnit naše uvažování a způsob života?

¹³ V našem uvažování a způsobu života by mělo být patrné pevné přesvědčení, že „svět pomíjí a rovněž jeho touha“. (1. Jana 2:17) Uplatňování biblických rad nám pomůže moudře se rozhodovat, když si stanovujeme cíle do budoucnosti. Ježíš například řekl: „Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6:33) Je velmi chvályhodné, že mnozí mladí lidé projevují důvěru v tento Ježíšův slib tím, že usilují o celodobou službu. Jiní se přestěhovali do zemí, kde je více zapotřebí hlasatelů Království, a někteří tam dokonce odjeli s celou rodinou.

14. Jak jedna křesťanská rodina zvýšila svůj podíl na službě?

¹⁴ Příkladem může být jedna čtyřčlenná křesťanská rodina, která se přestěhovala ze Spojených států do Dominikánské republiky. Připojili se ke sboru ve městě s 50 000 obyvateli. Ve sboru je asi 130 zvěstovatelů, ale 12. dubna 2006 se na Památné slavnosti sešlo 1 300 lidí. Obrazná pole se zde tak „bělají ke žni“, že po pěti měsících vedli  otec, matka, syn a dcera celkem 30 biblických studií. (Jan 4:35) Otec vysvětluje: „Ve sboru je 30 bratrů a sester, kteří se sem přistěhovali, aby s kázáním dobré zprávy pomohli. Asi 20 jich je ze Spojených států a ostatní jsou z Baham, Kanady, Itálie, Nového Zélandu a Španělska. Přijeli, aby se mohli horlivě podílet na službě, a tím podnítili místní bratry, aby sloužili s ještě větším nadšením.“

15. Jaké požehnání zažíváte díky tomu, že zájmy Království dáváte na první místo ve svém životě?

¹⁵ Je jasné, že mnozí nemají podmínky k tomu, aby se mohli přestěhovat do jiné země a sloužit tam. Ale ti, kdo je mají nebo si je mohou vytvořit, a do této služby se zapojí, určitě zažijí velké požehnání. Avšak bez ohledu na to, kde sloužíte, nepřipravte se o radost, kterou můžete získat, když budete Jehovovi sloužit celou svou silou. Pokud dáte zájmy Království na první místo ve svém životě, Jehova vám slibuje, že ‚na vás vyleje požehnání, až již nebude nedostatek‘. (Malachiáš 3:10)

Jaký užitek máme z toho, že nás Jehova vede

16. Jaký užitek nám přináší to, když se necháváme vést Božími výroky?

¹⁶ Jak jsme si ukázali, Jehovovy výroky nás vedou dvěma způsoby. Za prvé, slouží jako lampa naší noze. Pomáhají nám, abychom postupovali kupředu správným směrem, a vedou nás, když musíme dělat rozhodnutí. Za druhé, Boží slovo osvětluje naši vozovou cestu. Díky tomu jasně vidíme, co se stane v budoucnosti. To nám zase pomáhá, abychom se řídili radou apoštola Petra: „Přepásejte . . . svou mysl k činnosti, buďte zcela střízliví; vložte svou naději v nezaslouženou laskavost, jež vám má být přinesena při zjevení Ježíše Krista.“ (1. Petra 1:13)

17. Jak nám studium Bible pomůže řídit se vedením od Boha?

¹⁷ Není pochyb o tom, že nám Jehova poskytuje vedení. Otázkou spíše je, zda se mu budeme podřizovat. Abychom z Jehovova vedení mohli mít užitek, dejme si za cíl, že každý den budeme číst Bibli. Rozjímejme o tom, co v ní čteme, snažme se na věci dívat tak jako Jehova a přemýšlejme o tom, jak můžeme myšlenky z Bible uplatnit v různých oblastech našeho života. (1. Timoteovi 4:15) Když pak budeme stát před nějakým rozhodnutím, použijme svou ‚sílu rozumu‘. (Římanům 12:1)

18. Jaké požehnání získáme, když se budeme řídit Božím slovem?

¹⁸ Pokud se zásadami z Božího slova budeme řídit, budou osvětlovat naši cestu a poskytovat nám potřebné vedení, když v životě děláme rozhodnutí. Můžeme se spolehnout na to, že Jehovovy výroky zapsané v Bibli činí „nezkušeného moudrým“. (Žalm 19:7) Když se Biblí necháme vést, odměnou bude čisté svědomí a uspokojení z toho, že děláme radost Jehovovi. (1. Timoteovi 1:18, 19) Jestliže se každý den budeme řídit Božími výroky, Jehova nás odmění tím největším požehnáním v podobě věčného života. (Jan 17:3)

Vzpomínáte si?

• Proč je důležité nechat se vést Jehovou Bohem?

• V jakém smyslu mohou být Boží výroky lampou naší noze?

• Jak mohou být Boží výroky světlem naší vozové cestě?

• Jak nám studium Bible pomůže řídit se vedením od Boha?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 15]

Kdy je nemoudré stýkat se s nevěřícími?

[Obrázek na straně 16]

Ježíšovými blízkými přáteli byli ti, kdo konali Jehovovu vůli

[Obrázky na straně 17]

Je z našeho způsobu života patrné, že dáváme zájmy Království na první místo?