Má člověk nesmrtelnou duši?

Co tvoří člověka? Je to jen hmotné tělo, anebo v sobě máme ještě něco nehmotného? Končí vše smrtí, nebo existuje nějaká neviditelná část člověka, která žije dál?

SVĚTOVÁ náboženství sice učí mnoho protichůdných názorů na posmrtný život, ale na jedné základní myšlence se shodují — uvnitř člověka je něco nehmotného, co přežívá jeho smrt. Mnoho lidí věří, že to „něco“ je duše. Co si myslíte vy? Mají lidé tělo i duši? Co je to duše? Je nesmrtelná? Znát pravdivé odpovědi na tyto otázky je nesmírně důležité.

„Člověk se stal živou duší“

Máme duši, která se při smrti odděluje od těla a žije dál? Podle slovníku Holman Illustrated Bible Dictionary „duše často představuje celého člověka“. Například 1. Mojžíšova 2:7 uvádí: „Jehova Bůh přistoupil k tomu, aby vytvořil člověka z prachu zemské půdy a aby vdechl do jeho chřípí dech života, a člověk se stal živou duší.“ První člověk Adam tedy byl duší.

Tvrzení, že slovo „duše“ může znamenat celého člověka, podporují také jiné biblické verše. Bible například mluví o tom, že duše koná práci. (3. Mojžíšova 23:30) O duši se také píše, že je netrpělivá, podrážděná, nevyspalá, vystrašená a sklíčená. (Soudci 16:16; Job 19:2; Žalm 119:28; Skutky 2:43; 1. Tesaloničanům 5:14) O duši jako o osobě se v Římanům 13:1 říká: „Každá duše ať se podřizuje nadřazeným autoritám.“ A v 1. Petra 3:20 čteme: „V Noemových dnech . . . bylo několik lidí, totiž osm duší, bezpečně neseno vodou.“ V těchto biblických verších tedy není nic, co by naznačovalo, že duše je něco nehmotného, co přežívá smrt.

 A jak je to se zvířaty a rostlinami? Jsou to také duše? Všimněte si, jak Bible popisuje stvoření zvířat. Bůh přikázal: „Ať se vody zahemží hemžením živých duší.“ A během dalšího stvořitelského dne Bůh řekl: „Ať země vydá živé duše podle jejich druhů, domácí zvíře a pohybujícího se živočicha a divoké zemské zvíře podle jeho druhu.“ (1. Mojžíšova 1:20, 24) Všichni živí tvorové, tedy lidé i zvířata, jsou duše. O rostlinách se však v Bibli nic takového nepíše.

Slovo „duše“ se v Bibli používá ještě v jiném smyslu. U Joba 33:22 čteme: „Jeho duše se blíží k jámě a jeho život k těm, kdo způsobují smrt.“ Zde jsou výrazy „duše“ a „život“ uvedeny jako synonyma a vzájemně se doplňují. „Duše“ tedy může také představovat život, který člověk jako živá duše má. Když Písmo například popisuje, jak Mojžíšovi nepřátelé usilovali o jeho život, říká, že „lovili [jeho] duši“. (2. Mojžíšova 4:19) A o Ježíši Kristu se v Bibli píše: „Syn člověka . . . dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé.“ (Matouš 20:28)

Biblický význam slova „duše“ je snadno pochopitelný a logický. Vztahuje se na lidi a na zvířata nebo na život, který živé duše mají. Ukážeme si, že tato skutečnost odpovídá biblickému popisu toho, co se s duší stane při smrti.

‚Duše, která hřeší, zemře‘

Bible prohlašuje: „Duše, která hřeší — ta zemře.“ (Ezekiel 18:4) Zoufalý prorok Elijáš „začal prosit, aby jeho duše zemřela“. (1. Královská 19:4) Podobně i Jonáš „stále prosil, aby jeho duše zemřela“. (Jonáš 4:8) Duše tedy umírá v okamžiku, kdy umírá člověk. Není nesmrtelná. A jelikož člověk je duše, když zemře, zemře jeho duše.

Co však znamenají biblické verše o tom, že duše odchází nebo že se vrací zpět? Když Ráchel porodila syna, Bible říká: „Jak její duše vycházela (protože zemřela), dala mu jméno Ben-oni; ale jeho otec ho nazval Benjamín.“ (1. Mojžíšova 35:18) O vzkříšení syna jedné vdovy je v 1. Královské 17:22 uvedeno: „Jehova  naslouchal Elijášovu hlasu, takže se duše dítěte do něho vrátila, a ono ožilo.“ Vyplývá z těchto veršů, že duše je něco neviditelného a nehmotného, co z těla odchází nebo se tam vrací?

Nezapomeňme, že jeden z významů slova „duše“ je „život“. Když Ráchelina duše vycházela, znamená to, že z ní vycházel život. V některých biblických překladech je výrok „její duše vycházela“ přeložen jako „život [z ní] unikal“ (Ekumenický překlad) nebo „opouštěl [ji] život“ (Nová Bible kralická). Podobně se do syna vdovy život vrátil. (1. Královská 17:23)

Naděje pro zemřelé

Bible tedy jasně ukazuje, že člověk nemá duši, ale že je duší. Proto veškeré naděje na jeho budoucí život závisí na vzkříšení. Bible slibuje: „Nedivte se tomu, protože přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší [Ježíšův] hlas a vyjdou, ti, kdo činili dobré věci, ke vzkříšení života, ti, kdo prováděli podlé věci, ke vzkříšení soudu.“ (Jan 5:28, 29) Tento spolehlivý slib o vzkříšení — tedy ne nauka o nesmrtelné duši — je základem skutečné naděje pro zemřelé.

Je životně důležité získat přesné poznání o tom, co je vzkříšení a co znamená pro lidstvo. Nezbytné je také poznat Boha a Krista. Ježíš se modlil: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3) Svědkové Jehovovi ve vašem okolí vám rádi pomohou porozumět Bibli, abyste se z ní dozvěděli o Bohu, jeho slibech a Ježíši Kristu. Povzbuzujeme vás, abyste se na svědky Jehovovy obrátili přímo nebo napsali vydavatelům tohoto časopisu.

[Obrázky na straně 4]

Ti všichni jsou duše

[Podpisek]

Koza: CNPC—Centro Nacional de Pesquisa de Caprinos (Sobral, CE, Brasil)