Původce zla odhalen

V PRVNÍM století mnoho Židů očekávalo příchod slíbeného Mesiáše. (Jan 6:14) Když na zem přišel Ježíš, přinesl lidem útěchu a pomohl jim do hloubky pochopit Boží slovo. Léčil nemocné, sytil hladové, ovládal přírodní živly, a dokonce křísil mrtvé. (Matouš 8:26; 14:14–21; 15:30, 31; Marek 5:38–43) Také mluvil o Jehovových výrocích a o slíbeném věčném životě. (Jan 3:34) Svými slovy i skutky Ježíš plně dokázal, že je Mesiáš, tedy ten, kdo osvobodí lidstvo od hříchu a veškerých jeho zlých následků.

Židovští náboženští vůdci měli být přirozeně těmi prvními, kdo Ježíše přijmou, budou mu naslouchat a ochotně se jím nechají vést. Ale oni tak nejednali. Naopak ho nenáviděli, pronásledovali ho a chystali se jej úkladně zabít. (Marek 14:1; 15:1–3, 10–15)

Ježíš tyto hanebné muže plným právem odsoudil. (Matouš 23:33–35) Nicméně ukázal, že za jejich zlé uvažování a skutky je zodpovědný také někdo jiný. Řekl jim: „Jste ze svého otce, z Ďábla, a přejete si činit touhy svého otce. Ten byl zabijákem, když začal, a nestál pevně v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví podle své vlastní povahy, protože je lhář a otec lži.“ (Jan 8:44) I když Ježíš věděl, že lidé jsou schopni druhým ubližovat, poukázal na skutečného původce zla — na Satana Ďábla.

Výrokem, že Satan „nestál pevně v pravdě“, Ježíš ukázal, že tento duchovní tvor byl kdysi věrným Božím služebníkem, ale pak se zkazil. Proč se Satan proti Jehovovi vzbouřil? Protože v sobě živil pocity vlastní důležitosti, a to do té míry, že začal dychtit po uctívání, jež patří pouze Bohu. * (Matouš 4:8, 9)

Satanova vzpoura se projevila v zahradě Eden, když zlákal Evu k tomu, aby pojedla zakázané ovoce. Tím, že pronesl první lež, která kdy byla vyslovena, a pomluvil Jehovu, se stal ‚otcem lži‘. Navíc když Adama a Evu svedl k neposlušnosti, způsobil, že nad nimi začal panovat hřích, který nakonec vedl jak k jejich smrti, tak i ke smrti budoucích generací. Tím se Satan stal také „zabijákem“ — totiž nejzrůdnějším vrahem všech dob. (1. Mojžíšova 3:1–6; Římanům 5:12)

Jeho zhoubný vliv pronikl dokonce i do duchovní říše, kde přiměl další anděly k tomu, aby se k němu ve vzpouře připojili. (2. Petra 2:4) Podobně jako Satan, i tito ničemní duchové začali o lidi projevovat nepatřičný zájem. V jejich případě však šlo o zvrácené sexuální choutky, které vedly ke katastrofálním, zlým následkům.

 Zlo naplňuje zemi

V Bibli se píše: „Když začalo přibývat lidí . . . a rodily se jim dcery, stalo se, že si pak synové pravého Boha začali všímat lidských dcer, že byly pohledné; a brali si manželky, totiž všechny, které si vyvolili.“ (1. Mojžíšova 6:1, 2) Kdo byli tito „synové pravého Boha“? Nebyli to lidé, ale duchovní tvorové. (Job 1:6; 2:1) Jak to víme? Manželství mezi lidmi se uzavírala už zhruba 1 500 let, a tak nebyl důvod se o nich nijak zvlášť zmiňovat. Když se tedy ve zprávě mluví o pohlavních stycích ‚synů pravého Boha‘, kteří se zhmotňovali a brali si ‚lidské dcery‘, jasně se tím poukazuje na něco nepřirozeného, co nemělo obdoby.

Nepřirozenost takových svazků je patrná z toho, jaké potomstvo se z nich rodilo. Z těchto hybridních dětí vyrostli obři, kterým se říkalo Nefilim. Byli to nebezpeční násilníci. „Nefilim“ ve skutečnosti znamená „porážeči“ neboli „ti, kdo působí, aby druzí padli“. Tito surovci jsou popsáni jako „ti silní, kteří byli v dávnověku, pověstní muži“. (1. Mojžíšova 6:4, poznámka pod čarou)

Kvůli Nefilim a jejich otcům dosáhla ničemnost nebývalých rozměrů. V 1. Mojžíšově 6:11 se píše: „Země se stala zkaženou v očích pravého Boha a . . . byla naplněna násilím.“ Lidé totiž přejali násilnické a zvrácené jednání, kterým se tito nově příchozí obyvatelé země vyznačovali.

Jak ale Nefilim a jejich otcové dokázali lidi tak silně podněcovat k tomu, aby jednali špatně? Tím, že působili na jejich hříšné sklony a touhy. K čemu to vedlo? „Všechno tělo zkazilo svou cestu na zemi.“ Nakonec Jehova zničil lidstvo v celosvětové potopě, přičemž ušetřil jen spravedlivého Noema a jeho rodinu. (1. Mojžíšova 6:5, 12–22) Zhmotnělí andělé se tehdy s hanbou vrátili do duchovní říše. Jako ponížení démoni dál odporovali Bohu a jeho spravedlivé rodině věrných andělů. Zřejmě v té době jim Bůh znemožnil, aby na sebe ještě někdy vzali hmotná těla. (Juda 6) Nicméně tito zlí duchové i nadále významně zasahují do lidských záležitostí.

Totožnost toho ničemného je zcela odhalena

Míra Satanova zlého vlivu je ukázána v 1. Jana 5:19, kde se píše: „Celý svět leží v moci toho ničemného.“ Kvůli Ďáblovu vlivu zabředává lidstvo do stále větších problémů. Satanovo rozhodnutí škodit lidem je dnes pevnější než kdykoli dříve. Proč? Protože poté, co bylo v roce 1914 ustanoveno Boží Království, byl Satan se svými démony vyhnán z nebe. O této události Bible předpověděla: „Běda zemi . . ., protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“ (Zjevení 12:7–12) Jak tedy dnes Satan uplatňuje svůj vliv nad lidstvem?

Především tak, že podporuje ducha, kterým je ovládáno smýšlení a jednání lidí. V souladu s tím je Ďábel v Efezanům 2:2 označen jako ‚panovník autority vzduchu, ducha [neboli převládajícího postoje], který nyní působí v synech neposlušnosti‘. Tento  démonský ‚vzduch‘ lidi rozhodně nevede ke zbožné bázni a dobrotě, ale naopak je podněcuje ke vzpouře proti Bohu a jeho měřítkům. Satan a jeho démoni tedy podporují a ještě zhoršují zlo páchané lidmi.

„Bedlivě střež své srdce“

Tento ‚vzduch‘ se mimo jiné projevuje tak, že svět je zamořen pornografií, která v lidech rozněcuje nesprávné sexuální touhy a způsobuje, že se nepřirozené chování jeví jako přitažlivé. (1. Tesaloničanům 4:3–5) V pornografických materiálech se jako zábava zobrazuje znásilňování, sadismus, hromadné znásilňování, sodomie a pohlavní zneužívání dětí. Škodlivé jsou dokonce i lehčí formy pornografie, protože takové materiály jsou vysoce návykové a lidé, kteří je sledují nebo čtou, se na nich stávají závislými. * Pornografie je zlem, jež ničí jak mezilidské vztahy, tak i vztah člověka k Bohu. Odráží se v ní zvrácené smýšlení těch, kdo ji podporují, totiž démonů — vzbouřenců, jejichž nepřirozené sexuální touhy se začaly projevovat už za Noemových dnů před potopou.

Moudrý král Šalomoun oprávněně vybízel: „Více než všechno ostatní, co má být střeženo, bedlivě střež své srdce, neboť z něho jsou zdroje života.“ (Přísloví 4:23) Střežit své srdce před léčkou pornografie může v praxi znamenat přepnout televizní program nebo vypnout počítač, když se na obrazovce objeví nějaké erotické scény. Je důležité udělat to rychle a rozhodně, jako kdybyste byli vojákem a snažili se odrazit střelu namířenou na vaše srdce. Satan si za cíl vybral právě vaše obrazné srdce — tedy sídlo pohnutek a tužeb — a snaží se ho zkazit.

Je také nutné, abyste své srdce chránili před láskou k násilí, protože Ďábel ví, že „každého, kdo miluje násilí, [Jehova] jistě nenávidí“. (Žalm 11:5) Satan, který chce, abychom se stali Božími nepřáteli, z nás nepotřebuje udělat krvežíznivé násilníky; stačí mu, když v nás bude živit lásku k násilí. A tak není náhodou, že násilím, které je často spojeno s okultismem, jsou prosyceny hromadné sdělovací prostředky. Nefilim jsou už dávno mrtví, ale jejich postoje a chování se v nezmenšené míře projevují až dodnes. Je z vašeho výběru zábavy patrné, že Satanovým nástrahám odoláváte? (2. Korinťanům 2:11)

 Jak se Satanovu zlému vlivu bránit

Síly působící zlo se možná zdají být nepřemožitelné. V Bibli se uvádí, že ti, kdo se snaží líbit Bohu, ‚zápasí proti ničemným duchovním silám‘ a navíc vedou boj se svým nedokonalým tělem. Pokud máme ve svém boji zvítězit a získat Boží přízeň, je třeba, abychom využili pomoc, kterou nám Bůh různými způsoby poskytuje. (Efezanům 6:12; Římanům 7:21–25)

Jehova nám nabízí pomoc mimo jiné v podobě svého svatého ducha, nejmocnější síly vůbec. Apoštol Pavel křesťanům v prvním století napsal: „Nepřijali jsme . . . ducha světa, ale ducha, který je od Boha.“ (1. Korinťanům 2:12) Ti, kdo se nechávají Božím duchem vést, se učí milovat to, co miluje Bůh, a nenávidět to, co on nenávidí. (Amos 5:15) Jak ale můžeme svatého ducha získat? Zejména tak, že se o něj modlíme, studujeme Bibli, která byla pod jeho inspirací napsána, a stýkáme se s těmi, kdo upřímně milují Boha. (Lukáš 11:13; 2. Timoteovi 3:16; Hebrejcům 10:24, 25)

Tím, že taková opatření využíváme, si začínáme oblékat „úplnou výzbroj od Boha“, jedinou spolehlivou ochranu proti „Ďáblovým pletichám“. (Efezanům 6:11–18) Využívat tato opatření plně je dnes naléhavější než kdykoli dříve. Jak to?

Dny zla jsou sečteny!

Žalmista říká: „Když ničemní raší jako rostlinstvo a rozkvétají všichni, kdo konají to, co ubližuje, je to proto, aby byli navždy vyhlazeni.“ (Žalm 92:7) Podobně jako v Noemových dnech, i dnes je bující zlo důkazem blížícího se Božího soudu, a to nejen nad ničemnými lidmi, ale také nad Satanem a jeho démony, kteří budou uvrženi do propasti neboli do stavu nečinnosti, což bude předehrou jejich konečného zničení. (2. Timoteovi 3:1–5; Zjevení 20:1–3, 7–10) Kdo tento soud vykoná? Nikdo jiný než Ježíš Kristus, o němž je napsáno: „Proto byl Boží Syn učiněn zjevným, totiž aby rozbil Ďáblova díla.“ (1. Jana 3:8)

Toužíte po tom, aby zlo skončilo? Pokud ano, můžete čerpat útěchu z biblických slibů. Žádná jiná kniha neodhaluje, že skutečným původcem zla je Satan, a žádná neukazuje, jak bude se všemi svými ničemnými díly s konečnou platností odstraněn. Povzbuzujeme vás, abyste se s Biblí dobře seznámili. Tak se budete moci už dnes bránit před Satanovým zlým vlivem a získáte jistou naději na život ve světě oproštěném od veškerého zla. (Žalm 37:9, 10)

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 6]

Legendy, na nichž je zrnko pravdy

Příběhy o polobozích, obrech a katastrofální potopě jsou součástí starověké mytologie nejrůznějších národů po celém světě. Například v akkadském Eposu o Gilgamešovi je zmínka o potopě, lodi a lidech, kteří se zachránili. Samotný Gilgameš je popsán jako chlípný, násilný polobůh neboli zčásti bůh a zčásti člověk. Aztécká mytologie mluví o starověkém světě, který obývali obři, a o rozsáhlé potopě. Jedna skandinávská legenda se zmiňuje o pokolení obrů a moudrém muži jménem Bergelmir, který postavil velkou loď a zachránil sebe i svou manželku. Veškeré takové legendy svědčí o pravdivosti biblické zprávy, že všichni lidé jsou potomky těch, kdo přežili potopu, která zničila starověký zlý svět.

[Obrázek]

Tabulka s Eposem o Gilgamešovi

[Podpisek]

The University Museum, University of Pennsylvania (neg. # 22065)

[Obrázek na straně 5]

S postoji a chováním, jež byly charakteristické pro Nefilim, se setkáváme i dnes

[Obrázek na straně 7]

Když se dobře seznámíte s Biblí, dá vám to sílu bránit se zlým vlivům