Ernst Glück a jeho mimořádné dílo

PŘED více než 300 lety si Ernst Glück dal cíl, pro jaký se v průběhu dějin rozhodl jen málokdo. Chtěl přeložit Bibli do jazyka, který ještě neovládal.

Ernst Glück se narodil roku 1654 ve Wettinu, městečku nedaleko německého Halle. Jeho otec byl luteránský pastor. Náboženské prostředí, ve kterém Ernst vyrůstal, vedlo k tomu, že měl hluboký zájem o duchovní věci. Když mu bylo 21 let, ukončil v Německu studium teologie a přestěhoval se na území dnešního Lotyšska. V té době většina tamějších lidí nechodila do školy a v jejich jazyce bylo vydáno jen několik knih. Glück napsal: „Když jsem v mládí přijel do této země, první nedostatek, jehož jsem si povšiml, bylo to, že v lotyšské církvi neměli Bibli . . . To mě podnítilo, abych Bohu slíbil, že tento jazyk budu studovat a úplně jej zvládnu.“ Byl odhodlán dát lotyšskému lidu Bibli v jeho jazyce.

Přípravy k překladu

Oblasti, kde se Glück usadil, se tehdy říkalo Livonsko a byla pod vládou Švédska. Úředník, který v Livonsku zastupoval švédského krále, se jmenoval Johannes Fischer. Měl zájem o to, aby se v zemi zvedla úroveň vzdělanosti, a také toužil po finančním zisku. Glück s ním promluvil o překladu Bible do lotyštiny. Fischer měl totiž v hlavním městě Rize tiskárnu. Kdyby vytiskl Bibli, podpořil by tím rozvoj vzdělanosti a současně by na tom dobře  vydělal. Fischer se proto obrátil na švédského krále Karla XI. a požádal ho o svolení k překladu. Král projekt schválil a slíbil i jeho financování. Na základě královského výnosu z 31. srpna 1681 bylo možné s překládáním začít.

Glück se mezitím připravoval k práci. Jelikož byl původem Němec, mohl jako základ budoucí lotyšské Bible jednoduše použít překlad Martina Luthera. Chtěl však vytvořit co nejlepší dílo, a to jej vedlo k závěru, že bude potřeba překládat z původní hebrejštiny a řečtiny. Tyto jazyky však dostatečně neovládal, a proto se vydal do Hamburku, aby tam hebrejštinu a řečtinu studoval. Zdá se pravděpodobné, že během té doby mu s lotyštinou i s biblickou řečtinou pomáhal livonský duchovní Jānis Reiters.

Léta práce a léta čekání

Studium jazyků Glück ukončil v roce 1680 a pak se vrátil do Lotyšska, kde začal sloužit jako duchovní. Brzy se pustil do překladatelské práce. Roku 1683 byl jmenován pastorem velké farnosti Alūksne, která je od té doby s jeho překladem neoddělitelně spjata.

V tehdejší lotyštině chyběla slova pro mnoho biblických pojmů. Proto Glück ve svém překladu používal i některá slova německá. Překladu Božího slova do lotyštiny věnoval ohromné úsilí a odborníci se shodují v tom, že jeho dílo je velmi kvalitní. Glück dokonce vytvořil i nová slova, z nichž některá se v dnešní lotyštině používají naprosto běžně. Patří k nim mimo jiné výrazy „příklad“, „hostina“, „obr“, „vyzvídat“ a „svědčit“.

Johannes Fischer průběžně informoval švédského krále o tom, jak práce postupují. Z jejich korespondence vyplývá, že překlad Křesťanských řeckých písem Glück dokončil roku 1683. Celá Bible byla dokončena v roce 1689. To znamená, že na tento ohromný úkol Glück potřeboval pouhých osm let. *  S vydáním lotyšské Bible však byly spojeny průtahy, nicméně v roce 1694 Glück dosáhl svého cíle. Vláda schválila, že lotyšská Bible může být dostupná veřejnosti.

Někteří historikové zpochybňují, že Glück pracoval na překladu Bible sám. Je jisté, že Glück využíval Lutherův překlad a že do svého textu zařadil ty části Bible, které již v lotyštině existovaly. Tyto pasáže však tvoří jen malou část jeho díla. Pomáhali mu jiní překladatelé? Ví se, že Glück měl při práci pomocníka a že i další lidé dělali korekturu a kontrolovali přesnost překladu. Je však zřejmé, že překládání jako takovému se nevěnovali. Pravděpodobně byl tedy Glück jediným překladatelem.

Glückův překlad byl milníkem v rozvoji psané lotyštiny, ale jeho hlavní přínos byl v něčem jiném. Obyvatelé Lotyšska mohli konečně ve svém jazyce číst Boží slovo a dozvídat se z něj životodárné pravdy. Na to, co Ernst Glück dokázal, se tam pamatuje dodnes. Již více než 300 let se obyvatelé Alūksne starají o dva duby, kterým se říká Glika ozoli neboli Glückovy duby. Zasadil je on sám na památku lotyšské Bible. V Alūksne je také malé muzeum s různými překlady Bible včetně výtisku prvního vydání Glückova překladu. A město má v erbu Bibli a také rok 1689, kdy Glück své dílo dokončil.

Pozdější práce

Brzy po příjezdu do Lotyšska se Glück začal učit rusky. Roku 1699 napsal, že pracuje na uskutečnění svého dalšího cíle, totiž na překladu Bible do ruštiny. V dopise z roku 1702 uvedl, že začal s revizí lotyšské Bible. Podmínky k překládání Bible však přestávaly být příznivé. Po mnoha letech míru se Lotyšsko stalo bitevním polem. Roku 1702 ruská vojska porazila Švédy a obsadila Alūksne. Glück a jeho rodina byli deportováni do Ruska. * V této bouřlivé době Glück ztratil rukopisy revidované lotyšské Bible i to, co už přeložil do ruštiny. Zemřel v Moskvě roku 1705.

Ztráta lotyšských a ruských rukopisů byla obrovská. Přesto každý, kdo dnes čte Bibli v lotyštině, má užitek z Glückova původního překladu.

Ernst Glück je jedním z mnoha těch, kteří se pustili do ohromného úkolu přeložit Bibli do jazyka běžných lidí. Díky takovým překladatelům je dnes možné téměř ve všech jazycích číst Boží slovo a mít užitek z drahocenných vod pravdy. Bible je k dispozici ve více než 2 000 jazycích a Jehova se jejím prostřednictvím neustále dává poznat lidem po celém světě.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 13]

Glückův překlad

[Obrázek na straně 14]

Svědkové Jehovovi mluví o Bibli s lidmi ve městě, kde ji Glück překládal