Pomoc od ‚Boha, který poskytuje vytrvalost a útěchu‘

APOŠTOL Pavel, jeden z pisatelů Bible, asi před 2 000 lety řekl, že Jehova je „Bůh, který poskytuje vytrvalost a útěchu“. (Římanům 15:5) Bible nás ujišťuje, že Jehova je pořád stejný, a proto se můžeme spolehnout na to, že i dnes utěšuje ty, kdo mu slouží. (Jakub 1:17) Bible dokonce ukazuje, že Jehova poskytuje útěchu různými způsoby. Jakými? Bůh dává sílu na základě toho, že se k němu lidé modlí o pomoc. Utěšuje také prostřednictvím spoluvěřících. A posiluje i tím, co je zapsáno v jeho Slově, v Bibli, totiž zprávami o událostech, které mohou obzvlášť povzbuzovat rodiče truchlící nad ztrátou dítěte. Postupně o těchto třech způsobech uvažujme.

„Jehova slyšel“

O Jehovovi, našem Stvořiteli, král David napsal: „Důvěřujte v něho v každém čase. Vylévejte před ním své srdce. Bůh je nám útočištěm.“ (Žalm 62:8) Proč měl David takovou důvěru v Jehovu? Vyjadřoval své vlastní pocity, když napsal: „Tento ztrápený zavolal, a Jehova slyšel. A zachránil ho ze všech jeho tísní.“ (Žalm 34:6) V každé tísnivé  situaci, do které se David během svého života dostal, se modlil k Bohu o pomoc a vždy ji od něho obdržel. Osobně tedy zažil, jak ho Bůh podporoval a pomáhal mu vytrvat.

Truchlící rodiče se mohou spolehnout na to, že Jehova je bude podporovat v jejich nelehké situaci stejně jako Davida. Mohou se modlit k ‚Tomu, který slyší modlitbu,‘ a důvěřovat, že jim poskytne pomoc. (Žalm 65:2) William, kterého jsme citovali v předchozím článku, řekl: „Mnohokrát jsem měl pocit, že už bez syna nemůžu žít, a prosil jsem Jehovu o úlevu. Vždy mi dal sílu a odvahu, abych to vydržel.“ Pokud se i vy budete s vírou modlit, nebeský Bůh vás podpoří. Vždyť těm, kdo se snaží mu sloužit, slibuje: „Tvou pravici svírám já, Jehova, tvůj Bůh, Ten, který ti říká: ‚Neboj se. Já sám ti pomohu.‘“ (Izajáš 41:13)

Posila od opravdových přátel

Truchlící rodiče často potřebují být sami, aby se vyplakali a zorientovali ve svých pocitech. Nebylo by však moudré, aby se druhých stranili dlouhodobě. Přísloví 18:1 ukazují, že „ten, kdo se odlučuje“, si může uškodit. Ti, kdo truchlí, by proto měli dát pozor, aby se od druhých úplně neizolovali.

Pro ty, kdo jsou stísněni smrtí dítěte, mohou být bohabojní přátelé zdrojem důležité pomoci. Přísloví 17:17 říkají: „Pravý druh miluje celou dobu a je bratrem, který se narodil pro čas tísně.“ Lucy, o níž jsme se zmínili v předchozím článku, zažila, jakou útěchou pro ni byli opravdoví přátelé, když jí zemřel syn. Řekla o nich: „I když někdy nevěděli, co říct, jejich přítomnost nám moc pomáhala. Jedna přítelkyně za mnou přišla vždy, když jsem byla doma sama. Věděla, že pláču, a často plakala se mnou. Jiná mi každý den telefonovala, aby mě povzbudila. Další nás zvali k sobě na jídlo a dělají to stále.“

Je těžké se zbavit hluboké bolesti, kterou rodiče cítí nad ztrátou dítěte. Avšak modlitba k Bohu a společenství opravdových  křesťanských přátel může přinést skutečnou útěchu. Mnozí křesťanští rodiče, kteří zažili smrt svého dítěte, cítili, že Jehova je s nimi. Ano, Jehova „uzdravuje lidi se zlomeným srdcem a ovazuje jejich bolavá místa“. (Žalm 147:3)

Biblické zprávy, které poskytují útěchu

Kromě modliteb a povzbuzující společnosti přátel mohou truchlící najít útěchu také v Božím psaném slově. Bible ukazuje, že Ježíš si jednak velmi přál utišit bolest rodičů, kterým zemřelo dítě, a jednak toho byl schopen. Dokázal totiž mrtvé vzkřísit. Zprávy o takových událostech jsou velkou útěchou pro truchlící rodiče dnes. Nad dvěma zprávami o vzkříšení se nyní zamyslíme.

V 7. kapitole Lukášova evangelia čteme o tom, co se stalo, když se Ježíš setkal s pohřebním průvodem u města Nain. Lidé se chystali pohřbít jediného syna jisté vdovy. Verš 13 říká: „Když ji Pán zahlédl, byl pohnut lítostí nad ní a řekl jí: ‚Přestaň plakat.‘“

Málokdo by se odvážil říct matce na pohřbu jejího syna, aby přestala plakat. Proč to Ježíš udělal? Věděl, že její zármutek za chvíli skončí. Zpráva dále uvádí: „[Ježíš] přistoupil a dotkl se már, a nosiči se zastavili a on řekl: ‚Mladý muži, říkám ti: Vstaň!‘ A mrtvý se posadil a začal mluvit, a on ho dal matce.“  (Lukáš 7:14, 15) Slzy zármutku byly jistě vystřídány slzami radosti.

Při jiné příležitosti přišel za Ježíšem muž jménem Jairos a prosil jej o pomoc, protože jeho dvanáctiletá dcerka byla vážně nemocná. Krátce nato se však dozvěděl, že zemřela. Pro Jaira to muselo být zdrcující. Ježíš ho však povzbudil: „Neměj strach, jen projevuj víru.“ Po příchodu do Jairova domu šel Ježíš k mrtvé dívce, vzal ji za ruku a řekl: „Děvče, říkám ti, vstaň!“ Co následovalo? „Děvče okamžitě vstalo a začalo chodit.“ A jak reagovali její rodiče? „Byli bez sebe velkým nadšením.“ Jairos a jeho manželka si museli připadat jako ve snu. Určitě svou dcerku objímali a byli nesmírně šťastní. (Marek 5:22–24, 35–43)

Takové podrobné biblické zprávy o vzkříšení dětí ukazují, na co se truchlící rodiče mohou těšit. Ježíš prohlásil: „Přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší [můj] hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29) Jehovovým záměrem je, aby jeho Syn přivedl k životu ty, kdo zemřeli. Nespočetné miliony dětí, které přišly o život, „uslyší jeho hlas“, až zavolá: „Říkám ti, vstaň!“ Opět budou chodit a mluvit a jejich rodiče, podobně jako Jairos s manželkou, budou „bez sebe velkým nadšením“.

Pokud vám zemřel syn nebo dcera, buďte si jistí, že Jehova může prostřednictvím vzkříšení změnit váš smutek v radost. Tuto nádhernou budoucnost můžete zažít, pokud budete reagovat na žalmistovu vybídku: „Pátrejte po Jehovovi a jeho síle. Hledejte neustále jeho obličej. Pamatujte na jeho podivuhodná díla, jež vykonal, na jeho zázraky.“ (Žalm 105:4, 5) Služte tedy pravému Bohu Jehovovi a uctívejte ho způsobem, který schvaluje.

Jaký okamžitý prospěch vám přinese to, že budete ‚pátrat po Jehovovi‘? Na základě modliteb k Bohu dostanete sílu, díky opravdovým křesťanským přátelům získáte útěchu a studium Božího slova vás povzbudí. V blízké budoucnosti navíc zažijete, jak k věčnému užitku vás i vašich dětí Jehova vykoná ‚podivuhodná díla a zázraky‘.

[Rámeček na straně 5]

‚Přijďte s tou paní, co jí zemřely dvě děti‘

Kehinde a Bintu jsou manželé z Nigérie. Jsou to svědkové Jehovovi a při autonehodě přišli o dvě ze svých dětí. Ačkoli jim tato ztráta působí velkou bolest, stále je posiluje jejich důvěra v Jehovu. I nadále mluví se sousedy o biblické naději do budoucna.

Lidé si všímají toho, že Kehinde a Bintu svou situaci zvládají a že jsou silní. Jednoho dne jistá paní Ukoliová řekla Bintuině přítelkyni: „Přijďte s tou paní, která pořád káže o biblickém poselství, přestože jí zemřely dvě děti najednou. Chci vědět, odkud bere sílu.“ Když za ní Bintu přišla, paní Ukoliová jí řekla: „Chci vědět, proč pořád kážete o Bohu, který zabil vaše děti. Mně Bůh vzal jedinou dcerku a od té doby s ním nechci nic mít.“ Bintu jí v Bibli ukázala, proč lidé umírají a proč se můžeme spolehnout na to, že naši blízcí, kteří zemřeli, budou vzkříšeni. (Skutky 24:15; Římanům 5:12)

Paní Ukoliová pak řekla: „Myslela jsem si, že za smrt lidí je odpovědný Bůh. Teď už znám pravdu.“ Rozhodla se, že bude se svědky Jehovovými studovat Bibli, aby se o Božích slibech dozvěděla víc.

[Rámeček na straně 6]

‚Rád bych pomohl, ale nevím jak‘

Zatímco rodiče a sourozenci zemřelého dítěte cítí velký zármutek, jejich přátelé mohou být na rozpacích. Chtěli by nějak pomoci, ale bojí se, že řeknou nebo udělají něco, čím celou situaci ještě zhorší. Zde je několik podnětů pro ty, kdo si snad říkají: ‚Rád bych pomohl, ale nevím jak.‘

❖ Nevyhýbejte se pozůstalým, když nevíte, co říct nebo udělat. Už samotná vaše přítomnost je může posílit. Těžko hledáte slova? Stačí už jen to, že je obejmete a povíte jim: „Je mi líto, co se stalo.“ Ukážete jim tak, že vám nejsou lhostejní. Obáváte se, že když začnete plakat, jenom tím přidáte k jejich smutku? Bible říká: „Plačte s těmi, kdo pláčou.“ (Římanům 12:15) Vaše slzy jsou známkou toho, že sdílíte jejich zármutek, a to pro ně může být útěchou.

❖ Chopte se iniciativy. Můžete pro pozůstalé připravit něco k jídlu? Mohli byste jim umýt nádobí? Můžete jim zajít nakoupit nebo pomoci vyřídit nezbytné záležitosti? Neříkejte: „Dej mi vědět, až budeš něco potřebovat.“ I když to myslíte upřímně, mohou si vaše slova vyložit tak, že na ně nemáte dost času. Raději se zeptejte: „Co pro tebe můžu udělat?“ A pak udělejte to, o co vás poprosí. Nezasahujte však do jejich soukromých záležitostí, pokud vás o to nepožádají.

❖ Neříkejte: „Vím, jak se cítíš.“ Na smrt blízkého člověka každý reaguje jinak. I v případě, že vám samotným zemřelo dítě, nevíte přesně, jak se v takové situaci může cítit někdo jiný.

❖ Může trvat dlouho, než se jejich život alespoň trochu vrátí do normálních kolejí. Po celou tu dobu se jim snažte pomáhat co nejvíce. Zpočátku je to obvykle tak, že pozůstalým pomáhá téměř každý. Oni však budou potřebovat dlouhodobou pomoc. Buďte jim nablízku po celé týdny i měsíce. *

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 7]

Biblické zprávy ukazují, že Ježíš chce děti vzkřísit a že k tomu má moc